ke sviceni u bazenu na Kravi hore (fwd)

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Az ted jsem nasel komentar napsany kratce po otevreni bazenu, dle inspekce
pred otevrenim...

Nyslim, ze pro uvodni seznameni se situaci staci. Vyhodnoceni tech snimku
stale jeste nemam, hlavne komentar k nim. Neni ale tezke to pripravit,
mohl by z toho byt pekny clanek. Asi to ted je aktualnejsi nez tehdy.

prosim, predejte ten email pani redaktorce, co mi dopoledne volala,

dekuje a zdravi
 jh

---------- Forwarded message ----------
Date: Fri, 28 May 2004 22:12:57 +0200 (CEST)
From: Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>
To: atelier@drnh...
Cc: Zdenek Pokorny <pokorny@hvezdarna...>, Jiri Dusek <dusek@hvezdarna...>,
     hrubes@stred....cz
Subject: ke sviceni u bazenu na Kravi hore

Vážený pane architekte,

prohlédl i proměřil jsem venkovní osvětlení u nové budovy krytého bazénu
na Kraví hoře hned v noci ve středu, poté, co jste mne tudy laskavě
provedl během odpoledne. Pořídil jsem i snímky, ty ale ještě nemám
zpracované a vyhodnocené. Kvantitativní údaje jsem zjistil jen
,,luxmetrem``.

Ve čtvrtek a pátek dopoledne jsem ale byl na výjezdním zasedání
zastupitelstva městské části Brno-střed, takže svá zjištění sepisuji až
nyní, kdy sedím opět v práci na hvězdárně.

Máte nyní jistě před zítřejším slavnostním zahájením naspěch, a tak před
podrobnějším textem předesílám, že venkovní osvětlení bude z hlediska
hvězdárny zcela přijatelné, až bude zeslabené na úroveň, kterou doporučují
technické normy (zhruba na desetinu), a že relevantní překážku činnosti
hvězdárny nepředstavuje ani v této chvíli (ve srovnání s velmi rušivými
světly např. na náměstí Míru).

Podrobnější poznámky dále uvádím hlavně proto, abych pomohl osvětlení
ještě zlepšit a ,,získal`` tak blízko hvězdárny místo, na které bude možné
odkazovat jako na dobrý vzor.

zdraví a na koupání se těší

 J. Hollan,
 pracovník Hvězdárny v Brně a badatel v oboru ochrany nočního prostředí



       Předběžná analýza osvětlení plaveckého areálu na Kraví hoře

Světla na sloupech

Úvodem opakuji, co jsem již říkal: použitá svítidla na sloupech jsou v
zásadě správného typu, totiž svítící téměř jen dolů. To je věc, kterou
spolu se svými kolegy z hvězdárny, včetně pana ředitele doc. Pokorného,
chválím, všimli jsme si toho záhy poté, co byla svítidla nainstalována.

Potvrzuji také to, co jsem předběžně uvedl, totiž že s dosavadním osazením
výbojkami mají svítidla jen jednu podstatnou vadu, totiž že svítí zcela
přehnaně silně. Mé orientační měření zjistilo, že průměrná osvětlenost
cesty je dvacet luxů, ač vzhledem k charakteru komunikace by byla (dle
technické normy) adekvátní průměrná osvětlenost nejvýše dva luxy, případně
jen jeden lux. Toho lze docílit tak, že se výbojky nahradí kompaktními
zářivkami s desetinovým světelným tokem.

Snížení intenzity osvětlení o jeden řád pomůže i bezpečnosti chodců, kteří
přecházejí z osvětleného prostranství do okolních částí parku bez
přímého umělého osvětlení (nepokazí se jejich adaptace na tmu).

