From maly na ica... Tue Jun 1 09:24:30 2004 From: maly na ica... (Vlastimil Maly) Date: Tue, 1 Jun 2004 09:24:30 +0200 Subject: [IAN]Stridani dob ledovych Message-ID: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> V sobotní MF Dnes vyšel článek o příchodu nové doby ledové. Autor je geolog a tvrdí, že za střídání dob ledových na Zemi má vliv proměnná změna vzdálenosti Země od Slunce. Neuvádí však proč tomu tak je. Je to pravda? Já si myslel, že Země se pohybuje sice po neuzavřené křivce, protože rovina oběhu kolem Slunce se stáčí, ale střední vzdálenost Země od Slunce je stále stejná. Nebo snad dochází i k periodické nebo proměnné změně střední vzdálenosti Země od Slunce? Kdo :-) nebo co za to může ? Vlastík Malý From jhollan na amper....muni.cz Tue Jun 1 09:31:38 2004 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 1 Jun 2004 09:31:38 +0200 (CEST) Subject: [IAN]Stridani dob ledovych In-Reply-To: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> Message-ID: viz Jméno odkazu: [Gw]film Den pote URL: http://amper.ped.muni.cz/glot/a/msg00038.html stručně, jde o úhrn letního oslunění severních šířek kolem 60 stupňů, kde v důsledku toho buď rok co rok přibývá nebo ubývá sněhová pokrývka. Je tam odkaz na můj pár let starý text, onehdá jsem jej nabídl Vesmíru, jestli jej nechce otisknout, je to zřejmě stále živé téma. jh From svanda na sunkl....cas.cz Tue Jun 1 09:31:39 2004 From: svanda na sunkl....cas.cz (Michal SVANDA) Date: Tue, 1 Jun 2004 09:31:39 +0200 Subject: [IAN]Stridani dob ledovych In-Reply-To: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> References: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> Message-ID: <0406010931390E.18303@eleanor....mff.cuni.cz> O tomhle vim jen velmi malo, ale snad par tipu pro hledani v Centralnim mozku lidstva (www.google.com). Souvisi to s gravitacnim rusenim od ostatnich planet -- dlouhodobe se meni elementy drahy Zeme, predevsim excentricita je v tomto pripade dulezita. Tyto zmeny jsou (kvazi)periodicke a rika se jim Milankovicovy cykly. Korelacni vypocty ukazuji, ze je zde prima souvislost napr. se zalednenim a i dalsimi vecmi. No a ted by mel nastoupit CML. Michal > V sobotní MF Dnes vyšel článek o příchodu nové doby ledové. Autor je geolog > a tvrdí, že za střídání dob ledových na Zemi má vliv proměnná změna > vzdálenosti Země od Slunce. Neuvádí však proč tomu tak je. Je to pravda? Já > si myslel, že Země se pohybuje sice po neuzavřené křivce, protože rovina > oběhu kolem Slunce se stáčí, ale střední vzdálenost Země od Slunce je stále > stejná. Nebo snad dochází i k periodické nebo proměnné změně střední > vzdálenosti Země od Slunce? Kdo :-) nebo co za to může ? > > Vlastík Malý > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian -- ~ Michal SVANDA 'v' Email: svanda na asu....cz, michal na matfyz... // \\ Homepage: http://www.asu.cas.cz/~svanda /( )\ ICQ: 56160132 ^'^ GSM: +420 605 577166 From svanda na asu....cz Tue Jun 1 09:37:32 2004 From: svanda na asu....cz (Michal SVANDA) Date: Tue, 1 Jun 2004 09:37:32 +0200 (CEST) Subject: [IAN]Stridani dob ledovych In-Reply-To: <0406010931390E.18303@eleanor....mff.cuni.cz> References: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> <0406010931390E.18303@eleanor....mff.cuni.cz> Message-ID: Jeste upresneni -- nejde jen o zmenu orbitalniho stavu (drahovych elementu), ale i dlouhodobou zmenu rotacnich elementu (napr. sklonu rotacni osy vuci ekliptice). M. From gembec na astronomy....cz Tue Jun 1 14:21:51 2004 From: gembec na astronomy....cz (Martin Gembec) Date: Tue, 01 Jun 2004 14:21:51 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: <0406010931390E.18303@eleanor....mff.cuni.cz> References: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> <0406010931390E.18303@eleanor....mff.cuni.cz> Message-ID: <40BC74DF.6040203@astronomy....cz> Na 28. května připadlo 125 let od narození Milutina Milankovice. Tady je kratší průřez tímto tématem v AJ: Serbian astrophysicist Milutin Milankovitch (1879-1958) was born 125 years ago this week. His claim to fame is that he developed a mathematical theory of climate based on changes in the Earth's orbit and axial tilt. There are three basic parameters that change with time--now known as the *Milankovitch cycles*--that affect the amount of solar energy the Earth receives and how it is distributed upon the Earth. First, the orbital eccentricity of the Earth changes with time. The eccentricity tells you how elliptical an orbit is. An eccentricity of 0 means the orbit is perfectly circular. A typical comet's orbit, on the other hand, is very elongated, with an eccentricity of 0.999 not at all uncommon. Right now, the Earth's orbital eccentricity is 0.017, which means that it is 1.7% closer to the Sun than average at perihelion (its closest) and 1.7% further from the Sun than average at aphelion (its farthest). Obviously, the greater the eccentricity the greater the variation in the amount of solar radiation the Earth receives throughout the year. It is thought that over a period of about 100,000 years, the Earth's orbital eccentricity (e) changes from close to circular (e = 0.000) to about e = 0.070 and back to circular again. At present, the Earth's orbital eccentricity is close to its minimum value (i.e. most circular). (Actually, the Earth's orbital eccentricity appears to change with periods of both 100,000 and 400,000 years, making for a slightly more complicated variation than a simple sinusoid.) Second, the tilt of the Earth's polar axis with respect to the plane of the Earth's orbit around the Sun--called the /obliquity/ / to the ecliptic/--changes with time. The Earth's current axial tilt is 23.4°, but it ranges between about 22.1° and 24.5° over a period of about 41,000 years. Greater axial tilt means winter and summer become more extreme. Presently, the axial tilt is decreasing, albeit very slowly. Third, the Earth's axis precesses or "wobbles" with a period of about 26,000 years. This changes what latitude of the Earth is most directly facing the Sun each year when the Earth is closest to the Sun. Currently, the southern hemisphere has summer when the Earth is the closest to the Sun. Milankovitch used these three cycles to predict climate change. His ideas were largely ignored until 1976, when a paper by James Hays, John Imbrie, and Nicholas Shackleton in the journal /Science/ showed that Milankovitch's mathematical model of climate change was able to predict major changes in climate that have occurred during the last 450,000 years. ----- MartinG From breta.benes na volny... Tue Jun 1 19:56:05 2004 From: breta.benes na volny... (Breta Benes) Date: Tue, 1 Jun 2004 19:56:05 +0200 Subject: [IAN]Stridani dob ledovych References: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> <0406010931390E.18303@eleanor....mff.cuni.cz> Message-ID: <000501c448cf$a07ea120$9e63b13e@benespc> From: "Michal SVANDA" > Jeste upresneni -- nejde jen o zmenu orbitalniho stavu (drahovych > elementu), ale i dlouhodobou zmenu rotacnich elementu (napr. sklonu > rotacni osy vuci ekliptice). M. A neni to treba jeste jednodussi? Aktivita Slunce. Ta klesa asi od roku 2001 do minima, rikal jsem si porad, ze musim pockat az do pense, nez se ionosfera zase poradne nabudi a budeme na 11 metrech zase delat dalkova spojeni. Minuly weekend chodilo spojeni na 27 MHz do Spanelska, Ruska, Portugal, France, ... i na ten Malyj Vysotskyj Island jsem se dovolal. Myslim, ze podminky v nasi planetarni soustave ovlivnuje predevsim Slunce. MJD 53157.826389, Breta, astronom amater. --- ... If olive oil comes from olives, where does baby oil come from? From novak na hvezdarna... Wed Jun 2 22:35:52 2004 From: novak na hvezdarna... (Rudolf Novak) Date: Wed, 02 Jun 2004 22:35:52 +0200 Subject: [IAN]IAN updated Message-ID: <40BE3A28.8010007@hvezdarna...