"Paříž" a Pokorny et al in Natural and Constructed Wetlands (fwd)

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

---------- Forwarded message ----------
Date: Fri, 27 Jan 2017 00:17:20 +0100 (CET)
From: Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>
To: zahradnikj@psp...
Subject: "Paříž" a Pokorny et al in Natural and Constructed Wetlands

Vážený pane poslanče,

ve svém projevu k Pařížské dohodě jste se opíral o kapitolu 7 ve sborníku 
Natural and Constructed Wetlands, který vyšlel v srpnu 2016,
 Indirect and Direct Thermodynamic Effects of Wetland Ecosystems on Climate.

Nechci s Vámi polemizovat o potřebnosti přijetí Pařížské dohody jako 
krůčku k přibrždění klimatické změny. Omezím se na upozornění, že lecjaká 
tvrzení v oné kapitole není vhodné brát vážně. Taky je tak asi nikdo 
nebere, kapitola doznala jen citace od autorů samých...
...

... osvětě o tepelných tocích skrze zemskou atmosféru a jejich změnách - 
vedoucích k bezprecedentně rychlému oteplování a jím vyvolané klimatické 
změně - i adaptaci a mitigaci se věnuji už 30 let. Vadí mi, když osvětu o 
tak závažné věci někdo dezinformacemi kazí.
Celoživotní snaha Jana Pokorného o zachování a obnovu mokřadů a přírodě 
blízkých porostů je důležitá a záslužná. Zadržování a recyklace vody v krajině 
jsou potřebná adaptační opatření. Je zbytečné je podporovat tím, že se jim 
přisoudí magické vlastnosti, které nemají.
Autoři nepopírají, že klima se nepěkně mění, ale v textu uvádějí i takovou 
nehoráznost, jako že "globální průměrná teplota signifikantně neroste".
Představa, že climate scientists opomíjejí vodu ve všech jejích třech 
skupenstvích, je dětinská. Opomíjejí ji i meteorologové? To by asi nemohli 
předpovídat počasí, neb výpar a kondenzace vody jsou zcela zásadní děje (bez 
nich by např. nemohly vzniknout hurikány). Climate scientists (klimatická věda 
je fyzikální disciplína, na rozdíl od staré popisné klimatologie, které se 
mohou věnovat i pouzí geografové) oproti meteorologům musí do svých modelů 
zahrnout i proudění oceánů, změny ledu i změny krajiny za dlouhá období.
Ohledně energetického vlivu změn využívání krajiny na globální teplotní 
anomálii je jisté, že je nevelký, o desítkový řád menší, než je vliv změny 
koncentrace nekondenzujících skleníkových plynů. Ani neznáme znaménko takového 
úhrnu vlivů "land-use change" (samozřejmě, skrze emise CO2 z oxidace biomasy je 
velký, oteplující).
Podrobněji: lokálně v našich šířkách měly změny krajiny za poslední tisíciletí 
vliv ochlazující, protože stoupalo albedo a tedy i vracení nevyužitého 
slunečního záření do vesmíru. Nyní se zalesňováním se v Evropě uplatňuje mírný 
vliv oteplující. Úbytek evapotranspirace v tropech má, ve shodě s tezemi 
Pokorného a spol., asi vliv mírně oteplující. O stavu poznání v tomto ohledu, 
vč. mapek vlivu změn albeda, pojednávají pasáže v AR5 v díle Fyzikální základy, 
kapitole 8, dostupné např. samostatně na
              http://ipcc.ch/report/ar5/wg1/

Pokorný et al uvádějí, že pro klimatickou změnu jsou podstatné změny gradientů 
teplot, což je pravda. Jde ale o změny velkého měřítka, ne ve škále částí české 
krajiny. Gradienty se při globálním oteplování mění velice, oceány se ohřívají 
pomaleji než pevniny a zvýšený kontrast vede k extrémnějším bouřím. A naopak 
teplotní kontrast mezi tmavnoucí, rychle se ohřívající Arktidou a nižšími 
šířkami klesá, což vede k neblahé změně pohybů vzduchových mas v USA, Evropě i 
Asii.

(Nějaké další chyby a neznalosti oné práce:

U oblačnosti uvádí jen vliv ochlazující, vlivem odrazu slunečního záření, jenže 
mraky též (kromě cirrů zcela úplně) pohlcují i dlouhovlnné infračervené záření 
z povrchu, což je vliv oteplující.
Tok tepla vzhůru není jen latentní a "citelný", obé prouděním vzduchu, ale též, 
a to vydatně, sáláním, částečně až rovnou do vesmíru. Více vodní páry u 
zemského povrchu znamená bariéru pro takové záření, což je vliv oteplující.
Radiační působení plynů se sice jen počítá, ale ono to stačí, nejistoty 
jsou malé. Měření z vesmíru zřetelně ukazují pokles sálání v příslušných 
vlnových délkách, měření z povrchu naopak přírůstek sálání. Do vesmíru je 
pokles menší než samotné radiační působení, neb se už povrch i troposféra 
během sta let ohřály. Na zem je sálání naopak větší, vlivem té vyšší 
teploty troposféry. Ten pokles toku do vesmíru je dán prostě tím, že 
záření příslušných vlnových délek odchází až z vyšších, chladnějších 
vrstev troposféry, zatímco na zem dopadá z nižších, čili obvykle 
teplejších vrstev. )

Pokud byste se chtěl s klimatickou změnou více seznámit, doporučuji Vám svou 
knížečku Ochrana klimatu, k ní je i metodická příručka pro učitele, kterou rád 
dle Vašich připomínek rozšířím (samotný základní text chci nechat co 
nejprostší):
  http://amper.ped.muni.cz/gw/Ochrana_klimatu/

A samozřejmě jsem Vám k dispozici pro konzultace, můžete mi kdykoliv zavolat.

s pozdravem

  Jeník Hollan

PS
 k adaptaci jsem napsal část oponentního posudku pro MŽP věnovanou Rakousku a 
Německu, samostatně je v adresáři
 http://amper.ped.muni.cz/gw/adaptace/


 -------------------------------------------------------------
 RNDr. Jan Hollan, Ph.D.
 pracovník CzechGlobe,                       www.czechglobe.cz
 Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.,   606 073 562,

 a spolupracovník Ekologického institutu Veronica
 Panská 9, 602 00 Brno                         www.veronica.cz

   brněnský zastupitel a člen představenstva Technických sítí

                               domů:
 Lipová 19, 602 00 Brno                          543 23 90 96


 hollan@mail....cz          http://amper.ped.muni.cz/jhollan
 -------------------------------------------------------------