Dobrý den pane Hollane,
chtěl bych Vám popřát všechno nejlepší do nového roku a vrátit se k naší diskusi - s cílem dotáhnout ji k závěru.
Jak už jsem napsal před svátky v níže připojeném mailu z 20.12.2022, nenašel jsem zatím žádnou oporu pro Váš názor, že to, co se odehrává pod tropopauzou, nemůže ovlivnit průměrnou teplotu povrchu Země.
Naopak - všechno se zdá nasvědčovat tomu, že každý mechanismus přenášející teplo do atmosféry jinak než sáláním přispívá ke snižování skleníkového efektu a tedy může růst průměrné teploty povrchu Země omezovat.
Dokládá to podle mého názoru mimo jiné i článek Stevena De Hertoga a kol. z Earth System Dynamics,
který jsem kvůli velikosti pdf souboru vložil do nové buňky přidané do orgpage k tématu
Původní odkaz, který jste mi myslím poslal Vy sám https://esd.copernicus.org/preprints/esd-2022-5/esd-2022-5.pdf , se mi totiž dnes už nepodařilo otevřít.
Moje porozumění tomu článku je, že přestože každý ze tří testovaných modelů dal jiné výsledky, ze všech tří vyšlo, že změny transpirace z povrchu pevniny průměrnou teplotu na Zemi ovlivní.
Osobně bych se tedy stanovisko AV ČR pokusil přeformulovat tak, aby znělo méně autoritativně. Třeba takto:
1) Stále silněji se ukazuje, že člověk má kapacitu svou činností ovlivňovat podnebí na Zemi. Je prakticky jisté, že se tak již nějakou dobu děje.
2) Existují silné důkazy pro to, že spalování fosilních paliv přispívá k pozorovanému zvyšování obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře.
3) Z poznatků fyziky plyne, že vyšší obsah oxidu uhličitého v zemské atmosféře může způsobit zvyšování průměrné teploty zemského povrchu.
4) Další procesy regulující průměrnou teplotu zemského povrchu nejsou natolik dostatečně prozkoumány, aby bylo možno určit, do jaké míry mohou oteplující vliv oxidu uhličitého zmírnit.
5) Předpovědi různých modelů o budoucím vývoji podnebí na Zemi jsou zatím velmi nejisté. Neregulovaná spotřeba fosilních paliv s sebou nepochybně nese riziko, že vyvolá takové změny podnebí, které by mohly lidem v mnoha částech světa včetně Evropy způsobit značné potíže.
6) Vedle lidských zásahů do složení zemského ovzduší se dalším rizikovým faktorem z hlediska možných změn regionálního i globálního podnebí jeví lidské zásahy do vodního režimu, včetně zásahů ovlivňujících rostlinný pokryv pevnin.
7) Je žádoucí hledat cesty, jak již rozeznaná rizika zmírnit. Snažme se přitom ale nezpůsobit ještě větší škody, než jaké mohou hrozit, pokud tato rizika budeme opomíjet.
8) Podpora náhrady fosilních paliv "biomasou" nebo pěstování plodin čistě za účelem přeměny v "biopalivo" jsou příklady opatření, jež mohou přinést více škody než užitku. S výjimkou vzácných případů, kdy se jedná čistě o odpad, který nemá žádné jiné rozumné využití, doporučujeme využití biomasy v energetice zakázat.
Těším se na Vaši odpověď a srdečně zdravím
Tomáš Kalisz
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dobrý den pane Hollane,
z rovnice pro průměrnou radiační rovnovážnou teplotu zemského povrchu podle Stefan-Boltzmannova zákona vyjde při energetických tocích podle obrázku 2.4 z druhé kapitoly Hartmannovy učebnice
hodnota 16.1 °C.
Pokud by neradiační tok tepla klesl na polovinu v obrázku udané hodnoty, tedy na 54 W/m2 místo 108 W/m2, průměrná rovnovážná teplota povrchu Země by vzrostla na 25.4 °C, tedy o 9.3 °C - bez toho, že by se skleníkový efekt jakkoliv změnil.
Tak velký pokles evapotranspirace je ale při vzrůstu teploty téměř nemožné dosáhnout, dokud většinu zemského povrchu pokrývají oceány. Lze zřejmě jen těžko zabránit tomu, aby se z nich za vyšší teploty vypařovalo více vody, a zjevně to ani není žádoucí.
