From vl na email... Thu Mar 1 10:18:48 2007 From: vl na email... (vl na email...) Date: Thu, 01 Mar 2007 10:18:48 +0100 (CET) Subject: =?us-ascii?Q?Re=3A=20=5BIAN=5D=20glacialy=20a=20interglacialy?= In-Reply-To: Message-ID: <377.845-23768-1262368719-1172740728@email...> > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Hollan > Předmět: Re: [IAN] glacialy a interglacialy > Datum: 16.2.2007 15:31:36 > ---------------------------------------- > > Poněkud zvláštní: doba ledová nám tedy nehrozí x let, ale přírodní > > oteplování není možné. Proč? > > Chybí k němu jakýkoliv popud. Pokud nemáme na mysli na Deux ex Machina. > Svět je sice chaotický, ale kauzální. Jste si tím jist? Totiž tím, že jsou prozkoumány všechny příčiny vzniku glaciálů a interglaciálů. Nejsem odborník, ale domnívám se, že ten, kdo nám o tom kdysi přednášel, odborník byl, ale o globálních změnách klimatu asi tehdy byly jen domněnky - a změny zemského orbitu asi nebyly považovány za důležité. Spíše se asi soudilo na změny v činnosti slunce. > > > (odvážně, protože zo nebylo v souladu s oficiální teorií) namítal: jsme > > na začátku interglaciálu a v předchozích u nás bylo "tropické" podnebí, > > takže oteplování nastane, ať lidstvo dělá cokoli. > > Tehdy se ovšem běžně soudilo, že jsme na konci interglaciálu, dle analogie > s trváními těch minulých. Snad byl zvláště astronomicky vzdělaný, škoda, > že to bez internetu nemohl snadno uplatnit ve světovém měřítku (já si ani > nejsem jistý, jestli tehdy byly změny orbitální excentricity Země do > budoucna dobře známy). > > To je asi přehnané, říkat ,,v předchozích``. Určitě bylo tepleji v tom > minulém. Nejspíš proto, že byl nastartovaný zvlášť velkou letní insolací > severních šířek nad šedesát stupňů. > > Po skončení posledního glaciálu ale nastalo hodně dlouhé období minimální > excentricity zemské orbity, a tak se letní insolace vysokých šířek moc > nemění. Klima bylo minulých deset tisíc let naprosto mimořádně stabliní. > Nebýt měnícího se složení atmosféry, albedo pevniny a moře těch vysokých > šířek by ani v posledních desetiletích neklesalo (jakože už klesá, a dále > bude, bohužel). > > Ke čtvrtohorním cyklům je dnes zcela čerstvý komentář (a obrázek, i když > beze škály, jen na připomenutí) na http://realclimate.org -- týká se mírně > podivné práce, která pozitivní zpětnou vazbu přes skleníkové plyny ani > nezmiňuje. > > Je pravda, že dnešních 430 ppm ekvivalentu CO2 absenci astronomického > popudu k oteplování zcela důkladněji nahrazuje... tepleji opravdu bude, > ale ne vinou tajemných glaciálních cyklů, ale vlivem známých fyzikálních > příčin. > > Jinak kromě > > http://www.ipcc.ch/SPM2feb07.pdf > > a generické adresy (musí se zadat i to www) > > http://www.ipcc.ch/ > (klepněte si na Play) > > doporučuju ke čtení též zapamatovatelnou adresu (vedoucí na stránky > ministerstva financí Spojeného království) > > http://www.sternreview.org.uk > > z níž vyjímám: > > Sir Nicholas Stern, Head of the Government Economics Service and > Adviser to the Government on the economics of climate change and > development, is delighted to present his report to the Prime Minister > and the Chancellor of the Exchequer on the Economics of Climate > Change: > > Full report > Executive Summary > Other language versions of the Executive Summary > > atd. Executive Summary přímo je > > http://www.hm-treasury.gov.uk/media/8AC/F7/Executive_Summary.pdf > > jh > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > > From jhollan na amper....muni.cz Thu Mar 1 13:40:12 2007 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 1 Mar 2007 13:40:12 +0100 (CET) Subject: =?us-ascii?Q?Re=3A=20=5BIAN=5D=20glacialy=20a=20interglacialy?= In-Reply-To: <377.845-23768-1262368719-1172740728@email...> Message-ID: > > > Poněkud zvláštní: doba ledová nám tedy nehrozí x let, ale přírodní > > > oteplování není možné. Proč? > > > > Chybí k němu jakýkoliv popud. Pokud nemáme na mysli na Deux ex Machina. > > Svět je sice chaotický, ale kauzální. > > Jste si tím jist? Totiž tím, že jsou prozkoumány všechny příčiny vzniku > glaciálů a interglaciálů. Nejsem odborník, ale domnívám se, že ten, kdo > nám o tom kdysi přednášel, odborník byl, ale o globálních změnách > klimatu asi tehdy byly jen domněnky - a změny zemského orbitu asi nebyly > považovány za důležité. Spíše se asi soudilo na změny v činnosti > slunce. Těžko to zkoumat, nemáme z těch dob měření dnešního rozsahu, jen nějaké sedimenty (nejen ledové příkrovy), ale amplituda změn letní insolace vysokých severních šířek bývala v Milankovićově cyklu velikánská (teď není, vlivem téměř kruhové orbity Země), nesrovnatelně větší než amplituda jakýchkoliv jiných vnějších vlivů (vnějších: nezávislých na dění v prostředích, kde se podnebí doopravdy odehrává, tj. hlavně v atmosféře, hydrosféře a na povrchu pevnin). Viz můj starý odkaz doba_led.*. Slunce je velice málo proměnná hvězda. Přesto její změny klima ovlivňují, i když nemohou působit ty největší změny (nástup glaciálů a interglaciálů, a ovšem oteplení probíhající nyní) -- na to nejsou dost velké a dost trvanlivé. Viz článek slu_kli* na spodku adresáře, kde je i ta doba_led* http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/ jh From jhollan na amper....muni.cz Thu Mar 1 13:54:42 2007 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 1 Mar 2007 13:54:42 +0100 (CET) Subject: [IAN] =?iso-8859-2?q?slovensk=FD_blog_o_klimatu?