Hlavní autor
 Jan Hollan, VUT v Brně, projekt AdMaS, Lipová 19, 602 00 Brno, tel: 5 43 23 90 96, email: jhollan@amper.ped.muni.cz

Spoluautor
 Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica, Panská 9, 602 00 Brno, tel: 542 422 758, email: yvonna.gailly@veronica.cz

Název příspěvku
Ohřev podloží přebytečným teplem - cesta, jak regenerací budovy dosáhnout pasivního standardu

Forma příspěvku: přednáška

Odborné téma příspěvku
technická zařízení, zdroje tepla, výrobky pro pasivní domy

Obsah příspěvku
Nové budovy lze stavět tak, že jsou odděleny od podloží důkladnou, nepřerušovanou tepelnou izolací. U starých budov takového oddělení docílit nelze, přinejmenším paty jejich zdí budou i nadále tepelně propojeny s podložím. To znamená nejen nežádoucí únik tepla v době, kdy se v nich topí. Vede to i k nemile chladným povrchům spodku dolního podlaží v období letním, kdy za dusných dní může jejich teplota být i pod rosným bodem, a ony pak vlhnou. Zvlhnout a plesnivět mohou i předměty na podlaze u zdí. Suterénní byty se tehdy stávají velmi nekomfortními. Jedinou možnou nápravou je, teplotu oněch povrchů dostatečně zvýšit.

Ohřívat základové zdi lze za horkých dní teplem, které jinde přebývá. Může jít o teplo odebírané z jiných konstrukcí či z interiérového vzduchu tedy teplo odváděné z budovy jejím systémem chlazení, pokud nějaké má. Jinou možností je využít solárních kolek torů, které za slunných jarních a letních dní mají běžně přebytek výkonu.

Solární přebytky jsme použili v našem rodinném domě na Lipové 19 v Brně. K dosavadnímu odběru tepla z primárního okruhu, čili vyhřívání vodního tepelného zásobníku, jsme v květnu 2012 přidali paralelní větev, kdy primární kapalina ohřívá dolní část zdí u podlahy suterénního pokoje. V provozu mohou být obě větve současně či jen jedna z nich. Odpojení vyhřívání zásobníku lze uplatnit nejen, když je již příliš teplý, ale i v situaci, že je solární příkon tak malý, že už by primární okruh vodu v zásobníku neohříval. Zdi s teplotou pod 20 C ale ohřívat dokáže, i když jen malým výkonem.

Situaci v suterénním pokoji jsme před instalací zaznamenali termograficky a dále ji čas od času zaznamenáváme. V příspěvku ukážeme výsledky našeho pozorování a technické řešení předávání tep la do zdí (a během léta také pod nově instalovanou tepe! lnou izo laci podlahy).

Vyhřívání základových zdí lze kombinovat s jejich vnější tepelnou izolací, nejlépe i s izolací krinolínovou (Schirmdämmung), tedy jdoucí do dáli od domu. V takovém případě lze během let očekávat růst teploty podloží a tedy i snížení zimních tepelných ztrát. Nebo nakonec i toho, že podloží bude v zimě dům vyhřívat... tedy v případě, že teplo není z podloží odváděno protékající spodní vodou.

Obdobná řešení lze uplatnit u všech starých budov. Pokud se regenerují s důsledným uplatněním technologií pasivních domů, lze postupným ohřátím jejich podloží docílit toho, že i budovy s méně než dvěma patry pasivní standard nakonec opravdu splní. Zvláštního zvýšení komfortu tím lze docílit u obydlí rekreačních, která s takovou soustavou nemusí být nehostinná, když tam obyvatelé přijedou po delší nepřítomnosti u nich se solární ohřev podlo ží může dobře uplatnit i v zimě, neb potřeba přípravy teplé vody je v nich nevelká.

Ohřívání podloží domu je také šancí pro to, aby lidé neinstalovali jen malé kolektorové plochy z obavy, že jejich letní výkon bude přílišný. Velkorysé kolektorové plochy pak samozřejmě zajistí i větší solární pokrytí celoroční spotřeby tepla na ohřev vody.


Odesláno
5.6.2012 21:24:39