From palca na atlas... Tue Jan 2 11:03:32 2001 From: palca na atlas... (palca na atlas...) Date: Tue, 2 Jan 2001 11:03:32 +0100 Subject: [IAN] Terraforming Message-ID: <153901c074a3$431ae060$bcbb77c3@w8> Děkuji za vyčerpávající odpověď. Mám jenom pár drobných připomínek: var vody je ovlivňován teplotou i tlakem. Bral jste to v úvahu ve větě "Aby na Venuši mohla být tekoucí voda..." ? V přítomnosti tekuté vody či jiných kapalin (by při tlaku několika desítek atmosfér) by celá struktura atmosféry mohla vypadat úplně jinak... (a bylo by určitě zajímavé to nasimulovat). Stejně tak případné chemické pochody na povrchu. Kromě toho řasám by vysoká teplota a tlak nemusely vadit. Co se týče vznášení se v atmosféře, je znám mechanismus vznášení v oceánech, pomocí malých váčků s plynem, který si tuším chaluhy vytváří samy. Takže záleží jen na plynu, obsaženém ve váčcích, pokud bude dostatečnou vznosnost, udrží řasy v atmosféře. BTW, jak vypadá momentálně rozložení teploty v atm. Venuše ? Jsou chladnější místa na pólech, nebo stíhá atmosféra všechno teplo převést ? Martin Palča Kolařík From Jan.Kamenicek na seznam... Mon Jan 15 10:28:10 2001 From: Jan.Kamenicek na seznam... (=?iso-8859-2?Q?Jan=20Kamen=ED=E8ek?=) Date: Mon, 15 Jan 2001 10:28:10 +0100 (CET) Subject: [IAN] =?iso-8859-2?Q?historicke=20supernovy?= Message-ID: <4080.16511-9786-2000421848-979550890@seznam...> Preji dobry den V clanku IAN "Dokonale spojeni" je uvedena tabulka v historii zaznamenanych supernov. Odkud ale plyne ta jistota o jejich maximalni jasnosti - napr. -9 mag? Je to proto, ze nejaky kronikar napsal, ze mu pripadala asi jako dve Venuse, anebo je k dispozici vice zdroju? Pokud pouze jeden, je mozne mu duverovat, co kdyz prehanel, aby to znelo senzacneji? Jan Kamenicek _____________________________________________________________________ Hledání lidí a jejich e-mailů: http://www.lide.cz From novak na hvezdarna... Tue Jan 16 14:18:20 2001 From: novak na hvezdarna... (Rudolf Novak) Date: Tue, 16 Jan 2001 14:18:20 +0100 Subject: [IAN] historicke supernovy References: <4080.16511-9786-2000421848-979550890@seznam...> Message-ID: <3A644A1C.7043348@hvezdarna...> Dobry den, mate pravdu v tom, ze odhad maximalni jasnosti supernov je velmi nejisty. Nejake odhady se daji ucinit na zaklade svedectvi, ale ruku na srdce, zkuste si sam odhadnout neco jasnejsiho nez Venuse - jde to ztuha :) Proto si spis myslim, ze je potreba to doplnit nejakym dalsim udajem. Tim byva vetsinou dodatecne pozorovani pozustatku, odhad vzdalenosti supernovy a pote odhad jak asi mohla byt jasna vzhledem k tomu, jake je mezi nami a ni mnozstvi prachu a plynu (mezihvezdne zcervenani). Nikdy jsem o tom, ale moc nepremyslel, cili pokud nenapise nekdo dalsi a moudrejsi vic informaci, pokusim se na to nekde kouknout, protoze by me to vlastne take docela zajimalo. Rudolf Jan Kameníček wrote: > Preji dobry den > > V clanku IAN "Dokonale spojeni" je uvedena tabulka v historii zaznamenanych supernov. Odkud ale plyne ta jistota o jejich maximalni jasnosti - napr. -9 mag? Je to proto, ze nejaky kronikar napsal, ze mu pripadala asi jako dve Venuse, anebo je k dispozici vice zdroju? Pokud pouze jeden, je mozne mu duverovat, co kdyz prehanel, aby to znelo senzacneji? > > Jan Kamenicek > _____________________________________________________________________ > Hledání lidí a jejich e-mailů: http://www.lide.cz > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From ppravec na asu....cz Tue Jan 16 14:53:53 2001 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Tue, 16 Jan 2001 14:53:53 +0100 (MET) Subject: [IAN] historicke supernovy In-Reply-To: <3A644A1C.7043348@hvezdarna...> Message-ID: On Tue, 16 Jan 2001, Rudolf Novak wrote: > Dobry den, > > mate pravdu v tom, ze odhad maximalni jasnosti supernov je velmi nejisty. Nejake odhady se daji ucinit na zaklade svedectvi, ale ruku na srdce, zkuste si sam odhadnout neco jasnejsiho nez Venuse - jde to ztuha :) > > Proto si spis myslim, ze je potreba to doplnit nejakym dalsim udajem. Tim byva vetsinou dodatecne pozorovani pozustatku, odhad vzdalenosti supernovy a pote odhad jak asi mohla byt jasna vzhledem k tomu, jake je mezi nami a ni mnozstvi prachu a plynu (mezihvezdne zcervenani). > > Nikdy jsem o tom, ale moc nepremyslel, cili pokud nenapise nekdo dalsi a moudrejsi vic informaci, pokusim se na to nekde kouknout, protoze by me to vlastne take docela zajimalo. V supernovach se nevyznam, ale pokud si dobre vzpominam (a rychly pohled do prirucky ukazuje, ze snad dobre), tak supernovy maji charakteristicke svetelne krivky (ktere se ovsem lisi podle toho, zdali jsou typu I nebo II), coz znamena, ze pokud je v kronikach apod. zaznamenano, jak dlouho byla videt pouhym okem (a za jakych podminek, tedy jestli v noci ci ve dne, coz samozrejme odpovida uplne jinym meznim viditelnym hvezdnym velikostem), tak z toho je pak mozno odvodit (prostym posunutim magnitudove skaly svetelne krivky supernovy daneho typu) jeji hvezdnou velikost v maximu. Presnost takoveho odhadu by mohla byt za dobrych okolnosti snad i na jednu dve magnitudy, urcite lepsi, nez to hadat z popisu zapsaneho "vzhledu" te supernovy. Je zde nejaky stelarni astronom, ktery by tuto mou domnenku, jak se ta maximalni jasnost historickych supernov odhaduje, mohl potvrdit? Petr Pravec > > Rudolf > > > > > Jan Kameníček wrote: > > > Preji dobry den > > > > V clanku IAN "Dokonale spojeni" je uvedena tabulka v historii zaznamenanych supernov. Odkud ale plyne ta jistota o jejich maximalni