Druhým krokem, který je ještě mnohem snazší, je svítit jen v době, kdy je
to užitečné, tj. v době, kdy je veřejný provoz. Jakmile v noci skončí a
hosté odejdou, je na místě světla vypnout. Bude to i vhodný optický
signál, že ,,už zavřeli``, zatímco svícení znamená ,,je otevřeno``
(to, že se svítí v budově, je něco jiného, i po skončení veřejného provozu
se tam např. uklízí). To lze zajistit buď tak, že se svícení doplní
spínacími hodinami, nebo ještě snáze prostě tím, že je obsluha areálu
každý večer vypne (a druhý den zapne, s tím, že přesný okamžik rozsvícení
může nadále regulovat fotočidlo).

Jak jsme se spolu bavili, obě změny jsou snadno realizovatelné. Pak budeme
rádi moci označit svítidla za přijatelná, nezhoršující podmínky pro provoz
brněnské hvězdárny.

(Jak jsme se také domlouvali, krajní světlo by mělo být ještě mnohem
slabší, neb náhodou naplno osvětluje zeď přístřešku pro popelnice, která
jistě tou nejnápadnější částí areálu nemá být...)


Světla v chodníku

Na druhé straně se potvrdily mé pochyby o ,,světélkách`` zabudovaných do
chodníku. Ta totiž nejsou zrovna slabá, tak se mohou jevit jen ve dne nebo
začátkem stmívání. V noci velmi značně oslňují a zhoršují tím viditelnost
chodníku. Ten sám moc osvětlený být nemusí, je to hladká cesta bez
překážek -- tedy, až právě na ona vystupující světla.

V tomto případě jde hlavně o to, aby světla v chodníku neškodila samotným
chodcům. Závažnost emisí z nich pro provoz hvězdárny je totiž už dnes
malá.

Rychlá náprava spočívá v tom, dát do těchto ,,světelných hrbolů`` zdroje
mnohem slabší. Vzhledem k tomu, že chodci hledí rovnou na ně (a v jejich
těsném sousedství mají současně vidět chodník, který uměle osvětlovaný
přímo není, jen z ev. rozsvícené budovy), musí být opravdu velmi slabé,
aby nerušily. Mohl by stačit jediná svíticí dioda v každém z nich,
nasměrovaná na západ na světlou betonovou zeď vedle chodníku. Už
rozptýlené světlo diody by činilo pravděpodobně hrbol dostatečně
viditelný, a světlo rozptýlené od zdi by měkce osvětlovalo chodník.
Alternativou je použít mnohem výkonnější slabou žárovku či zářivku, na
síťové napětí jsou ale dostupné asi jen žárovky patnáctiwattové, a to je
příliš mnoho (ještě silnější jsou šestiwattové zářivky).  U nich by bylo
nezbytné průsvitnost výstupků ve směru pohledu (podél chodníku)
mnohonásobně snížit, aby byly výstupky jen několikrát (max. desetkrát)
světlejší než samotný chodník. Lze to udělat dodatečnou vnitřní odraznou
či absorbující clonou nebo vnějším tmavým nátěrem.

Doporučuji ale nápravu ještě důkladnější: totiž změnu světel v chodníku do
podoby, kdy nebudou vystupovat a tvořit tím jedinou překážku, kvůli které
by nějaké osvětlení vůbec mohlo být potřebné. Nejlevnější by jistě bylo je
zcela odstranit. Pracnější ale i hezčí alternativou je umístit do nich
svítící diody (LEDky) směrované jen na zídku vedle chodníku a zakrýt je
vodorovným sklem (či plexisklem).


Ostatní světla

Třetím tématem jsou slabá světla v zábradlích, venkovním bazénu apod., ta
jsem všechna v činnosti neviděl, mohu však již teď prohlásit, že z
hlediska provozu hvězdárny jsou zcela neškodná, a odhadnout, že nebudou
rušit ani uživatele areálu. Jak to bude s ev. emisemi z prosklené budovy,
uvidím až zítra, když bude slavnostně zahájen provoz, předpokládám ale, že
jsou také nevelké, vzhledem ke správnému charakteru a umístění svítidel v
budově.


Směrování světla hlavních lamp

Závěrem a pro úplnost připojuji poznámky o směrování světla z oněch
svítidel na sloupech. Ty už nejsou už z hlediska hvězdárny (po změně
výbojek v nich z slabé zářivky) podstatné.

