Tisková zpráva CzechGlobe (Brno 3. 6. 2011) k vydané knize
Uhlík v ekosystémech České republiky v měnícím se klimatu
V těchto dnech se objevila na pultech knihkupectví Academia publikace Uhlík v ekosystémech České republiky v měnícím se klimatu, jejímž autorem jsou Michal V. Marek a kol. z Centra výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Kniha se soustředí na aktuální problém, protože jednou z klíčových nejistot v projekcích změny klimatu tvoří právě reakce rostlin na tyto změny. Budou rostliny nadále zpomalovat proces oteplování, nebo jej naopak budou urychlovat?
Obsah je výstupem několika dlouholetých projektů, na jejichž řešení se podílely také partnerské instituce jako např. Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) nebo Ústav tvorby a ochrany krajiny Mendelovy univerzity v Brně. Výsledkem je komplexní pohled na biogenní toky uhlíku v rámci systému atmosféra-ekosystém-lidská společnost. Cílovou čtenářskou skupinou jsou nejen studenti a učitelé přírodovědných oborů, ale i oborů společenskovědních, a také široká odborná veřejnost, zejména z oborů lesnictví a zemědělství. Úvod knihy je věnován problematice skleníkových plynů, jejich vlivu na meteorologické jevy a atmosféru. Součástí úvodní kapitoly je i shrnutí vlivu CO2 na zemské ekosystémy a stručný přehled základních smluv řešících problematiku globální změny klimatu.
Druhá kapitola uvádí scénáře vývoje klimatu, které vycházejí z globálních klimatických modelů testovaných na podmínkách ČR. Sekvence map zobrazuje posuny hlavních meteorologických prvků, jako jsou průměrná teplota nebo úhrn srážek na 45 stanicích v ČR do roku 2050. Jedním ze zajímavých výstupů je analýza extrémních jevů, které prokazují jednoznačné zvyšování ročního maxima teploty vzduchu a stejně tak roční maximální délky horkého období.
Funkci ekosystémů se věnují kapitoly 3-6 počínaje fixací uhlíku v rámci fotosyntézy, přes alokaci uhlíku v různých typech ekosystémů, lesnická opatření a hodnocení úhrnu „využití krajiny, změny ve využití krajiny a lesnictví“ a konče vyčíslením uhlíkové bilance vybraného modelového území. Kapitoly jsou doprovázeny řadou názorných grafů a tabulek dokumentujících proměnnost ukládání a uvolňování uhlíku z různých druhů ekosystémů. Mapky zobrazují zásoby uhlíku v zemědělských půdách nebo nadzemní biomase zemědělských plodin. Významným poznatkem je fakt, že les zadržuje ve srovnání s ostatními ekosystémy nejvíce uhlíku v rámci vegetačního období a jeho uhlíková bilance je výrazně pozitivní.
Sedmá kapitola uvádí, jak česká veřejnost vnímá globální změny klimatu. Dotazníky potvrdily zájem české veřejnosti o globální změny a nastínily obavu z nastupujících problémů, jako je snížení dostupnosti pitné vody nebo ekonomická zátěž, a to i přesto, že kvalita článků o globálních změnách a jejich komplexnost je nedostačující.
Poslední kapitola pojednává o celospolečenských funkcích lesa s důrazem na tu, která je pro budoucnost neobyčejně důležitá: úložiště uhlíku.
Stále více důkazů naznačuje, že oteplování bude ohrožovat postupně více přírodních i lidských ekosystémů. Zesilující zpětné vazby mohou globální systém posunout k nezvratným změnám. Kniha neposkytuje odpovědi, kde tyto hranice leží. Poskytuje ale hojnost informací pro každého, komu není současnost a budoucnost rostlin a lidí lhostejná.
Kontakty:
Mgr. Alexander Ač, Ph.D., ac.a@czechglobe.cz, 511 192 253, 733 101 915
RNDr. Jan Hollan, Ph.D., hollan.j@czechglobe.cz, 543 239 096, 606 073 562
Náhled části knihy spolu s obsahem a seznamy literatury viz http://amper.ped.muni.cz/gw/uhlik/ a informace o prodeji
http://www.academia.cz/uhlik-v-ekosystemech-ceske-republiky-v-menicim-se-klimatu.html
(novější měření z let 2008 a 2009 viz http://www.czechglobe.cz/gz/Carbon_balance.pdf).