> probehl dalsi drobny update IAN. Yndzoj! Rudolf From svanda na sunkl....cas.cz Wed Jun 2 23:56:29 2004 From: svanda na sunkl....cas.cz (Michal SVANDA) Date: Wed, 2 Jun 2004 23:56:29 +0200 Subject: [IAN]Stridani dob ledovych In-Reply-To: <000501c448cf$a07ea120$9e63b13e@benespc> References: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> <000501c448cf$a07ea120$9e63b13e@benespc> Message-ID: <04060223562900.09097@eleanor....mff.cuni.cz> Kratkodobe -- ano. Ovsem z hlediska dlouhodobeho hraji roli prave zmeny drahovych a rotacnich elementu, ktere prave zpusobuji stridani dob ledovych atd. Slunecni aktivita v tomto pripade rozhodne neni rozhodujicim vlivem. To je az z velmi dlohodobeho hlediska, az se napr. zmeni v rudeho obra a pod, avsak na stridani dob ledovych a meziledovych ma mizivou hmotnost. M. > A neni to treba jeste jednodussi? > > Aktivita Slunce. Ta klesa asi od roku 2001 do minima, rikal jsem > si porad, ze musim pockat az do pense, nez se ionosfera zase poradne > nabudi a budeme na 11 metrech zase delat dalkova spojeni. > > Minuly weekend chodilo spojeni na 27 MHz do Spanelska, Ruska, > Portugal, France, ... i na ten Malyj Vysotskyj Island jsem se dovolal. > > Myslim, ze podminky v nasi planetarni soustave ovlivnuje predevsim Slunce. > > MJD 53157.826389, Breta, astronom amater. > --- > ... If olive oil comes from olives, where does baby oil come from? > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian -- ~ Michal SVANDA 'v' Email: svanda na asu....cz, michal na matfyz... // \\ Homepage: http://www.asu.cas.cz/~svanda /( )\ ICQ: 56160132 ^'^ GSM: +420 605 577166 From jhollan na amper....muni.cz Thu Jun 3 14:33:23 2004 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 3 Jun 2004 14:33:23 +0200 (CEST) Subject: [IAN]Stridani dob ledovych In-Reply-To: <000501c448cf$a07ea120$9e63b13e@benespc> Message-ID: > > A neni to treba jeste jednodussi? > > > > Aktivita Slunce. Ta klesa asi od roku 2001 do minima, rikal jsem si > > porad, ze musim pockat az do pense, nez se ionosfera zase poradne > > nabudi a budeme na 11 metrech zase delat dalkova spojeni. > > > > Myslim, ze podminky v nasi planetarni soustave ovlivnuje predevsim > > Slunce. > > > > MJD 53157.826389, Breta, astronom amater. > Kratkodobe -- ano. Ovsem z hlediska dlouhodobeho hraji roli prave zmeny > drahovych a rotacnich elementu, ktere prave zpusobuji stridani dob > ledovych atd. Slunecni aktivita v tomto pripade rozhodne neni > rozhodujicim vlivem. Michal ma zcela pravdu. Pripojim jeste nejake kvantitativni poznamky. Ty zarive uhrny jsou totiz tim, o co jde. V jejich zmenach pusobenych ruznymi pricinami jsou radove rozdily, a je dobre si je uvedomit. O Slunci jako hybateli zmen se casto mluvi, toz si to proberme. Vykon Slunce kolisa od stredni hodnoty tak o promile. Jestli muze deledobe klesnout treba az o dve promile, to nevime. Vic to ale asi nebude. Na metr ctverecni Zeme (prurez delime obsahem, vyjde 1/4, a vezmeme v uvahu, ze Zeme neni cerna) pripada asi 236 W pohlceneho slunecniho zareni. Promile z toho je jen ctvrt wattu. I tahle zdanlive nepatrna zmena skutecne stav klimatickeho systemu Zeme ovlivnuje. Druhym vlivem je zmena propustnosti ovzdusi vlivem vybuchu velkych sopek, kdyz se jich vyskytne behem casti stoleti hodne, absorbce slunecniho zareni poklesne. Modely teplot v uplynulem tisicileti sedi velmi pekne s modely, ktere Slunce a sopky berou v uvahu. Letni zarive uhrny na tu 65. rovnobezku se ale pomalu meni v Milankovicovych cyklech az o deset procent od stredni hodnoty, tedy stokrat vice! Jen tak velke vykyvy jsou schopny startovat rust ci ubytek trvale snehove pokryvky. (Viz ev. rovnou napr. obrazek http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/html.format/insolr.png ). Pristich vice nez sto tisic let proto snehova pokryvka kolem severniho polarniho kruhu narustat nemuze, cykly budou mit mnohem mensi amplitudu. Pak je zde jeste nesmirna zmena slozeni ovzdusi za posledni stoleti. Pro ni je spocitano, ze nyni znamena naruseni bilance mezi absorbovanym a emitovanym zarenim o tri watty na metr ctverecni, tedy emise jen 232 W/m2 oproti absorbovanym 236 W/m2. Zeme je dnes mnohem lepe tepelne izolovana nez kdykoliv ve ctvrtohorach, prinejmensim. Je to obdobne, jako kdyby vykon Slunce vzrostl vice nez o jedno procento. A to mame jistotu, ze se izolacni schopnosti atmosfery budou dale zvysovat. Takovy pridavny prikon (v klimaticke hantyrce forcing) je zcela mimo ramec prirozene variability slunecniho vykonu. (Obrazek zmeny zarive bilance je napr. http://amper.ped.muni.cz/gw/obrazky/warmin_cz.png ). Spekulovani, ze v poslednich desetiletich pozorovana zmena klimatu je dana zmenou vykonu Slunce, je smesne. Radove vetsi vliv ma zvysena koncentrace sklenikovych plynu. Je trochu trapne, kdyz si to nekteri astronomove neuvedomuji, nadseni tim, jak je ta astronomie (ktera uz skutecne promenlivy vykon Slunce registruje) uzitecna. Pritom je to vlastne ,,bezna astronomicka uloha``, opacita atmosfery... samozrejme atmosfery zcela mimo LTE (lokalni termodynamickou rovnovahu). (Samozrejme, trapne je i to, kdyz me prchlivost primeje k tomu, abych je z plena poucoval, jako J.G. pri letosni Zni objevu tady v Brne, nejak jsem nemohl prenest pres srdce, aby blud zustal viset ve vzduchu.) Vsechny soucasne variace prirodnich vlivu na klima se jiz staly o jeden rad mensi nez vliv antropogenni (jde o ten ,,forcing``). A pozorovany narust teplot za uplynule stoleti se da namodelovat prave jen kdyz se slozeni atmosfery (obsah sklenikovych plynu) meni. I tady modely vyborne sedi. Velky narust globalnich teplot za posledni stoleti prirodni variabilitu behem uplynuleho tisicileti vyrazne prevysuje. Rekapitulace: Slunecni prikon se meni o promile, my jsme zarivou bilanci Zeme zmenili uz aspon o procento, letni insolace severniho polarniho kruhu se meni sice o vic, ale jsou to zmeny v desetitisicich letech a nejsou globalni (temi se stavaji az pozitivni zpetnou vazbou pres rozsah snehove pokryvky a predevsim pres zatim tajemne uvolnovani metanu a CO2; jejich koncentrace se ale pohybovala v poslednich milionech let hluboko pod temi soucasnymi). toz tak, pekne zdravi jenik PS. Jeste k tem Milankovicovym variacim, vzpomnel jsem si na obrazky, ktere jsem kdysi nakreslil; nalezl jsem je ted na http://amper.ped.muni.cz/gw/articles/graphs/ -- ted jsem pridal i png, http://amper.ped.muni.cz/gw/articles/graphs/700-250.png (vzpomnel jsem si proto, ze se vcera jeden pan prisel ptat na posun severniho polarniho kruhu. Jak lze z obrazku odvodit, leze ted k rovniku tak o patnact metru rocne.) From breta.benes na volny... Sat Jun 5 08:00:03 2004 From: breta.benes na volny... (Breta Benes) Date: Sat, 5 Jun 2004 08:00:03 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych References: <001e01c447a9$7b513060$622911ac@pvt...