= Message-ID: Nehledíte-li často na blog realclimate (píší do něj čelní světoví klimatologové, pozoruhodné publikace ve vědeckém tisku ani zajímavé články ve významných médiích anglicky hovořícího světa neujdou kvalifikovanému komentáři a následné diskusi zainteresované světové veřejnosti, odborné i laické, můžete se do ní ostatně zapojit také), Linkname: RealClimate >> Climate Science URL: http://realclimate.org/ nemuseli jste si ještě všimnout odkazu na slovensky psaný, kvalifikovaný a nyní velmi živý blog Linkname: Alexander Ač URL: http://ac.blog.sme.sk/ -- na rozdíl od realclimate reflektuje i dění a články české a slovenské. Díky autorovi za práci (ohromně užitečnou a potřebnou) kterou mu věnuje! jeník hollan From redakce na ian... Thu Mar 1 20:52:23 2007 From: redakce na ian... (redakce na ian...) Date: Thu, 1 Mar 2007 20:52:23 +0100 (CET) Subject: [IAN] IAN ALERT Message-ID: <20070301195223.39D5F47310@mika2....cz> zakryt saturna mesicem jiz za par hodin! From redakce na ian... Fri Mar 2 17:15:53 2007 From: redakce na ian... (redakce na ian...) Date: Fri, 2 Mar 2007 17:15:53 +0100 (CET) Subject: [IAN] IAN ALERT Message-ID: <20070302161553.103404734E@mika2....cz> zitrejsi zatmeni asi proprsi... From vl na email... Mon Mar 5 12:51:32 2007 From: vl na email... (vl na email...) Date: Mon, 05 Mar 2007 12:51:32 +0100 (CET) Subject: =?us-ascii?Q?Re=3A=20=5BIAN=5D=20glacialy=20a=20interglacialy?= In-Reply-To: Message-ID: <340.707-22083-1360030815-1173095492@email...> Ještě taková maličkost: vliv sopečné činnosti. Kdysi kdesi jsem četl, že samotný výbuch sopky Krakatoa vyvrhl do ovzduší víc plynů a prachu, než to dokázalo lidstvo za (tehdy, když jsem to četl ještě neskončené) dvacáté století. A vůbec mám dojem, že ekologisté uvažují pouze údaje, jež se jim hodí. Např.nikde jsem se nedočetl, kolik tzv. úsporné zářivky (mám jich plný byt) spotřebují energie a materiálu na svou výrobu a zda se tyto náklady nevyrovnají dosaženým úsporám. A že údaje o jejich trvanlivosti, jež uvádějí výrobci v reklamách, jsou velmi silně nadsazené. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Hollan > Předmět: Re: [IAN] glacialy a interglacialy > Datum: 01.3.2007 13:42:17 > ---------------------------------------- > > > > > Poněkud zvláštní: doba ledová nám tedy nehrozí x let, ale přírodní > > > > oteplování není možné. Proč? > > > > > > Chybí k němu jakýkoliv popud. Pokud nemáme na mysli na Deux ex Machina. > > > Svět je sice chaotický, ale kauzální. > > > > Jste si tím jist? Totiž tím, že jsou prozkoumány všechny příčiny vzniku > > glaciálů a interglaciálů. Nejsem odborník, ale domnívám se, že ten, kdo > > nám o tom kdysi přednášel, odborník byl, ale o globálních změnách > > klimatu asi tehdy byly jen domněnky - a změny zemského orbitu asi nebyly > > považovány za důležité. Spíše se asi soudilo na změny v činnosti > > slunce. > > Těžko to zkoumat, nemáme z těch dob měření dnešního rozsahu, jen nějaké > sedimenty (nejen ledové příkrovy), ale amplituda změn letní insolace > vysokých severních šířek bývala v Milankovićově cyklu velikánská (teď > není, vlivem téměř kruhové orbity Země), nesrovnatelně větší než amplituda > jakýchkoliv jiných vnějších vlivů (vnějších: nezávislých na dění v > prostředích, kde se podnebí doopravdy odehrává, tj. hlavně v atmosféře, > hydrosféře a na povrchu pevnin). Viz můj starý odkaz doba_led.*. > > Slunce je velice málo proměnná hvězda. Přesto její změny klima ovlivňují, > i když nemohou působit ty největší změny (nástup glaciálů a interglaciálů, > a ovšem oteplení probíhající nyní) -- na to nejsou dost velké a dost > trvanlivé. Viz článek > slu_kli* > na spodku adresáře, kde je i ta doba_led* > http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/ > > jh > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > > From ppravec na asu....cz Mon Mar 5 13:32:48 2007 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Mon, 05 Mar 2007 13:32:48 +0100 Subject: [IAN] glacialy a interglacialy In-Reply-To: <340.707-22083-1360030815-1173095492@email...> References: <340.707-22083-1360030815-1173095492@email...> Message-ID: <45EC0DF0.5090707@asu....cz> Ano, srovnání nákladů na úsporné zářivky, tedy na jejich energii, výrobu, a také likvidaci (!), plus zátěž na životní prostředí způsobenou tím, že část z nich se samozřejmě do ekologické likvidace nedostane, s uspořenou energií proti klasickým žárovkám by mne taky velmi zajímala. S rostoucím objemem výroby úsporných zářivek mohou ty náklady na ně klesat, ale nějaké odhady by měly existovat jako seriózní podklad pro jejich prosazování jakožto paušální náhrady klasických žárovek. Děkuji předem za seriózní komentář, případně odkaz na nějakou takovou studii. Petr Pravec vl na email... wrote: > Ještě taková maličkost: vliv sopečné činnosti. Kdysi kdesi jsem četl, že samotný výbuch sopky Krakatoa vyvrhl do ovzduší víc plynů a prachu, než to dokázalo lidstvo za (tehdy, když jsem to četl ještě neskončené) dvacáté století. A vůbec mám dojem, že ekologisté uvažují pouze údaje, jež se jim hodí. Např.nikde jsem se nedočetl, kolik tzv. úsporné zářivky (mám jich plný byt) spotřebují energie a materiálu na svou výrobu a zda se tyto náklady nevyrovnají dosaženým úsporám. A že údaje o jejich trvanlivosti, jež uvádějí výrobci v reklamách, jsou velmi silně nadsazené. > > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: Jan Hollan >> Předmět: Re: [IAN] glacialy a interglacialy >> Datum: 01.3.2007 13:42:17 >> ---------------------------------------- >> >> >>>>> Poněkud zvláštní: doba ledová nám tedy nehrozí x let, ale přírodní >>>>> oteplování není možné. Proč? >>>>> >>>> Chybí k němu jakýkoliv popud. Pokud nemáme na mysli na Deux ex Machina. >>>> Svět je sice chaotický, ale kauzální. >>>> >>> Jste si tím jist? Totiž tím, že jsou prozkoumány všechny příčiny vzniku >>> glaciálů a interglaciálů. Nejsem odborník, ale domnívám se, že ten, kdo >>> nám o tom kdysi přednášel, odborník byl, ale o globálních změnách >>> klimatu asi tehdy byly jen domněnky - a změny zemského orbitu asi nebyly >>> považovány za důležité. Spíše se asi soudilo na změny v činnosti >>> slunce. >>> >> Těžko to zkoumat, nemáme z těch dob měření dnešního rozsahu, jen nějaké >> sedimenty (nejen ledové příkrovy), ale amplituda změn letní insolace >> vysokých severních šířek bývala v Milankovićově cyklu velikánská (teď >> není, vlivem téměř kruhové orbity Země), nesrovnatelně větší než amplituda >> jakýchkoliv jiných vnějších vlivů (vnějších: nezávislých na dění v >> prostředích, kde se podnebí doopravdy odehrává, tj. hlavně v atmosféře, >> hydrosféře a na povrchu pevnin). Viz můj starý odkaz doba_led.