astronomická olympiáda, hlavní přístroj hvězdárny

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

>      Dobrý den, mohu vás o něco poprosit? Vyplňuji astronomickou olympiádu a
> kromě jiného tu mám i otázku "Jaký je hlavní přístroj hvězdárny, která je
> nejblíže místu tvého bydliště." - tedy Hvězdárna a planetárium Mikuláše
> Koperníka v Brně. Dále je tu další otázka "K jakému pozorovacímu programu
> hvězdárna tento přístroj používá a v čem tento pozorovací program spočívá."
> Bohužel nemám příliš mnoho času vydat se do hvězdárny abych to zjistila a na
> vašich webových stránkách jsem nic nenašla.

> Prosím tedy o stručné informace na toto téma.

Milá slečno,

něco k tomu najdete v konzultaci pro obdobnou olympiádu v roce 2005:
    Linkname: nejvetsi ,,dalekohled`` brnenske hvezdarny
        URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00173.html

Jak ale na ten starý text hledím, vidím v něm ,,drobnou vadu``, že totiž
odkaz na stránky hvězdárny, kde se o dalekohledech psalo, už nic kloudného
neukazuje. Možná to tedy hvězdárna pro účely té astronomické olympiády
zatajila, aby si sem účastníci opravdu museli zajet a zajít (dobrý nápad,
když už člověk věnuje nějaké takové soutěži své úsilí; v časové nouzi by
snad pro astronomické vzdělání mohlo být i lepší si přece jen zajít na
hvězdárnu než popisovat papíry, tj. soutěž odložit třeba až napřesrok, až
už ten nový obor člověk líp zvládne ;-).

Nicméně: hlavním přístrojem hvězdárny coby vzdělávací instituce je to
větší z jejích planetárií. Pozorovací program pro něj je, že přístroj
školním výpravám a večerním neorganizovaným návštěvníkům promítá na kopuli
nad sebou umělé hvězdy, a že se v nich návštěvníci s pomocí odborného
výkladu snaží vyznat a něco si o nich zapamatovat... Umožňuje tedy
instantní náhradu pozorování skutečného jasného nočního nebe.

Otázka tak ale asi myšlena není. Proto bych k tomu tři roky starému textu
dodal povzbuzující novinku, že u onoho zrcadlového objektivu na vidlicové
montáži nyní běžně pro večerní veřejná pozorování nahrazujeme CCD kameru
okulárem (s volitelnou ohniskovou délkou), takže se z něj na tu dobu stává
dalekohled. Tehdy je pozorovací program jasný, ukazujeme v něm hostům
takové věci na nebi (typicky mlhoviny, husté hvězdokupy a galaxie),
u kterých pohled větším dalekohledem vhodně doplní pohledy dalekohledy
malými.

Další ,,pozorovací program`` spočívá v tom, že ve dne návštěvníci (školní
skupiny, v sobotu (či o prázdninách od středy do soboty) odpoledne pak
i hosté veřejného pozorování Slunce hledí do hlavního zrcadla onoho
přístroje z různých dálek, přičemž drží svou hlavu na optické ose zrcadla.
Jejich pozorovací program spočívá někdy v kosmetickém posuzování vlastní
hlavy, ti fyzikálněji zvídavější (určitě děti do deseti let) sledují, jak
se obraz jejich hlavy (oka, duhovky, ba i pouhé zorničky) se vzdáleností
od zrcadla velmi mění. Je to oblíbená, pěkná a poučná zábava. Ostatně,
takovým způsobem se i kontroluje seřízení objektivu.

Jiný pozorovací program pro daný přístroj hvězdárna již nemá. Kdysi
mívala, její zaměstnanci i neplacení spolupracovníci s ním sledovali
proměnné hvězdy, byly i doby, kdy se stěží našlo několik souvislých
nočních hodin, kdy přístroj nebyl za jasného počasí v provozu. Dnes se
přístroj po skončení veřejného pozorování užívá jen výjimečně. Je to opět
pro fotometrii (stálic či proměnných ,,jader`` galaxií, tj. zářícího plynu
v okolí jejich centrálních černých děr) -- jak kdo má k pozorování náladu,
čas a klíče od hvězdárny. Jde prakticky jen o pozorovatele Matúše Kocku
a Rudolfa Nováka (výsledky jejich pozorování by měly jít vygooglovat;
u druhého z nich se objevují i nějaké obrázky pořízené spíše pro zajímavost
v Instantních astronomických novinách).

s pozdravem
 Jan Hollan, působící na Hvězdárně v Brně od r. 1970