Podíl světla jdoucího nahoru místo dolů je u zvolených svítidel zjevně
malý. Není ale zanedbatelný: nahoru svítící svazek světla nemá ostré
ohraničení ještě v rámci krytu nad sebou (toho, který pak rozptyluje
světlo dolů). Proto část vzhůru jdoucího světla kryt určitě míjí; jak
velká část to je, teprve zjistím měřením, kdy kryt ,,nastavím`` na mnohem
větší rozměr. Tu noc, kdy jsem soustavu prohlížel, byl průzračný vzduch a
svazek vzhůru jdoucího světla nebyl patrný. Jen bylo zjevné, že je v
blízkosti každého ze svítidel poněkud osvětlený černý kabel vedený nad
svítidly. Z hlediska provozu hvězdárny to ale nebude velký problém, neb
světlo, které mine kryt, jde jistě většinou strmě vzhůru a ne jen velmi
povlovně směrem ke hvězdárně. Ke zvýšení jasu nebe tak přispívá jen málo.
Podrobnější zkoumání podílu světla jdoucího různými směry teprve provedu.

Předběžně si ale troufnu konstatovat, že svítidla u cesty k budově lze
považovat za dobře vyhovující požadavku města, totiž
   směrovat světelný tok výhradně na komunikaci
 (zde cestu a sousedící parkoviště), dle

   Jméno odkazu: Městské standardy pro veřejné osvětlení
        URL: http://www.brno.cz/toCP1250/main/dokumenty/standardy/

 konkrétně části

   Jméno odkazu: 5.4.5 Svítidla
        URL:
          http://www.brno.cz/toCP1250/main/dokumenty/standardy/5.php#45

,, 5.4.5 Svítidla

   5.4.5.1 Při navrhování VO se používají přednostně svítidla
   s vysokotlakými sodíkovými zdroji. Každý návrh musí být doložen
   výpočtem hladiny osvětlení a jeho rozložení spolu
   s určením stupně osvětlení dle zatřídění příslušné komunikace.
   Optická část svítidla musí mít krytí minimálně IP 65
          a světelný tok směrován výhradně na komunikaci
              (mimo území MPR a slavnostní osvětlení),
   předřazené části svítidla musí mít krytí minimálně IP 44. ``


V kontextu svítidel, která jsou typu ,,post-top``, tedy umístěná na vršku
sloupu (v české hantýrce osvětlovací branže se jim asi říká ,,parková``),
jsou to, pokud vím, v Brně zřejmě svítidla jediná, která se tomuto
požadavku alespoň hodně blíží, všechna ostatní, která jsem doposud viděl,
tomuto požadavku velmi křiklavě odporují. Svítidla u areálu na Kraví hoře
nejsou dokonalá, ale jsou ve své kategorii v Brně s odstupem nejlepší.

Jediný problém by mohl být s jejich funkcí uvnitř areálu. Tam jsou totiž
na hraně horního dlážděného prostranství, které (po zeslabení) budou
vhodně osvětlovat. Směrem dolů na svah svítí ale už zbytečně (tam žádná
komunikace není) a z pohledu od bazénu budou při nočním koupání určitě
rušivá. Ke kouzlu nočního koupání totiž jistě přispívají případně
viditelné hvězdy na nebi, a oslnivé plochy svítidel na východním obzoru
budou asi rušit. Na druhé straně budou zdáli slabě osvětlovat prostranství
kolem bazénu a mohou tak být případně žádoucí.

Jestli jsou i pro okolí venkovního bazénu užitečná nebo ne, lze snadno
ověřit jejich vypnutím. Jejich vypnutí bych v každém případě doporučoval
za nocí, kdy na nebi bude jasný Měsíc (nejen úzký srpek). Ten poskytuje
osvětlení nejkrásnější, a díky skvělé rovnoměrnosti zcela dostačující, i
když ne silné.