[IAN] Stridani dob ledovych

[Michal SVANDA]

BB> Ano, tato pozorovani zcela jiste prispivaji k upresneni theorie zivota
BB> hvezd. Ale za jake obdobi mame vysledky takovych pozorovani?
BB> Je to jen obdobi asi 2,000 let. Coz je ve srovnani se starim Slunce
BB> jen zanedbatelny okamzik.

*** No, pokud je mi znamo, tak nektera pozorovani mame ze staroveke
Ciny. Takze rekneme, ze by se asi dala dohledat pozorovani za nejake
tri az ctyri tisice let. Ze je to zoufale malo, to je jasne. Pokud se
tedy nenaleznou casem pozorovani provadena nejakym dinosaurim vedcem.
:-)

Informace o aktivite mame i odjinud -- jednak ze stromu a pak take z
ledu (resp. prave ze zastoupeni 14^C v atmosfere uchovane ve
vzduchovych bublinkach v nem). Jak daleko tato mereni sahaji ovsem
nemam predstavu.


BB> Ne extinkce, ale absorbce.

*** Extinkce = absorpce + rozptyl. Oboji se uplatni (netvrdim, ze ve
stejne mire).

BB> O usporadani nasi Galaxie vime prd.

*** Nerekl bych. Prach a plyn se daji pomerne solidne mapovat na
zaklade ruznych pozorovani, hlavne na radiovych vlnach. I kdyz je
informace o umisteni "spiny" znama z relativne velkou chybou,
jista informace to je a prehled poskytuje.

BB> Co kdyz se treba - napriklad i v periodach Milankovicovych - nase slunecni
BB> soustava dostane do takove oblasti Galaxie, kde je spousta prachu a plynu,
BB> ktere pohlti vyznamnou cast zareni Slunce?

*** Zkusme spocitat, jak huste by muselo byt mracno, aby zpusobilo
takovou zmenu prumerne insolace, jakou vytvori pohyb Zeme od afelu k
perihelu.

Tato zmena cini:

Ep     L0/[a(1-e)]^2    (1+e)^2
--  =  ------------- =  ------- ~ 1,07
Ea     L0/[a(1+e)]^2    (1-e)^2

Pokud budeme predpokladat ztratu energie ve tvaru

I=I0*exp(-kappa*rho*x),

kde kappa je prislusny absorpcni koeficient
(ten treba napr. vygooglovat), rho je hustota a x je delka, na ktere
dojde k utlumeni puvodni intenzity I0 na hodnotu I. Vezmeme, ze x=a,
cili ze nas to zajima na skale velke poloosy zemske drahy.

My pozadujeme, aby I0/I bylo [(1+e)/(1-e)]^2.

Cili z toho vyplyva

rho = 2/(kappa*a)*ln[(1+e)/(1-e)]

Staci dosadit e=0,017 , a~150x10^9 m a prislusny koeficient a mame
stredni hustotu oblaku, ktera je zapotrebi k utlumeni zhruba o 7 %.
Pripadne je mozne vse prepocitat s ucinnym prurezem a casticovou
hustotou.

Myslim, ze pro odhad tento vypocet bohate staci (a ja jen
doufam, ze je dobre, nebot mam takovou nemoc delat ve vypoctech blbe
a trapne chyby).

BB> Co to je CML? Az mne to prozradite, tak zde prozradim co znamena
BB> zkratka SVS.

*** CML = centralni mozek lidstva. Ma adresu http://www.google.com .


-- 
    ~       Michal SVANDA
   'v'      Email:     svanda na asu....cz, michal na matfyz...
  // \\     Homepage:  http://www.asu.cas.cz/~svanda
 /(   )\    ICQ:       56160132
   ^'^      GSM:       +420 605 577166