jasnosti - napr. -9 mag? Je to proto, ze nejaky kronikar napsal, ze mu pripadala asi jako dve Venuse, anebo je k dispozici vice zdroju? Pokud pouze jeden, je mozne mu duverovat, co kdyz prehanel, aby to znelo senzacneji? > > > > Jan Kamenicek From grygar na fzu... Tue Jan 16 22:47:00 2001 From: grygar na fzu... (Jiri Grygar) Date: Tue, 16 Jan 2001 22:47:00 +0100 (MET) Subject: [IAN] historicke supernovy In-Reply-To: Message-ID: > V supernovach se nevyznam, ale pokud si dobre vzpominam (a rychly pohled > do prirucky ukazuje, ze snad dobre), tak supernovy maji charakteristicke > svetelne krivky (ktere se ovsem lisi podle toho, zdali jsou typu I nebo II), > coz znamena, ze pokud je v kronikach apod. zaznamenano, jak dlouho byla > videt pouhym okem (a za jakych podminek, tedy jestli v noci ci ve dne, > coz samozrejme odpovida uplne jinym meznim viditelnym hvezdnym velikostem), > tak z toho je pak mozno odvodit (prostym posunutim magnitudove skaly > svetelne krivky supernovy daneho typu) jeji hvezdnou velikost v maximu. > Presnost takoveho odhadu by mohla byt za dobrych okolnosti snad i na > jednu dve magnitudy, urcite lepsi, nez to hadat z popisu zapsaneho "vzhledu" > te supernovy. > > Je zde nejaky stelarni astronom, ktery by tuto mou domnenku, jak > se ta maximalni jasnost historickych supernov odhaduje, mohl potvrdit? > > Petr Pravec Ano, je to presne tak. Plati to idealne pro supernovy Ia; trochu horsi je to pro II, a nejhorsi pro anomalni supernovy. Bohuzel odhad typu supernovy je vetsinou velmi nejisty, kdyz neni k mani spektrum. Nicmene historici si dali dost prace ruznymi postupy jasnost supernovy odhadnout z dobovych zaznamu a chyba bude vskutku +- 2 mag. JG From gembem00 na pf....cz Wed Jan 17 13:24:25 2001 From: gembem00 na pf....cz (Martin Gembec) Date: Wed, 17 Jan 2001 13:24:25 +0100 (=?WIN-1250?Q?Praha_Bratislava_=28norm=E1ln=ED=29?=) Subject: [IAN] =?WIN-1250?Q?RE=3A_Druh=E1_inovativn=ED_my=B9lenka?= In-Reply-To: <500721@pandora...> Message-ID: Zdravim opet vsechny ctenare e-mailove konference o druzicich Iridium, a pokud se Jiri Dusek neurazi, rad bych to adresoval i jemu, potazmo dalsim lidem, ctoucim IAN. V nize uvedenych zpravach totiz rozebirame moznost blikani MIRU po vypnuti gyroskopu pred 6.3.2001, coz povazuji za nespravny udaj, prestoze jej uvedly "oficialni" zdroje a snad pry i Jirka Dusek. Jak to vidite? Martin Gembec On Wed, 17 Jan 2001, Martin Kl[iso-8859-2] íma - Iridium Flare wrote: Je to fakt zvláštní. Je vidět, že máte mozek na správném místě :-) Stojí proti sobě dvě stanoviska: 1) Jiří Dušek to takhle napsal a čerpal patrně z nějakého oficiálního materiálu. Přečetl jsem si to pro jistotu ještě jednou a s těmi gyroskopy je to tak. 2) Hledisko zdravého selského rozumu skutečně říká, že vypínat gyroskopy když se pak chci s družicí někam přesně trefit, je blbost. Jinak by také mohly ty "smrtící" zážehy poslat MIR na okraj sluneční soustavy nebo nám na hlavu. Uvědomme si, že MIR se nachází v poměrně hustých částech atmosféry, kde ztráta stabilizace po vypnutí gyroskopů může být pouhých několik dní. Možná by na to mohl Jiří Dušek reagovat a vnést do problému více světla. Pokud je to v nějakém oficiálním dokumentu, pak to v únoru budeme moci ověřit vizuálně. Když bude MIR při průletu měnit svou jasnost, pak jsou gyroskopy vypnuty a choďme v březnu kanálama. Připomínám, že trosky by měly podle odhadů zasypat pás o délce 6000 km. Pokud bude dál pozorovatelný s konstantní magnitudou, pak oficiální materiály "kecaly". Martin Klíma -----Původní zpráva----- Od: gembem00 na pf....cz - Iridium Flare [SMTP:gembem00 na pf....cz] Odesláno: 16. ledna 2001 23:55 Komu: Účastníci konference Iridium Flare Předmět: Re: Druhá inovativní myšlenka Asi mas Martine pravdu. Je divne, ze by vypnuli gyroskopy driv nez tesne pred padem do atmosfery. Skoro bych si tipnul, ze to neudelaji. Kdo je se mnou? :-) V opacnem pripade doporucuju 6.3. v 19:06 nevychazet z domu :-))) ---- Vrta mi ale hlavou jedna věc: Jak je možné volně rotující stanici s vadnými gyroskopy poslat řízeně do atmosféry? Trefí se soudruzi? Nemám jít 6. března do práce raději kanálem? Martin Vičar --- Strategickym investorem Mobil serveru se stala Mafra, vydavatel Mlade fronty Dnes a serveru iDNES. Vice viz www.mobil.cz -------------------------------------------------------------------------- Informace o odhlaseni najdete na http://www.pandora.cz/howto-leaveconf.php3[gd ------------------------------- > Martin Gembec, ICQ 61341704 < http://home.pf.jcu.cz/~gembem00 ------------------------------- --- Strategickym investorem Mobil serveru se stala Mafra, vydavatel Mlade fronty Dnes a serveru iDNES. Vice viz www.mobil.cz -------------------------------------------------------------------------- Informace o odhlaseni najdete na http://www.pandora.cz/howto-leaveconf.php3[gd --- Strategickym investorem Mobil serveru se stala Mafra, vydavatel Mlade fronty Dnes a serveru iDNES. Vice viz www.mobil.cz -------------------------------------------------------------------------- Informace o odhlaseni najdete na http://www.pandora.cz/howto-leaveconf.php3[gd ------------------------------- > Martin Gembec, ICQ 61341704 < http://home.pf.jcu.cz/~gembem00 ------------------------------- From psch7513 na yahoo....uk Wed Jan 17 14:20:59 2001 From: psch7513 na yahoo....uk (=?iso-8859-1?q?Petr=20Scheirich?