> <0406010931390E.18303@eleanor....mff.cuni.cz> <40BC74DF.6040203@astronomy....cz> Message-ID: <005c01c44ac7$84bde000$2d63b13e@benespc> From: "Martin Gembec" > eccentricity (e) changes from close to circular (e = 0.000) to about e = > 0.070 and back to circular again. At present, the Earth's orbital Tak to je hodne. Jen tak od boku by to byla zmena prisunu energie asi o 14%. 2. mocnina vzdalenosti. (Pripadne mne nekdo opravte). > ecliptic/--changes with time. The Earth's current axial tilt is 23.4°, > but it ranges between about 22.1° and 24.5° over a period of about To se mne nezda byt az tak vyznamne. Takze mame zde (asi) 3 theorie stridani dob ledovych: 1. Milankovic - zmeny orbity Zeme. 2. Breta - zmeny aktivity Slunce. 3. - sklenikovy efekt, sopky, impakty, ... Fakta: a) Ledove doby byly a zrejme i budou. b) "Vykon" Slunce se meni. I na parezu je videt jeho cca 11 lety cyklus. Dalsi theorie, hypotheses? MJD 53161.326389, Breta, astronom amater. --- Zivot je pohlavne prenosna nemoc, ktera je vzdy smrtelna. From svanda na asu....cz Sat Jun 5 12:30:58 2004 From: svanda na asu....cz (Michal SVANDA) Date: Sat, 5 Jun 2004 12:30:58 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: <005c01c44ac7$84bde000$2d63b13e@benespc> References: <005c01c44ac7$84bde000$2d63b13e@benespc> Message-ID: <0521.040605@asu....cz> BB> a) Ledove doby byly a zrejme i budou. *** Nepochybne. BB> b) "Vykon" Slunce se meni. I na parezu je videt jeho cca 11 lety cyklus. *** Taktez souhlasim. Drobny detail -- doby ledove se neopakuji po jedenacti letech. :-) Cili tento argument je svym zpusobem slepy a hluchy. Troufam si tvrdit, ze za "regulerni" dobou ledovou proste a jednoduse nebyly zmeny zariveho vykonu. Uz proto, ze jejich prichod je kvaziperiodicky a pomerne dobre souhlasi s jednou z Milankovicovych period. M. -- ~ Michal SVANDA 'v' Email: svanda na asu....cz, michal na matfyz... // \\ Homepage: http://www.asu.cas.cz/~svanda /( )\ ICQ: 56160132 ^'^ GSM: +420 605 577166 From jhollan na amper....muni.cz Sat Jun 5 18:11:25 2004 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Sat, 5 Jun 2004 18:11:25 +0200 (CEST) Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: <0521.040605@asu....cz> Message-ID: > BB> a) Ledove doby byly a zrejme i budou. > > *** Nepochybne. tedy, byly by, nejdriv za vic nez sto tisic let, na neperturbovane Zemi. Jaka ta antropodenni perturbace klimatu bude, az budeme my cromagnonci trikrat starsi, to veru nevime, to snad neni ani ve hvezdach. V takove skale nelze vyloucit ani runoff sklenikovy jev, ktery nastal na Venusi, ale meli bychom se o to snazit -- po zastaveni rustu tezby a jejim snizeni by melo stacit do sta let postavit tezbu fosilnich paliv mimo zakon. Za sto tisic let se k nim lide mohou vratit, pokud se to v nejake male mire ukaze jako vhodne. > BB> b) "Vykon" Slunce se meni. I na parezu je videt jeho cca 11 lety cyklus. > > *** Taktez souhlasim. Drobny detail -- doby ledove se neopakuji po > jedenacti letech. :-) Cili tento argument je svym zpusobem slepy a > hluchy. Troufam si tvrdit, ze za "regulerni" dobou ledovou proste a > jednoduse nebyly zmeny zariveho vykonu. Uz proto, ze jejich prichod je > kvaziperiodicky a pomerne dobre souhlasi s jednou z Milankovicovych > period. Jsou pravda i solarni zmeny pomalejsi, tempa staleteho, ale to je porad hrozne rychle, a navic jen s titernou amplitudou. Je zajimave se zamyslet nad tim, jak vubec muze Slunce menit vykon, kdyz v jeho centru je zcela uzasna termodynamicka rovnovaha a zmeny jsou nesmirne pomale, dane ubytkem vodiku behem miliard let. Tok tepla z horkeho centra je staly, ale ne az uplne ven, z fotosfery pryc. Tam uz je promenny. Nejake vrstvy v nejake hloubce se tedy obcas prohreji vic a pak zase vystydnou, s tim je spojena zmena objemu Slunce. Ta je i pozorovana, viz jiz starsi me odkazy (ale zda se, ze moc novejsich publikaci neni) Jméno odkazu: sun_rad.htm URL: http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/working/sun_rad.htm -- v jednom z nich je graf ukazujici promeny prumeru Slunce na urovni desetin promile (objemu tedy az o jedno promile, prurezu ale ale o min, snad o pul promile, podstatnejsi nez prurez je ale efektivni teplota fotosfery). Proc z nejakych tech hlubsich vrstev netece teplo porad stejnym tempem? To proto, ze cast toku se deje magnetohydrodynamickymi vlnami, ktere jsou o mnoho radu rychlejsi nez transport proudenim plazmatu (konvekci) ci tok zarivy (v prostredi s malou pruhlednosti). Tech je zrejme vic v tech dobach, kdyz konvekce narazi na plno magnetickych prekazek, tedy kdyz je i hodne skvrn a fakuli. Kdysi tajemne, dnes jak znamo vlnami z hloubky atmosfery vyhrivane fakule v uhrnu uz jednoho mesice vzdy prevazi, a tak cim vyssi ,,slunecni cinnost``, tim vetsi vykon. To je v dobrem souladu s kolisanim klimatu v poslednim tisicileti, a snad i s odhady prumeru Slunce ze starych pozorovani. Nejake kolisani vykonu Slunce v mnohem delsich skalach a v jeste vetsi mire nez radu jednoho promile se ale nepredpoklada. Na tak dlouho se asi neda v jeho atmosfere energie uskladnit. Stredovan v intervalech desetitisicu let je hadam vykon Slunce konstantni mnohem lip nez na jedno promile. Je to spolehlivy zdroj se zanedbatelnou inflaci. Jeste jednu poznamku k memu minulemu prispevku: zemska atmosfera se skutecne da chapat jako atmosfera hvezdna (a je vlastne dost drsne, kdyz tokum energie ve hvezdach nekdo rozumi a tokum energie v zemskem ovzdusi ne), a dokonce i priblizeni LTE neda zrejme spatne vysledky. V noci je non-LTE jen mezosfera a termosfera, ve dne pravda jsou mirne mimo termodynamickou rovnovahu nektere triatomove molekuly az na zem, vinou osluneni, ale on to je asi pro tepelne toky efekt druheho radu (googloval jsem, abych o tom neco zjistil). S tvrzenim, ze priblizeni lokalni termodynamicke rovnovahy pro zemskou atmosferu neplati, jsem to prehnal. Tim, ze je dole husta a pro slunecni zareni malo absorbujici, jsou odchylky od LTE nevelke. jh From breta.benes na volny... Sat Jun 5 18:18:47 2004 From: breta.benes na volny... (Breta Benes) Date: Sat, 5 Jun 2004 18:18:47 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych References: <005c01c44ac7$84bde000$2d63b13e@benespc> <0521.040605@asu....cz> Message-ID: <004101c44b19$cfb49340$b663b13e@benespc> From: "Michal SVANDA" > BB> b) "Vykon" Slunce se meni. I na parezu je videt jeho cca 11 lety cyklus. > > *** Taktez souhlasim. Drobny detail -- doby ledove se neopakuji po > jedenacti letech. :-) Cili tento argument je svym zpusobem slepy a > hluchy. Troufam si tvrdit, ze za "regulerni" dobou ledovou proste a Ja jsem ten jedenactilety cyklus uvedl jen jako priklad. Kdyz dokaze Slunce behem nekolika let podstatne ovlivnit podminky na Zemi tak, ze je muzeme pozorovat prostym okem na onom parezu, jake asi zmeny muze zpusobit v intervalu 100,000 let? Z jakeho obdobi mame nejaka objektivni mereni aktivity Slunce? 