*. >> >> Slunce je velice málo proměnná hvězda. Přesto její změny klima ovlivňují, >> i když nemohou působit ty největší změny (nástup glaciálů a interglaciálů, >> a ovšem oteplení probíhající nyní) -- na to nejsou dost velké a dost >> trvanlivé. Viz článek >> slu_kli* >> na spodku adresáře, kde je i ta doba_led* >> http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/ >> >> jh >> >> >> _______________________________________________ >> Ian mailing list >> Ian na amper....muni.cz >> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian >> >> >> >> > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > From jan.bastecky na seznam... Tue Mar 6 21:33:58 2007 From: jan.bastecky na seznam... (Jan Bastecky) Date: Tue, 6 Mar 2007 21:33:58 +0100 Subject: [IAN] glacialy a interglacialy References: <340.707-22083-1360030815-1173095492@email...> <45EC0DF0.5090707@asu....cz> Message-ID: <010101c7602e$c4cd4ee0$0200000a@test> Sdílím Váš skeptický postoj ... ... a doporučuji knihu "Skeptický ekolog" od pana Lomborga. Pokud zahrnete celý životní cyklus výrobku, tak je mnoho věcí jinak. Například: - ohledně ekologického srovnání "žárovka x úsporná zářivka" nemám přesné informace, ale obyčejná žárovka (včetně halogenové) je ekologicky velmi "čistý" produkt. Naproti tomu "úsporná žárovka" obsahuje rtuť (v baňce) a spoustu dalších kovů v luminiforu (soli vizmutu, a další) a v elektronické části (olovo a cín v pájce, měď a hliník v obvodech, umělou hmotu a skelná vlákna (pouzdra obvodů a deska). - Druhá věc je, že "obyčejné žárovky" se zdaleka nevyrábějí a nepoužívají efektivně. Lepší a přesnější modelací tvaru vlákna lze zvýšit životnost na dvojnásobek za zhruba desetiprocentní nárůst ceny. Další věcí je, že životnost žárovky klesá s pátou mocninou pracovního napětí, což i při současných uvolněných tolerancích energetické sítě (tolerance byly "dočasně" rozšířeny v rámci sjednocování evropských norem) znamená zhruba poloviční životnost. Použití spouštěcího předřadníku lze také prodlouží životnost zhruba na dvojnásobek. Další možností je použití halogenové žárovky, která má zhruba dvojnásobnou účinnost (ale je citlivá na přežhavení, takže se v současnosti používá pouze tam, kde je k dispozici přesné napětí, např. 24VDC). Při použití halogenové žárovky v běžné síti bude její životnost zhruba čtvrtinová proti "normální" žárovce. Při zahrnutí všech těchto vlivů lze vyrábět a používat několikanásobně efektivnější "obyčejné" žárovky s minimálním ekologickým dopadem. Ale musí tomu být nakloněna móda a politická vůle ... - Podobná záležitost je i ohledně skleněných lahví. Dneska je životní cyklus plastové lahve mnohem ekologičtější než lahve skleněné. U skleněné varianty je totiž třeba zahrnout tavení skla, oxidy kovů jakožto přísady, vymývání vrácených lahví louhem, tepelnou sterilizaci lahví a vysoké přepravní a manipulační náklady. Přesto je (i zákonem) upřednostněna skleněná láhev (zřejmě na základě jakýchsi nostalgických vzpomínek starších lidí). zdravím Honza Baštecký ----- Original Message ----- From: Petr Pravec To: Diskuze ctenaru Instantnich astronomickych novin Sent: Monday, March 05, 2007 1:32 PM Subject: Re: [IAN] glacialy a interglacialy Ano, srovnání nákladů na úsporné zářivky, tedy na jejich energii, výrobu, a také likvidaci (!), plus zátěž na životní prostředí způsobenou tím, že část z nich se samozřejmě do ekologické likvidace nedostane, s uspořenou energií proti klasickým žárovkám by mne taky velmi zajímala. S rostoucím objemem výroby úsporných zářivek mohou ty náklady na ně klesat, ale nějaké odhady by měly existovat jako seriózní podklad pro jejich prosazování jakožto paušální náhrady klasických žárovek. Děkuji předem za seriózní komentář, případně odkaz na nějakou takovou studii. Petr Pravec vl na email... wrote: > Ještě taková maličkost: vliv sopečné činnosti. Kdysi kdesi jsem četl, že samotný výbuch sopky Krakatoa vyvrhl do ovzduší víc plynů a prachu, než to dokázalo lidstvo za (tehdy, když jsem to četl ještě neskončené) dvacáté století. A vůbec mám dojem, že ekologisté uvažují pouze údaje, jež se jim hodí. Např.nikde jsem se nedočetl, kolik tzv. úsporné zářivky (mám jich plný byt) spotřebují energie a materiálu na svou výrobu a zda se tyto náklady nevyrovnají dosaženým úsporám. A že údaje o jejich trvanlivosti, jež uvádějí výrobci v reklamách, jsou velmi silně nadsazené. > > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: Jan Hollan >> Předmět: Re: [IAN] glacialy a interglacialy >> Datum: 01.3.2007 13:42:17 >> ---------------------------------------- >> >> >>>>> Poněkud zvláštní: doba ledová nám tedy nehrozí x let, ale přírodní >>>>> oteplování není možné. Proč? >>>>> >>>> Chybí k němu jakýkoliv popud. Pokud nemáme na mysli na Deux ex Machina. >>>> Svět je sice chaotický, ale kauzální. >>>> >>> Jste si tím jist? Totiž tím, že jsou prozkoumány všechny příčiny vzniku >>> glaciálů a interglaciálů. Nejsem odborník, ale domnívám se, že ten, kdo >>> nám o tom kdysi přednášel, odborník byl, ale o globálních změnách >>> klimatu asi tehdy byly jen domněnky - a změny zemského orbitu asi nebyly >>> považovány za důležité. Spíše se asi soudilo na změny v činnosti >>> slunce. >>> >> Těžko to zkoumat, nemáme z těch dob měření dnešního rozsahu, jen nějaké >> sedimenty (nejen ledové příkrovy), ale amplituda změn letní insolace >> vysokých severních šířek bývala v Milankovićově cyklu velikánská (teď >> není, vlivem téměř kruhové orbity Země), nesrovnatelně větší než amplituda >> jakýchkoliv jiných vnějších vlivů (vnějších: nezávislých na dění v >> prostředích, kde se podnebí doopravdy odehrává, tj. hlavně v atmosféře, >> hydrosféře a na povrchu pevnin). Viz můj starý odkaz doba_led.