=) Date: Wed, 17 Jan 2001 13:20:59 +0000 (GMT) Subject: [IAN] RE:_Druhá_inovativní_myšlenka Message-ID: <20010117132059.14722.qmail@web1604....yahoo.com> Nezapomente, ze u nej bude stale jeste napojeny Progress, ktery ostatne bude cele navadeni do atmosfery ridit, a ten ma prece taky svoje gyroskopy. Petr Scheirich --- Martin Gembec wrote: > Zdravim opet vsechny ctenare e-mailove konference o > druzicich Iridium, a > pokud se Jiri Dusek neurazi, rad bych to adresoval i > jemu, potazmo dalsim > lidem, ctoucim IAN. > > V nize uvedenych zpravach totiz rozebirame moznost > blikani MIRU po vypnuti > gyroskopu pred 6.3.2001, coz povazuji za nespravny > udaj, prestoze jej > uvedly "oficialni" zdroje a snad pry i Jirka Dusek. > > Jak to vidite? Martin Gembec > > On Wed, 17 Jan 2001, Martin Kl[iso-8859-2] íma - > Iridium Flare wrote: > > Je to fakt zvlá?tní. Je vid?t, ?e máte mozek na > správném míst? :-) > Stojí proti sob? dv? stanoviska: > 1) Ji?í Du?ek to takhle napsal a ?erpal patrn? z > n?jakého oficiálního > materiálu. P?e?etl jsem si to pro jistotu je?t? > jednou a s t?mi gyroskopy > je to tak. > 2) Hledisko zdravého selského rozumu skute?n? ?íká, > ?e vypínat gyroskopy > kdy? se pak chci s dru?icí n?kam p?esn? trefit, je > blbost. Jinak by také > mohly ty "smrtící" zá?ehy poslat MIR na okraj > slune?ní soustavy nebo nám na > hlavu. Uv?domme si, ?e MIR se nachází v pom?rn? > hustých ?ástech atmosféry, > kde ztráta stabilizace po vypnutí gyroskop? m??e být > pouhých n?kolik dní. > > Mo?ná by na to mohl Ji?í Du?ek reagovat a vnést do > problému více sv?tla. > Pokud je to v n?jakém oficiálním dokumentu, pak to v > únoru budeme moci > ov??it vizuáln?. Kdy? bude MIR p?i pr?letu m?nit > svou jasnost, pak jsou > gyroskopy vypnuty a cho?me v b?eznu kanálama. > P?ipomínám, ?e trosky by m?ly > podle odhad? zasypat pás o délce 6000 km. Pokud bude > dál pozorovatelný s > konstantní magnitudou, pak oficiální materiály > "kecaly". > > Martin Klíma > > -----P?vodní zpráva----- > Od: gembem00 na pf....cz - Iridium Flare > [SMTP:gembem00 na pf....cz] > Odesláno: 16. ledna 2001 23:55 > Komu: Ú?astníci konference Iridium Flare > P?edm?t: Re: Druhá inovativní my?lenka > > Asi mas Martine pravdu. Je divne, ze by vypnuli > gyroskopy driv nez tesne > pred padem do atmosfery. Skoro bych si tipnul, ze to > neudelaji. Kdo je se > mnou? :-) > V opacnem pripade doporucuju 6.3. v 19:06 nevychazet > z domu :-))) > ---- > > Vrta mi ale hlavou jedna v?c: Jak je mo?né voln? > rotující stanici s vadnými > gyroskopy poslat ?ízen? do atmosféry? Trefí se > soudruzi? Nemám jít 6. > b?ezna > do práce rad?ji kanálem? > > Martin Vi?ar > ____________________________________________________________ Do You Yahoo!? Get your free @yahoo....uk address at http://mail.yahoo.co.uk or your free @yahoo... address at http://mail.yahoo.ie From ppravec na asu....cz Wed Jan 17 14:48:12 2001 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Wed, 17 Jan 2001 14:48:12 +0100 (MET) Subject: [IAN] =?X-UNKNOWN?Q?Re=3A_=5BIAN=5D_RE=3A=5FDruh=E1=5Finovativn=ED=5Fmy=B9l?= =?X-UNKNOWN?Q?enka?= In-Reply-To: <20010117132059.14722.qmail@web1604....yahoo.com> Message-ID: Sice mne to nijak netrapi (vymyslene to maji urcite dobre), ale ciste pro zajimavost bych to taky rad vedel. Napada mne jen jedna moznost, a to jestli nebude Mir po dobu od vypojeni gyroskopu az po ty "smrtici zazehy" stabilizovan rotaci. Pokud by jej pred vypnutim gyroskopu spravne natocili a pak jej motory roztocili kolem jeho hlavni osy (to je osa s nejvetsim momentem setrvacnosti, nikoli nejdelsi osa), tak to bude stabilni poloha. (Nektere meziplanetarni sondy byly takto stabilizovany behem sveho letu od Zeme k cili, pokud si dobre pamatuji.) Pokud by byl ten Progres ukotven prave v te hlavni ose, pak mate jistotu, kterym smerem ty zazehy pujdou (ma-li ten motor ve sve ose). Jen nevim, jestli za ten temer mesic od vypnuti gyroskopu do "smrticich zazehu" by s takovou stabilizaci stanice rotaci neco neudelal odpor atmosfery. Ale asi to bude nejak jinak, jen jsem premyslel, jak by to snad taky mohlo jit. Zdravim, Petr Pravec On Wed, 17 Jan 2001, [iso-8859-1] Petr Scheirich wrote: > Nezapomente, ze u nej bude stale jeste napojeny > Progress, ktery ostatne bude cele navadeni do > atmosfery ridit, a ten ma prece taky svoje gyroskopy. > > Petr Scheirich > > > --- Martin Gembec wrote: > > Zdravim opet vsechny ctenare e-mailove konference o > > druzicich Iridium, a > > pokud se Jiri Dusek neurazi, rad bych to adresoval i > > jemu, potazmo dalsim > > lidem, ctoucim IAN. > > > > V nize uvedenych zpravach totiz rozebirame moznost > > blikani MIRU po vypnuti > > gyroskopu pred 6.3.2001, coz povazuji za nespravny > > udaj, prestoze jej > > uvedly "oficialni" zdroje a snad pry i Jirka Dusek. > > > > Jak to vidite? Martin Gembec > > > > On Wed, 17 Jan 2001, Martin Kl[iso-8859-2] íma - > > Iridium Flare wrote: > > > > Je to fakt zvláštní. Je vidět, že máte mozek na > > správném místě :-) > > Stojí proti sobě dvě stanoviska: > > 1) Jiří Dušek to takhle napsal a čerpal patrně z > > nějakého oficiálního > > materiálu. Přečetl jsem si to pro jistotu ještě > > jednou a s těmi gyroskopy > > je to tak. > > 2) Hledisko zdravého selského rozumu skutečně říká, > > že vypínat gyroskopy > > když se pak chci s družicí někam přesně trefit, je > > blbost. Jinak by také > > mohly ty "smrtící" zážehy poslat MIR na okraj > > sluneční soustavy nebo nám na > > hlavu. Uvědomme si, že MIR se nachází v poměrně > > hustých částech atmosféry, > > kde ztráta stabilizace po vypnutí gyroskopů může být > > pouhých několik dní. > > > > Možná by na to mohl Jiří Dušek reagovat a