Sluneční hodiny v aule Olympie u Olomouce

jsou ojedinělé svou geometrií: nejsou na rovinné, ale na
válcové ploše, vnitřní stěně válcové auly. Dále jsou komplikovány tím,
že střední část střechy auly je neprůhledná. Aby hodiny ukazovaly čas
po celý rok, musí být proto dvoje.

Čas ukazují stíny koulí, zavěšených pod střechou auly. Pro velké
hodiny, zabírající celý válec s výjimkou nejjižnějšího sektoru, je to
koule o průměru 60 cm umístěná poblíž jižní strany auly ve výšce jejího
horního okraje. Pro malé hodiny je to koule s průměrem 40 cm umístěná 
o metr výše, zhruba dva metry od svého ciferníku.

Stín větší koule padá v letním období kolem poledne až na podlahu auly,
tehdy je ukazují čas malé hodiny. V krátkých zimních dnech fungují jen
hodiny velké. Koule jsou umístěné tak, aby jejich stíny nemohly padat do
nepatřičných ciferníků.

Oba ciferníky udávají zhruba\footnote{
Slovem ,,zhruba`` myslíme
skutečnost, že sluneční čas neplyne úplně rovnoměrně. Slunce se na
podzim až o čtvrt hodiny předbíhá, během zimy až o čtvrt hodiny
opožďuje (v červenci se pak také opožďuje, ale nejvýše o šest minut).
Aby bylo možné z ciferníků přímo odečítat občanský čas, musely by
hodinové čáry být prohnuté, a to pro jaro a podzim jinak: dohromady by
měly tvar tenkých osmiček, křivek zvaných analemy. Pro poledne je to
vyznačené ve schematu.
}
občanský čas, který je v Olomouci o devět minut pozadu
oproti pravému slunečnímu času. Proto nejsou ,,polední
čáry`` udávající 12 h středoevropského času (či 13 h letního času)
přesně svislé.

Hodinové čáry jsou zčásti vyznačeny jen jednotlivými body, ne průběžně.
Míří strmě dolů.

Ciferníky ale obsahují nenápadně i čáry méně strmé, které probíhají
vůči hodinovým čarám přibližně kolmo. Ty jsou vyznačeny buď jako
vynechávky v hodinových čarách, nebo naopak prochází uzly vyznačenými
měděnými čtverci. Tyto čáry označují hranice ročních období i další
data, kdy Slunce vstupuje do jednotlivých znamení zvěrokruhu. V
příslušných dnech středy stínů pohybují právě po nich. Horní uzly (či
konce hodinových čar) velkého ciferníku vyznačují dráhu slunečního
stínu při zimním slunovratu, kratičce před Vánoci. Dolní pak cestu
stínu při letním slunovratu, krátce před letními prázdninami (jen časné
ranní, resp. pozdní odpolední hodiny velkého ciferníku, a všechny čáry
ciferníku malého). Třetí ,,zvířetníková čára`` nad čarou letního
slunovratu ukazuje, kudy jde stín při jarní a podzimní rovnodennosti.

 --------

S myšlenkou dvojích hodin přišel a výzdobu auly navrhl architekt Jan
Kyzlink a .... Zaměření a výpočet hodin provedl a grafické provedení
konzultoval Jan Hollan, hodiny na zeď vyznačil David Holý. Zhotoveno v
srpnu 2004.