[IAN] Viditelnost ISS

[Petr Scheirich]

> Zdravicko vsem konferujicim.
> "Pomerancova" diskuze nam pomalu utichla ...
> V techto dnech je nad CR videt ISS. V IAN bylo kdysi upozorneni, ze nad CR
> prelita ISS a k tomu i casy s dodatkem, ze plati +- deset minut (pokud se
> nepletu). Tak jsem si zkusil prelety pro lokalitu As a Velke Karlovice
> vzdalene od sebe vzdusnou carou 412 km a porovnanim obou tabulek jsem
> zjistil, ze rozdil dela vzdy 66 vterin.
> As =
> http://www.heavens-above.com/PassSummary.asp?lat=50.217&lng=12.183&alt=0&loc
> =As&TZ=CET&satid=25544
> Velke Karlovice =
> http://www.heavens-above.com/PassSummary.asp?lat=49.367&lng=18.300&alt=0&loc
> =Velke+Karlovice&TZ=CET&satid=25544
> 
> 1) Spocte nekdo jestli to odpovida dobe potrebne k preletu uzemi 412 km na
> zemi? Asi by melo, ze ? vetsina preletu je vychod - zapad. Pri jinem smeru
> preletu to asi bude jinak. Ale porad je ta minuta maximalni rozdil nebo ne?

Za predpokladu, ze druzice leta nad rovnikem (coz zrovna pro ISS 
neplati) odpovida 412 za 66 sekund obezne dobe 1 hodina a 47 
minut, coz myslim pro ISS sedi docela dobre.
Ale vetsina preletu neni vychod - zapad (to by druzice letaly proti 
smeru rotace zeme a to by bylo energeticky znacne nevyhodne), 
ale zapad - vychod. 
Plus minus deset minut mi take pripada hodne, spis bych rekl, ze 
spravnejsi by bylo napsat v rozmezi deseti minut kolem 
predpovezeneho okamziku (= plus minus pet minut). Ale tento udaj 
neurcuje jake mohou byt casove rozdily pri pozorovani z ruznych 
mist republiky ale pri pozorovoani z jednoho mista (jakehokoliv). 
Parametry obezne drahy kazde druzice se totiz zvolna meni a 
predpovedi preletu se sice delaji podle nejnovejsich dostupnych, 
ale i ty jsou urceny s nejakou chybou a navic pri predpovedich 
napr. tyden dopredu tato chyba (oproti skutecnym elementum) 
pochopitelne narusta.
Ostatne, nejjednodussi zpusob, jak to zjistit, je, nechat si na 
heavens-above vygenerovat mapku preletu s casovymi udaji a pak 
to porovnat s realitou.

> 2) Me spis nez to, ze to nejsou minuty, ale jen jedna minuta rozdilu (navic
> kde IAN vzali ty desitky minut ?) zarazilo to, ze v Asi ma byt videt prelet,
> ktery neni videt v Karlovicich a  obracene. Zde hraje roli, co? Postaveni
> Slunce, vyska lodi nad obzorem nebo jeste neco dalsiho?

Roli hraje vice faktoru. 
ISS obiha po draze se sklonem pribl. 50 stupnu k rovniku. Kdyz si 
tuto drahu promitneme na mapu celeho zemskeho povrchu 
dostaneme jakousi "sinusovku", dvakrat protinajici rovnik. 
Jednodussi je predstavit si to na zemskem globu, kde prumet 
drahy druzice vykresli kruznici. Tato "sinusovka" ci kruznice se po 
zemskem povrchu posouva tim, jak se sklada obezny pohyb 
druzice s rotaci Zeme. 
ISS obiha ve vysce asi 400 km, coz znamena, ze v kazdem 
okamziku je ze zeme viditelna z kruhu o polomeru 2200 km (uzemi 
velke asi jako Australie). Jeho stred je v miste prumetu druzice na 
zemsky povrch a s tim jak druzice obiha se posunuje po zemi.
Pokud je geometrie takova, ze vrchol "sinusovky" (druzice 
dosahuje nejvyssich zemepisnych sirek) je dejme tomu nad nultym 
polednikem, pak na zemepisne delce 90 stupnu (~ Indie) preleta 
druzice nad rovnikem (a naopak).
Podivame-li se do mapy, je jasne, ze kdyz je druzice nad rovnikem 
na zemepisne delce odpovidajici Cecham, pak ji od nas jiz 
nemuzeme spatrit.
Kruh o polomeru 2200 km je navic jen geometrickou uvahou, na 
jeho okrajich bychom videli druzici primo na obzoru, takze v praxi 
je tento kruh jeste mensi.

Dale pak ovlivnuje viditelnost druzice i zemsky stin, do ktereho se 
pravidelne dostava. Jak to dopadne pro sledovatelnost z naseho 
uzemi se muzete podivat zde:
http://mbox.troja.mff.cuni.cz/~psch7513/CLANKY/druzice.htm

Zdravi Petr






-----------
psch7513 na mbox....mff.cuni.cz