[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
Re: Dodatek
> a ještě dodatek. V komisi se mluvilo o tom, že ostatní druhy znečištění lze
> kvantifikovat a jsou hranice, kdy je emise čehosi přijatelná a kdy už se
> jedná o znečištění.
Nežádoucí látky jsou znečišťující v každém množství (znečištění je prostě
narušení přírodního stavu prostředí). Znečišťování se má každý vyhýbat jak
to jen jde. Explicitní emisní limity jen reflektují dobře dosažitelné
možnosti -- vždy je samozřejmě žádoucí znečišťovat méně.
> Přiznám se, že nevím o nějakých hranicích u světelného znečištění. Pan
> Hollan zpracoval program na výpočet množství světla unikajícího do ovzduší.
> Byl bych rád, kdyby členům komise dal k dispozici prameny, či lépe analýzu,
> na jejímž základě tento program zpracoval. Potom snad bude možné vyvodit
> nějaká kriteria.
Nejjednodušším limitem pro emise je skutečně ten požadavek, nesvítit
silnými zdroji vůbec vzhůru. Ten lze kontrolovat pouhým pohledem dolů na
obec. Jistě, lidi nakonec zajímají imise, tj. např. jas oblohy,
osvětlenost interiéru zvenčí, jasnosti a jasy lamp. Bylo by možné
připravit pro vládu i limity tohoto druhu, otázka je, jak snadno a levně
by se zjišťovaly v praxi. Limity na osvětlenosti cizích pozemků a oken se
v různých legislativách používají, jsou ale většinou zatím nesmírně volné.
> Subjektivní hodnocení je naprosto nepřijatelné. Při pohledu z kopce nemusí
> být viditelné žádné svítidlo, takže subjektivně ke znečištění nedochází.
> Přitom svítidla skrytá pohledu mohou svítit na světlou plochu (beton) a
> odražené světlo znečišťuje ovzduší mnohonásobně více než třeba svítící koule
> viditelná jinde.
>
> Srdečně Vás zdravím
>
> Tomáš Maixner
>
> DQL osvětlování
> Černolice 6, 252 10 Mníšek p.B.
> web: www.dql.cz
No, z koule jde nahoru řekněme polovina světla, albedo betonu je ale stěží
0,5. I kdyby bylo, jednonásobek není mnohonásobek. Jistě, jedna koule
vyzařující 4 klm pošle vzhůru mnohem méně světla než skutečný beton
z železnatého cementu osvětlený stovkou 4klm svítidel plně cloněných. Na
takový příznivý poměr typů svítidel se ale můžeme zatím jen těšit...
Aby ani světla jdoucího do vzduchu z osvětleného terénu nebylo zbytečně
moc, o to se stará pokyn svítit jen tak, jak požadují bezpečnostní
normy a o nic víc.
Absence jasných ,,terestrických hvězd`` při pohledu z výšky na obec sama
o sobě znamená významné snížení znečištění pokud jde o ráz krajiny. Pak
člověk vidí obec, tj. budovy, ulice, lidi atd., zatímco dnes jsou
tisíckrát nápadnější lampy. Z Petřína je dnes v noci Praha vidět velmi
špatně, pokud za ni nepovažujeme množinu svítidel.
-----------
Pusťme se teď trochu do té možná okrajové stránky důsledků světelného
znečišťování, totiž do zvýšení jasu oblohy.
Pokud jde o obnovení možnosti vidět nebe s Mléčnou dráhou, důležité není
množství světla jdoucího vzhůru, ale rozptýleného ovzduším zpět dolů.
Přitom hraje rozhodující roli (u velkých měst a kdekoliv mezi osvětlenými
sídly) světlo jdoucí z lamp jen velmi málo vzhůru. To jde totiž atmosférou
tak dlouho, dokud se nerozptýlí. Skoro polovina se rozptýlí směrem dolů a
zvyšuje tak jas bezmračné oblohy oproti přírodnímu stavu.
Při svícení na plochý terén s albedem 0,10 se pouhá tři procenta emitovaná
z lampy těsně nad vodorovnou rovinu projeví zvýšením jasu oblohy běžně o
sto procent (pravda, při lambertovském betonu s albedem 0,30 by to bylo
,,jen`` třicet procent). Věru zbytečným. I tohle počítá ten můj program
ies2tab, kromě např. prostého podílu světla jdoucího vzhůru, viz
http://amper.ped.muni.cz/light/ies2 .
Je to ale ještě horší. Osvětlovaný terén v intravilánu není plochý. Do
směrů jen mírně nad vodorovný z něj do ovzduší jde proto málo světla.
Nebýt vodorovného světla z lamp, byla by obloha v místech už pár kilometrů
od obce mnohem tmavší.
Jak velký je podíl lamp a osvětleného terénu (a ,,rozsvícených`` oken
atd.) na světle jdoucím šikmo vzhůru, lze zjistit analýzou obrázku
pořízeného s kopce. V základní podobě je to obdoba astronomické
fotometrie, lampy jsou jakoby hvězdami, zbytek je jakoby obloha s
mlhovinami apod. Problém je jen v tom, že pokud má snímek poskytnout
fotometrické údaje o lampách, pak na něm už nebude ten terén vůbec vidět,
neb běžné digitální fotoaparáty jsou osmibitové a rozsah jasů obce s kopce
není jeden či dva řády, ale vinou lamp až šest řádů. Oči podat nějakou
soubornou fotometrickou informaci zvládnou (a odhad řekne, že běžně devět
desetin světla je rovnou z lamp), technika na jeden zátah ne. Přesto je mi
jasné, že taková měření je zajímavé provést (snímkovat se může s řadou
expozic po mocninách deseti) a chystám se k tomu.
Já jsem něco o umělém zvyšování jasu oblohy psal v lednu, viz
s chybkou
Linkname: FS fixtures are vital for reducing sky luminance
URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00059.html
a pak třeba ve vzorku z DS fóra
http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/dsa/msg00011.html
Podstatnější diskuse ale je obsažena v souhrnech 573 až 575 (viz prostě
http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/dsa ). Hlavní jsou příspěvky
nejvýznamnějšího světového badatele zkoumajícího umělé zvyšování jasu
oblohy, P. Cinzana, máte-li k nim nějakou námitku, velmi by mne zajímala
(já jednu tuším mám, ale ta se netýká jasu oblohy).
zdraví Jeník Hollan
PS.
K těm souhrnům 573
Linkname: [DSLF] Digest Number 573
URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/dsa/msg00016.html
a 574 jsem kdysi expresívně napsal:
Yvan Dutil tam ma mirne zmatene povidani o vlivu svetla rozptyleneho od
terenu a primo z lamp. To pak Fabio Falchi spravne opravuje pokud jde o
nehrubsi chybu a Pierantonio Cinzano velmi dukladne vysvetluje, jak je to
doopravdy (ja k te stejne veci napsal program ies2tab, ale clanek ne, jen
par zprav do mailinglistu). Yvan Dutil to pak zase moc nechape a dela
dalsi drobnou chybu. Ona je to ale vec, ktere by, malo platne, meli
hvezdari porozumet, svetelni technici to snad casem zvladnou take
(i ten nejvyspelejsi a s dobrou vuli, David Keith, stale jeste tape).
Aspon ten Pierantoniuv tutorial si nekdy prectete. Jde o skutecne zasadni
namitku vsech, co o nejake extinkci natoz o osudu rozptyleneho svetla
moc nevedi.