nejvetsi ,,dalekohled`` brnenske hvezdarny

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Pamatuji si hodnoty čtyřicet centimetrů a jeden a tři čtvrtě metru. Jak
koukám na web, je to tam taky tak:

   ,,S ním sousedí zrcadlový dalekohled o průměru čtyřicet centimetrů a
   ohniskové vzdálenosti 1,75 metru. Ten se ve spojení se CCD kamerou
   ST-7 využívá především k fotometrii proměnných hvězd. Za dobrých
   podmínek zde zachytí hvězdy s jasností do dvacáté velikosti. Kamera je
   vybavena standardními fotometrickými filtry tzv. Kron-Cousinova
   systému a dalekohled se tak bezesporu řadí mezi ty nejmodernější v
   České republice. Jeho provoz je prakticky automatizovaný a lze ho
   ovládat i na dálku. Ve výbavě pozorovatelny je pak celá řada dalších,
   menších přenosných dalekohledů (dobson 20 cm, Somet binar 25x100,
   dělostřelecký binar 10x80, triedry...)``

    Jméno odkazu: Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
        URL: http://www.hvezdarna.cz/index.php3?s=5&subs=3

K tomu je ale vhodné říci, že v té konfiguraci, jak se onen přístroj
používá, NEJDE o dalekohled, ale o vědecký digitální fotoaparát. Nemá
totiž na výstupu okulár, ale jen černou skříňku připojenou k počítači.

Dalekohledy jako vědecké přístroje se v astronomii již sto let téměř
         NEpoužívají,
 staly se z nich pouhé objektivy s připojenými záznamovými zařízeními.

Dál je v odstavci chyba ohledně průměru onoho ,,dobsona``, ten je čtvrt
metru. To je, coby přístroj používaný skutečně jako dalekohled, ten
největší na naší hvězdárně.

Naše zrcadlové dalekohledy jsou té nejjednodušší optické konstrukce, totiž
Newtonova typu.

(V předchozím odstavci na uvedené adrese je pak trochu komická formulace,
označující dalekohledy o průměru objektivů 15 cm či 20 cm za ,,velké``.
Ve skutečnosti jsou jen dlouhé. Jako velké dalekohledy, pokud jde o
hvězdárny jako osvětové instituce, by bylo možné označit v českém kontextu
takové, které mají průměr alespoň 35 cm; pokud jde o vědecká pracoviště
v kontextu světovém, pak až přístroje s objektivy o průměru alespoň dva
metry, nebo lépě 3 m).

No, a ještě, pokud bychom chápali naši hvězdárnu jako lokalitu s více
pozorovatelnami, tak ta jediná, co patří Masarykově univerzitě, má
přístroj větší, o průměru zrcadla 60 cm.

(koukl jsem na citovaný odstavec, formulace
  ,,hvězdy s jasností do dvacáté velikosti``
 není moc dobrá. Patří jen ,,hvězdy až do dvacáté velikosti``. Jasnost se
vyjadřuje jinak, dvacáté velikosti odpovídá méně než 4*10^-14 lm.m^-2,
tedy méně než čtyři setiny nanolumenu na metr čtvereční (nebo třeba méně
než pět setin femtowattu na metr čtvereční, v tzv. oboru V).

j hollan

> From: pekarek.m@centrum...
> To: e-mail@hvezdarna...
> Sent: Tuesday, February 15, 2005 3:56 PM
>
>
> Dobrý den, jmenuji se Michal Pekárek.
>
> Právě vypracovávám astronomickou olympiádu, rád bych vás požádal jestli
> by jste mi mohli pomoci s jednou otázkou týkající se vaší hvězdárny.
>
> V té otázce mám za úkol zjistit jaký je ve vaší hvězdárně největší
> dalekohled
>
> ( z hlediska průměru objektivu ) , zjistit jeho typ a dva základní
> parametry.
>
> Doufám že mi pomůžete. předem děkuji