Skleníková stopa zemního plynu

je věcí, která vyvolává stále větší pozornost – právem. Je totiž opravdu veliká. Až tak, že lze říci, že není žádoucí budovat jakoukoliv novou infrastrukturu pro těžbu, dopravu a⁠ využití zemního plynu. Jen vylepšovat tu existující, aby se celkové úniky plynu, což je téměř čistý metan, snížily pod jedno procento vytěženého objemu. Zatím jsou bohužel na úrovni řady procent a⁠ neexistuje žádná probíhající účinná aktivita, aby tomu tak nebylo.

K⁠ širšímu tématu nekonvenčních fosilních paliv jsem napsal článek, který úniky metanu zmiňuje jen krátce (Hollan 2013), dle přednášky http://amper.ped.muni.cz/gw/prednasky/2012/nekonv.pdf. První důkladné porovnání využití tzv. břidličného plynu a⁠ jiných paliv je Howarth, Santoro & Ingraffea (2011). S⁠ ním polemizoval článek, který nepatřičně klade důraz na klima až za sto let, ne na jeho změnu v⁠ nejbližších desetiletích, a⁠ kromě toho vychází z⁠ nerealistických, hluboce podceněných odhadů velikosti úniků – pak mu vychází břidličný metan výrazně lepší než uhli, pokud jde o⁠ produkci elektřiny (Cathles et al. 2012). Autoři mu odpověděli v⁠ témže čísle (R. Howarth, Santoro & Ingraffea 2012). Doopravdy se ale ukazuje, že úniky z⁠ těžby jsou občas hodně veliké (Caulton et al. 2014) a⁠ bohužel nijak monitorované, natož penalizované.

Důkladný současný přehled, reflektující nové výzkumy a⁠ upozorňující na absenci dat zejména o⁠ únicích na cestě od producentů ke spotřebitelům, je práce s⁠ výstižným názvem „Most nikam – emise metanu a⁠ skleníková stopa zemního plynu“ (R. W. Howarth 2014). Její vyznění viz úvod tohoto mého kratičkého sdělění.

Úžeji zaměřená práce (Brandt et al. 2014) to ukazuje též. Zabývá se i⁠ užitím stlačeného zemního plynu (CNG) pro auta. U⁠ motorů typu diesel je to jedna z⁠ možností, jak snížit emise pevných částic, kvůli zlepšení lokálního ovzduší. Bohužel, úniky metanu z⁠ nové infrastruktury, která se k⁠ tomu buduje, zejména z⁠ kompresorů, jsou nepřijatelně vysoké. Přechod z⁠ nafty na CNG je z⁠ hlediska ochrany klimatu škodlivý. Viz populárně komentáře k⁠ onomu článku ze Science, např. http://news.stanford.edu/news/2014/february/methane-leaky-gas-021314.html a⁠ http://www.nytimes.com/2014/02/14/us/study-finds-methane-leaks-negate-climate-benefits-of-natural-gas.html.

Správnou cestou ke snížení emisí pevných částic menších než 1 mikrometr (PM 1) je důsledné vyžadování správně používaných superjemných filtrů ve výfucích naftových motorů, garantované nezávislým, hojným ověřováním jejich funkce v⁠ běžném provozu. Jen taková naftová vozidla by měla mít přístup do městských nízkoemisních zón. Viz též zprávu UNEP a⁠ WMO o⁠ černém uhlíku atd., http://amper.ped.muni.cz/gw/unep_cz/.

Zemní plyn, čili metan, se má užívat jen ve stacionárních zařízeních v⁠ dosavadních lokalitách, kde nevyžaduje kompresi ani nové rozvody.

Vozidla mají být poháněna elektřinou ze sítě. Pro městskou hromadnou dopravu jsou perspektivní trolejbusy s⁠ akumulátory, které se na troleje napojují jen ve stanicích či tam, kde jsou k⁠ dispozici po cestě. Pro těžká vozidla, jako jsou zemědělské stroje, je potřeba časem začít vyrábět syntetická kapalná paliva kombinací vodíku z⁠ přebytečné elektřiny a⁠ uhlíku z⁠ biomasy (viz zerocarbonbritain.com či české shrnutí http://amper.ped.muni.cz/gw/zcb/).

Samotná těžba zemního plynu z⁠ málo propustných hornin má i⁠ další stinné stránky kromě své skleníkové stopy. Jejich aktuální přehled, např. pokud jde o⁠ znečištění vod, viz Vengosh et al. (2014).

(Pro nás v⁠ Evropě a⁠ v⁠ Česku je zde ještě jeden nepříjemný důsledek: pokles cen uhlí vlivem vývozu z⁠ USA, kde je nahrazováno břidličným plynem, vede při nizoučkých cenách povolenek k⁠ nárůstu jeho spotřeby v⁠ evropských elektrárnách na úkor zemního plynu. A⁠ vede k⁠ růstu nezaměstnanosti na Ostravsku vinou ztrátovosti domácí těžby uhlí...)

Jan Hollan, pracovník Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., srpen 2014

Odkazy