vnést do > > problému více světla. > > Pokud je to v nějakém oficiálním dokumentu, pak to v > > únoru budeme moci > > ověřit vizuálně. Když bude MIR při průletu měnit > > svou jasnost, pak jsou > > gyroskopy vypnuty a choďme v březnu kanálama. > > Připomínám, že trosky by měly > > podle odhadů zasypat pás o délce 6000 km. Pokud bude > > dál pozorovatelný s > > konstantní magnitudou, pak oficiální materiály > > "kecaly". > > > > Martin Klíma > > > > -----Původní zpráva----- > > Od: gembem00 na pf....cz - Iridium Flare > > [SMTP:gembem00 na pf....cz] > > Odesláno: 16. ledna 2001 23:55 > > Komu: Účastníci konference Iridium Flare > > Předmět: Re: Druhá inovativní myšlenka > > > > Asi mas Martine pravdu. Je divne, ze by vypnuli > > gyroskopy driv nez tesne > > pred padem do atmosfery. Skoro bych si tipnul, ze to > > neudelaji. Kdo je se > > mnou? :-) > > V opacnem pripade doporucuju 6.3. v 19:06 nevychazet > > z domu :-))) > > ---- > > > > Vrta mi ale hlavou jedna věc: Jak je možné volně > > rotující stanici s vadnými > > gyroskopy poslat řízeně do atmosféry? Trefí se > > soudruzi? Nemám jít 6. > > března > > do práce raději kanálem? > > > > Martin Vičar > > > > > > ____________________________________________________________ > Do You Yahoo!? > Get your free @yahoo....uk address at http://mail.yahoo.co.uk > or your free @yahoo... address at http://mail.yahoo.ie > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > From tomas.graf na vsb... Wed Jan 17 14:45:20 2001 From: tomas.graf na vsb... (=?ISO-8859-1?Q?Tom=E1=9A_Gr=E1f?=) Date: Wed, 17 Jan 2001 14:45:20 +0100 Subject: [IAN] historicke supernovy Message-ID: <200101171349.f0HDnxG28764@decsys....cz> Nasel jsem jeden prehledovy clanek o tom, ze to neni vubec jednoduche: Problematics of Supernovae: Current Binary Classification Schemes versus the Diversity of Historical Supernovae autorem je L. C. Hill, Jr. publikovano v dnes jiz vyhynulem Q.J.R. Astr. Soc. 1993, 34, p. 73-94 Tomas Graf ---------- > Odesílatel: Jiri Grygar > Komu: Petr Pravec > Kopie: Rudolf Novak ; Jan Kamení?ek ; ian na amper....muni.cz > P?edm?t: Re: [IAN] historicke supernovy > Datum: 16. ledna 2001 22:47 > > > V supernovach se nevyznam, ale pokud si dobre vzpominam (a rychly pohled > > do prirucky ukazuje, ze snad dobre), tak supernovy maji charakteristicke > > svetelne krivky (ktere se ovsem lisi podle toho, zdali jsou typu I nebo II), > > coz znamena, ze pokud je v kronikach apod. zaznamenano, jak dlouho byla > > videt pouhym okem (a za jakych podminek, tedy jestli v noci ci ve dne, > > coz samozrejme odpovida uplne jinym meznim viditelnym hvezdnym velikostem), > > tak z toho je pak mozno odvodit (prostym posunutim magnitudove skaly > > svetelne krivky supernovy daneho typu) jeji hvezdnou velikost v maximu. > > Presnost takoveho odhadu by mohla byt za dobrych okolnosti snad i na > > jednu dve magnitudy, urcite lepsi, nez to hadat z popisu zapsaneho "vzhledu" > > te supernovy. > > > > Je zde nejaky stelarni astronom, ktery by tuto mou domnenku, jak > > se ta maximalni jasnost historickych supernov odhaduje, mohl potvrdit? > > > > Petr Pravec > Ano, je to presne tak. Plati to idealne pro supernovy Ia; trochu > horsi je to pro II, a nejhorsi pro anomalni supernovy. Bohuzel odhad typu > supernovy je vetsinou velmi nejisty, kdyz neni k mani spektrum. > Nicmene historici si dali dost prace ruznymi postupy jasnost > supernovy odhadnout z dobovych zaznamu a chyba bude vskutku +- 2 mag. > JG > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian From novak na hvezdarna... Wed Jan 17 15:13:16 2001 From: novak na hvezdarna... (Rudolf Novak) Date: Wed, 17 Jan 2001 15:13:16 +0100 Subject: [IAN] Re: [IAN] RE: DruhĂĄ inovativnĂ­ myšlenka References: Message-ID: <3A65A87C.7050006@hvezdarna...> HTML příloha byla odstraněna... URL: From psch7513 na yahoo....uk Wed Jan 17 16:09:51 2001 From: psch7513 na yahoo....uk (=?iso-8859-1?q?Petr=20Scheirich?=) Date: Wed, 17 Jan 2001 15:09:51 +0000 (GMT) Subject: [IAN] Re: [IAN]:_Druhá_inovativní_myšlenka Message-ID: <20010117150951.8158.qmail@web1610....yahoo.com> Kdyz uz se tu tahame o takove detaily, tak si musim jeste jednou prisadit :-) Mam pocit, ze jediny zdroj (krome IAN :-), ktery s timhle prisel, je Space.com. Tam je uvedeno, ze budou vypnuty "gyrodines". Tady uz se sice pohybuju na tenkem lede, ale myslim, ze to je neco jineho, nez gyroskopy (jak se to vsude preklada). Gyroskop je zarizeni, ktere rika druzici, JAK je orientovana, zatimco gyrodyn ji umoznuje OTACET se v prostoru. Ten se netoci stale, ale roztaci se pouze, pokud je treba stanici jistym (opacnym) smerem otocit (princip akce a reakce) - viz nedavny problem s timtez zarizenim na sonde Cassiny. Koneckoncu A. Vitek ve sve encyklopedii Space40 pise: 2001-02-10 /Plán/ Zapojení silových setrvacníku (gyrodynu). Pise ZAPOJENI, ne vypojeni, ale zdroj jsem nevypatral... Zdravim, Petr Scheirich --- Petr Pravec wrote: > > Sice mne to nijak netrapi (vymyslene to maji urcite > dobre), ale > ciste pro zajimavost bych to taky rad vedel. Napada > mne jen jedna > moznost, a to jestli nebude Mir po dobu od vypojeni > gyroskopu az > po ty "smrtici zazehy" stabilizovan rotaci. Pokud > by jej pred vypnutim > gyroskopu spravne natocili a pak jej motory > roztocili kolem jeho hlavni > osy (to je osa s nejvetsim momentem setrvacnosti, > nikoli nejdelsi osa), > tak to bude stabilni poloha. (Nektere > meziplanetarni sondy byly takto > stabilizovany behem sveho letu od Zeme k cili, pokud > si dobre