osvetleni Hromovky

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

(doufam, ze to bude citelne, jinak pristi tyden poslu s novinkami ze
sympozia i nehackovanou verzi)

Vážený pane Hošku,

přišlo mi do všeho spěchu ještě úmrtí v rodině, tak alespoň takový
koncept toho EIA. Jedu za chvilku na symposium do Švýcarska a tamních i
italských kolegů se budu ptát speciálně na osvětlování sjezdovek, mají s
tím asi řádově větší zkušenost. 


První část mého posudku se týká navrhovaných osvětleností. 

Obecný požadavek na jasy ploch je z hlediska ochrany nočního životního
prostředí ten, aby nepřekračovaly 1 cd/m2. Pro asfaltovou silnici to
znamená osvětlenosti pod dvacet luxů. Stejných dvacet luxů na ploše
pokryté sněhem ale znamená jas mnohem větší, alespoň čtyřikrát, při
extrémně pohltivém sněhu. 

Environmentálně přijatelný limit je tak pro sjezdovku nejvýše pět luxů, ne
dvacet. 

Jestli je při takových pěti luxech (přímé osvětlenosti sněhu ze svítidel,
lyžaři jsou kromě toho osvětlování alespoň dalšími třemi luxy světlem
rozptýleným od sněhu) lyžování bezpečné, to záleží na tom, jak moc svítí
lampy (myslím tím svítidla) lyžařům do očí. Pokud mají lampy radikálně
potlačenou svítivost do úhlů vzdálených více než 75 stupňů od kolmice k
terénu, oslňování je velmi potlačeno. Zejména pak za běžných podmínek, kdy
mají lyžaři na brýlích kapky či krystalky rozptylující světlo.

Normu, doporučující horizontální (zde spíše branou podél skloněného 
terénu) osvětlenost 20 lx, je stěží možno brát jako normu
bezpečnostní. Pokud by se tak brát měla, pak by bylo potřeba mít na všech
sjezdovkách, i neosvětlených, luxmetr, podle kterého by se lyžování
přerušilo, kdyby ve dne osvětlenost klesla pod tuto hodnotu. To se
může stát zejména v době po půl čtvrté odpoledne, před obvyklým koncem
lednového lyžování, jsou-li husté mraky. 

Dvacet luxů je také velmi vysoká hodnota s ohledem na to, že se lyžaři
budou pohybovat i v mnohem méně osvětleném prostředí, na vleku nebo na
příjezdech či odjezdech ze sjezdovky. Zatímco protilehlá strana údolí
Labe bude světlem rozptýleným od sjezdovky dost vydatně osvětlena, lesní
cesty v okolí sjezdovky nikoliv. Adaptace ze čtyř a více kandel na metr
čtvereční na noční jasy v okolí je příliš pomalá a zvyšuje pravděpodobnost
nehod. 

Základní osvětlenost sjezdovky by tak měla být ne dvacet, ale nejvýše pět
luxů, lépe jen tři luxy. Samozřejmě při užití dostatečně strmých a ostře
ohraničených kuželů světla ze svítidel. 

Navrhovaná osvětlenost sto luxů pro pořádání závodů by pak znamenala
značné nepřímé osvětlení protější strany údolí a celého okolí, v národním
parku je to nepřiměřený zásah do nočního životního prostředí. Alternativu
tohoto silnějšího osvětlení navrhuji úplně vypustit (ostatně pak bude
možné celou instalaci dost zlevnit). Pro pořádání závodů s tak velkou
osvětleností zbývá i v zimě celá doba alespoň od devíti ráno do tří
odpoledne, za jasného počasí i více než od osmi do čtyř.


Druhá část posudku se týká směrování světla ze svítidel. 

O žádoucím směrování šikmo dolů k terénu, do oslnivých směrů, jsem psal
již výše. V každém případě ale musí všechna instalovaná svítidla splňovat
podmínku, že jejich svítivost do směrů pryč od terénu bude nulová, nebudou
jinými slovy např ze silnice, natož z protějšího svahu vidět. Takový
požadavek je základním pravidlem prevence světelného znečištění.

Neměl jsem zatím možnost ověřit, zda navrhovaná svítidla takový
elementární požadavek dokáží při správné instalaci zajistit. K tomu bych
potřeboval jejich kompletní fotometrická data ve formátu eulumdat nebo
ies. Předpokládám proto, že nedokáží. Na druhé straně je svítidel, která
to dokáží, na trhu velký výběr, takže není problém upravit projekt
patřičným způsobem. (Poznamenávám, že taková svítidla jsou dole zpravidla
zakončená rovinným kaleným sklem.)

Protože v podkladech k projektu, které mám k dispozici, není uvedeno, že
svítidla nebudou svítit do horního poloprostoru, není možné zatím říci, že
by projekt nepoškozoval výrazným způsobem životní prostředí a je nutno
počítat s tím, že by poškozovat mohl. V dosavadní podobě je nutné jej
odmítnout či pozastavit. 


Na druhé straně věřím že decentní, environmentálně příkladné osvětlení
Hromovky se podaří realizovat, samotná jeho myšlenka je sice v mírném
rozporu s ideou národního parku, ale s tou je intenzívní rekreační užívání
Krkonoš s velkým Špindlerovým mlýnem uprostřed tak jako tak. Mezi špatnými
cestami jde o to, vybrat tu nejlepší.


(tolik v rychlosti, více informací o prevenci světelného znečištění viz
http://svetlo.astro.cz)

zdraví Jeník Hollan