J. Hollan - SluHod.t6 - ver. 1.2, 29. června 1992

(- návrh textu, který se vylepí na zeď kopule spolu s obrázky - kresbami, fotografiemi, či kopiemi fotografií.)

SLUNEČNÍ HODINY

ukazují čas okraji stínů jdoucími podél vyrytých časových čar. Je to čas "sluneční" - dvanáct hodin je podle něj tehdy, když je Slunce právě nad jihem, v nejvyšším bodě své denní cesty po nebi - tedy v "pravé poledne".

My v tuto chvíli míváme na hodinkách v letním období již zhruba jednu hodinu odpoledne; v zimním půlroce je souhlas lepší, ale přesto může rozdíl dosáhnout až dvaceti minut. V průměru jsou sluneční hodiny tehdy o šest minut napřed - to je proto, že jsme východně od poledníku, který má patnáct stupňů východní délky a Slunce u nás proto vrcholí dříve. Od tohoto průměru se ale sluneční hodiny ještě trochu odlišují - Slunce se na obloze někdy trochu předbíhá a někdy zase opožďuje, a rozdíl může dosáhnout až čtvrt hodiny. Rozdíl mezi naším "přesným časem" a údajem slunečních hodin (pokud by byly zcela přesně zhotovené) udává následující graf.

(Obr.: Rozdíl "občanského" a místního pravého slun. času v záv. na měsíci)

Aby hodiny správně ukazovaly, musejí být hrany (či u jiných slunečních hodin tyče), které vrhají stín coby ručičku, rovnoběžné s osou Země. Musejí být tedy správně nakloněné (odklánět se od vodorovné roviny o takový úhel, jako je naše zeměpisná šířka) a celé hodiny musejí být správně otočené, takže současně udávají, kde je sever a jih. Samozřejmě, na plochách hodin musejí být také správně vyznačeny časové čáry - jako průsečnice se svazkem rovin, které procházejí danou hranou a odklánějí se od sebe po patnácti stupních; výchozí rovina, jíž projde Slunce v pravé poledne, je svislá.

(obrázek (-ky) s úhly a orientací hodin)

Na hodinách jsou vyryty ještě další tři čáry, jedna na horní a dvě na jižní ploše, které jdou napříč přes čáry časové. Tyto nadbytečné čáry souvisejí s ročními obdobími. Rovná čára (přímka) na jižní ploše ukazuje, kam sahá konec stínu, když jsou dny a noci stejně dlouhé (při rovnodennosti, kolem 21. března a 23. září). Na horní ploše má význam této čáry samotná zadní (severní) hrana. Zakřivené čáry (hyperboly) pak ukazují, kam sahá stín, když jsou dny či naopak noci nejkratší (to je při slunovratech, kolem 21. prosince a 22. června) - na každé z obou ploch je vyznačena jen jedna z těchto čar, protože při opačném slunovratu sahá příslušný stín až za okraj kostky. Starobylé symboly vyznačené u těchto čar vyjadřují zeměpisnou šířku Slunce - horní čára na jižní ploše ukazuje, kam sahá stín, když Slunce dosáhne jižního obratníku ("Kozoroha") a přední čára na horní ploše pak konec stínu, když je Slunce nad severním obratníkem ("Raka"). Do slunečního hodin je tak vlastně vytesáno, kde je Slunce v libovolný okamžik dne a roku na obloze - stačí si uvědomit, kam míří přímka vedená od (předpokládaného) konce stínu a dotýkající se nerezové špice. (viz obrázky)

Za měsíčných nocí jsou na žulových plochách také patrné stíny. "Sluneční čas" vypočítáme s půlhodinovou přesností z "měsíčního", když k "měsíčnímu času" připočteme jednu hodinu násobenou čtyřmi pětinami počtu dní, uplynulých od novoluní. Podobně můžeme počítat i od jiných fází Měsíce, vyznačených v kalendáři - počítáme-li dny od první čtvrti (ta má výhodu, že se dost přesně pozná i na pohled, Měsíc je tehdy "půlkolečkem"), musíme připočítat ještě šest hodin, vycházíme-li od úplňku, dvanáct hodin.

Tyto sluneční hodiny vyrobila firma Kamena podle návrhu Zdeňka Mikuláška v Brně roku 1990. Dostalo se tak nového poslání žulové krychli, která byla původně zhotovena coby základní kámen nového brněnského planetária.