Dobrý den,obracím se na Vás s prosbou o radu. Přes veškerou snahu se mi nepodařilo nikde zjistit odpovědi na některé zadané otázky z Astronomické olympiády, proto bych Vás chtěla poprosit, zda-li byste mi nemohli nějak pomoci.Nejprve bych potřebovala zjistit hmotnost komety Honda-Mrkos-Pajdušáková. Tento údaj jsem nikde nenašla, jak v knihách a encyklopediích, tak ani na internetu.
Doslova vzato, hmotnost komety je hmotnost toho, co působí onen viditelný světelný jev -- to je osluněný prach a plyn. Ne hmotnost tělesa, z nějž tryská. To je prostě ledové těleso z kategorie těch malých ve sluneční soustavě, já bych to postaru nazval ledovou planetkou. Každá taková, když se dostane dost blízko Slunce, dává vzniknout kometě. Hmotnost má o mnoho řádů větší než ta látka, která se z ní během jednoho průletu přísluním rozptýlí (čili ona fontána zvaná právě kometa).
Hmotnost rozptýlené látky i hmotnost ledového tělesa čili (prakticky neviditelného) jádra-původce komety lze odhadovat z jasnosti komety a poměru prachové a plynné složky. Snad i tak, že se najdou nějaké publikované hmotnosti jiných komet a pak se to extrapoluje na onu 45P.
Pokud jde o ledové planetky, které mohou komety vytvořit, běžné jejich velikosti jsou kolem jednoho až několika kilometrů, hmotnost pak snadno plyne z hustoty.
Jak ale dodatečně koukám na to zadání dostupné na www.astro.cz, zbytečně jsem si lámal hlavu. K seřazení toho výčtu určitě nepotřebujete znát hmotnost oné komety s přesností lepší než na několik desítkových řádů...
Dále si nejsem jista se správností odpovědi existuje-li od nás viditelné souhvězdí, kterým neustále prochází meridián.
To je ale jen otázka -- co jste chtěla odpovědět? Nejlíp si asi pohrát s otočnou hvědnou mapkou, ona Vám napoví. Nebo vyjít za jasné noci ven a podívat se, kterými souhvězdími ten poledník prochází. Můžete to zkusit zvečera a pak kolem půlnoci. Určitě to vyřešíte.
V poslední řadě bych chtěla poradit postup, nebo alespoň náznak postupu k řešení tohoto příkladu: "Odhadni dobu mezi západem Slunce a západem Venuše v době, kdy je Venuše od Slunce na obloze vzdálena nejvíce. Při odhadu pro jednoduchost předpokládej, že Venuše obíhá Slunce v rovině ekliptiky a že zemská osa je na tuto rovinu kolmá. Všechny kroky svého řešení popiš a vysvětli."
To je, jako by vše bylo na nebi na rovníku. Jak dlouho to trvá od jednoho západu Slunce do dalšího asi víte, a jaký je poměr mezi plným úhlem a nejvyšším dosažitelným úhlem Slunce-Země-Venuše jistě budete umět odhadnout. Třeba si ty trajektorie nakreslete. Ostatně to nakreslené máte už v tom zadání. A na tu Venuši se nyní za stmívání dívejte, za jak dlouho po Slunci zapadává... Tenoučký srpek je vidět už i ve velmi malém zvětšení.
V pravidlech olympiády je možnost využít všech možných zdrojů informací, tudíž Vaše případná rada nebude proti pravidlům soutěže.Velice děkuji za čas věnovaný tomuto e-mailu a každou Vámi mně zaslanou informaci.
radost z řešení Vám přeje Jan Hollan, Hvězdárna v Brně