Vážení pánové,pročetl jsem téměř celý Návrh, je to rozhodně materiál cenný, velmi poučný. Ač ze své podstaty velmi zatížený setrvačností danou množstvím v něm uváděných strategií a koncepcí, které jsou z hlediska ochrany klimatu již opravdu nedostatečné.
Přikládám povinné xls, to však obsahuje téměř jen linky na dokumenty, které jsou spolu s ním obsaženy v pracovním adresáři
http://amper.ped.muni.cz/gw/GapReport/ - a to vč. následujícího textu dopisu.Omlouvám se, že jsem dokumentu nestačil věnovat více času a péče. Co a jak jsem ve chvatu stihl, viz níže. Jsem samozřejmě k dispozici pro další spolupráci, je to ostatně mé povolání.
s úctou, J. Hollan Hlavní problém Návrhu:zmiňuje sice několikrát Pařížskou dohodu, ale už ne její hlavní cíle: výrazně pod 2 K a velkou snahu nepřekročit 1,5 K. Přitom již r. 2015 bylo naprosto jasné, že národní dobrovolné příspěvky jsou pro tyto cíle naprosto nedostatečné.
Na podzim 2018 byly publikovány alespoň 2 zásadní dokumenty, které ukázaly, jak je nutno snižovat emise, aby se výše uvedené cíle nestaly již naprosto nedosažitelné. Jde zprávu IPCC SR 1,5 (vyžádanou vládami světa vč. té naší) a o Emissions Gap Report 2018 (viz i http://amper.ped.muni.cz/gw/GapReport/ ).
Jak uvádí zprává IPCC (viz text o ní http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/sr15proGreenpeace.pdf ), pro pokles emisí dostatečně brzký a rychlý (světově téměř na polovinu nynějších již r. 2030 a téměř na nulu r. 2050 - v EU i ČR to samozřejmě musí být mnohem výraznější) je nezbytné velké zpoplatnění emisí. Ne na na úrovni desítek, ale stovek dolarů či eur za tunu CO2 již r. 2030 (samozřejmě s náběhem k tomu již dříve). Vnitrostátní plán naproti tomu počítá s vývojem téměř BAU, kdy by emise EU i ČR klesaly jen naprosto nedostatečně a infrastruktura (např. nové a regenerované budovy) by rychlý pokles ani neumožňovaly (lock-in efekt).
Plán, který bude finalizován r. 2019, nemůže zásadní dokumenty z r. 2018 ignorovat - přinejmenším musí konstatovat, že narýsovaná cesta vývoje je v naprostém rozporu s cíly Pařížské dohody a že je proto nutné ji narýsovat úplně jinak. A že to bude vyžadovat silné ekonomické nástroje. To není nic překvapivého, SR 1,5 píše výslovně o nezbytnosti "transformational change".
Návrh tak ve své dosavadní podobě podává jen (dobrý) přehled dosavadního vývoje a dosavadních představ o jeho budoucnosti. Je ale nekompatibilní už i s novějším cílem EU oznámeným v Katovicích, tj. snížení emisí EU ne o 40, ale o 55 % do roku 2030. (Samozřejmě ani takový cíl není v souladu s Pařížskou dohodou v ohledu oteplení jen o 1,5 K.)
Poznámka k opomenuté, ale podstatné technologii (HVDC a UHVDC):Má-li být tempo snižování emisí v EU dostatečně rychlé, je pro to nepochybně nezbytné vybudovat tak mohutnou (nejen)kontinentální elektrickou síť, aby netepelné elektrické zdroje (vítr a slunce) mohly pokrýt do r. 2050 prakticky celou spotřebu, a to vč. vytápění a dopravy. Návrh by proto měl zmínit techniku dálkových stejnosměrných vedení komentovanou např. v článku
http://www.opusenergyblog.com/everything-you-need-to-know-about-the-european-super-grid/ -----Nyní k jednotlivostem Návrhu. Překlepy a gramatické chybky (čárky ve větách), nalezené při čtení většiny Návrhu viz VnitroPlanKor.* v pracovním adresáři
http://amper.ped.muni.cz/gw/GapReport/ - originál je *.odt s nevalným formátováním, ale s vyznačením změn. -------Obsah nepatří do oddílu A, ale před něj (obsahuje i kap 4 a 5, což je oddíl B). A patří do něj i přílohy.
Gr 5 Tab 25 - u plánů na více hosp. zvířat nejsou zmíněny emise, které by jím narostly, místo aby klesaly (ač je to v kap. 2.1 Dekarbonizace)
V celém textu se občas objevuje sousloví "elektrická energie", které je nesmyslné. Občas i "tepelná energie". Obé v různých pádech. Patří vždy jen pojem elektřina či teplo (v případě elektřiny lze samozřejmě psát zcela přesně o vykonané či dodané elektrické práci - nikoliv energii).
Tab 48rozhodně vyžaduje komentář, že kumulované náklady r. 2030 činící přes 30 miliard Kč jsou opravdu v nepoměru k ušetřeným 300 kt CO2 (přes 10 tisíc Kč za tunu CO2, čili 500 EUR).
bezpečnost tepelná: výborně regenerované budovy (3.3.1.4)je tam taky zmínka o "trhu s chladem" - předtím se o teplu a chladu píše opakovaně v jedné větě
T 53, 54 nemají uvedené jednotky svislé osy 3.4.1 2. odst, 1. věta : šílená V 3.4.1 není zmínka o stejnosměrných vedeních Gr 24 25 hrubÉ přidané hodnoty, též v popisku pod grafy Gr 39 co to je za 2 křivky, co je na svislé ose Gr 41 42 svislá osaGr 43 44 oba grafy by měly mít i škálu toho druhého (tuny CO2 a GJ neumí každý zpaměti rychle přepočítat...)
Tab 64 nadpisy LULUCF patří patrně přehodit! 67 češtější levý sloupecUžívat všude raději "koncové" místo "konečné". Koncovou spotřebou nic nekončí, spotřeba zajisté bude pokračovat dál. Jde o spotřebu "na konci", tj. koncovou.
Adjektivum "konečná" se naproti tomu hodí např. při závěrečném výpočtu, kolik se spotřebovalo za kalendářní rok nebo k datu dokončení nějakého stavebního díla od jeho počátku, když se vzaly v úvahu všechny spotřeby (a může jít tedy o "konečnou spotřebu primární energie")
Přidat přílohy do záložek (hlavně tu 4., se zkratkami)
----------
s pozdravem
J. Hollan
-------------------------------------------------------------
RNDr. Jan Hollan, Ph.D.
pracovník CzechGlobe, www.czechglobe.cz
Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 606 073 562,
vyučující Ústavu ochrany a podpory zdraví LF MU
spolupracovník Ekologického institutu Veronica
Panská 9, 602 00 Brno www.veronica.cz
domů:
Lipová 19, 602 00 Brno 543 23 90 96
hollan@mail....cz http://amper.ped.muni.cz/jhollan
-------------------------------------------------------------Attachment:
PripominkyNavrhVnPlanu-klima.xls
Description: povinné xls