10, 20 let? A z toho chcete vyvozovat zavery pro interval treba 100,000 let? > jednoduse nebyly zmeny zariveho vykonu. Uz proto, ze jejich prichod je > kvaziperiodicky a pomerne dobre souhlasi s jednou z Milankovicovych A co kdyz Slunce ma krome jedenactileteho cyklu i jine - nam dosud nezname cykly? Nemeli bychom vsak asi ani opomijet starsi theorie pricin vzniku dob ledovych. Napriklad pruchod nasi slunecni soustavy prachoplynovym prostredim. MJD 53161.750000, Breta, astronom amater. --- ... Ziadny virus nie je taky ucinny, aby sa vyrovnal MS-DOSu. From svanda na asu....cz Sat Jun 5 20:42:11 2004 From: svanda na asu....cz (Michal SVANDA) Date: Sat, 5 Jun 2004 20:42:11 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: <004101c44b19$cfb49340$b663b13e@benespc> References: <004101c44b19$cfb49340$b663b13e@benespc> Message-ID: <10862.040605@asu....cz> BB> Ja jsem ten jedenactilety cyklus uvedl jen jako priklad. Kdyz dokaze Slunce BB> behem nekolika let podstatne ovlivnit podminky na Zemi tak, BB> ze je muzeme pozorovat prostym okem na onom parezu, jake asi zmeny BB> muze zpusobit v intervalu 100,000 let? *** Psal to sem jiz Jenik, jen si to dovolim trochu shrnout: ano, vi se o zmenach v zarivem vykonu Slunce, ktere dalece presahly jedenactilety cyklus. Ten ostatne napr. v obdobi Maunderova minima podle vseho uplne vysadil, dusledkem cehoz byla tzv. Mala doba ledova -- zamrzly Balt, Temze, brusleni na holandskych kanalech. Doslo ke snizeni prumerne teploty v troposfere, avsak malo na to, aby mohlo dojit k vyraznemu narustu polarnich cepicek. A odkud ze tohle vsechno vime -- kupodivu prave z letokruhu stromu, nebot existuje velka korelace mezi zastoupenim radioaktivniho uhliku 14^C a slunecni aktivitou (presneji antikorelace -- v minimu slunecni aktivity je vice 14^C). Nehlede na fakt, ze prave studenejsi obdobi se projevi tencimi kruhy. Naopak -- mezi roky 1000 a 1200 byl pozorovan vyrazny narust povrchove teploty -- v Gronsku vyrostla zemedelska kolonie. Jinymi slovy -- ovlivnovani nepopiram -- fakta to jasne potvrzuji. Zapomente vsak na globalni zaledneni. BB> Z jakeho obdobi mame nejaka objektivni mereni aktivity Slunce? BB> 10, 20 let? A z toho chcete vyvozovat zavery pro interval BB> treba 100,000 let? *** To samozrejme nemuzu, ovsem vyhodou je fakt, ze teorie fyziky hvezd je z formalniho hlediska pomerne jednoducha. Jedine, o co se tak muzeme oprit, jsou teoreticke modely. Mame zavazne duvody domnivat se, ze nase predstava o fungovani niter hvezd je v podstate spravna. V pripade Slunce si to muzeme dokonce overit az s nebyvalou presnosti a ukazuje se, ze to zrejme funguje. A z modelu jasne vyplyva, ze zarivy vykon Slunce v prubehu casu pomalu roste. V okamziku vstupu na hlavni posloupnost nekdy pred 4,5 mld let cinil pouhych 0,7 soucasneho zariveho vykonu. Maxima dosahne zhruba za 8 mld let a to bude zhruba 5200 nasobek soucasneho vykonu. Ovsem upozornuji, ze vse toto se deje prevazne diky rustu polomeru (s tim padem i povrchu) Slunce. BB> A co kdyz Slunce ma krome jedenactileteho cyklu i jine - nam dosud BB> nezname cykly? *** Jisteze ma. Ostatne onen 11lety cyklus je vlastne falesny, je to jen pulcyklus, spravna perioda je 22 let. Uvazuje se o 80 letem cyklu (ten se zda slusne prokazany), o 400 letem i dalsich, ovsem ze 400 let trvajicich pozorovani se velmi tezko muzeme bavit o cyklu napr. 1000letem. Zde se nabizi jista moznost v pozorovani slunecnich skvrn provadenych pouhym okem. BB> Nemeli bychom vsak asi ani opomijet starsi theorie pricin vzniku dob ledovych. BB> Napriklad pruchod nasi slunecni soustavy prachoplynovym prostredim. *** To mi prijde ponekud uvalene. Zde by bylo treba si udelat kvantitativni odhady, nakolik se muze mezihvezdna extinkce projevit na 1 AU, ale troufam si tvrdit, ze to bude mnozstvi zcela zanedbatelne. Uz proto, ze hustota v prachoplynnych mracnech je strucne receno miziva. Nechce se mi to ted pocitat, hlavne tady doma nemam patricne tabulky opacitnich koeficientu a na modemu to nechci hledat v CML. Avsak o teorii pruchodu prachoplynnym oblakem v souvislosti se vznikem dob ledovych jsem jeste neslysel, cili jestli mi muzete dat nejaky relevantni odkaz, rad si to prectu. Pruchod byl uvazovan jako jeden z nestandardnich slunecnich modelu, kdyz se jeste ne zcela vedelo, jak je to s temi neutriny, kterych se merilo na Zemi zoufale malo, ale rozhodne to nesouviselo se vznikem dob ledovych. M. -- ~ Michal SVANDA 'v' Email: svanda na asu....cz, michal na matfyz... // \\ Homepage: http://www.asu.cas.cz/~svanda /( )\ ICQ: 56160132 ^'^ GSM: +420 605 577166 From breta.benes na volny... Sun Jun 6 09:17:21 2004 From: breta.benes na volny... (Breta Benes) Date: Sun, 6 Jun 2004 09:17:21 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych References: <004101c44b19$cfb49340$b663b13e@benespc> <10862.040605@asu....cz> Message-ID: <002d01c44b96$ab770c60$1363b13e@benespc> > pripade Slunce si to muzeme dokonce overit az s nebyvalou presnosti a > ukazuje se, ze to zrejme funguje. A z modelu jasne vyplyva, ze zarivy Souhlas. > *** Jisteze ma. Ostatne onen 11lety cyklus je vlastne falesny, je to > jen pulcyklus, spravna perioda je 22 let.... Techto 22 let uz uvadeli i Hlad a Pavlousek v popularni knizce "Prehled astronomie" z roku 84. Mne aktivita Slunce velice zajima: Aktivni Slunce naslapne nekdy ionosferu nasi Zeme az tak, ze tomu rikame "Plechovy nebe". To se tech nasich par Wattu od te ionosfery odrazi temer beze ztrat a muzeme si pokecat se stanicemi snad po cele Zemi. Nekteri kolegove v takovych podminkach dokonce slysi sami sebe. Kdyz jejich signal obehne celou Zemi a vrati se k nim zpet. > 1000letem. Zde se nabizi jista moznost v pozorovani slunecnich skvrn > provadenych pouhym okem. Ano, tato pozorovani zcela jiste prispivaji k upresneni theorie zivota hvezd. Ale za jake obdobi mame vysledky takovych pozorovani? Je to jen obdobi asi 2,000 let. Coz je ve srovnani se starim Slunce jen zanedbatelny okamzik. > BB> Napriklad pruchod nasi slunecni soustavy prachoplynovym prostredim. > > *** To mi prijde ponekud uvalene. Zde by bylo treba si udelat > kvantitativni odhady, nakolik se muze mezihvezdna extinkce projevit na Ne extinkce, ale absorbce. O usporadani nasi Galaxie vime prd. Co kdyz se treba - napriklad i v periodach Milankovicovych - nase slunecni soustava dostane do takove oblasti Galaxie, kde je spousta prachu a plynu, ktere pohlti vyznamnou cast zareni Slunce? > Uz proto, ze hustota v prachoplynnych mracnech je strucne receno > miziva. Nechce se mi to ted pocitat, hlavne tady doma nemam patricne Trochu jsem nad tim zamyslel - a musim s Michalem v tomto bodu souhlasit. To byly spise takove (non)sci-fi plky v '70 letech. > tabulky opacitnich koeficientu a na modemu to nechci hledat v CML. Co to je CML? Az mne to prozradite, tak zde prozradim co znamena zkratka SVS. MJD 53162.375000, Breta, jen tak o weekendu. --- * SLMR 2.1a * Pesimista je clovek, ktory si z dvoch ziel vyberie obidve From