Měření jasů nebe po Hromnicích 2008 v Brně a ve Vyškově

Večer koncem Hromnic se rozjasnilo, a ze zahrady u nás doma na Lipové byla binarem 10x50 spolehlivě vidět kometa Holmes.

Když jsem změřil nebe přístrojem SQM s kuličkou (jako kolimátorem), vycházelo tak na 19.30 mag, to ještě svítila „Zetka“.

(Měření s kuličkou: viz a glass-ball collimator for SQM, http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/radiometry/msg00021.html, odtud je odkaz na adresář s obrázky; později jsem odhad rozdílů měření zvětšil asi na čtvrt magnitudy.)

Pak jsem odjel do Vyškova ke hvězdárně. Tam takové měření udalo 21.11 mag před vchodem do Dinoparku. Když jsem pohlédl ke hvězdě Algol na kometu binarem 10x50, byla vidět velmi pěkně, na první pohled. A to byla nízko na nebi, mezi směry k Vyškovu a k Prostějovu.

Dál od města, u první cedule ukazující řidičům jedoucím od Ivanovic přehled křížení s dálnicí, to bylo 21.25 mag – tolik se dá očekávat i na hvězdárně. Bez čočky to bylo 20.75 mag. Rozdíl údajů byl tedy 0.50 mag, po odečtení „zatmívací konstanty“ 0.25 mag to znamená oblohu v širším kuželu světlejší jen o 0.25 mag. (Tahle „zatmívací konstanta“ je rozdíl měření poloprostoru rovnoměrného jasu s kolimátorem a bez něj; možná je činí i 0.27 mag – těžko se to zjišťuje, nemám integrační kouli.)

Cestou od Vyškova k Brnu, někde koncem stoupání z města vzhůru, dala taková měření 21.55 mag a 20.80 mag (obloha v širším kuželu světlejší o 0.50 mag).

Nejtmavší oblohu jsem nalezl na kopci nad Tučapami. Tam to bylo 21.75 mag a 20.95 mag. Obloha poblíž zenitu byla tedy odchylná od přírodní jen asi o 0.25 mag, nicméně v širším kuželu to už bylo více, byla dvakrát světlejší než přírodní. Obloha v širším kuželu byla světlejší asi o 0.55 mag.

Blíže k Brnu, mezi Rousínovem a Kovalovicemi (na kopečku před nimi), bylo nebe podobně světlé jako u Vyškova: 21.16 mag a 20.75 mag, v širším kuželu byla tedy jen asi o 0.16 mag světlejší.

Zato na brněnské hvězdárně jsem naměřil 19.77 mag a 19.30 mag (druhý údaj je ale měřený u slunečních hodin, ne na střeše, obloha se tak v širším kuželu zdála jen o 0.28 mag světlejší).

Doma na zahradě jsem pak naměřil 19.67 mag.

Rozdíl mezi hvězdárnami ve Vyškově a v Brně byl tedy alespoň 1.40 mag, možná až 1.50 mag. Nebe nad vyškovskou hvězdárnou je čtyřikrát tmavší než nad brněnskou. Je výrazně bližší obloze přírodní než obloze městské – je jen dvakrát světlejší než nebe v přírodě. Jinými slovy, je podobné zimnímu nebi na hřebenech Krkonoš, když tam už nesvítí sjezdovky. Oproti Brnu je to zlepšení ohromné. Nebe nad vyškovskou hvězdárnou je, alespoň za bezměsíčných nocí s průzračným vzduchem, dosud ještě velmi působivé.