[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
Voda při jugu v Benátkách
ke dnešnímu článku na ekolistu:
Nejde o bouřky ale o jugo, a Benátky si v druhé půli století "díky změně
klimatu" určitě od záplav neoddechnou. Naopak. Možná budou méně časté, ale
zato větší, vinou vyšší hladiny moře. Není to ani tak růžové, jak
naznačovala AR4 se svým sice přesně formulovaným, ale přesto matoucím
údajem o možném vzestupu moří do konce století v SPM Fyzikálních základů.
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/benatky-ceka-mene-bourkovych-zaplav-diky-zmenam-klimatu
Napsal jsem do diskuse pod článkem uvedení sdělení na pravou míru:
Je povzbuzující si přečíst příznivou zprávu, ale český text si zasluhuje
upřesnění. Především upozornění, že se netýká storm surges všude, jak by
někdo mohl interpretovat pasáž:
"že do konce tohoto století ve skutečnosti ubude extrémních projevů počasí,
při nichž při velkých bouřkách silné větry vzdouvají hladinu moře a působí
lokální záplavy."
Práce Alberto Troccoli, Filippo Zambon, Kevin I. Hodges, Marco Marani. Storm
surge frequency reduction in Venice under climate change. Climatic Change,
2011; DOI: 10.1007/s10584-011-0093-x se skutečně zabývá jen Benátkami, ne
jinými místy po světě. Její jediný relevantní závěr je, že by mělo postupně
trochu ubýt případů, kdy v zimním půlroce dlouho fouká nejsilnější jugo
(široko), které zvedá v Benátkách hladinu o metr. Budoucnost Benátek tak
hodnotí optimisticky.
Bohužel, jejich optimismus se opírá o zcela nerealistický odhad tempa
stoupání globální hladiny moře, jen extrapolující trend z 20. století, totiž
že by ve století 21. hladina globálně stoupla jen o 17 cm. Ve skutečnosti je
pravděpodobné, že vzestup hladiny už koncem století přesáhne jeden metr, a je
jisté, že bude pokračovat ve staletích dalších. To proto, že ledu z hor, ale
zejména z obrovských zásob na Grónsku a Antarktidě ubývá zrychlujícím se
tempem, vlivem již dosavadního zvýšení teplot. Úbytek pevninského ledu se
proto s dalším růstem teplot bude asi ještě dlouho dále zrychlovat, viz např.
http://skepticalscience.com/sea-level-rise-predictions.htm nebo nověji první
odkaz z komentáře:
http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2011/20110514_PaleoAndImbalance.pdf
Proč autoři svůj zajímavý výsledek ohledně menších extrémů juga zkombinovali
s ignorováním nových projekcí růstu mořské hladiny, ba i těch, které zahrnuje
už Kodaňská diagnóza (http://amper.ped.muni.cz/gw/diagnosis/), to nevím. Že
by proto, aby tisková zpráva vzbudila větší pozornost médií? Tím by ale přece
vzdělávání veřejnosti ohledně změny klimatu spíše škodili, že...
Závěrem ještě k důležitému a těžko česky uchopitelnému pojmu storm surge.
Překládáme jej "vzestup hladiny za bouře" (viz
http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#storm_surge). Bouří se
přitom rozumí jak výrazná tlaková níže, tak i silný vítr samotný. Aby hladina
na velkém území stoupla o hodně, musí vítr foukat dlouho. Přidá-li se taková
větrem přihnaná voda k nejvyššímu přílivu (kolem úplňku nebo novoluní),
nastávají největší záplavy.
Bouřka je naproti tomu jen lokální jev, spojený s hromy a blesky v
kumulonimbech a pod nimi, samozřejmě často též se silným, ale ne dlouhodobým
větrem. Anglicky se nazývá thunderstorm.
J. Hollan, pracovník Centra výzkumu globální změny AV ČR