svanda na asu....cz Sun Jun 6 11:51:43 2004 From: svanda na asu....cz (Michal SVANDA) Date: Sun, 6 Jun 2004 11:51:43 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: <002d01c44b96$ab770c60$1363b13e@benespc> References: <002d01c44b96$ab770c60$1363b13e@benespc> Message-ID: <8494.040606@asu....cz> BB> Ano, tato pozorovani zcela jiste prispivaji k upresneni theorie zivota BB> hvezd. Ale za jake obdobi mame vysledky takovych pozorovani? BB> Je to jen obdobi asi 2,000 let. Coz je ve srovnani se starim Slunce BB> jen zanedbatelny okamzik. *** No, pokud je mi znamo, tak nektera pozorovani mame ze staroveke Ciny. Takze rekneme, ze by se asi dala dohledat pozorovani za nejake tri az ctyri tisice let. Ze je to zoufale malo, to je jasne. Pokud se tedy nenaleznou casem pozorovani provadena nejakym dinosaurim vedcem. :-) Informace o aktivite mame i odjinud -- jednak ze stromu a pak take z ledu (resp. prave ze zastoupeni 14^C v atmosfere uchovane ve vzduchovych bublinkach v nem). Jak daleko tato mereni sahaji ovsem nemam predstavu. BB> Ne extinkce, ale absorbce. *** Extinkce = absorpce + rozptyl. Oboji se uplatni (netvrdim, ze ve stejne mire). BB> O usporadani nasi Galaxie vime prd. *** Nerekl bych. Prach a plyn se daji pomerne solidne mapovat na zaklade ruznych pozorovani, hlavne na radiovych vlnach. I kdyz je informace o umisteni "spiny" znama z relativne velkou chybou, jista informace to je a prehled poskytuje. BB> Co kdyz se treba - napriklad i v periodach Milankovicovych - nase slunecni BB> soustava dostane do takove oblasti Galaxie, kde je spousta prachu a plynu, BB> ktere pohlti vyznamnou cast zareni Slunce? *** Zkusme spocitat, jak huste by muselo byt mracno, aby zpusobilo takovou zmenu prumerne insolace, jakou vytvori pohyb Zeme od afelu k perihelu. Tato zmena cini: Ep L0/[a(1-e)]^2 (1+e)^2 -- = ------------- = ------- ~ 1,07 Ea L0/[a(1+e)]^2 (1-e)^2 Pokud budeme predpokladat ztratu energie ve tvaru I=I0*exp(-kappa*rho*x), kde kappa je prislusny absorpcni koeficient (ten treba napr. vygooglovat), rho je hustota a x je delka, na ktere dojde k utlumeni puvodni intenzity I0 na hodnotu I. Vezmeme, ze x=a, cili ze nas to zajima na skale velke poloosy zemske drahy. My pozadujeme, aby I0/I bylo [(1+e)/(1-e)]^2. Cili z toho vyplyva rho = 2/(kappa*a)*ln[(1+e)/(1-e)] Staci dosadit e=0,017 , a~150x10^9 m a prislusny koeficient a mame stredni hustotu oblaku, ktera je zapotrebi k utlumeni zhruba o 7 %. Pripadne je mozne vse prepocitat s ucinnym prurezem a casticovou hustotou. Myslim, ze pro odhad tento vypocet bohate staci (a ja jen doufam, ze je dobre, nebot mam takovou nemoc delat ve vypoctech blbe a trapne chyby). BB> Co to je CML? Az mne to prozradite, tak zde prozradim co znamena BB> zkratka SVS. *** CML = centralni mozek lidstva. Ma adresu http://www.google.com . -- ~ Michal SVANDA 'v' Email: svanda na asu....cz, michal na matfyz... // \\ Homepage: http://www.asu.cas.cz/~svanda /( )\ ICQ: 56160132 ^'^ GSM: +420 605 577166 From gabzdyl na hvezdarna... Sun Jun 6 12:53:46 2004 From: gabzdyl na hvezdarna... (Pavel Gabzdyl) Date: Sun, 6 Jun 2004 12:53:46 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych References: Message-ID: <007001c44bb4$8a919650$2702a8c0@gabzdyl> > BB> a) Ledove doby byly a zrejme i budou. Je legracni, jak hodne se o ledovych dobach mluvi a co vsechno se o nich musime v geologii ucit, ale kdyz zacnete patrat po jejich pricinach, tak je to vsechno hodne nejasne. Doporucuji na toto tema precist knihu P.D. Warda a D. Brownleeho s nazvem Zivot a smrt planety Zeme. Autori tvrdi (a nejsou sami), ze ledova doba by uz vlastne mela pomalu nastoupit. Zijeme v prilis dlouhem interglacialu. Lide vsak zvysovanim CO2 v atmosfere zpusobuji, ze se nastup nove doby ledove oddaluje. To by znamenalo, ze spalovanim fosilnich paliv si vlastne lidsto prodluzuje lepsi podminky na nasi planete :-) Az ale fosilni paliva dojdou a produkce CO2 se prudce snizi, nastane kruta doba ledova. Zajimave, ze? Pavel Gabzdyl From prochaska na alsoft... Mon Jun 7 13:24:22 2004 From: prochaska na alsoft... (Ales Prochaska) Date: Mon, 7 Jun 2004 13:24:22 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: <007001c44bb4$8a919650$2702a8c0@gabzdyl> References: <007001c44bb4$8a919650$2702a8c0@gabzdyl> Message-ID: <1002892124.20040607132422@alsoft...> Jinymi slovy palme naftu a uhli dokud to jde, jakmile masivne prejdeme na jadernou energii vsichni bidne zhyneme :-) Ales Prochaska >> BB> a) Ledove doby byly a zrejme i budou. > Je legracni, jak hodne se o ledovych dobach mluvi a co vsechno se o nich > musime v geologii ucit, ale kdyz zacnete patrat po jejich pricinach, tak je > to vsechno hodne nejasne. Doporucuji na toto tema precist knihu P.D. Warda a > D. Brownleeho s nazvem Zivot a smrt planety Zeme. Autori tvrdi (a nejsou > sami), ze ledova doba by uz vlastne mela pomalu nastoupit. Zijeme v prilis > dlouhem interglacialu. Lide vsak zvysovanim CO2 v atmosfere zpusobuji, ze se > nastup nove doby ledove oddaluje. To by znamenalo, ze spalovanim fosilnich > paliv si vlastne lidsto prodluzuje lepsi podminky na nasi planete :-) Az > ale fosilni paliva dojdou a produkce CO2 se prudce snizi, nastane kruta doba > ledova. Zajimave, ze? > Pavel Gabzdyl > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From skalicky na physics....cz Sat Jun 5 19:47:41 2004 From: skalicky na physics....cz (Jan =?iso-8859-2?q?Skalick=FD?=) Date: Sat, 5 Jun 2004 19:47:41 +0200 Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: References: Message-ID: <200406051947.41113.skalicky@physics....cz> Ahoj vsichni, Jen detail > skale nelze vyloucit ani runoff sklenikovy jev, ktery nastal na Venusi, Uziva se terminu 'runaway greenhouse effect'. S oznacenim 'runoff' jsem se jeste nesetkal, ale rozhodne ho nemuzu vyloucit, takze se v pripade vlastniho omylu necham rad poucit. Btw. uz nekolikrat jsem se setkal s jakousi zpravou o zpomalovani golfskeho proudu a nasledcich tohoto efektu. Pokud je pravda to, co jsem slysel, tak to "hori" mnohem vic nez doby ledove. Pokud o tom vite neco vic, tak mi please poslete nejake odkazy. Dekuji moc! S pozdravem Honza Skalicky =========================================================== JAN SKALICKY (JS), skalicky na physics....cz, janskalicky na centrum... +420-777-641477 Address: P. Bezruce 440, 563 01 Lanskroun, Czech republic student @ Masaryk University Brno, astronomer, member of Astronomical Society in Hradec Kralove (ASHK), MEDUZA group Czech Astronomical Society (CAS) - Variable Star Section (B.R.N.O.) =========================================================== From jhollan na amper....muni.cz Mon Jun 7 21:25:52 2004 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 7 Jun 2004 21:25:52 +0200 (CEST) Subject: [IAN] Stridani dob ledovych In-Reply-To: <200406051947.41113.skalicky@physics....cz> Message-ID: > > skale nelze vyloucit ani runoff sklenikovy jev, ktery nastal na Venusi, > > Uziva se terminu 'runaway greenhouse effect'. S oznacenim 'runoff' jsem se > jeste nesetkal, ale rozhodne ho nemuzu vyloucit, takze se v pripade vlastniho > omylu necham rad poucit. No, zrejme jsem ho zavedl, ale