pamatuji.) > Pokud by byl ten Progres ukotven prave v te hlavni > ose, pak mate jistotu, > kterym smerem ty zazehy pujdou (ma-li ten motor ve > sve ose). > Jen nevim, jestli za ten temer mesic od vypnuti > gyroskopu do "smrticich > zazehu" by s takovou stabilizaci stanice rotaci neco > neudelal odpor > atmosfery. > > Ale asi to bude nejak jinak, jen jsem premyslel, jak > by to snad > taky mohlo jit. > > Zdravim, Petr Pravec > > > On Wed, 17 Jan 2001, [iso-8859-1] Petr Scheirich > wrote: > > > Nezapomente, ze u nej bude stale jeste napojeny > > Progress, ktery ostatne bude cele navadeni do > > atmosfery ridit, a ten ma prece taky svoje > gyroskopy. > > > > Petr Scheirich > > > > > > --- Martin Gembec wrote: > > > Zdravim opet vsechny ctenare e-mailove konference > o > > > druzicich Iridium, a > > > pokud se Jiri Dusek neurazi, rad bych to > adresoval i > > > jemu, potazmo dalsim > > > lidem, ctoucim IAN. > > > > > > V nize uvedenych zpravach totiz rozebirame > moznost > > > blikani MIRU po vypnuti > > > gyroskopu pred 6.3.2001, coz povazuji za > nespravny > > > udaj, prestoze jej > > > uvedly "oficialni" zdroje a snad pry i Jirka > Dusek. > > > > > > Jak to vidite? Martin Gembec > > > > > > On Wed, 17 Jan 2001, Martin Kl[iso-8859-2] íma - > > > Iridium Flare wrote: > > > > > > Je to fakt zvlá?tní. Je vid?t, ?e máte mozek na > > > správném míst? :-) > > > Stojí proti sob? dv? stanoviska: > > > 1) Ji?í Du?ek to takhle napsal a ?erpal patrn? z > > > n?jakého oficiálního > > > materiálu. P?e?etl jsem si to pro jistotu je?t? > > > jednou a s t?mi gyroskopy > > > je to tak. > > > 2) Hl ____________________________________________________________ Do You Yahoo!? Get your free @yahoo....uk address at http://mail.yahoo.co.uk or your free @yahoo... address at http://mail.yahoo.ie From novak na hvezdarna... Wed Jan 17 16:11:59 2001 From: novak na hvezdarna... (Rudolf Novak) Date: Wed, 17 Jan 2001 16:11:59 +0100 Subject: [IAN] sakris :) omluva a data Message-ID: <3A65B63F.3070700@hvezdarna...> Ahoj Petre, dekuji za upozorneni. Ono uz to (podle sent folderu) prazdne odeslo, to jsou obcas ty chvile, kdy si pripadam jako sekretarka, ktere nejede outlook a ona rika "To ne ja! To ono samo" :)) (doufam, ze jsem se nejake nedotknul). No, zkratim co jsem psal. Prectel jsem si clanek a pochopil to tak, ze kdyz bude MIR pripevnen k Progressu (je skoro jedno kdo ke komu), tak i bez gyroskopu by mel byt stabilizovan, bude-li ten Progress. Od desateho unora do zacatku brezna. Potom se do nej stouchne a od te chvile do dopadu uplyne dost kratka doba - rekl bych, ze perturbace v hustsich vrstvach atmosfery uz budou stejne natolik silne, ze gyroskopy uz by pak nepomohly. Rozumim tomu tak, ze od stouchancu uz to bude v podstate rizene-volny pad k povrchu. Jak moc na celou drahu bude mit vliv pripadna rotace popsal Petr - me jen napadlo, ze jako plus tam je fakt, ze ty velke plochy ktere by to mely tendenci roztacet uz tam nebudou nebo budou rychle ohlazeny a tak to poleti celkem jiste v jistem smeru - bez hrozby vychyleni. Jiri mi rikal, ze vic inormaci zatim nikde nenasel, takze kdovi, jaka je pravda. Kazdopadne ma-li nekdo strach, nemel by ho mit, tohle nas bohuzel mine o dost znacny kus. Ja osobne bych spis byl pro, aby to alespon zacalo nad nejakym obydlenym mistem, aby si mohli amateri udelat krasna videa na ktera ja bych se pak koukl. Zajimalo by me, zda to bude nekde nejak nafocene ci natocene ten pad. Preci jenom jedna se o dosti vyznamnou druzici. Krom toho z analyzy toho padu by se pak dalo prece i vyjit pri dalsich rizenych dopadech na povrch. Coz? Rudolf P.S. Mam to ted zkopirovano v klibordu, takze jestli to zas neco samo udela, tak to poslu znovu a snad uz ok. :) From gembem00 na pf....cz Wed Jan 17 16:24:33 2001 From: gembem00 na pf....cz (Martin Gembec) Date: Wed, 17 Jan 2001 16:24:33 +0100 (=?WIN-1250?Q?Praha_Bratislava_=28norm=E1ln=ED=29?=) Subject: [IAN] =?WIN-1250?Q?Re=3A_=5BIAN=5D_Re=3A_=5BIAN=5D=3A=5FDruh=E1=5Finovati?= =?WIN-1250?Q?vn=ED=5Fmy=B9lenka?= In-Reply-To: <20010117150951.8158.qmail@web1610....yahoo.com> Message-ID: Tak si rikam, Petre, ze ty si nejen dobry programator. Myslim, ze tentokrat si asi prisel na jadro celeho problemu :-) MartinG On Wed, 17 Jan 2001, [iso-8859-1] Petr Scheirich wrote: Kdyz uz se tu tahame o takove detaily, tak si musim jeste jednou prisadit :-) Mam pocit, ze jediny zdroj (krome IAN :-), ktery s timhle prisel, je Space.com. Tam je uvedeno, ze budou vypnuty "gyrodines". Tady uz se sice pohybuju na tenkem lede, ale myslim, ze to je neco jineho, nez gyroskopy (jak se to vsude preklada). Gyroskop je zarizeni, ktere rika druzici, JAK je orientovana, zatimco gyrodyn ji umoznuje OTACET se v prostoru. Ten se netoci stale, ale roztaci se pouze, pokud je treba stanici jistym (opacnym) smerem otocit (princip akce a reakce) - viz nedavny problem s timtez zarizenim na sonde Cassiny. Koneckoncu A. Vitek ve sve encyklopedii Space40 pise: 2001-02-10 /Plán/ Zapojení silových setrvacníku (gyrodynu). Pise ZAPOJENI, ne vypojeni, ale zdroj jsem nevypatral... Zdravim, Petr Scheirich --- Petr Pravec wrote: > > Sice mne to nijak netrapi (vymyslene to maji urcite > dobre), ale > ciste pro zajimavost bych to taky rad vedel. Napada > mne jen jedna > moznost, a to jestli nebude Mir po dobu od vypojeni > gyroskopu az > po ty "smrtici zazehy" stabilizovan rotaci. Pokud > by jej pred vypnutim > gyroskopu spravne natocili a pak jej motory > roztocili kolem jeho hlavni > osy (to je osa s nejvetsim