*. >> >> Slunce je velice málo proměnná hvězda. Přesto její změny klima ovlivňují, >> i když nemohou působit ty největší změny (nástup glaciálů a interglaciálů, >> a ovšem oteplení probíhající nyní) -- na to nejsou dost velké a dost >> trvanlivé. Viz článek >> slu_kli* >> na spodku adresáře, kde je i ta doba_led* >> http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/ >> >> jh >> >> >> _______________________________________________ >> Ian mailing list >> Ian na amper....muni.cz >> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian >> >> >> >> > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > _______________________________________________ Ian mailing list Ian na amper....muni.cz http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From jmocek na retia... Wed Mar 7 06:39:18 2007 From: jmocek na retia... (jmocek na retia...) Date: Wed, 7 Mar 2007 06:39:18 +0100 Subject: [IAN] glacialy a interglacialy a zarovky References: <340.707-22083-1360030815-1173095492@email...><45EC0DF0.5090707@asu....cz> <010101c7602e$c4cd4ee0$0200000a@test> Message-ID: <3913458BE048E64CB23DF3938632CB9D031247@s-mail1....retia.cz> K zarovkam bych jen dodal, ze nizka ucinnost je jim vytykana v podstate zbytecne: V chladne polovine roku je mozne "ztratovych" 95% pocitat proste tak, ze co prosvitim, to usetrim na nakladech za vytapeni (nebo by to tak alespon melo byt, je to otazka regulace a taky systemu vyuctovani). To plati pro kazdy spotrebic (pocitac, pracku, ...). V lete je to horsi, ale to se zase tolik nesviti. Tam kde se klimatizuje, tak se musi prebytecny vykon odvest, proto se (asi) vyplati (ekologsty mnohokrate citovany) pripad kalifornske rozvodne spolecnosti, ktera rozdavala usporne zarovky, aby nemusela hned stavet novou elektrarnu. Jinak jsem proti uspornakum zaujaty z osobnich duvodu - nevim proc, ale v jejich svetle mi rudne belmo a zacinaji me palit oci. Takove svinstvo mi pres prah nesmi :-] Doufam, ze se zarovky wolframky neprestanou vyrabet. Honza M. ------------- další část --------------- A non-text attachment was scrubbed... Name: winmail.dat Type: application/ms-tnef Size: 3706 bytes Desc: [žádný popis není k dispozici] URL: From ppravec na asu....cz Wed Mar 7 09:39:01 2007 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Wed, 07 Mar 2007 09:39:01 +0100 Subject: [IAN] glacialy a interglacialy In-Reply-To: <010101c7602e$c4cd4ee0$0200000a@test> References: <340.707-22083-1360030815-1173095492@email...> <45EC0DF0.5090707@asu....cz> <010101c7602e$c4cd4ee0$0200000a@test> Message-ID: <45EE7A25.8040904@asu....cz> Díky za dobré informace o technologii žárovek vs. úsporná zářivka. Je potřeba na to při všech takových diskuzích pamatovat. Zdravím, Petr Pravec Jan Bastecky wrote: > Sdílím Váš skeptický postoj ... > ... a doporučuji knihu "Skeptický ekolog" od pana Lomborga. > > Pokud zahrnete celý životní cyklus výrobku, tak je mnoho věcí jinak. > Například: > > - ohledně ekologického srovnání "žárovka x úsporná zářivka" nemám přesné > informace, ale obyčejná žárovka (včetně halogenové) je ekologicky velmi > "čistý" produkt. Naproti tomu "úsporná žárovka" obsahuje rtuť (v baňce) a > spoustu dalších kovů v luminiforu (soli vizmutu, a další) a v elektronické > části (olovo a cín v pájce, měď a hliník v obvodech, umělou hmotu a skelná > vlákna (pouzdra obvodů a deska). > > - Druhá věc je, že "obyčejné žárovky" se zdaleka nevyrábějí a nepoužívají > efektivně. Lepší a přesnější modelací tvaru vlákna lze zvýšit životnost na > dvojnásobek za zhruba desetiprocentní nárůst ceny. Další věcí je, že > životnost žárovky klesá s pátou mocninou pracovního napětí, což i při > současných uvolněných tolerancích energetické sítě (tolerance byly "dočasně" > rozšířeny v rámci sjednocování evropských norem) znamená zhruba poloviční > životnost. Použití spouštěcího předřadníku lze také prodlouží životnost > zhruba na dvojnásobek. Další možností je použití halogenové žárovky, která > má zhruba dvojnásobnou účinnost (ale je citlivá na přežhavení, takže se v > současnosti používá pouze tam, kde je k dispozici přesné napětí, např. > 24VDC). Při použití halogenové žárovky v běžné síti bude její životnost > zhruba čtvrtinová proti "normální" žárovce. Při zahrnutí všech těchto vlivů > lze vyrábět a používat několikanásobně efektivnější "obyčejné" žárovky s > minimálním ekologickým dopadem. Ale musí tomu být nakloněna móda a politická > vůle ... > > - Podobná záležitost je i ohledně skleněných lahví. Dneska je životní cyklus > plastové lahve mnohem ekologičtější než lahve skleněné. U skleněné varianty > je totiž třeba zahrnout tavení skla, oxidy kovů jakožto přísady, vymývání > vrácených lahví louhem, tepelnou sterilizaci lahví a vysoké přepravní a > manipulační náklady. Přesto je (i zákonem) upřednostněna skleněná láhev > (zřejmě na základě jakýchsi nostalgických vzpomínek starších lidí). > > zdravím > Honza Baštecký > > > ----- Original Message ----- > From: Petr Pravec > To: Diskuze ctenaru Instantnich astronomickych novin > Sent: Monday, March 05, 2007 1:32 PM > Subject: Re: [IAN] glacialy a interglacialy > > > Ano, srovnání nákladů na úsporné zářivky, tedy na jejich energii, > výrobu, a také likvidaci (!), plus zátěž na životní prostředí způsobenou > tím, že část z nich se samozřejmě do ekologické likvidace nedostane, s > uspořenou energií proti klasickým žárovkám by mne taky velmi zajímala. > S rostoucím objemem výroby úsporných zářivek mohou ty náklady na ně > klesat, ale nějaké odhady by měly existovat jako seriózní podklad pro > jejich prosazování jakožto paušální náhrady klasických žárovek. Děkuji > předem za seriózní komentář, případně