asi nebude potreba, kdyz uz jeden podobny mame, dokonce lepsi. Runoff je termin pro odtok vody. Honzo diky, veru dobra poznamka... > Btw. uz nekolikrat jsem se setkal s jakousi zpravou o zpomalovani golfskeho > proudu a nasledcich tohoto efektu. Pokud je pravda to, co jsem slysel, tak to > "hori" mnohem vic nez doby ledove. Pokud o tom vite neco vic, tak mi please > poslete nejake odkazy. Ty prace o termohalinnim proudeni jsou hlavne od Stockera, mam na ne odkaz uz ze staricke, neudrzovane stranky Jméno odkazu: Adresy týkající se globálního oteplování URL: http://amper.ped.muni.cz/gw/gw_bookm.htm -- on tam ale ma na konci sve stranky pekny novy popularni clanek. Lze jej shrnout, ze pokud se tempo prirustku koncentrace CO2 v ovzdusi zpomali, proudeni by se temer urcite nemelo vypnout. Je to o duvod vic, proc meneni slozeni atmosfery intenzivne brzdit. Budouci doby ledove lze dat klidne k ledu, Pavle, nas ,,interglacial`` musi mit nutne radove delsi trvani nez ty minule, precti si konecne ten muj starsi text (a popularizuj jej mezi geology), Jméno odkazu: Ledová doba je vyloučena ,,s astronomickou přesností`` URL: http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/html.format/doba_led.html Jinak, o tech temnych mracnech zahalujicich Slunce se vskutku pred sto lety psalo, pamatuju si to z ucebnic geologie z padesatych let, dnes jednak asi vime, ze moc husta zrovna nejsou, a jednak se asi stezi muzou dostat do slunecni soustavy dovnitr, slunecni vitr spolehlive vymeta i ten prach, co tu delaji komety. Taky vime, ze okoli Slunce je zcela bez prachu, vymetla ho davno nejaka supernova (snad Geminga, viz treba http://www.innerx.net/personal/tsmith/13Mar41.html, to by teda bylo ciste jen posledni statisice let). Krome toho je na opakovana setkavani s hustymi mracny sto tisic let trochu kratka doba, to tak spis sto milionu let. Mracna nemuseji byt irelevantni, ne kvuli jejich nepruhlednosti, ale proto, ze popletou trajektorie v Oortovu mracnu. Ale to uz jen tak placam, nic o tom nevim. jasne uterni dopoledne preje jenik From redakce na ian... Mon Jun 7 22:44:28 2004 From: redakce na ian... (redakce na ian...) Date: Mon, 7 Jun 2004 22:44:28 +0200 (CEST) Subject: [IAN]IAN ALERT Message-ID: <20040607204428.60428472F6@mika2....cz> Zitra prechazi Venuse pres Slunce! vice od rana na venuse.ian.cz. At mate jasno! From novak na hvezdarna... Tue Jun 8 01:39:28 2004 From: novak na hvezdarna... (Rudolf Novak) Date: Tue, 08 Jun 2004 01:39:28 +0200 Subject: [IAN]Venuse, IAN a borove sisky Message-ID: <40C4FCB0.9040108@hvezdarna...> vsechno at se vam dnes zadari. v pripade, ze nekoukate sami, koukejte treba na www.ian.cz hezky den Rudolf From redakce na ian... Tue Jun 8 07:13:44 2004 From: redakce na ian... (redakce na ian...) Date: Tue, 8 Jun 2004 07:13:44 +0200 (CEST) Subject: [IAN]IAN ALERT Message-ID: <20040608051344.D03174731E@mika2....cz> Za par minut vstoupi Venuse na slunecni disk! From msluneck na itsys... Tue Jun 8 07:45:50 2004 From: msluneck na itsys... (=?iso-8859-2?Q?Slune=E8ko_Martin?=) Date: Tue, 8 Jun 2004 07:45:50 +0200 Subject: [IAN]Venuse Message-ID: <16C8CD96C1C74F468B708881DDF9B28E12F235@ms01....cz> Tak jo. Promitame si ji v praci na strop. Obcas to kazi mracky, ale dobry. Martin Slunecko Ceske Budejovice From jhollan na amper....muni.cz Tue Jun 8 10:31:36 2004 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 8 Jun 2004 10:31:36 +0200 (CEST) Subject: [IAN]hadanka: proc je ted patek Message-ID: svym zpusobem, samozrejme. Napoveda: o cestinu/slovencinu se neopirejte. jenik From PBegeni na usske... Tue Jun 8 11:05:20 2004 From: PBegeni na usske... (Peter Begeni) Date: Tue, 08 Jun 2004 11:05:20 +0200 Subject: [IAN]hadanka: proc je ted patek Message-ID: Preco je teraz piatok? Ja by som povedal, ze podla germanskej bohyne Freya (tiez Frayja, Frija, Frouwa). Totiz nemecky Freitag a ang. Fridey pochadza od jej mena. A zaroven Freya znamena aj Venusa. No a kedze je dnes den Venuse, tak asi preto. >>> jhollan na amper....muni.cz 06/08/04 10:31 >>> svym zpusobem, samozrejme. Napoveda: o cestinu/slovencinu se neopirejte. jenik _______________________________________________ Ian mailing list Ian na amper....muni.cz http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From jhollan na amper....muni.cz Tue Jun 8 11:16:38 2004 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 8 Jun 2004 11:16:38 +0200 (CEST) Subject: [IAN]hadanka: proc je ted patek In-Reply-To: Message-ID: > Preco je teraz piatok? Ja by som povedal, ze podla germanskej bohyne Freya (tiez Frayja, Frija, Frouwa). Totiz nemecky Freitag a ang. Fridey pochadza od jej mena. A zaroven Freya znamena aj Venusa. No a kedze je dnes den Venuse, tak asi preto. > > >>> jhollan na amper....muni.cz 06/08/04 10:31 >>> > svym zpusobem, samozrejme. > > Napoveda: o cestinu/slovencinu se neopirejte. > > jenik no, to jsem ani nevedel, ze reseni jsou pro ruzne jazyky stejna... vyborne, peto! j From PBegeni na usske... Tue Jun 8 11:31:22 2004 From: PBegeni na usske... (Peter Begeni) Date: Tue, 08 Jun 2004 11:31:22 +0200 Subject: [IAN]hadanka: proc je ted patek Message-ID: No o tej bohyni Freya som vedel len nahodou. V poslednej dobe som hladal vsetky mozne mytologicke bytosti, ktore su spajane s duhou. V celosvetovej mytologii som ich nasiel asi 70 a medzi nimi bola aj Freya. Freya ma totiz nahrdelnik zvany Brisingamen, ktory bol v niektorych mytoch povazovany za duhu. Takze tak som sa k nej dostal.... >>> jhollan na amper....muni.cz 06/08/04 11:16 >>> > Preco je teraz piatok? Ja by som povedal, ze podla germanskej bohyne Freya (tiez Frayja, Frija, Frouwa). Totiz nemecky Freitag a ang. Fridey pochadza od jej mena. A zaroven Freya znamena aj Venusa. No a kedze je dnes den Venuse, tak asi preto. > > >>> jhollan na amper....muni.cz 06/08/04 10:31 >>> > svym zpusobem, samozrejme. > > Napoveda: o cestinu/slovencinu se neopirejte. > > jenik no, to jsem ani nevedel, ze reseni jsou pro ruzne jazyky stejna... vyborne, peto! j _______________________________________________ Ian mailing list Ian na amper....muni.cz http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From breta na tcz... Tue Jun 8 12:28:31 2004 From: breta na tcz... (Breta Benes) Date: Tue, 8 Jun 2004 12:28:31 +0200 Subject: [IAN]Venuse References: <16C8CD96C1C74F468B708881DDF9B28E12F235@ms01....cz> Message-ID: <05b901c44d43$58537ab0$3c00a8c0@TESLA> > Tak jo. Promitame si ji v praci na strop. Obcas to kazi mracky, ale dobry. Jaxe promita na strop? Breta, astronom amater. From msluneck na itsys... Wed Jun 9 07:47:17 2004 From: msluneck na itsys... (=?iso-8859-2?Q?Slune=E8ko_Martin?