[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
Re: Meteorologické vlivy větrných elektráren
- To: Pavel Béres <Pavel.beres@atlas...>
- From: Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>
- Date: Tue, 16 Aug 2022 16:49:38 +0200 (CEST)
- User-agent: Alpine 2.21 (DEB 202 2017-01-01)
Vážený pane Béresi,
děkuji za dotaz ohledně možného ovlivnění transportu vodní páry z moří nad
pevninu (zopakovaný až dole). Pustil jsem se do studia, Vaše obavy
můžu teď snad s oporou o literaturu rozptýlit.
Vzpomněl jsem na nějaké práce, které jsem někdy četl - asi o vlivu na
výšku tzv. mezní vrstvy ovzduší a vertikální průběh teplot za větrnými
parky. Jde o vliv nevelký, nepředstavující problém.
Ve své knihovně jsem pak hledal práce s "wind" v názvu a pak "tlačítkem
Google Scholar" zjišťoval, které novější publikace je citovaly. Dnes, 16.
srpna ve čtyři odpoledne, je teď v té mé
https://www.zotero.org/jenikholan/library
(seřadí-li se dle data přidání) nahoře trojice prací, které různé vlivy
zkoumaly nebo podávají přehled dosavadních výzkumů a které mi připadaly
nejinformativnější.
(Pravým tlačítkem myši se klepne na ikonku podoby okna vpravo nahoře nad
názvy sloupců a zaškrtne se "Date Added", pak se dle toho dá řadit. U
každé práce je uvedena URL, stačí pak klepnout na její ikonku.)
Přehledové letošní práce autorů Msigwa et al. a Reckerman et al. možnost
snížení transportu vodní páry nad pevninu nezmiňují. Panuje-li nad mořem
stabilním zvrstvení vzduchu, turbíny tím, že vzduch promíchávají, trochu
zvyšují výpar z hladiny. Ale i to je vliv spíše bezvýznamný.
První z těch prací také rozebírá, jak různé nežádoucí vlivy větrných farem
snižovat. Druhá se mořským elektrárnám věnuje jen jako jedné z mnoha
antropogenních změn v Baltu. Obě práce dávají přehled vlivů vítaných i
nevítaných.
Z jiného soudku je práce "Microclimate effects of wind farms on local crop
yields" stará tři roky zkoumající statistiku zemědělské produkce na velkém
počtu míst v USA. Vysledek je pozoruhodný: kde vyrostly větrné farmy,
stouply i v průměru výnosy z polí pod nimi a kolem nich.
Možný mechanismus je např. ten, že větrné elektrárny trochu sníží denní
teplotní maxima a naopak zvýší noční minimální teplotu. Ač je to vliv
malý, statistiku velkého počtu farem to asi už ovlivňuje. Abstrakt práce
Daniela T. Kaffina je vidět, když se v té mé knihovně na práci klepne, ale
kopíruju jej i sem:
"This paper considers a novel spillover effect of wind farms -
microclimate impacts on neighboring crop yields. Using US county-level
crop and wind capacity data, I examine the effects of wind energy
development on crop yields, controlling for time-invariant county
characteristics and state-level annual shocks. I find robust evidence that
counties with increased wind power development have also experienced
increased corn and other crop yields, such that an additional 100 MW of
wind capacity increases county yields by roughly 1%. At recent prices,
this implies a more than $5 dollar per megawatt-hour local benefit,
corresponding to several hundred million dollars in annual benefits."
zdraví Jeník Hollan
PS
Ještě si vzpomínám, že velkoškálové dopady i maximálního globálního
rozvoje větrného elektrárenství počítal Mark Jacobson ze Stanfordu,
problém žádný nenalezl. Je možné, že to bylo v nějaké práci, kterou v
knihovně nemám, kdysi jsem její část ztratil spolu s notebookem, který
jsem pozbyl. Teď ale už dávno poctivě synchronizuji s úložištěm Zotera...
-------------------------------------------------------------
RNDr. Jan Hollan, Ph.D.
pracovník CzechGlobe, www.czechglobe.cz
Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 606 073 562,
vyučující Ústavu ochrany a podpory zdraví LF MU
spolupracovník Ekologického institutu Veronica
Panská 9, 602 00 Brno www.veronica.cz
domů:
Lipová 19, 602 00 Brno 543 23 90 96
hollan@mail....cz http://amper.ped.muni.cz/jhollan
-------------------------------------------------------------
... začínám mít obavy, že vlivem velkých větrných farem u pobřeží
západní Evropy, dojde nevyhnutelně k oslabení proudění z moře na pevninu a
tedy i přenos vlhkosti (rozumějte nasycenost vzduchu vodní parou) dále do
vnitrozemí.
Vycházím z úsudku, že proudění bude jednak oslabené (část energie bude
"odevzdána" rotorům turbín) a vlivem rozvíření laminárních proudů
(předpokládám větší míru nasycenosti vzduchu vodní parou) bude dlouho trvat,
než se jednotlivé turbulence ustálí, přičemž dojde ke zkondenzování vody
blíže pobřeží než aby se dostala dále do vnitrozemí.
Dle Vašeho názoru - je tato moje domněnka zcela mimo, nebo je zde možnost,
že by skutečně došlo k výrazné změně proudění a tím dopravy vlhkosti?