odkaz na nějakou takovou studii. > > Petr Pravec > > vl na email... wrote: > >> Ještě taková maličkost: vliv sopečné činnosti. Kdysi kdesi jsem četl, že >> > samotný výbuch sopky Krakatoa vyvrhl do ovzduší víc plynů a prachu, než to > dokázalo lidstvo za (tehdy, když jsem to četl ještě neskončené) dvacáté > století. A vůbec mám dojem, že ekologisté uvažují pouze údaje, jež se jim > hodí. Např.nikde jsem se nedočetl, kolik tzv. úsporné zářivky (mám jich > plný byt) spotřebují energie a materiálu na svou výrobu a zda se tyto > náklady nevyrovnají dosaženým úsporám. A že údaje o jejich trvanlivosti, jež > uvádějí výrobci v reklamách, jsou velmi silně nadsazené. > >> >>> ------------ Původní zpráva ------------ >>> Od: Jan Hollan >>> Předmět: Re: [IAN] glacialy a interglacialy >>> Datum: 01.3.2007 13:42:17 >>> ---------------------------------------- >>> >>> >>> >>>>>> Poněkud zvláštní: doba ledová nám tedy nehrozí x let, ale přírodní >>>>>> oteplování není možné. Proč? >>>>>> >>>>>> >>>>> Chybí k němu jakýkoliv popud. Pokud nemáme na mysli na Deux ex Machina. >>>>> Svět je sice chaotický, ale kauzální. >>>>> >>>>> >>>> Jste si tím jist? Totiž tím, že jsou prozkoumány všechny příčiny vzniku >>>> glaciálů a interglaciálů. Nejsem odborník, ale domnívám se, že ten, kdo >>>> nám o tom kdysi přednášel, odborník byl, ale o globálních změnách >>>> klimatu asi tehdy byly jen domněnky - a změny zemského orbitu asi nebyly >>>> považovány za důležité. Spíše se asi soudilo na změny v činnosti >>>> slunce. >>>> >>>> >>> Těžko to zkoumat, nemáme z těch dob měření dnešního rozsahu, jen nějaké >>> sedimenty (nejen ledové příkrovy), ale amplituda změn letní insolace >>> vysokých severních šířek bývala v Milankovićově cyklu velikánská (teď >>> není, vlivem téměř kruhové orbity Země), nesrovnatelně větší než >>> > amplituda > >>> jakýchkoliv jiných vnějších vlivů (vnějších: nezávislých na dění v >>> prostředích, kde se podnebí doopravdy odehrává, tj. hlavně v atmosféře, >>> hydrosféře a na povrchu pevnin). Viz můj starý odkaz doba_led.*. >>> >>> Slunce je velice málo proměnná hvězda. Přesto její změny klima ovlivňují, >>> i když nemohou působit ty největší změny (nástup glaciálů a >>> > interglaciálů, > >>> a ovšem oteplení probíhající nyní) -- na to nejsou dost velké a dost >>> trvanlivé. Viz článek >>> slu_kli* >>> na spodku adresáře, kde je i ta doba_led* >>> http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/ >>> >>> jh >>> >>> >>> _______________________________________________ >>> Ian mailing list >>> Ian na amper....muni.cz >>> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian >>> >>> >>> >>> >>> >> _______________________________________________ >> Ian mailing list >> Ian na amper....muni.cz >> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian >> >> >> > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > From levaji na seznam... Wed Mar 7 14:53:21 2007 From: levaji na seznam... (Mirek) Date: Wed, 07 Mar 2007 14:53:21 +0100 Subject: [IAN] glacialy a interglacialy a zarovky In-Reply-To: <3913458BE048E64CB23DF3938632CB9D031247@s-mail1....retia.cz> References: <340.707-22083-1360030815-1173095492@email...><45EC0DF0.5090707@asu....cz> <010101c7602e$c4cd4ee0$0200000a@test> <3913458BE048E64CB23DF3938632CB9D031247@s-mail1....retia.cz> Message-ID: <45EEC3D1.9030500@seznam...> jmocek na retia... napsal(a): > K zarovkam bych jen dodal, ze nizka ucinnost je jim vytykana v podstate zbytecne: V chladne polovine roku je mozne "ztratovych" 95% pocitat proste tak, ze co prosvitim, to usetrim na nakladech za vytapeni (nebo by to tak alespon melo byt, je to otazka regulace a taky systemu vyuctovani). To plati pro kazdy spotrebic (pocitac, pracku, ...). > V lete je to horsi, ale to se zase tolik nesviti. Tam kde se klimatizuje, tak se musi prebytecny vykon odvest, proto se (asi) vyplati (ekologsty mnohokrate citovany) pripad kalifornske rozvodne spolecnosti, ktera rozdavala usporne zarovky, aby nemusela hned stavet novou elektrarnu. > Jinak jsem proti uspornakum zaujaty z osobnich duvodu - nevim proc, ale v jejich svetle mi rudne belmo a zacinaji me palit oci. Takove svinstvo mi pres prah nesmi :-] Doufam, ze se zarovky wolframky neprestanou vyrabet. > > Honza M. > > No, v Austrálii myslím už od roku 2010 jsou obyčejné budou žárovky zakázané, ale nevím to jistě, Evropa bude určitě následovat. M.B. From jhollan na amper....muni.cz Sat Mar 10 00:09:07 2007 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Sat, 10 Mar 2007 00:09:07 +0100 (CET) Subject: [IAN] cim svitit Message-ID: Není to zrovna téma specifické pro čtenáře IAN, ale budiž... však si to tady vygúglují třeba i ti se zájmy přízemnějšími. Dobré info o ,,kompaktech`` čili CFL je na wikipedii anglicky http://en.wikipedia.org/wiki/Compact_fluorescent_lamp i německy http://de.wikipedia.org/wiki/Kompaktleuchtstofflampe Německé heslo zmiňuje i tu šedou energii (embodied energy): ,,... Die Produktion einer Energiesparlampe benötigt zwar etwa das zehnfache der Energie einer Glühlampe, durch die lange Lebensdauer wird dies aber deutlich überkompensiert.