Mapy noční oblohy pro Hodinu Země 2021

Měsíc bude nad jihovýchodem, velmi jasný, jelikož mu zbývá jen 1 den do úplňku. Obloha bude proto v noci i na horách velmi světlá.

Jak jasný bude? Jak moc osvětlí krajinu? Každý ví, že kolem úplňku je při bezoblačném nebi světla spoustu, úplně stačí pro chůzi, běh i jízdu na bicyklu. Ona spousta, to je desetina luxu. Tak mnoho, jako dává svíčka 3 m od svého plamene. Během Hodiny Země, od 20:30 do 21:30, vystoupá Měsíc dost vysoko na to, aby svítil na cestu ještě o trochu víc, 1,3 dlx, o půlnoci pak i půldruhým deciluxem (a celými 2 dlx při pohledu rovnou na něj). Nebude-li zataženo, lze venkovní osvětlení nechat od Hodiny Země vypnuté nejen do rána, ale až do úterý! Krajina je v měsíčním svitu kouzelná, pohádková. A měli bychom mít možnost to zažít i ve vesnicích a městech, zvlášť když máme zůstávat doma a jen hledět z oken... Budou-li kolem Měsíce chodit mraky, mohou se v nich objevovat různé barvy, bývá to pěkný pohled.

Kromě krajiny pod sebou a před sebou se totiž lze dívat i na tu nad sebou. Během stmívání lze pozorovat, jak se hvězdy sunou po nebi, o něco rychleji než Měsíc, který se na hvězdném nebi opozdí za hodinu o celý svůj průměr (půl stupně).

V mapkách je vyznačena ekliptika, Měsíc i Mars jsou kousek nad ní.

Námět k pozorování je porovnávat vzhled Marsu (je nad západem), i když je nyní daleko a slabý, a Síria (nad jihozápadem), nejjasnější stálice. Stálice, hlavně ty nízko na nebi, na nás mrkají. U Síria je to zvláště zajímavé: je tak jasný, že jeho blikání je výrazně barevné (u slabších stálic už změnu barev naše oči tak dobře nevidí). Je způsobeno turbulencí vzduchu s různými teplotami. Podaří-li se vám „zašilhat“, např. pohledem na prst na natažené paži, abyste Sírius viděli dvojitě, zjistíte, že jde jakoby o dvě úplně nezávislé hvězdy. Do každého oka zasvítí Sírius jindy a jinak.

Mars není bodový zdroj (dalekohled jej ukazuje jako malinký kotouček), což vede k tomu, že každý bod kotoučku bliká samostatně, vzájemně se to vyrovnává. Bezprostřední srovnání je snadné s Aldebaranem, který je jen kousek pod Marsem, a je také naoranžovělý (vpravo od Aldebaranu je skupinka slabšíh hvězd, jde o hvězdokupu Hyády, při úplňku už stěží patrnou).

Ještě zajímavější zážitek lze získat užitím jakéhokoliv dalekohledu. Když jím trochu kývete (což triedr držený v rukou „zajistí“ skoro sám), rychlé proměny v čase se rozloží na pestrobarevnou křivku či čáru v zorném poli dalekohledu. Pak si dalehohled hodně rozostřete, abyste místo bodu viděli disk. Ten disk, to je vlastně objektiv dalekohledu osvětlený Síriem. Běhají po něm barevné skvrny - tak na zemský povrch přes atmosféru Sírius svítí. Když dáte před objektiv ruku s roztaženými prsty, uvidíte jejich stíny ve hvězdném světle.

	Name	Last modified	Size	Description
	Parent Directory		-
	50A.pdf	2021-03-26 14:56	139K	celé nebe, jih je dole a západ vpravo

Mapy byly vytvořeny obdobně k celé sérii map pro Globe at Night, zde jsou z nadřazeného adresáře sepsány jako symbolické odkazy na příslušnou zeměpisnou šířku 50 stupňů.

Jsou zobrazeny pro různé stupně světelného znečištění nebe. To lze posuzovat právě dle toho, jak jasné či slabé hvězdy na něm lze vidět. Čím slabší hvězda, tím má vyšší tzv. hvězdnou velikost měřenou v tzv. magnitudách. Její prahové hodnoty jsou v mapkách uvedeny. (Vysvětlení veličin a jednotek astronomické fotometrie viz mou práci z minulého tisíciletí.)