Re: posudek

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Diplomní práce, studující tři varianty hypotetického rodinného domu, má
pozoruhodnou šíři záběru. Přečetl jsem si ji se zájmem a nalezl v ní
nápady a myšlenky, které jsem dosud jinde nezaznamenal.

Je zřejmé, že student zvládl zásady navrhování staveb a umí spočítat
jejich spotřebu tepla na vytápění. Hodnoty, které mu pro různé varianty
stavby vycházejí, jsou realistické a jejich grafické ztvárnění (vč. tzv.
energetických štítků) pěkné.

Autor ve svém textu věnoval hodně prostoru popisu, jak vypočítat teplo,
které projde okny do interiéru (v něm nedůvěřuji jen vztahu 21 na str.
20). Výpočty pak zjevně i prováděl, jak to ale dělal, to už neuvádí -- to
je škoda, neb to (na rozdíl od obecných zásad, jak počítat) lze stěží
najít v literatuře již publikované. V práci jsem nenašel údaj, pro jakou
lokalitu solární zisky počítal. Grafy tepelných zisků oken zimní zahrady,
jak je uvádí na str. 49 až 53, vzbuzují mírné pochybnosti svými relativně
vysokými maximy v únoru a březnu a znovu v září a říjnu, a naopak
hlubokými minimy kolem letního slunovratu -- jako by byly brány pro
Lomnický štít, s malou oblačností v zimě a naopak velkou v létě (dle
tabulky na str. 24), ale tomu zase odporuje graf na str. 48. Hodnoty na
svislé ose grafu nemají dobře definovaný smysl, neb mají udávat solární
příkon, ale jsou ve watthodinách, tedy v jednotkách nikoliv příkonu, ale
tepla (lze spekulovat, že jde o watthodiny za měsíc, ale pak pro jižní
okna vycházejí hodnoty nečekaně malé -- že by vinou zastínění stromy a
budovami?). Nejsou udány ani plochy oken. Můžeme jen tušit, že autor měl
nějaký software, který k tomu použil.

Sympatické je, že pro jednu z alternativ provedení stavby autor navrhl
použití slámy pro tepelnou izolaci venkovních zdí. Zvláště zajímavý a
přínosný je nápad instalovat slámu v řadě tenkých vrstev oddělených
kartonem a propojených plastovými kotvami -- a to především díky
informaci, že takové tenké vrstvy lze získat rozvolněním obřích balíků
slámy. To jsem nevěděl. U takové slaměné vrstvené izolace by pak bylo
možné volit tloušťku dle potřeby a dostupného místa. A lze u ní s jistotou
očekávat vynikající izolační vlastnosti, zcela shodné s minerální vatou. S
tím kontrastuje výrazný autorův skepticismus ohledně izolačních schopností
slámy (jako by izolovala téměř dvakrát hůře) -- snad je to dáno etapami
vzniku práce, kdy nejprve asi počítal s homogenní tlustou vrstvou slámy
(její izolační vlastnosti jsou v mraze zhoršené pomalou konvekcí v takovém
velmi porézním materiálu). Nepřiměřeně skeptický je i předpoklad, že by
slámu bylo nutné časem vyměnit -- důkladně omítnutá sláma má neměnné
tepelné vlastnosti, hlodavci se do ní nikdy nedostanou. Autorův skeptický
předpoklad je asi dán příkladem, který v práci uvádí (sláma téměř
neomítnutá). To je ostatně zajímavý příklad, opět je ale škoda, že kromě
obrázků o něm neuvádí téměř žádné informace (zasloužil by si důkladné
publikování).

Jsem si jist, že kdyby se vrstvenou slaměnou izolaci podařilo realizovat,
vyšla by daná varianta (hrázděná stavba s nepálenou hlínou a vnější
izolací) výrazně výhodněji než autor uvádí (tepelné ztráty by poklesly,
cenu za obnovu izolace by bylo možné zanedbat).

Práce ukazuje přesvědčivě, že z hlediska využití solárních zisků nemá
varianta s nejlehčí stavební konstrukcí žádné relevantní nevýhody. Totéž
platí pro cenu stavby. Autor upřednostňuje lehkou konstrukci opatrně (s
tím, že může potřebovat další náklady), na druhé straně ji lze ještě
zlevnit (OSB s tmelenými a přelepenými spoji může být dostatečná
parozábrana; samozřejmě i v lehké konstrukci lze užít slámu místo
minerální vaty, to je ostatně nejběžnější způsob užití slámy ve
stavebnictví, v Rakousku běžný už i u veřejných budov).

V práci mi trochu chybí zmínka o letním chování zimní zahrady: vinou
orientace oken i dál než dvacet stupňů od jihu bude asi prostorou, která
bude vyžadovat důkladné provětrávání. Tepelnou výhodu v zakřiveném
půdorysu zahrady nevidím, ač ji autor naznačuje (skutečným a oprávněným
důvodem pro takový půdorys mohl být výhled ven a zvýšené oslunění dalšího
interiéru).

Závěrem ještě poznámku k jazyku práce: český text obsahuje jen málo chyb
(i ty ovšem stojí za opravu), zato (zřejmě povinné) anglické pasáže
vzbuzují úsměv -- autor zjevně angličtinu v praxi nepoužívá a texty působí
dojmem počítačového překladu. Jsou legrační a spíše nesrozumitelné. Pro
publikování práce, které alespoň v elektronické podobě rozhodně
doporučuji, by bylo vhodné je napsat skutečně jakžtakž anglicky.

Práci hodnotím velmi dobře.

v Brně 22. května 2006

RNDr. Jan Hollan