[1]`` Ten odkaz [1], pokud jej ev. naklikáte, ovšem říká jen totéž, nevede na podrobnější info. Studii k tomu jsem skutečně žádnou nenašel, ač jsem se snažil (měla by asi být letos hotová v Austrálii). Pro silnější lampy (vysokotlaké a LPS) jsou nějaká data v té EuP studii, která bude brzy volně dostupná (mé poznámky k jejím vývojovým verzím viz ev. http://amper.ped.muni.cz/light/EuP). Desetinásobek šedé energie v CFL oproti žárovce stejného světelného toku je realistický odhad, a platí asi pro dražší typy s životností nad deset kilohodin (tj. nad jeden rok svícení). U těch s poloviční životností, co stojí jen stovku, bych čekal ještě nižší šedou energii. Tu sice výrobci neuvádějí, ale její proxy je prostě cena výrobku. Elektřina ani použité suroviny nejsou nikde, kde se lampy vyrábějí, mnohem levnější než u nás v Evropě. A ceny CFL (s integrovaným el. předřadníkem) jsou jen několikanásobné oproti cenám žárovek. V každém případě je šedá energie sice zajímavá, ale je to efekt druhého řádu, stejně jako u většiny jiných výrobků spotřebovávajících elektřinu nebo teplo (např. u domů). Proto se o ní nepíše (nestojí moc za řeč, na rozdíl od takové šedé energie neamorfní solární fotovoltaiky). Prvořadá je spotřeba světel během jejich užívání, konkrétně emise fosilního uhlíku. Ty se obvykle podceňují, neb se předstírá, že vyplýtvaná elektřina je ,,průměrná``. Není tomu tak, pokud by se nevyplýtvala, tak by mimo provoz byly jen fosilní zdroje s vysokými palivovými náklady. Jaderné, vodní i větrné by jely stále naplno. Tím pádem se patří v Evropě počítat celé jedno kilo CO2 na jednu kWh elektrické práce. Ohledně rtuti jsou emise slabých žárovek a zářivek dost podobné, pokud by se zářivky házely do smetí (a tedy nekontrolovaně rozbíjely). Tak to ale dělají jen blbci nebo hulváti. Ostatní, až batolata, si už mohli dokonce všimnout, že nějakých patnáct korun z ceny (někdy placené explicitně, jako přirážka k ceně uvedené na cenovce) zářivek je recyklační poplatek. Za ten je lze prostě dát, až nesvítí dobře nebo vůbec, do libovolného obchodu, kde je prodávají (nemluvě o recyklačních dvorech). Při troše publicity by i u nás stupeň recyklace mohl brzo dosáhnout tak osmi desetin. Žárovky jsou na svícení príma, pokud jsou v provozu tak pět minut denně, tam, kde se zapínají obvykle jen na chviličku a nejvýš několikrát za den. Doma je pořád ještě nějaké máme, když to rekapituluju -- ve spíži, v ovocném sklepě (tam je ještě jedna v mrazáku). Kde se svítívá víc než pět minut v kuse, máme jen zářivky. Ty dlouhé používáme, co pamatuju (tj. skoro padesát let) všude, kde se hodí svítit vydatně (někdy i přes den, když je hodně zamračeno), krátké s paticemi na jedné straně (kompaktní), od té doby, co jsou na trhu. Kdysi ty s vnější tlumivkou, dnes už jen s integrovaným elektronickým předřadníkem. Jsou přece už za babku, kolem sta korun za kus (i když ty mají životnosti i pod šest tisíc hodin). Je to docela pohodlné, že se vyměňují jen jednou za uherský rok, i když svítí mnoho hodin denně. Zářivky můžou mít libovolně teplé odstíny (k nerozeznání od žárovek, poznat se to dá na dálku jen pohledem na CD, ze spektra). My máme na dobu po setmění varianty čistě žluté, filtrované, tam kde svítíme večer celé hodiny. Kompakty barvím vypalovacím lakem na sklo, slabší balím do žluté fólie. Tu taky lepím na žluté lineární, je to mnohem levnější než si objednávat čistě žluté v prodejně, a je to i líp filtrované. Jinak, k lineárním kupuju elektronické předřadníky samostatné, ty mají životnosti desetitisíců hodin, jsou tiché, účinnější a nepřerušují světlo se 100 Hz, ale na desítkách kHz. Ještě před pěti lety jsme doma mívali žárovky v malých lampičkách na čtení, ale už taky nemáme. Pětiwattové CFL jsou už dostatečně krátké, pasují do kdečeho. Dřív jsem stará stínítka nastavoval, aby trubice zářivek nečouhali. Nebo vyráběl válcové (vlastně dvouparabolické...) reflektory z lepenky a alobalu (nasazují se na objímku CFL). Co ve wikipedii zatím není: zářivky se životností přes deset kilohodin se zapínají tak, že se elektrody nejdřív nažhaví, což trvá i víc než sekundu. Těm pak takřka nevadí časté starty. Má-li se zářivka rozsvítit během zlomku sekundy, musí se na studené elektrody dát vysoké napětí, což je postupně ničí (místo emise decentních termoelektronů se prostě vyškubává jejich emisivní povrch). Takže okamžitě startující zářivky se hodí jen tam, kde se nerozsvěcují stokrát denně... Jak jsem se ale dozvěděl právě dnes na wiki, i pro U-zářivečky se už používá technologie s poloviční účinností, ale naopak extrémní životností (velmi tenkých) zářivek, která je pro svícení pár hodin do roka s početnými starty vhodná (asi stejná, jako u neonů, kterým jak známo neustálé zhasínání a rozžínání nevadí). Takže ten zákaz prodeje žárovek, jak jej chystají v Austrálii, bude už brzy realistický. Tedy, pro všechna použití, kde jde o svícení (a stovky až až tisíce lumenů). Tím spíš, že pro toky až stovek lumenů už začínají být adekvátní i LEDky (ty si navíc budou moct drátovat dle svých rozmarů i děti, vzhledem k napětím řádu dvou voltů...). V EU by to v novém desetiletí bylo též na místě. Apropos, k tomu topení žárovkami: topit a ohřívat elektřinou je... no jak to říct slušně... řekněme nezodpovědnost. Nemáte-li vlastní elektrárnu off-grid, a pro vyráběnou elektřinu žádné smysluplnější použití. hezký jarní víkend (s bohatým denním světlem a pěknou noční tmou) přeje jeník From jhollan na amper....muni.cz Sat Mar 10 19:44:21 2007 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Sat, 10 Mar 2007 19:44:21 +0100 (CET) Subject: [IAN] klima blog slovensky Message-ID: k vulkánům a tak... vše najdete na http://realclimate.org -- já nemám čas a energii odpovídat na dávno zodpovězené otázky. Je to pravda anglicky. Komu to nesedí, ať nahlédne občas do Jméno odkazu: Blog - Alexander Ač (blog.sme.sk) URL: http://ac.blog.sme.sk/ -- autor dokonce pár článků z realclimate přeložil. Na všechny samozřejmě nemá čas, natož na diskusi pod články, to by byl spíš úkol pro EU... Těžko se najde v oboru změny klimatu něco, co by na realclimate za ty dva+ roky jeho existence už nebylo důkladně probráno. Vč. rádoby astronomických blábolů (jako kosmického záření a smyšlených změn Slunce). jh From rta na mbox....cz Sat Mar 10 20:35:02 2007 From: rta na mbox....cz (RTA MONITORING) Date: Sat, 10 Mar 2007 20:35:02 +0100 Subject: [IAN] klima blog slovensky References: Message-ID: <000701c7634b$32b5a2d0$f078b13e@120f52a391cabf> Pane Hollane, bláboly o kosmickém záření asi nemyslíte tohle: 1/ http://www.blackwell-synergy.com/doi/pdf/10.1111/j.1468-4004.2007.48118.x?cookieSet=1 