Zajímavější proto může být porovnání Hartmannova diagramu z roku 2016 s původním Trenberthovým diagramem z roku 2009
,
kde je neradiační přenos tepla do atmosféry vyčíslen jen na 97 W/m2 a průměrné sálání oblohy na 333 W/m2. Radiační teplota povrchu
sqwrt(sqwrt(161+333-97)W/m2/5.67exp-8Wm2K4)) vyjde ale stejná, protože vyšší sálání oblohy je přesně vyrovnáno vyšším
podílem neradiačního přenosu tepla do atmosféry.
Pokud bychom ponechali Hartmannových 345 W/m2 pro sálání oblohy a neradiační transport tepla modifikovali jen mírně na 110 W/m2 resp. 106 W/m2 (takovýto "forcing" zhruba odpovídá vzrůstu resp. poklesu transpirace na rozloze 10 milionů km2 o 500 mm vodního sloupce ročně), průměrná rovnovážná teplota povrchu Země klesne z 16.1 °C na 15.7 °C resp. vzroste na 16.4 °C.
Pokud by přenos tepla konvekcí a/nebo v podobě latentního tepla mělo nahradit chlazení zemského povrchu sáláním, průměrná teplota by při zachování všech ostatních "vstupů" vyšla mnohem vyšší, než jaká doopravdy je.
Myslím proto, že Váš názor, že rovnovážná teplota povrchu Země je dána jen odrazivostí povrchu, osluněním, a absorpcí záření v atmosféře, kdežto konvektivní děje pod úrovní tropopauzy ji ovlivnit nemohou, je chybný. Kdyby byl správný, nebylo by též zřejmě zapotřebí snažit se klimatické modely přibližovat realitě tím, že se do nich tyto procesy snažíme zahrnout.
V tom případě by ale stanovisko 4/2020 AVČR, které říká, že jedinou věcí, na které oteplování záleží, je obsah nekondenzujících skleníkových plynů, mělo být opraveno. Zdá se, že evapotranspirace může vzrůst zářivého příkonu směrem k zemskému povrchu, způsobený rostoucím skleníkovým efektem, účinně kompenzovat. Je-li tomu tak, pak by podle mého názoru bylo velkou chybou, veřejnosti tuto možnost potýkání se s globální změnou klimatu zapírat.
V protikladu k stanovisku Czech Globe i ke shrnutím zpráv IPCC pro vlády, na které se stanovisko Czech Globe odvolává, se tak navíc jeví, že k pozorovanému vzrůstu teploty mohlo kromě růstu koncentrace skleníkových plynů nezanedbatelně přispět i odlesňování, které hlavně v tropických oblastech neradiační přenos tepla do atmosféry nepochybně omezilo.
Sliboval jsem sice, že se Vám do Nového roku neozvu, ale když už jsem ve svých úvahách k těmto závěrům dospěl, chtěl jsem Vás s nimi seznámit bez zbytečného odkladu.
Popřemýšlejte prosím o tom, co jsem napsal, případně se poraďte s kolegy, ale já opravdu zatím opravdu nevidím argument, proč by to nešťastné stanovisko 4-2020 mělo být správně. Budu moc rád, pokud po Novém roce naše debata dospěje k závěru, co s ním.
Zatím Vám přeji dobře zvládnout těch několik zbývajících dnů do svátků a krásné Vánoce, a budu se těšit na Vaši odpověď.
Se srdečným pozdravem
Tomáš Kalisz
Pokud k oteplení přispěl růst obsahu CO2 i pokles evapotranspirace z kontinentů a jenom nevíme přesně, jaký podíl který z obou vlivů má, tak nejrozumnější cestou, jak oteplení zmírnit, může být protipůsobení v obou směrech.
-----------------------------------------------------
Sincerely,
Tomáš Kalisz
Senior Patent Engineer
NOVALED GMBH
Elisabeth-Boer-Straße 9
01099 Dresden
Germany
phone +49-351-79890-221
fax +49-351-79890-999
e-mail tomas.kalisz@novaled.com
web http://www.novaled.com
Novaled GmbH - Registered Office: 01099 Dresden; Companies Register: Amtsgericht Dresden, HRB 32931; Board of Directors: Gerd Guenther, Munho Jang, Sangshin Lee, PhD; Chairwoman of the Supervisory Board: Bong Ok Kim, PhD
------------------------------------------------------------------------------------------
Disclaimer
This e-mail is from Novaled GmbH and may contain information that is confidential or privileged. If you are not the intended recipient, do not read, copy or distribute the e-mail or any attachments. Instead, please notify the sender and delete the e-mail and any attachments. E-mail transmission cannot be guaranteed to be secure or error-free as information could be intercepted, lost, destroyed, incomplete, or contain viruses. The sender therefore does not accept liability for any errors or omissions in the contents of this message which arise as a result of e-mail transmission.
|
|