=) Date: Wed, 9 Jun 2004 07:47:17 +0200 Subject: [IAN]Venuse Message-ID: <16C8CD96C1C74F468B708881DDF9B28E12F2AF@ms01....cz> :-) Vezme se dalekohled, na okularovy konec se pripoji zenitovy hranol s okularem, podle stinu dalekohledu se zamiri na slunicko a zaostri :-) Jednak je dobre pouzit okular, na kterem ti tolik nezalezi (vsechny necistoty se napecou na opticke plochy...), jednak se to musi hlidat, kdyz prijde nekdo novy, aby se nesnazil koukat do okularu ;-) Prostym otocenim hranolu o 90 stupnu jsme docilili projekce na stenu :-) Pouzil jsem okular, ktery dava zvetseni cca 16x, a pri vzdalenosti okularu od stropu/steny kolem dvou metru mel slunecni kotouc prumer neco pres 20 cm, s uspokojivym jasem. Martin, obdivovatel oblohy > -----Original Message----- > From: ian-admin na amper....muni.cz > [mailto:ian-admin na amper....muni.cz] On Behalf Of Breta Benes > Sent: Tuesday, June 08, 2004 12:29 PM > To: ian na amper....muni.cz > Subject: Re: [IAN]Venuse > > > Tak jo. Promitame si ji v praci na strop. Obcas to kazi > mracky, ale dobry. > > Jaxe promita na strop? > > Breta, astronom amater. > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > From jmocek na retia... Wed Jun 9 12:36:19 2004 From: jmocek na retia... (Jan Mocek) Date: Wed, 9 Jun 2004 12:36:19 +0200 Subject: [IAN]Numerologie References: <40C4FCB0.9040108@hvezdarna...> Message-ID: <000401c44e0d$999e0d30$c601a8c0@Retia...610.cz> Zdar Vcerejsek 8.6.2004 mel, krome nebeského úkazu, jeste jednu zajímavost: Datum obsahovalo samé sudé a navíc alespon jednou kazdou sudou císlici. Najdete nejblizsí predchozí datum s touto vlastností! Honza Mocek From PBegeni na usske... Wed Jun 9 13:02:59 2004 From: PBegeni na usske... (Peter Begeni) Date: Wed, 09 Jun 2004 13:02:59 +0200 Subject: [IAN]Numerologie Message-ID: Nie je pravda, ze datum obsahoval same sude (parne) cislice. Nula nie je parna. >>> jmocek na retia... 06/09/04 12:36 >>> Zdar Vcerejsek 8.6.2004 mel, krome nebeského úkazu, jeste jednu zajímavost: Datum obsahovalo samé sudé a navíc alespon jednou kazdou sudou císlici. Najdete nejblizsí predchozí datum s touto vlastností! Honza Mocek _______________________________________________ Ian mailing list Ian na amper....muni.cz http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From ha-konf na espace... Wed Jun 9 13:05:00 2004 From: ha-konf na espace... (Antonin 'Roger' Holik) Date: Wed, 9 Jun 2004 13:05:00 +0200 Subject: [IAN]Numerologie References: <40C4FCB0.9040108@hvezdarna...> <000401c44e0d$999e0d30$c601a8c0@Retia...610.cz> Message-ID: <000501c44e11$9cf32ed0$1d03a8c0@antonin> > Vcerejsek 8.6.2004 mel, krome nebeského úkazu, jeste jednu zajímavost: > Datum obsahovalo samé sudé a navíc alespon jednou kazdou sudou císlici. > Najdete nejblizsí predchozí datum s touto vlastností! Zeby 20.4.886 ? Dr.Sid From petr.scheirich na centrum... Wed Jun 9 13:13:47 2004 From: petr.scheirich na centrum... (Petr Scheirich) Date: Wed, 09 Jun 2004 13:13:47 +0200 Subject: [IAN]Numerologie Message-ID: <20040609111352Z2273815-9628+149400@mail4....cz> > Vcerejsek 8.6.2004 mel, krome nebeského úkazu, jeste jednu zajímavost: > Datum obsahovalo samé sudé a navíc alespon jednou kazdou sudou císlici. > Najdete nejblizsí predchozí datum s touto vlastností! 20.4.886 20.6.884 24.6.880 26.4.880 20.4.868 20.4.866 20.8.864 20.6.864 20.4.864 20.2.864 20.4.862 24.8.860 24.6.860 28.4.860 26.4.860 24.4.860 22.4.860 20.4.860 2.4.860 ... atd, pokud za sude cislo povazujeme i 0. 24.6.888 26.4.888 24.8.886 24.6.886 28.4.886 26.4.886 24.4.886 22.4.886 20.4.886 2.4.886 24.2.886 4.2.886 26.8.884 28.6.884 26.6.884 24.6.884 22.6.884 20.6.884 2.6.884 26.4.884 26.2.884 6.2.884 24.6.882 ... atd, pokud tam nulu nepotrebujeme. Naopak do budoucna to neni tak daleko: 28.6.2004 6.8.2004 26.8.2004 8.4.2006 28.4.2006 4.8.2006 24.8.2006 6.4.2008 26.4.2008 4.6.2008 24.6.2008 8.6.2024 28.6.2024 ... Petr -------------------- Chceš si začutat u Thierry Henryho v obýváku? Pak jdi na http://user.centrum.cz/redir.php?url=http://www.nikefootball.com a zjisti, jaké je je tvoje skóre. From sandler na ujf....cz Wed Jun 9 14:09:23 2004 From: sandler na ujf....cz (Karel Sandler) Date: Wed, 9 Jun 2004 14:09:23 +0200 Subject: [IAN]Numerologie References: Message-ID: <00d301c44e1a$9a23a500$0a64e793@ujf....cz> Nula je sude cislo, protoze je celym cislem a pri deleni dvema je zbytek nula. I cisla -2, -4, ... jsou suda. Souhlasim s tim, ze resenim ulohy, tak jak je zadana, je reseni A.Holika, tedy 20.4.886 (datum 24.6.888 je nam bliz, ale neobsahuje nulu). Karel Sandler > Nie je pravda, ze datum obsahoval same sude (parne) cislice. Nula nie je parna. > >> Vcerejsek 8.6.2004 mel, krome nebeského úkazu, jeste jednu zajímavost: >> Datum obsahovalo samé sudé a navíc alespon jednou kazdou sudou císlici. >> Najdete nejblizsí predchozí datum s touto vlastností! From jmocek na retia... Thu Jun 10 11:50:23 2004 From: jmocek na retia... (Jan Mocek) Date: Thu, 10 Jun 2004 11:50:23 +0200 Subject: [IAN]Numerologie References: <00d301c44e1a$9a23a500$0a64e793@ujf....cz> Message-ID: <000e01c44ed0$598fb1d0$c601a8c0@Retia...610.cz> Ano ano Jeden kolega mi taky namítal, ze "nula prece není sudé císlo". Myslím ze je to otázka definice a dodefinovat nulu, -2, -4 atd. jako delitelné beze zbytku dvema a tudíz sudé není problém. (Kolik je ale -1 / 3 ? Bud -1 a zbytek +2 nebo 0 a zbytek -1) Jinak jste mi tady potvrdili výsledek 20.4.886, pouze v prípade ze bychom uvazovali letopocet dusledne ctyrmístný -coz se mi nezdá- , posunulo by se to o pár let dál (témer doslova) na 24.6.0888. Honza Mocek > tedy 20.4.886 (datum 24.6.888 je nam bliz, ale neobsahuje nulu). > > Karel Sandler > > > Nie je pravda, ze datum obsahoval same sude (parne) cislice. Nula nie je > parna. > > > >> Vcerejsek 8.6.2004 mel, krome nebeského úkazu, jeste jednu zajímavost: > >> Datum obsahovalo samé sudé a navíc alespon jednou kazdou sudou císlici. From ppravec na asu....cz Mon Jun 14 14:33:17 2004 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Mon, 14 Jun 2004 14:33:17 +0200 (MET DST) Subject: [IAN]jeste k pricinam dob ledovych Message-ID: Prihlasil jsem se ted po par letech (i kdyz to nebudu asi cist pravidelne) do tohoto diskusniho fora a pri nakouknuti do archivu zprav od zacatku cervna mne zaujalo tema pricin dob ledovych. Par poznamek, resp. dotazu. > Jinak, o tech temnych mracnech zahalujicich Slunce se vskutku pred sto > lety psalo, pamatuju si to z ucebnic geologie z padesatych let, dnes > jednak asi vime, ze moc husta zrovna nejsou, a jednak se asi stezi muzou > dostat do slunecni soustavy dovnitr, slunecni vitr spolehlive vymeta i ten > prach, co tu delaji komety. Pozor, zalezi na velikosti. Vetsi prachove castice (tusim velikosti v mikrometrech, ale presne si v tom ted jist nejsem) jiz vymetany nejsou, tlak slunecniho zareni u nich jiz neprevazuje nad slunecni pritazlivosti. Dostatecne velke castice prachoveho mracna, kterym by slunecni soustava prochazela, by tedy dovnitr v pohode pronikly, v prvnim (a docela dobrem) priblizeni by se pohybovaly po hyperbolach (protoze leti z "nekonecna", kde maji nenulovou relativni rychlost vuci slunci), akorat trochu "otevrenejsich". Takze, jak velke jsou prachove castice v tech mezihvezdnych mracnech? (Tedy presneji polozeny dotaz: Jaky je odhad distribuce jejich velikosti?) Jsou tam opravdu jen male castice, ktere dovnitr Slunecni soustavy neproniknou? > Taky vime, ze okoli Slunce je zcela bez > prachu, vymetla ho davno nejaka supernova (snad Geminga, viz treba > http://www.innerx.net/personal/tsmith/13Mar41.html, to by teda bylo ciste > jen posledni statisice let). Tohle je zajimave, to