2/ http://schwinger.harvard.edu/%7Emotl/cern-climate.pdf 3/ http://arxiv.org/PS_cache/astro-ph/pdf/0503/0503306.pdf že? Zdraví Tomáš Karabela ----- Original Message ----- From: "Jan Hollan" To: Sent: Saturday, March 10, 2007 7:44 PM Subject: [IAN] klima blog slovensky k vulkánům a tak... vše najdete na http://realclimate.org -- já nemám čas a energii odpovídat na dávno zodpovězené otázky. Je to pravda anglicky. Komu to nesedí, ať nahlédne občas do Jméno odkazu: Blog - Alexander Ač (blog.sme.sk) URL: http://ac.blog.sme.sk/ -- autor dokonce pár článků z realclimate přeložil. Na všechny samozřejmě nemá čas, natož na diskusi pod články, to by byl spíš úkol pro EU... Těžko se najde v oboru změny klimatu něco, co by na realclimate za ty dva+ roky jeho existence už nebylo důkladně probráno. Vč. rádoby astronomických blábolů (jako kosmického záření a smyšlených změn Slunce). jh _______________________________________________ Ian mailing list Ian na amper....muni.cz http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian __________ Informace od NOD32 2106 (20070310) __________ Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz From vl na email... Mon Mar 12 15:07:20 2007 From: vl na email... (vl na email...) Date: Mon, 12 Mar 2007 15:07:20 +0100 (CET) Subject: =?us-ascii?Q?Re=3A=20=5BIAN=5D=20cim=20svitit?= In-Reply-To: Message-ID: <329.684-16924-1053784858-1173708440@email...> Asi mám smůlu na úsporné zářivky - žádná mi nevydržela víc než dvojnásobek proti žárovkám. Trubicové zářivky - tam jen odcházejí občas stertéry, trubice vydrží dost dlouho. Podotýkám, že jsem byl původně stoupenec zářivek - a v rodině jsem pro to dost trpěl, nikdo pod tím světlem nechtěl být, ale už si zvykli. Ale ze mne se stal postupně skeptik - a nejen co se týká zářivek. Mimochodem, co to dnes říkali v radiu - že ke každé větrné elektrárně musí být záložní na uhlí (jestli nebudeme rozšiřovat Temelín)? > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Hollan > Předmět: [IAN] cim svitit > Datum: 10.3.2007 00:40:45 > ---------------------------------------- > Není to zrovna téma specifické pro čtenáře IAN, ale budiž... však si to > tady vygúglují třeba i ti se zájmy přízemnějšími. > > Dobré info o ,,kompaktech`` čili CFL je na wikipedii anglicky > http://en.wikipedia.org/wiki/Compact_fluorescent_lamp > i německy > http://de.wikipedia.org/wiki/Kompaktleuchtstofflampe > > Německé heslo zmiňuje i tu šedou energii (embodied energy): > > ,,... Die > Produktion einer Energiesparlampe benötigt zwar etwa das zehnfache der > Energie einer Glühlampe, durch die lange Lebensdauer wird dies aber > deutlich überkompensiert.[1]`` > > Ten odkaz [1], pokud jej ev. naklikáte, ovšem říká jen totéž, nevede na > podrobnější info. Studii k tomu jsem skutečně žádnou nenašel, ač jsem se > snažil (měla by asi být letos hotová v Austrálii). Pro silnější lampy > (vysokotlaké a LPS) jsou nějaká data v té EuP studii, která bude brzy > volně dostupná (mé poznámky k jejím vývojovým verzím viz ev. > http://amper.ped.muni.cz/light/EuP). > > Desetinásobek šedé energie v CFL oproti žárovce stejného světelného toku > je realistický odhad, a platí asi pro dražší typy s životností nad deset > kilohodin (tj. nad jeden rok svícení). U těch s poloviční životností, co > stojí jen stovku, bych čekal ještě nižší šedou energii. Tu sice výrobci > neuvádějí, ale její proxy je prostě cena výrobku. Elektřina ani použité > suroviny nejsou nikde, kde se lampy vyrábějí, mnohem levnější než u nás v > Evropě. A ceny CFL (s integrovaným el. předřadníkem) jsou jen > několikanásobné oproti cenám žárovek. > > > V každém případě je šedá energie sice zajímavá, ale je to efekt druhého > řádu, stejně jako u většiny jiných výrobků spotřebovávajících elektřinu > nebo teplo (např. u domů). Proto se o ní nepíše (nestojí moc za řeč, na > rozdíl od takové šedé energie neamorfní solární fotovoltaiky). Prvořadá je > spotřeba světel během jejich užívání, konkrétně emise fosilního uhlíku. Ty > se obvykle podceňují, neb se předstírá, že vyplýtvaná elektřina je > ,,průměrná``. Není tomu tak, pokud by se nevyplýtvala, tak by mimo provoz > byly jen fosilní zdroje s vysokými palivovými náklady. Jaderné, vodní i > větrné by jely stále naplno. Tím pádem se patří v Evropě počítat celé > jedno kilo CO2 na jednu kWh elektrické práce. > > Ohledně rtuti jsou emise slabých žárovek a zářivek dost podobné, pokud by > se zářivky házely do smetí (a tedy nekontrolovaně rozbíjely). Tak to ale > dělají jen blbci nebo hulváti. Ostatní, až batolata, si už mohli dokonce > všimnout, že nějakých patnáct korun z ceny (někdy placené explicitně, jako > přirážka k ceně uvedené na cenovce) zářivek je recyklační poplatek. Za ten > je lze prostě dát, až nesvítí dobře nebo vůbec, do libovolného obchodu, > kde je prodávají (nemluvě o recyklačních dvorech). Při troše publicity by > i u nás stupeň recyklace mohl brzo dosáhnout tak osmi desetin. > > Žárovky jsou na svícení príma, pokud jsou v provozu tak pět minut denně, > tam, kde se zapínají obvykle jen na chviličku a nejvýš několikrát za den. > Doma je pořád ještě nějaké máme, když to rekapituluju -- ve spíži, v > ovocném sklepě (tam je ještě jedna v mrazáku). > > Kde se svítívá víc než pět minut v kuse, máme jen zářivky. Ty dlouhé > používáme, co pamatuju (tj. skoro padesát let) všude, kde se hodí svítit > vydatně (někdy i přes den, když je hodně zamračeno), krátké s paticemi na > jedné straně (kompaktní), od té doby, co jsou na trhu. Kdysi ty s vnější > tlumivkou, dnes už jen s integrovaným elektronickým předřadníkem. Jsou > přece už za babku, kolem sta korun za kus (i když ty mají životnosti i pod > šest tisíc hodin). Je to docela pohodlné, že se vyměňují jen jednou za > uherský rok, i když svítí mnoho hodin denně. > > Zářivky můžou mít libovolně teplé odstíny (k nerozeznání