[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

Emise CO2; návod, jak užívat Scholar a Zotero



---------- Forwarded message ---------
Od: Jan Hollan <jenikhollan@gmail.com>
Date: út 12. 11. 2024 v 12:10
Subject: Re: Dotaz
To: Zdirad Zak <zdiradzak@gmail...>


Pane profesore, jsou jen ty antropogenní emise. 

A další jsou jen přírodní zesilující zpětné vazby, lidé je přímo nemohou ovlivňovat:

Jako růst emisí metanu - samozřejmý, když roste teplota Arktidy - ale ty jsou pořád velmi malé a asi i malé budou, stejně jako tamní emise CO2 z kompostování čili aerobní dekompozice rašeliny a organicky v půdách..
Jiný růst emisí metanu je vinou vyšších srážek v tropech, tedy růstem rozlohy mokřadů. Ten je významnější.

Významné jsou asi jen emise z nebývalých lesních požárů boreálních, tropických i subtropických. Evropské požáry jsou proti tomu relativně malé.

Neantropogenní emise CO2 jsou jen ty z vulkanismu, a jejich objem je setinou těch našich fosilních.

Oceány a lesy zatím představují jen propady, dosud opravdu mohutné. Nikoliv zdroje CO2. 
To prosím neplést s tím, že někde se CO2 z oceánu uvolňuje (když se ohřeje) a jinde se do něj vrací (kde je chladný a příp i. putuje na povrch z hloubek - ty jsou vůči nynějšímu parciálnímu tlaku v ovzduší podsycené, to velmi přispívá k tomu propadu, na nějž spoléháme).

Nevím, jaké jiné emise máte na mysli... 

v rychlosti zdraví
 JH

PS v 17 h zpíváme na FF Janáčka, viz 
 https://www.phil.muni.cz/kalendar-akci/u/jako-janacek-sem-jel-jako-doktor-se-vracim

út 12. 11. 2024 v 10:53 odesílatel Zdirad Zak <zdiradzak@gmail...com> napsal:
Dobrý den,
děkuji za dlouhý dopis a spoustu citací. Bohužel, jak už je v podobných publikacích obvyklé, nic není jasně řečeno. Přesně jako v IPCC zprávách. Spousta keců, čtenář je zahlcován čísly. Jednoduchá tabulka s celkovými emisemi a antropogenními emise vždy chybí - asi aby si to nikdo nemohl vydělit - a to je to co bych rád získal abych si to mohl vydělit.  Děkuji za informaci o záznamech z Klementina, mezitím jsem si to našel sám.
Zdraví 


On Mon, Nov 11, 2024 at 1:31 PM Jan Hollan <jenikhollan@gmail...> wrote:
Milý pane profesore,

ne 3. 11. 2024 v 16:28 odesílatel Zdirad Zak <zdiradzak@gmail...> napsal:
Dobrý den,
měl bych na vás dotaz či prosbu. Nenáte, nebo nevíte kde,
bych získal údaje o antropogenních emisí CO2 mezi lety 2000 - 2018(20)? Mohou to být roční emise nebo kumulativní za zmíněné období nebo i za kratší či delší dobu. Hodnoty mohou být v jakýchkoliv jednotkách, to už si přepočítám.

grafy s emisemi atd. (pro ekvivalent CO2 od r. 1990) jsou např. v čerstvě vydané zprávě 
 The 2024 state of the climate report
(o ní byl rozhovor ve víkendovém N z pátku 1. listopadu, ve druhé části Kontextu, pro předplatitele je to i online,
Zpráva vychází každý rok na podzim. 

Brzy asi vyjde letošní Global Carbon Budget, loňský je
nebo vizuálněji přímo na
Tam jsou v kapitole 3.1 grafy s emisemi fosilního i "krajinného" uhlíku  (i kumulativními a tím, kde skončily) od r. 1850, další pak pro období od 1960. Na svislých osách se sice píše CO2, ale jednotkou je gigatuna C. Jiné skleníkové plyny se v Rozpočtu neuvádějí.

