Hledejme nebeské kamení

Z úžasného bolidu, který zářil a hřměl nad Slezskem v sobotu 6. května po poledni, dopadla asi na svahy Beskyd spousta úlomků. Kolik jich bylo, nikdo neví, ale jeden už je jistý, protože spadl před očima svědků a už jej zkoumá dr. Petr Jakeš a další evropští badatelé.

Z pozorování a videozáznamů se podařilo přibližně zjistit, kudy těleso, jehož páry vyvolaly takový velkolepý jev, letělo ovzduším, a kde by se tedy mohly nacházet jeho zbytky. (Další geometrické i další údaje o bolidu jsou ale vítány, viz informace dr. Borovičky -- tam je i mapka oblasti.)

Prohledat důkladně celou oblast, kde meteority mohou být, může jen velká spousta zanícených lidí. Nejlépe je hledat ve skupinách alespoň pětičlenných, jinak se stěží podaří prohlédnout celou plochu (ti, co jsou na kraji, mají hlavní úkol jít zpět téměř stejnou cestou). Aby ale hledání bylo účinné, musí si takové skupiny pátračů sdělovat, které pozemky a za jakých okolností už prohledané byly.

Jak sdělovat? Nejlepší by jistě bylo, kdyby se každá skupina (nebo i osamělý prospektor) zastavil u koordinátora v Morávce, zjistil, co je potřeba prohledat, půjčil si podrobnou mapu, a po návratu pak napsal, co prohledal a spolu s koordinátorem to vyznačil do další podrobné mapy.

Problém je, kde v Morávce, a kdo by tím koordinátorem měl být. Hrázný na přehradě?

Možný je dnes i koordinátor komunikující elektronicky, pokud se podaří elektronicky zpřístupnit a doplňovat potřebné mapy. Ke každé vyznačené plošce by měl být uveřejněn i doprovodný text hledačů, popisující okolnosti hledání.

Jako jediný zdroj informací ale asi sebedokonalejší internetové informace nestačí. Už proto, že by každá výprava měla s sebou do terénu mít mapu či mapy v měřítku 1 : 10 000 a je pohodlnější si mapy půjčit nebo koupit na místě než do zásoby kupovat sadu map Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v severomoravské prodejně (Katastrální úřad v Opavě, Praskova 11, 746 55 Opava, Drahomíra Kreciochová, tel. 0653-622692/222), viz www.cuzk.cz.) Přehled map 1:10000 (čísla jsou uvedena jen u některých) v dopadové oblasti laskavě vyrobil ve formátu pdf Radim Machů.

Chuť do hledání mohou mít nejen ti, kteří touží po slávě nebo chtějí pomoci dobré věci. Prohledat svůj vlastní pozemek by měl mít zájem i ten, kdo ,,nemá na blbosti čas``, ale nekašle na peníze. On totiž takový kámen z nebe je neobyčejně cenný. Ne ovšem hned, ale až po řádném prozkoumání. Jak říká Petr Jakeš:

Meteorit, který neprojde "Meteoritovým bulletinem" anebo časopisem "Meteoritics" a není klasifikován, jakoby neexistoval.
Pak jej vlastník může dostat zpět, nebo dle svého uvážení prodat -- zájemců z vědeckého světa i dalších se najde dost.

Teď jde ještě o to, jak to může být v případě, že někdo najde meteorit na pozemku nikoliv svém. Jde-li o les nebo o louku pokosenou a s odvezeným senem, kterou měl její vlastník dost času pečlivě projít, mělo by to být asi jako s lesními plodinami. Jednoznačným řešením je asi nabídka: ,,louku vám pokosíme, a co na ni najdeme, je kromě trávy naše``. Spravedlivé může být rozdělit se s vlastníkem pozemku. U expedic nikoliv rodinných je asi vhodné předem vhodné stanovit, jak to bude s vlastnickými nároky (nějakou zásluhu má nejen ten, kdo kámen najde, ale i jeho spoluhledači a organizátoři), ale rozhodně by to mělo být pro účastníky co možná motivující.

A jak meteorit poznáte od jiných kamenů? Především musí mít tmavou (na hranách černou, v jamkách alespoň hnědou) skleněnou kůrku. Dál to ale už není tak snadné. Pomoci vám může rada Petra Jakeše:

Nezapomeňte, že meteorit (právě Morávka, kterou jsem na základě složení minerálních fází jako je olivín, pyroxen, a niklové železo klasifikoval jako obyčejný chondrit H6 - ordinary chondrite H6) má v sobě magnetické součástky a že má větší hustotu -- na prvé obtěžkání je ,,těžší``, než obyčejné kamení.

Málem bych zapomněl, ještě naléhavější je hledání v Rakousku, kam asi dopadly zbytky z druhého tělesa, které způsobilo bolid ve středu 10. května k večeru. Naléhavější proto, že z něj ještě žádný úlomek nalezen nebyl. Bohužel plocha, kde by úlomky mohly být, je velmi nejistá -- někde kolem Gaweinstalu a dále snad směrem ke Gaenserndorfu...

Jeník Hollan, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, úterý 30. května 2000