Hurikány

(první živý vstup v pořadu Převážně neškodná v brněnském planetáriu)

Počasí nás leckdy dokáže zaskočit. A to se k nám jeho nejsilnější projevy nikdy nedostanou. Vznikají totiž kolem obratníků, dále od nich slábnou. Mám na mysli tropické cyklóny, kterým se v oblastech kolem severní Ameriky říká hurikány.

Tropické cyklóny se mohou rozvinout jen nad oceánem, jehož teplota přesahuje 26 stupňů i v hloubkách desítek metrů. Stanou se pak obrovským tepelným motorem. Do něj přitéká energie ve formě páry z teplého moře. Chladičem takového motoru je atmosféra ve výškách desítek kilometrů, která může být až o sto stupňů chladnější. Dvě třetiny příkonu hurikánu odtečou v podobě ohřátého vzduchu pryč od rovníku, jedna třetina je hurikánem přeměněna na práci: na větrný vír, který promíchává vodní masy pod sebou. Příkon hurikánu je až desetkrát větší než příkon všech spalovacích zařízení na světě.

Vír se označuje za tropickou cyklónu, když vítr dosáhne maxima Beaufortovy stupnice, čili síly orkánu, tedy rychlosti 120 km/h. Tropické cyklóny mají pak stupnici od jedné do pěti, podle ničivosti. Pátého stupně dosáhly v roce 2005 čtyři hurikány, což je nejvíce v historii. Rychlosti větru v nich přesahovaly dvojnásobek limitu pro orkán. Z nich Katrina způsobila dosud největší materiální škody.

Nejvíce obětí, přes deset tisíc, měl v moderní době hurikán Mitch, který v roce 1998 udeřil na pobřeží Střední Ameriky. Kromě větru a vln to způsobil i přívalový déšť, kdy tam za tři dny napršelo tolik, kolik u nás za celý rok.

Do budoucna očekáváme, že tropických cyklón sice nepřibude, ale zvýší se jejich trvání, rozsah a intenzita, čili jejich ničivost. To vyplývá jak z elementárních úvah, tak i z počítačových modelů. A nakonec už i z pozorování.

Četnost výskytu hurikánů v závislosti na tlaku v jejich oku dnes a v budoucnosti

Pozorovaná souvislost ničivosti hurikánů a teploty povrchu moře

pozn.: příkon hurikánu: až 2E14 W, příkon uměle uvolňovaný lidmi je desetkrát menší – 1E13 t uhlíku * 3e7 J / 3e7 s = 1e13 W