jsem nevedel, ze se zrovna (jak dlouho uz a jak dlouho jeste?) pohybujeme v tak bezprasne, vymetene casti Galaxie. Jak "huste" jsou tedy typicky ty ostatni, prasnejsi casti Galaxie, kterymi se slunecni soustava pohybuje typicky (tedy jindy, nez v soucasnosti)? (Fyi, nemyslim si, ze by ta teorie s plynoprachovymi mraky vysvetovala ty doby ledove, akorat mne to zaujalo, jak to tedy muze vypadat typicky, kdyz Slunecni soustava zrovna prochazi beznejsimi oblastmi Galaxie ....) > Krome toho je na opakovana setkavani > s hustymi mracny sto tisic let trochu kratka doba, to tak spis sto milionu > let. Mracna nemuseji byt irelevantni, ne kvuli jejich nepruhlednosti, ale > proto, ze popletou trajektorie v Oortovu mracnu. Ale to uz jen tak placam, > nic o tom nevim. Je pravda, ze gravitace galaktickych oblaku, kolem nichz Slunecni soustava na sve pouti Galaxii prochazi, je odhadovana jako vyznamny efekt menici jejich drahy (a nektere z nich tak "posilajici" dovnitr Slunecni soustavy do blizkosti Zeme), ale to by se asi melo projevovat spise dlouhodbejsimi "vlnami vetsiho pritoku novych komet" ke Slunci na typickych intervalech milionuu let. Tady hadam asi taky souvislost nebude ..... Zdravim, Petr Pravec Ondrejov > > jasne uterni dopoledne preje > jenik From marek na ready... Tue Jun 15 10:00:10 2004 From: marek na ready... (Marek Kolasa) Date: Tue, 15 Jun 2004 10:00:10 +0200 Subject: [IAN]Atlas oblaku In-Reply-To: References: Message-ID: <063ABA74-BEA2-11D8-92F5-00039353BD0E@ready...> Hezky den, na adrese http://meteo.astronomie.cz/ byl uveden do provozu elektronický atlas oblaků. Informace o tomto projektu naleznete take na http://www.astronomie.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=462 Za Amaterskou prohlidku oblohy Marek Kolasa From jhollan na amper....muni.cz Tue Jun 15 11:09:32 2004 From: jhollan na amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 15 Jun 2004 11:09:32 +0200 (CEST) Subject: [IAN]Paralaxa Venuse Message-ID: Doporučuju začátek strany 13 z galerie obrázků z tranzitu na www.spaceweather.com. Kromě nádherného kompozitního obrázku dánského středoškolského profesora Mogense Winthera je pěkný složený snímek i na tam udané adrese projektu GONG. jh From novak na hvezdarna... Fri Jun 18 03:50:41 2004 From: novak na hvezdarna... (Rudolf Novak) Date: Fri, 18 Jun 2004 03:50:41 +0200 Subject: [IAN]Predvikendovy update IAN Message-ID: <40D24A71.30100@hvezdarna...> Hezky den pred vikendem jsme provedli maly update vydan IAN. Pribylo prekvapeni, uzitecna ikonka na titulni strance (Slunce ONLINE) a take dalsi dil serialu o Titanu. Prijemne cteni... Rudolf From janak na physics....cz Tue Jun 22 17:54:54 2004 From: janak na physics....cz (Zdenek Janak) Date: Tue, 22 Jun 2004 17:54:54 +0200 (CEST) Subject: [IAN]Setkani Message-ID: Ty Rudolfe, co takhle naplanovat nejake setkani ctenaru a redaktoru IAN. V podstate jsme jedna velka rodina, ktera se jeste z vetsi casti nevidela ani na fotce?! Zdeněk Janák --- --- --- --- [ Zdeněk Janák ] --- --- --- --- [e-mail] janak na physics....cz [talk / write] janak na monoceros....muni.cz [icq] 139315767 [web] http://www.physics.muni.cz/~janak --- --- --- --- --- [ Sagg ] --- --- --- --- --- From novak na hvezdarna... Wed Jun 23 10:07:50 2004 From: novak na hvezdarna... (Rudolf Novak) Date: Wed, 23 Jun 2004 10:07:50 +0200 Subject: [IAN]Setkani In-Reply-To: References: Message-ID: <40D93A56.5080508@hvezdarna...> Ahoj Zdenecku, na toto tema uz byla na IAN anketa. Jednalo by se o sobotni odpoledne a dopoledne s prednaskami. Nekteri prednasejici uz predbezne prislibili ucast. Zatim ale neni vubec jasne, kdy by se to konalo. Soucasti toho by melo byt prave i nejake setkani redakce v zakulisi, kde bychom se poznali a ujasnili si, co a jak. Mejte se, ale i ty :)) z-rooda Zdenek Janak wrote: > Ty Rudolfe, >co takhle naplanovat nejake setkani ctenaru a redaktoru IAN. V podstate >jsme jedna velka rodina, ktera se jeste z vetsi casti nevidela ani na >fotce?! > > > Zdeněk Janák > > >--- --- --- --- [ Zdeněk Janák ] --- --- --- --- >[e-mail] janak na physics....cz >[talk / write] janak na monoceros....muni.cz >[icq] 139315767 >[web] http://www.physics.muni.cz/~janak >--- --- --- --- --- [ Sagg ] --- --- --- --- --- > > > >_______________________________________________ >Ian mailing list >Ian na amper....muni.cz >http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > > From gembec na astronomy....cz Tue Jun 22 19:43:25 2004 From: gembec na astronomy....cz (Martin Gembec) Date: Tue, 22 Jun 2004 19:43:25 +0200 Subject: [IAN]Re: Setkani Message-ID: <40D86FBD.3070105@astronomy....cz> To je vyborny napad. Ja jsem na to tema uvazoval taky, ze napr. Lukase Turka znam jen po internetu .... jenze kdyz mi to vyjde, mam na cele leto praci na kazdy den, no ale nemusime se schazet jen v lete :-) MartinG From maly na ica... Wed Jun 23 21:17:08 2004 From: maly na ica... (Vlastimil Maly) Date: Wed, 23 Jun 2004 21:17:08 +0200 Subject: [IAN]Setkani References: Message-ID: <002201c45956$adc22d60$622911ac@pvt...> Ja jsem pro. Navrhuji konec srpna, ale letos je mi to v podstate jedno. Vlastik Maly, Brno P.S. Nekdo by mel pozvat i Heny, ktera zde dost dlouho (a dobre) cerila vody :-) ----- Original Message ----- From: "Zdenek Janak" To: "Ian Diskuze" Sent: Tuesday, June 22, 2004 5:54 PM Subject: [IAN]Setkani > Ty Rudolfe, > co takhle naplanovat nejake setkani ctenaru a redaktoru IAN. V podstate > jsme jedna velka rodina, ktera se jeste z vetsi casti nevidela ani na > fotce?! > > > Zdeněk Janák > > > --- --- --- --- [ Zdeněk Janák ] --- --- --- --- > [e-mail] janak na physics....cz > [talk / write] janak na monoceros....muni.cz > [icq] 139315767 > [web] http://www.physics.muni.cz/~janak > --- --- --- --- --- [ Sagg ] --- --- --- --- --- > > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From breta.benes na volny... Wed Jun 23 23:23:29 2004 From: breta.benes na volny... (Breta Benes) Date: Wed, 23 Jun 2004 23:23:29 +0200 Subject: [IAN]Setkani References: <002201c45956$adc22d60$622911ac@pvt...> Message-ID: <002e01c45968$e2271720$de63b13e@benespc> ----- Original Message ----- From: "Vlastimil Maly" > Ja jsem pro. Navrhuji konec srpna, ale letos je mi to v podstate jedno. > Vlastik Maly, Brno > > P.S. Nekdo by mel pozvat i Heny, ktera zde dost dlouho (a dobre) cerila vody :-) Asi to jsou jen "hrabeci rady" - ale: Mezi radioamatery a CB-ckari se vzdy najde nekolik nadsenych organizatoru, kteri zajisti vhodny prostor, kde se opekaji burty, pije (nejen) pivo, klabosi se o vsem moznem i nemoznem, je tam blesi trh, jsou tam prodejci techniky, .... Hlavne se tam vsak clovjek potka s lidickama, se kterymi si dosud jen povidal pres radio. I kdyz i pri tom povidani pres radio jsme obcas i trochu astronomovali, kdyz jsem kolegy vyhanel od radiostanic na zahradu, at se podivaji tam ci jinam. Cosi jako CB-alert. :-) Na techto akcich se temer vzdy vybira vstupne, ktere by melo pokryt administrativu, pripravu akce a naslednou debordelizaci po skonceni. Setkani zdar. MJD 53179.965278, Breta, astronom amater i CB-ckar. --- ... Slezte z toho lustru Bille Gatesi vidime vas !