Lidé si zvykli v přehnaném venkovním svícení v noci spatřovat symbol bohatství, schopnosti a velikášství (podobně jako třeba v minulém století v kouři z továren).
Dnes již víme, že ani kouř z továren ani světelné znečistění není pro lidstvo to nejlepší.
Co tedy dělat?
Především stavět veřejné osvětlení tak, aby rovnoměrně a rozumně osvětlovalo chodník či silnici, kterou osvětlovat má. A nikoliv, aby lampa svítila do stran nebo dokonce nahoru, jak je často zvykem. Světlo, které od lampy putuje do zcela neužitečných směrů -- to jsou mimo jiné vyhozené peníze daňových poplatníků.
Ale myslím, že jde v prvé řadě jde o to, abychom se mohli ve městech pohybovat bezpečně na ulicích, aby neumíraly milióny jedinců hmyzu na jedné neonové reklamě, aby ptáci létající v noci nebyli mateni zbytečnými světly, aby lidé mohli v domech nerušeně spát, abychom méně přispívali na vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry, který mimo jiné vypouštíme z elektráren proto, abychom mohli v noci svítit. Jde vůbec o uchování přírodního bohatství, jakým i hvězdná obloha bezpochyby je. Koneckonců dovolím si citovat části preambule naší ústavy "My občané..., odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, ...".
Doufám, že jsem dostatečně vysvětlil podstatu problému světelného znečištění. Každý člověk by si měl do 3. tisíciletí vzít předsevzetí, že si bude přírody vážit a že udělá vše pro její rozvoj a nikoli zánik.
Jiří Kubánek, listopad 2000