od žárovek, > poznat se to dá na dálku jen pohledem na CD, ze spektra). My máme na dobu > po setmění varianty čistě žluté, filtrované, tam kde svítíme večer celé > hodiny. Kompakty barvím vypalovacím lakem na sklo, slabší balím do žluté > fólie. Tu taky lepím na žluté lineární, je to mnohem levnější než si > objednávat čistě žluté v prodejně, a je to i líp filtrované. Jinak, k > lineárním kupuju elektronické předřadníky samostatné, ty mají životnosti > desetitisíců hodin, jsou tiché, účinnější a nepřerušují světlo se 100 Hz, > ale na desítkách kHz. > > Ještě před pěti lety jsme doma mívali žárovky v malých lampičkách na > čtení, ale už taky nemáme. Pětiwattové CFL jsou už dostatečně krátké, > pasují do kdečeho. Dřív jsem stará stínítka nastavoval, aby trubice > zářivek nečouhali. Nebo vyráběl válcové (vlastně dvouparabolické...) > reflektory z lepenky a alobalu (nasazují se na objímku CFL). > > Co ve wikipedii zatím není: zářivky se životností přes deset kilohodin se > zapínají tak, že se elektrody nejdřív nažhaví, což trvá i víc než sekundu. > Těm pak takřka nevadí časté starty. Má-li se zářivka rozsvítit během > zlomku sekundy, musí se na studené elektrody dát vysoké napětí, což je > postupně ničí (místo emise decentních termoelektronů se prostě vyškubává > jejich emisivní povrch). Takže okamžitě startující zářivky se hodí jen > tam, kde se nerozsvěcují stokrát denně... Jak jsem se ale dozvěděl právě > dnes na wiki, i pro U-zářivečky se už používá technologie s poloviční > účinností, ale naopak extrémní životností (velmi tenkých) zářivek, která > je pro svícení pár hodin do roka s početnými starty vhodná (asi stejná, > jako u neonů, kterým jak známo neustálé zhasínání a rozžínání nevadí). > > Takže ten zákaz prodeje žárovek, jak jej chystají v Austrálii, bude už > brzy realistický. Tedy, pro všechna použití, kde jde o svícení (a stovky > až až tisíce lumenů). Tím spíš, že pro toky až stovek lumenů už začínají > být adekvátní i LEDky (ty si navíc budou moct drátovat dle svých rozmarů i > děti, vzhledem k napětím řádu dvou voltů...). V EU by to v novém > desetiletí bylo též na místě. > > Apropos, k tomu topení žárovkami: topit a ohřívat elektřinou je... no jak > to říct slušně... řekněme nezodpovědnost. Nemáte-li vlastní elektrárnu > off-grid, a pro vyráběnou elektřinu žádné smysluplnější použití. > > hezký jarní víkend (s bohatým denním světlem a pěknou noční tmou) přeje > > jeník > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > > From vl na email... Tue Mar 13 12:30:16 2007 From: vl na email... (vl na email...) Date: Tue, 13 Mar 2007 12:30:16 +0100 (CET) Subject: =?us-ascii?Q?Re=3A=20=5BIAN=5D=20klima=20blog=20slovensky?= In-Reply-To: Message-ID: <329.684-14130-2122833644-1173785416@email...> Možná byste mohl pro nás, ekologické skeptiky, věnovat trošku času a energie na zjištění, jaký je poměr mezi imisemi, způsobovanými člověkem a imisemi ostatními - např. vulkanickými. Já mám pořád dojem, že náš vliv na klima Země je malý, možná zanedbatelný - a že nás jím straší lidi, kteří to potřebují pro svůj prospěch, ať už politické nebo jiné cíle. Ale jestliže vliv lidstva na klima je skutečně významný - pak je ovšem jediná cesta - omezit a nejlépe obrátit přírůstek lidské populace. Vždyť v době, kdy jsem prvně četl o počtu obyvatel Země to byly necelé dvě miliardy. A připomněl bych pařížské radní ze začátku 20. století, kteří bědovali nad ekologickou pohromou, již Paříži způsobil rozvoj hippomobilní dopravy a doufali, že je toho zbaví rozvoj automobilismu. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Hollan > Předmět: [IAN] klima blog slovensky > Datum: 10.3.2007 19:46:10 > ---------------------------------------- > k vulkánům a tak... vše najdete na http://realclimate.org > -- já nemám čas a energii odpovídat na dávno zodpovězené otázky. > > Je to pravda anglicky. Komu to nesedí, ať nahlédne občas do > > Jméno odkazu: Blog - Alexander Ač (blog.sme.sk) > URL: http://ac.blog.sme.sk/ > > -- autor dokonce pár článků z realclimate přeložil. Na všechny samozřejmě > nemá čas, natož na diskusi pod články, to by byl spíš úkol pro EU... > Těžko se najde v oboru změny klimatu něco, co by na realclimate za ty > dva+ roky jeho existence už nebylo důkladně probráno. Vč. rádoby > astronomických blábolů (jako kosmického záření a smyšlených změn Slunce). > > jh > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > > From redakce na ian... Fri Mar 16 22:14:13 2007 From: redakce na ian... (redakce na ian...) Date: Fri, 16 Mar 2007 22:14:13 +0100 (CET) Subject: [IAN] IAN ALERT Message-ID: <20070316211413.1F3B847330@mika2....cz> Dalsi nova! Tentokrat v souhvezdi Labute. Podrobnosti v IAN! From vojta.krm na centrum... Sat Mar 17 18:37:29 2007 From: vojta.krm na centrum... (=?ISO-8859-2?Q?Vojta_Krm=ED=E8ek?=) Date: Sat, 17 Mar 2007 18:37:29 +0100 Subject: [IAN] cim svitit Message-ID: <45FC2759.1020303@centrum...> Zajimavé téma... Docela by mě k tomu zajímaly vaše zkušenosti s různými typy a značkami úsporných žárovek: - jestli máte nějaké ověřené a vyzkoušené, že opravdu dlouho vydrží, jaké to jsou? - jak se na tom pohybujete s cenama a kde žárovky kupujete? Například žárovka pro osvětlení velkého pokoje, která má velký výkon (ekvivalent 100W či silnější klasické žárovce) se cenově často pohybuje kolem 500Kč/kus, což je ve srovnání s klasickou žárvkou nesrovnatelné.... - vyplatí se kupovat levné neznačkové žárovky v akcích v hypermarketech (za 60Kč apod.)? jsem zvědav na vaše postřehy vojtec ------------- další část --------------- HTML příloha byla odstraněna... URL: From redakce na ian... Sat Mar 24 20:42:24 2007 From: redakce na ian... (redakce na ian...) Date: Sat, 24 Mar 2007 20:42:24 +0100 (CET) Subject: [IAN] IAN ALERT Message-ID: <20070324194224.E05C5472AD@mika2....cz> S dnesnimi srazkami prisel i prach z Ukrajiny, více na IAN.