veličina	jednotka	vysvětlení	obdoba
světelný tok	lumen, lm	kolik světla vydává zdroj, kolik vychází ze svítidla, kolik jej protéká např. oknem	výkon, W
svítivost (nějakého zdroje, do daného směru)	kandela, cd	Jak silně svítí zdroj určitým směrem. Plamen svíčky má do stran svítivost zhruba jedné kandely (dříve se jednotce svítivosti říkalo svíčka). Od plamene svíčky jsou vlastně odvozeny další světelné veličiny. Platí že 1 cd = 1 lm/sr, jeden lumen na steradián. Plný prostorový úhel má 4π sr, takže kdyby svíčka svítila i nahoru a dolů stejně jako do stran, vydávala by asi dvanáct lumenů. Nahoru a dolů svítí ale méně (plamen je z takových pohledů kratší), takže doopravdy vydává jen asi deset lumenů.	W/sr
jas (nějaké pozorované oblasti)	kandela na metr čtvereční, cd/m2	Jas je tím, co vidíme: jak moc je daná ploška světlá. Jak moc např. metr čtvereční silnice svítí směrem k nám, kolik má (při pohledu od nás) kandel. V průhledném prostředí se jas pozorovaného předmětu nemění s jeho vzdáleností (když se např. přibližujeme, předmět zůstává stejně světlý, jen se úhlově zvětšuje).	W/m2.sr
intenzita osvětlení (nějaké plochy)	lux, lx	jaký světelný tok dopadá na metr čtvereční. Na zeď jeden metr od svíčky je to právě jeden lux, pokud tam nic dalšího nesvítí (v interiéru by tam šlo ještě světlo z osvětlené místnosti). Lux je pojmenování jednotky lm/m2, které zároveň označuje, že jde o to, jak silně je osvětlena nějaká plocha. Veličina měřená v luxech se označuje taky jako osvětlenost. Osvětlenost se dá změřit luxmetrem, ale sama není nijak vidět. Vidíme jen jas osvětlené plochy; ten je pro matnou a hodně bílou plochu (papír, nabílená zeď, sníh) asi 3,6× nižší než její osvětlenost (pro asfaltovou silnici je takový koeficient 20 až 40).	W/m2
jasnost (nějaké pozorované oblasti)	lumen na metr čtvereční, lm/m2	Viditelná vlastnost zdroje záření, závislá na tom, jak moc svítí směrem k nám a jak je od nás daleko. Jasnost klesá se druhou mocninou vzdálenosti zdroje. Udává, jak moc na nás svítí např. zářivka. Jasnost zářivky je součinem jejího jasu a toho, jak je na pohled velká (jaký zabírá prostorový úhel). Pokud se k ní dvakrát přiblížíme, tak prostorový úhel, který zabírá, vzroste dvakrát na druhou a zářivka bude čtyřikrát jasnější. Název jasnost používají běžně jen astronomové, jinak se místo „jasnost lampy“ dá říci „hustota světelného toku z lampy“, rozumí se v místě, odkud na ni hledíme. Plamen svíčky pozorovaný z deseti metrů má jasnost jedné setiny lumenu na metr čtvereční (a svítí nám tedy do očí intenzitou setiny luxu). Lze také říci, že poskytuje až setinu luxu – celá setina je to v případě, že osvětlovanou plochu otočíme rovnou ke svíčce. Slunce má jasnost asi sto tisíc lumenů na metr čtvereční a sto kiloluxy proto osvětluje např. rybník za jasného červnového poledne. O čtvrt na devět ráno, když je jen třicet stupňů vysoko, je sice Slunce skoro stejně jasné, ale na hladinu svítí jen 50 klx.	W/m2