momentem setrvacnosti, > nikoli nejdelsi osa), > tak to bude stabilni poloha. (Nektere > meziplanetarni sondy byly takto > stabilizovany behem sveho letu od Zeme k cili, pokud > si dobre pamatuji.) > Pokud by byl ten Progres ukotven prave v te hlavni > ose, pak mate jistotu, > kterym smerem ty zazehy pujdou (ma-li ten motor ve > sve ose). > Jen nevim, jestli za ten temer mesic od vypnuti > gyroskopu do "smrticich > zazehu" by s takovou stabilizaci stanice rotaci neco > neudelal odpor > atmosfery. > > Ale asi to bude nejak jinak, jen jsem premyslel, jak > by to snad > taky mohlo jit. > > Zdravim, Petr Pravec > > > On Wed, 17 Jan 2001, [iso-8859-1] Petr Scheirich > wrote: > > > Nezapomente, ze u nej bude stale jeste napojeny > > Progress, ktery ostatne bude cele navadeni do > > atmosfery ridit, a ten ma prece taky svoje > gyroskopy. > > > > Petr Scheirich > > > > > > --- Martin Gembec wrote: > > > Zdravim opet vsechny ctenare e-mailove konference > o > > > druzicich Iridium, a > > > pokud se Jiri Dusek neurazi, rad bych to > adresoval i > > > jemu, potazmo dalsim > > > lidem, ctoucim IAN. > > > > > > V nize uvedenych zpravach totiz rozebirame > moznost > > > blikani MIRU po vypnuti > > > gyroskopu pred 6.3.2001, coz povazuji za > nespravny > > > udaj, prestoze jej > > > uvedly "oficialni" zdroje a snad pry i Jirka > Dusek. > > > > > > Jak to vidite? Martin Gembec > > > > > > On Wed, 17 Jan 2001, Martin Kl[iso-8859-2] íma - > > > Iridium Flare wrote: > > > > > > Je to fakt zvláštní. Je vidět, že máte mozek na > > > správném místě :-) > > > Stojí proti sobě dvě stanoviska: > > > 1) Jiří Dušek to takhle napsal a čerpal patrně z > > > nějakého oficiálního > > > materiálu. Přečetl jsem si to pro jistotu ještě > > > jednou a s těmi gyroskopy > > > je to tak. > > > 2) Hl ____________________________________________________________ Do You Yahoo!? Get your free @yahoo....uk address at http://mail.yahoo.co.uk or your free @yahoo... address at http://mail.yahoo.ie _______________________________________________ Ian mailing list Ian na amper....muni.cz http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian ------------------------------- > Martin Gembec, ICQ 61341704 < http://home.pf.jcu.cz/~gembem00 ------------------------------- From ppravec na asu....cz Wed Jan 17 17:25:21 2001 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Wed, 17 Jan 2001 17:25:21 +0100 (MET) Subject: [IAN] =?WIN-1250?Q?Re=3A_=5BIAN=5D_Re=3A_=5BIAN=5D=3A=5FDruh=E1=5Finovati?= =?WIN-1250?Q?vn=ED=5Fmy=B9lenka?= In-Reply-To: Message-ID: Petr Scheirich je jiste dobry programator a zcela spravne upozornil na chybu v tom Jirkove prekladu, ale prectete to si sami na http://www.space.com/news/spacestation/mir_date_010112.html pise se tam "Mir's gyrodines, used to control the station's attitude, will be turned off on Feb. 10." Tedy, at uz ty gyrodiny jsou cokoli (a skoro bych hadal, ze jestli to proste nejsou jen v principu take gyroskopy, pouze silnejsi a jinak vybavene - na rizeni orientace 135tunove stanice asi obycejnejsi gyroskopy stacit nebudou), JSOU pouzivany k rizeni orientace a budou vypnuty (pokud Space.Com nekeca), takze tam musi byt neco jineho k rizeni orientace, jinak stanice orientaci ztrati. Nevime sice, jak ji budou ridit, ale snad nam to Jirka a Rudolf vypatraji, kdyz uz to vzbudilo tady takovou pozornost. :-) Zdravim, Petr Pravec On Wed, 17 Jan 2001, Martin Gembec wrote: > Tak si rikam, Petre, ze ty si nejen dobry programator. Myslim, ze > tentokrat si asi prisel na jadro celeho problemu :-) MartinG > > On Wed, 17 Jan 2001, [iso-8859-1] Petr Scheirich wrote: > > Kdyz uz se tu tahame o takove detaily, tak si musim > jeste jednou prisadit :-) > Mam pocit, ze jediny zdroj (krome IAN :-), ktery s > timhle prisel, je Space.com. Tam je uvedeno, ze budou > vypnuty "gyrodines". Tady uz se sice pohybuju na > tenkem lede, ale myslim, ze to je neco jineho, nez > gyroskopy (jak se to vsude preklada). > Gyroskop je zarizeni, ktere rika druzici, JAK je > orientovana, zatimco gyrodyn ji umoznuje OTACET se v > prostoru. Ten se netoci stale, ale roztaci se pouze, > pokud je treba stanici jistym (opacnym) smerem otocit > (princip akce a reakce) - viz nedavny problem s timtez > zarizenim na sonde Cassiny. > Koneckoncu A. Vitek ve sve encyklopedii Space40 pise: > > 2001-02-10 /Plán/ Zapojení silových setrvacníku > (gyrodynu). > > Pise ZAPOJENI, ne vypojeni, ale zdroj jsem > nevypatral... > > Zdravim, Petr Scheirich > > > > --- Petr Pravec wrote: > > > Sice mne to nijak netrapi (vymyslene to maji urcite > > dobre), ale > > ciste pro zajimavost bych to taky rad vedel. Napada > > mne jen jedna > > moznost, a to jestli nebude Mir po dobu od vypojeni > > gyroskopu az > > po ty "smrtici zazehy" stabilizovan rotaci. Pokud > > by jej pred vypnutim > > gyroskopu spravne natocili a pak jej motory > > roztocili kolem jeho hlavni > > osy (to je osa s nejvetsim momentem setrvacnosti, > > nikoli nejdelsi osa), > > tak to bude stabilni poloha. (Nektere > > meziplanetarni sondy byly takto > > stabilizovany behem sveho letu od Zeme k cili, pokud > > si dobre pamatuji.) > > Pokud by byl ten Progres ukotven prave v te hlavni > > ose, pak mate jistotu, > > kterym smerem ty zazehy pujdou (ma-li ten motor ve > > sve ose). > > Jen nevim, jestli za ten temer mesic od vypnuti > > gyroskopu do "smrticich > > zazehu" by s takovou stabilizaci stanice rotaci neco > > neudelal odpor > > atmosfery. > > > > Ale asi to bude nejak jinak, jen jsem premyslel, jak > > by to snad > > taky mohlo jit. > > > > Zdravim, Petr Pravec > > > > > > On Wed, 17 Jan 2001, [iso-8859-1] Petr Scheirich > > wrote: > > > > > Nezapomente, ze u nej bude stale jeste napojeny > > > Progress, ktery ostatne bude cele navadeni do > > > atmosfery ridit, a ten ma prece taky svoje > > gyroskopy. > > > > > > Petr Scheirich > > > > > > > > > --- Martin Gembec wrote: > > > > Zdravim opet vsechny ctenare e-mailove konference > > o > > > > druzicich Iridium, a > > > > pokud se Jiri Dusek neurazi, rad bych to > > adresoval i > > > > jemu, potazmo dalsim > > > > lidem, ctoucim IAN. > > > > > > > > V nize uvedenych zpravach totiz rozebirame > > moznost > > > > blikani MIRU po vypnuti > > > > gyroskopu pred 6.3.2001, coz povazuji za > > nespravny > > > > udaj, prestoze jej > > > > uvedly "oficialni" zdroje a snad pry i Jirka > > Dusek. > > > > > > > > Jak to vidite? Martin Gembec > > > > > > > > On Wed, 17 Jan 2001, Martin Kl[iso-8859-2] íma - > > > > Iridium Flare wrote: > > > > > > > > Je to fakt zvláštní. Je vidět, že máte mozek na > > > > správném místě :-) > > > > Stojí proti sobě dvě stanoviska: > > > > 1) Jiří Dušek to takhle napsal a čerpal patrně z > > > > nějakého oficiálního > > > > materiálu. Přečetl jsem si to pro jistotu ještě > > > > jednou a s těmi gyroskopy > > > > je to tak. > > > > 2) Hl > > ____________________________________________________________ > Do You Yahoo!? > Get your free @yahoo....uk address at http://mail.yahoo.co.uk > or your free @yahoo... address at http://mail.yahoo.ie > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > > > ------------------------------- > > Martin Gembec, ICQ 61341704 < > http://home.pf.jcu.cz/~gembem00 > ------------------------------- > > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > From ppravec na asu....cz Wed Jan 17 17:40:29 2001 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Wed, 17 Jan 2001 17:40:29 +0100 (MET) Subject: [IAN] sakris :) omluva a data In-Reply-To: <3A65B63F.3070700@hvezdarna...> Message-ID: Ahoj Rudolfe, Uz jen kratce, par veci musim komentovat. On Wed, 17 Jan 2001, Rudolf Novak wrote: > No, zkratim co jsem psal. Prectel jsem si clanek a pochopil to tak, ze > kdyz bude MIR pripevnen k Progressu (je skoro jedno kdo ke komu), tak i > bez gyroskopu by mel byt stabilizovan, bude-li ten Progress. Od desateho > unora do zacatku brezna. Potom se do nej stouchne a od te chvile do > dopadu uplyne dost kratka doba - rekl bych, ze perturbace v hustsich > vrstvach atmosfery uz budou stejne natolik silne, ze gyroskopy uz by pak > nepomohly. Rozumim tomu tak, ze od stouchancu uz to bude v podstate > rizene-volny pad k povrchu. Jak moc na celou drahu bude mit vliv > pripadna rotace popsal Petr - me jen napadlo, ze jako plus tam je fakt, > ze ty velke plochy ktere by to mely tendenci roztacet uz tam nebudou > nebo budou rychle ohlazeny a tak to poleti celkem jiste v jistem smeru - > bez hrozby vychyleni. Psal jsem jen o moznosti stabilizace rotaci v te dobe od 10. unora do zacatku brezna, a o tom, ze nevim, jestli by ten odpor te (ridke) atmosfery ve vysce, kde obiha Mir, na tu stabilizaci nemel vliv. Jakmile to vleti (po "stouchancich") do atmosfery, bude uz to celkem jedno (hustsi vrstvy atmosfery jakoukoli stabilizaci "zrusi"), dulezite je, ze by mel byt stabilizovan v dobe tech stouchancu. > Jiri mi rikal, ze vic inormaci zatim nikde nenasel, takze kdovi, jaka je > pravda. Kazdopadne ma-li nekdo strach, nemel by ho mit, tohle nas > bohuzel mine o dost znacny kus. Ja osobne bych spis byl pro, aby to > alespon zacalo nad nejakym obydlenym mistem, aby si mohli amateri udelat > krasna videa na ktera ja bych se pak koukl. > > Zajimalo by me, zda to bude nekde nejak nafocene ci natocene ten pad. > Preci jenom jedna se o dosti vyznamnou druzici. Krom toho z analyzy toho > padu by se pak dalo prece i vyjit pri dalsich rizenych dopadech na > povrch. Coz? To pry opravdu dukladne sleduji a pak modeluji a pripadne modely vylepsuji kvuli planovani budoucich "rizenych padu". Maji na to ale spise radary. Nepochybne to ale budou i filmovat, to se vsad. Petr > > Rudolf > > P.S. Mam to ted zkopirovano v klibordu, takze jestli to zas neco samo > udela, tak to poslu znovu a snad uz ok. :) From psch7513 na yahoo....uk Thu Jan 18 16:01:37 2001 From: psch7513 na yahoo....uk (=?iso-8859-1?q?Petr=20Scheirich?=) Date: Thu, 18 Jan 2001 15:01:37 +0000 (GMT) Subject: [IAN] :_Druhá_inovativní_myšlenka Message-ID: <20010118150137.7402.qmail@web1608....yahoo.com> --- Petr Pravec wrote: > > Tedy, at uz ty gyrodiny jsou cokoli (a skoro bych > hadal, ze jestli to > proste nejsou jen v principu take gyroskopy, pouze > silnejsi a jinak > vybavene - na rizeni orientace 135tunove stanice asi > obycejnejsi gyroskopy > stacit nebudou), JSOU pouzivany k rizeni orientace a > budou vypnuty Dobre, otazku toho, co bude vypnuto k cemu se to pouziva uz nechame byt, ale kdyz's to nacnul, budu se hadat :-)))) Ja si to predstavuju tak, ze gyroskop je cosi, co se stale otaci - zcela zamerne - aby se mohlo vyuzit zachovani smeru rotace a gyroskopickych efektu s tim spojenych, tedy vyuzit soustavu 3 gyroskopu k vytvoreni tzv. inercialni plosiny. Zatimco gyrodyn se, podle me, neotaci stale, je to proste kolo na hrideli a roztaci se pouze, pokud je treba menit orientaci stanice a vubec u toho neni podstatne, ze se u toho objevuje gyroskopicky jev a jine efekty. Takze to bych gyroskopem nenazval. V pripade Cassini to napriklad v anglickem e-tisku nazyvali "reaction