Gigatuny uhlíku ročně s rozlišením paliv a portlandského cementu jsou v různých škálách na
 
A podobně bych se rád dostal k tak často a hrdě zniňovaných teplotních měřrní od r-1750 v Klementinu. Nikdo s nimi nepracuje ani nezmiňuje. Poradíte?

"Klementinum" jsem našel během sekund, je to stránka 
a když se klepne na ten řádek dole Denní data..., tak se stáhne 4MB xslx, kde jsou průměry, minima a maxima. 
Grafy z té stanice se běžně v různých článcích ČHMÚ vyskytují, když se hodí srovnávat s poměrně dávnou minulostí nebo když se píše o teplotách v Praze. 

Uvítal bych,kdybyste mi mohl poskytnout některou z vašich posledních publikací. Rád se poučím.

Já v posledních letech "publikoval" jen obrázky k přednáškám, je v nich hojnost hyperlinků. Jsou na 
a jsou často dost staré, málo se během doby lišící, jen postupně aktualizované, naposled letos v srpnu. Záznam mám z toho srpna dobrý z letních přednášek pro Klimatickou akademii, ten se ale ještě musí trochu poeditovat a doplnit titulkama, pak bude dostupný. 

Jiné záznamy viz 

Na čtení je hlavně příručka Ochrana klimatu, která má základní i rozšiřující část (tu druhou rád doplním, základní bych rád nechal co nejjednodušší a nejkratší). Poslední aktualizace, jak se dívám mám z léta 2022: 
Jen rok starý je článek k adaptaci, nahoře v 

-------

K práci s literaturou:

Příručku do dalšího léta v obou jejích částech budeme aktualizovat. A to s využitím některých z prací, které sleduju. Jsou všechny vidět v mé veřejné knihovně Zotero:
Hodí se užitím ikonky okna vpravo nahoře přidat sloupec Date Added a pak jej seřadit dle toho data přidání, aby nové věci byly nahoře, ty jsou zpravidla nejzajímavější. 
Lze se též dívat tematicky na jednotlivé kolekce z toho celého přehledu, jako tu k holocénu nebo k dekarbonizaci (i když občas do nich něco zapomenu přiřadit).

Zotero je nezbytný nástroj, je dobré si jej nainstalovat, a pak přidat Zotero Connector asi do různých prohlížečů. Já ale používám jenom Chrome. V tom vidím na druhém řádku vpravo ikonku Rozšíření, která nabídne uložení do Zotera. 
Někdy to neproběhně řádně samo, pak se klepne na ty tři tečky nad sebou, co u Zotero Connector jsou, a vybere se nejspíše možnost Save to Zotero (Embedded Metadata). Před chvílí jsem to takhle musel udělat u článku z 8. listopadu, pak se vytvořila položka správně a uložilo se mi pdf (ve veřejné knihovně ta pdf samozřejmě nemám, jen biblioodkazy):

V Chromu (a asi to jde i v jiných) je pak nezbytné přidat i další doplněk, totiž Tlačitko Google Scholar. U libovolné publikace, na kterou hledíte, se tím tlačítkem zjistí, kolik má citací a pak se lze na ty citující práce dívat. Kromě toho to tlačítko prozradí, kde je případně dostupné pdf článku, pokud přímo na stránce časopisu volně k dispozici není (ale je např. alespoň jako rukopis na stránce autora).

Zotero též umožňuje pohodlně vkládat odkazy do textů, když si člověk přidá do svého editoru patřičné rozšíření. Formát odkazů lze měnit, já užívám Chicago Manual of Style, neb ten v referencích nevynechává URL - což je pro čtenáře ten nejužitečnější údaj...

-------

Srdečně zdraví a děkuje
Z.Žák

S omluvou za dlouhý dopis (ty rady, jak hledat nejnovější práce a jak si držet v literatuře pohodlný a funkční přehled jsem chtěl napsat již dávno) a naopak za dosud nenapsané odpovědi (myslím k mj. k izotopům)
zdraví
 Jeník Hollan

PS  dopis myslím můžu přidat k těm vybraným, které mohou být užitečné i jiným, mám je v 
a jak se dívám, už jsem tam dva roky nic nepřidal..,