[IAN]jeste k pricinam dob ledovych

Petr Pravec ppravec na asu....cz
Pondělí Červen 14 14:33:17 CEST 2004


Prihlasil jsem se ted po par letech (i kdyz to nebudu asi cist pravidelne)
do tohoto diskusniho fora a pri nakouknuti do archivu zprav od zacatku cervna
mne zaujalo tema pricin dob ledovych.  Par poznamek, resp. dotazu.

> Jinak, o tech temnych mracnech zahalujicich Slunce se vskutku pred sto
> lety psalo, pamatuju si to z ucebnic geologie z padesatych let, dnes
> jednak asi vime, ze moc husta zrovna nejsou, a jednak se asi stezi muzou
> dostat do slunecni soustavy dovnitr, slunecni vitr spolehlive vymeta i ten
> prach, co tu delaji komety. 

Pozor, zalezi na velikosti.  Vetsi prachove castice (tusim velikosti 
v mikrometrech, ale presne si v tom ted jist nejsem) jiz vymetany nejsou, 
tlak slunecniho zareni u nich jiz neprevazuje nad slunecni pritazlivosti.
Dostatecne velke castice prachoveho mracna, kterym by slunecni soustava
prochazela, by tedy dovnitr v pohode pronikly, v prvnim (a docela dobrem)
priblizeni by se pohybovaly po hyperbolach (protoze leti z "nekonecna",
kde maji nenulovou relativni rychlost vuci slunci), akorat trochu 
"otevrenejsich".   Takze, jak velke jsou prachove castice v tech 
mezihvezdnych mracnech?  (Tedy presneji polozeny dotaz: Jaky je odhad
distribuce jejich velikosti?)  Jsou tam opravdu jen male castice, ktere
dovnitr Slunecni soustavy neproniknou?

> Taky vime, ze okoli Slunce je zcela bez
> prachu, vymetla ho davno nejaka supernova (snad Geminga, viz treba
> http://www.innerx.net/personal/tsmith/13Mar41.html, to by teda bylo ciste
> jen posledni statisice let). 

Tohle je zajimave, to jsem nevedel, ze se zrovna (jak dlouho uz a jak dlouho
jeste?) pohybujeme v tak bezprasne, vymetene casti Galaxie.  

Jak "huste" jsou tedy typicky ty ostatni, prasnejsi casti Galaxie, kterymi
se slunecni soustava pohybuje typicky (tedy jindy, nez v soucasnosti)?

(Fyi, nemyslim si, ze by ta teorie s plynoprachovymi mraky vysvetovala
ty doby ledove, akorat mne to zaujalo, jak to tedy muze vypadat typicky,
kdyz Slunecni soustava zrovna prochazi beznejsimi oblastmi Galaxie ....)

> Krome toho je na opakovana setkavani
> s hustymi mracny sto tisic let trochu kratka doba, to tak spis sto milionu
> let. Mracna nemuseji byt irelevantni, ne kvuli jejich nepruhlednosti, ale
> proto, ze popletou trajektorie v Oortovu mracnu. Ale to uz jen tak placam,
> nic o tom nevim.

Je pravda, ze gravitace galaktickych oblaku, kolem nichz Slunecni soustava
na sve pouti Galaxii prochazi, je odhadovana jako vyznamny efekt menici
jejich drahy (a nektere z nich tak "posilajici" dovnitr Slunecni soustavy 
do blizkosti Zeme), ale to by se asi melo projevovat spise dlouhodbejsimi
"vlnami vetsiho pritoku novych komet" ke Slunci na typickych intervalech 
milionuu let.  Tady hadam asi taky souvislost nebude .....

Zdravim,

Petr Pravec
Ondrejov

> 
> jasne uterni dopoledne preje
>  jenik








More information about the Ian mailing list