[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

svetelne argumenty a literatura

Milí Jene a Palo,

zkusím sepsat aspoň nějaké pomůcky pro osvětu a diskuse. Do rozprav na
ian.cz se asi nepustím, nemám moc chuť se tím teď probírat. Nicméně je
výborné, že se o svícení viditelně píše.

Častým argumentem, užívaným zastánci současné praxe je, že svítidla, co
jsou schopna jakžtakž rovnoměrně osvětlit silnici, i když jsou daleko od
sebe (bráno jako násobek jejich výšky nad terénem), nesnášejí ploché sklo
jako výstupní optický prvek.

Na to je odpověď, že žádná legislativa o sklech nic neříká, jen požaduje
nulovou měrnou vodorovnou svítivost, bráno jako počet kandel na kilolumen
vycházející z výbojky. Vodorovná skla výrobci používají, neb je to tak
nejsnazší. Většinou tím také docilují žádoucí pokles svítivosti
,,naplacato``, kde to víc škodí než slouží, tj. nad 75 stupňů měřeno od
směru svisle dolů. Odedávna všichni hloubavci zmiňují, že ,,sklo``, obecně
tzv. refraktor, může mít tvar libovolný, jen když je ponořen v
neprůsvitném tělese svítidla.  Za zmínku stojí, že může být prohnutý
naopak nahoru, čímž se do svítidla schová automaticky. Refraktor není
povinný, viděl jsem poměrně nová svítidla v Lillehammeru, která jej vůbec
neměla, byla dole otevřená (otázku, za jak dlouho se ušpiní nechráněná
optika tak, že bude horší než v případě, že tam je refraktor -- také
často špinavý, u plastu časem i zmatněný, a i jako nový v každém případě
ubírající alespoň deset procent světla -- mi nikdo nikdy nezodpověděl).

Jak je to s odrazem na skle, tj. kdy začíná hrát podstatnější roli, plyne
z mého programu transmis:

transmis

Transmis [#] [n#]

Per cent of light
 which gets through a non-absorbing layer of glass with n=1.540
 at a given angle of incidence (not considering multiple reflections).

   angles            transmitted        reflected
 / 1 degree     electric vector         at each
outside inside   perp. along   average  surface
   0.0     0.0   91.4   91.4    91.4     4.4
   5.0     3.2   91.4   91.3    91.4     4.4
  10.0     6.5   91.7   91.0    91.3     4.4
  15.0     9.7   92.1   90.6    91.3     4.4
  20.0    12.8   92.7   89.9    91.3     4.4
  25.0    15.9   93.4   89.0    91.2     4.5
  30.0    18.9   94.4   87.9    91.1     4.5
  35.0    21.9   95.5   86.3    90.9     4.7
  40.0    24.7   96.7   84.2    90.5     4.9
  45.0    27.3   98.0   81.6    89.8     5.3
  50.0    29.8   99.1   78.1    88.6     5.9
  55.0    32.1   99.9   73.7    86.8     6.8
  60.0    34.2   99.7   68.0    83.9     8.4
  65.0    36.1   97.7   60.9    79.3    11.0
  70.0    37.6   92.2   52.0    72.1    15.1
  75.0    38.8   81.1   41.2    61.2    21.8
  80.0    39.8   62.1   28.7    45.4    32.6
  85.0    40.3   34.1   14.8    24.5    50.6
  86.0    40.4   27.7   11.8    19.8    55.6
  87.0    40.4   20.9    8.9    14.9    61.4
  88.0    40.5   14.1    6.0    10.0    68.4
  89.0    40.5    7.1    3.0     5.0    77.6

Z tabulky je patrné, že do sedmdesáti stupňů sklo propouští dost dobře. O
pětinu zvýšený odraz lze kompenzovat tvarováním zrcadel uvnitř dutiny.
Existují plně cloněná svítidla (s rovným sklem), která výborně zvládnou i
rozteč (vzdálenost/výška) 5.5, o takových píší italští kolegové. Jsou
samozřejmě méně běžná než svítidla, u kterých se za vysoké svítivosti do
úhlů kolem 72 stupňů (které jsou přitom potřeba) platí značným oslňováním.