wheels" , coz je vystiznejsi. Ale abych nebyl jednostranny - mohlo by to taky fungovat tak, ze se gyrodyn skutecne otaci stale a ke zmene orientace stanice se skutecne vyuziva gyroskopickeho jevu. Zbytecne slozite, ale proc ne? Pak samozrejme proti nazvu gyroskop nic nemam :-) Co me udivuje, ze se tomuhle zajimavemu tematu nevenuji nikde na strankach NASA, ESA, ... (anebo jsem slepej?). Me napriklad dlouho vrtalo hlavou, jak se muze HST jen pomoci raketovych motorku s takovou presnosti smerovat na cil. Az dodatecne mi doslo, ze to zrejme bude elektricky prave pomoci "reaction wheels". Ale nikde jsem to explicitne nevidel napsane! Zdravi Petr Scheirich ____________________________________________________________ Do You Yahoo!? Get your free @yahoo....uk address at http://mail.yahoo.co.uk or your free @yahoo... address at http://mail.yahoo.ie From ppravec na asu....cz Thu Jan 18 18:18:43 2001 From: ppravec na asu....cz (Petr Pravec) Date: Thu, 18 Jan 2001 18:18:43 +0100 (MET) Subject: [IAN] =?X-UNKNOWN?Q?Re=3A_=5BIAN=5D_=3A=5FDruh=E1=5Finovativn=ED=5Fmy=B9len?= =?X-UNKNOWN?Q?ka?= In-Reply-To: <20010118150137.7402.qmail@web1608....yahoo.com> Message-ID: Ahoj Petre, Nechci se "hadat", neni to muj obor, spise jsem to psal, abych vyprovokoval nekoho, kdo vi vice, aby neco napsal. Ted jsem patral v priruckach, co tady mam po ruce, ale definici ci popis gyrodinu jsem zadnou nenasel. Definici gyroskopu mas spravnou. Ve vykladovem slovniku je pak napsano, ze "gyro" znamena "otacejici se", "dyn" pak bude zrejme od slova "sila". Z toho odhaduji, ze zakladni rozdil mezi gyroskopem a gyrodinem je v tom, ze gyroskop orientaci pouze meri, kdezto gyrodin je schopen ji ovlivnovat zmenami momentu hybnosti jeho setrvacniku. O tom, ze setrvacniky aktivniho gyrodinu musi rotovat neustale, nepochybuji, nebot kdyby se mely i ty nejmensi odchylky od orientace sondy ci stanice vyrovnavat jen pomocnymi motorky, bylo by to narocne na pohonne hmoty a take asi myslim ne tak presne. Podobne i drobne otoceni ci zmenu rotace lze mnohem elegantneji a myslim i presneji delat vymenou momentu hybnosti mezi setrvacnikem gyrodinu a zbytkem stanice. To znamena, ze ackoli na zacatku mohou ty setrvacniky stat, potreba udrzet ci zmenit rotaci (ci nerotaci) stanice pri aktivitach na stanici (napr. pri pristani lodi, coz se urcite neobejde bez nejakeho impulsu smerujiciho ne zcela presne do teziste stanice) znamena, ze musite ty setrvacniky drive ci pozdeji roztocit (napr. prenest na ne moment hybnosti stanice, kdyz chcete, aby nerotovala) a pak je mit stale roztocene, dokud ten moment hybnosti zase neprenesete jinam (coz se vam ale stejne prakticky nepodari uplne presne na nulu). Tolik mi rika fyzika plus to malo, co jsem o tom nasel. Co k tomu rika technika (tedy jak se tyto principy technicky realizuji), k tomu snad zase jini. Zdravim, Petr Pravec On Thu, 18 Jan 2001, [iso-8859-1] Petr Scheirich wrote: > > --- Petr Pravec wrote: > > > Tedy, at uz ty gyrodiny jsou cokoli (a skoro bych > > hadal, ze jestli to > > proste nejsou jen v principu take gyroskopy, pouze > > silnejsi a jinak > > vybavene - na rizeni orientace 135tunove stanice asi > > obycejnejsi gyroskopy > > stacit nebudou), JSOU pouzivany k rizeni orientace a > > budou vypnuty > > Dobre, otazku toho, co bude vypnuto k cemu se to > pouziva uz nechame byt, ale kdyz's to nacnul, budu se > hadat :-)))) > Ja si to predstavuju tak, ze gyroskop je cosi, co se > stale otaci - zcela zamerne - aby se mohlo vyuzit > zachovani smeru rotace a gyroskopickych efektu s tim > spojenych, tedy vyuzit soustavu 3 gyroskopu k > vytvoreni tzv. inercialni plosiny. > Zatimco gyrodyn se, podle me, neotaci stale, je to > proste kolo na hrideli a roztaci se pouze, pokud je > treba menit orientaci stanice a vubec u toho neni > podstatne, ze se u toho objevuje gyroskopicky jev a > jine efekty. Takze to bych gyroskopem nenazval. > > V pripade Cassini to napriklad v anglickem e-tisku > nazyvali "reaction wheels" , coz je vystiznejsi. > > Ale abych nebyl jednostranny - mohlo by to taky > fungovat tak, ze se gyrodyn skutecne otaci stale a > ke zmene orientace stanice se skutecne vyuziva > gyroskopickeho jevu. Zbytecne slozite, ale proc ne? > Pak samozrejme proti nazvu gyroskop nic nemam :-) > > Co me udivuje, ze se tomuhle zajimavemu tematu > nevenuji nikde na strankach NASA, ESA, ... (anebo jsem > slepej?). Me napriklad dlouho vrtalo hlavou, jak se > muze HST jen pomoci raketovych motorku s takovou > presnosti smerovat na cil. Az dodatecne mi doslo, ze > to zrejme bude elektricky prave pomoci "reaction > wheels". Ale nikde jsem to explicitne nevidel napsane! > > Zdravi Petr Scheirich > > ____________________________________________________________ > Do You Yahoo!? > Get your free @yahoo....uk address at http://mail.yahoo.co.uk > or your free @yahoo... address at http://mail.yahoo.ie > > _______________________________________________ > Ian mailing list > Ian na amper....muni.cz > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian > From jmocek na retia... Mon Jan 22 07:19:43 2001 From: jmocek na retia... (Jan Mocek) Date: Mon, 22 Jan 2001 07:19:43 +0100 Subject: [IAN] 80 AU Message-ID: <01C08443.B244C320@jmocek....cz> Ahoj Upozorneni na zajimavustku: Podle vypoctu na strance heavens-above prekrocila sonda Voyager 1 behem vikendu vzdalenost 80 AU, mereno od Slunce (od Zeme uz je dal). Honza M. --- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.215 / Virová báze: 101 - datum vydání: 16.11.2000