U 99 procent českých a slovenských osvětlovacích soustav ale tak velké
rozteče zdaleka nejsou, pokud se někdy někdo snažil o co možná rovnoměrné
osvětlení. Typické rozteče ve městech jsou od 2 do 3, výjimečně do 4. Tam
je ploché sklo ohromnou výhodou, neb snižuje emise do směrů jednoznačně
škodlivých (úplně stačí, když na terén svítí jedna lampa přede mnou,
nemusí i ta další nebo ještě další). Užívat u nich refraktory jiné než
ploché je stručně řečeno hloupost.

Soustavy s velikými roztečemi jsou běžné na venkově, tam se prostě počítá
s tím, že světlo je pod lampou, a mezi lampami ne. Kdyby šlo o lampy,
které vodorovně nesvítí, a ne o holé výbojky, jak je dost běžné, bylo by
tam dost možná světla ještě míň. Ale to by tak moc nevadilo, bylo by to
dokonale kompenzováno tím, že řada vzdálenějších lamp by přestala
oslňovat.

Technicky je možné mít slušně rovnoměrné osvětlení (či spíše jas
vozovky) i při rozteči 6, vyžaduje to ale zablokování přímé emise z
výbojky směrem dolů -- zatím znám jen jediné takové svítidlo, od
Abele-Geiger ze Stuttgartu (pod výbojkou mají korýtko z dírkovaného
plechu). Tam totiž to světlo zhoršuje rovnoměrnost, když se přesměruje,
lze zvýšit emise do úhlů kolem 70 stupňů.

Vývoj je v tomto směru velmi zaostalý, na vině jsou i normy, které kladou
důraz na střední hodnoty, ne na minimální (a výrobci se tedy snaží dostat
ze svítidel maximum světla, což je špatně -- má to být maximum tam, kde je
to nejvíc potřeba, a co nejméně tam, kde je světla i přesto nadbytek).
Říkal jsem si, že zkusím připlácnout alobal na spodek baňky výbojky, jak
to bude fungovat (zvýší to teplotu hořáku, to by ale nemuselo vadit) -- na
matné korundové trubičce se světlo recykluje, zvýší její jas. Mohlo by se
tím také trochu snížit oslňování, jako že zrcadlo má jas menší než hořák
sám, ale to jen zvečera, pak je totálně oslnivé i zrcadlo.

Napsal jsem dnes a onehdá jakési dopisy do Dark Sky List Fora, jsou v
archivu http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/ -- dnešní je o
clonění, minulý o tolerovatelném množstí toxického světla. Oba jsou pravda
hodně technické, pro lidi z oboru. Vlastně, dám tam i tenhle dopis, ať je
po ruce.

Česky mám nějaké populární texty z jara a z loňska, noc_dominanty a
noc_arch, v adresáři http://amper.ped.muni.cz/light/texty_pdf/
 -- na úvod můžou být lepší než různé starší. Ten pro architekty má i
zkrácenou verzi, která už několikrát vyšla jinde.

Novější je text o svícení v domech, ten obsahuje i nějaké odkazy, je to
svetlo.* v http://amper.ped.muni.cz/jenik/domy/

Vynikající je článek Ekologické důsledky nočního osvětlování,
LongcoreRich2004.pdf v adresáři http://amper.ped.muni.cz/noc/krnap/ -- tam
je i rozsáhlá zpráva o Krkonoších v zimě (dalo by se odtud vzít pár
ilustrativních obrázků). Jiná, předchozí a širokozáběrová zpráva je o
adresář výš, i z ní si lze dost věcí prostudovat.

Hlavní práce, týkající se geometrie svícení a jasu nebe, jsou od
Pierantonia Cinzana, viz např.
    Linkname: inquinamentoluminoso.it
        URL: http://lightpollution.it/

Fantastické rozhraní na spoustu informací udržuje Cliff Haas, jmenuje se
to LiteLynx, mám (snad fungující) zrcadlo na amperu,
http://amper.ped.muni.cz/light/LiteLynx/

jeník