do sborniku: zdravi

[Jan Hollan <hollan@astro....muni.cz>]

Ted to druhe tema, o vlivu nocniho svetla na zdravi, 
jh

Temata, která bych rád přednesl 
na Kursu osvětlovací techniky 15.-16. října 2002: 
 2 -- tma a zdraví


Vliv nočního svícení na zdraví
 (poznámky hlavně dle první světové konference konané v květnu 
  na universitě v Kolíně nad Rýnem)

Nejprve překládám začátek úvodní stránky o symposiu:

  --------------- 

2.-3. května 2002 se v Německu konalo Cologne Symposium 2002 (viz  
http://www.uni-koeln.de/symposium2002/ ) 
Světlo, endokrinní systémy a rakovina -- fakta a výzkumné výhledy. 
Institut a poliklinika pro pracovní a sociální lékařství Univerzity v 
Kolíně uspořádala toto mezinárodní setkání, protože současné výsledky 
výzkumu naznačují, že viditelné světlo může mít závažnější rakovinné 
důsledky než se očekávalo. 

V minulých letech se vědecká obec a veřejnost soustředila na otázky 
zdali neionizující záření extrémně nízkých a rádiových frekvencí má 
nežádoucí zdravotní důsledky. Na základě našeho studia literatury je to 
ale viditelné světlo sluneční a z umělých zdrojů, které má 
nejrobustnější a opakovatelné biomedicínské důsledky pro celou řadu 
druhů včetně člověka. Z hlediska všudypřítomnosti světla by jeho 
škodlivé zdravotní důsledky - pokud se potvrdí - měly dalekosáhlé 
důsledky pro pracovní a environmentální lékařství a potvrzení 
předpokládaných souvislostí není vůbec lehká úloha. 
Zkoumání možnosti, že světlo život na Zemi nejen umožňuje, ale také 
omezuje, je vskutku výzvou. 

Mnoho vědců považuje příčinnou souvislost mezi světlem, endokrinními 
systémy a nádorovými onemocněními za biologicky pravděpodobnou. 
Ústřední otázka zní, jak můžeme příčinné souvislosti, které jsou 
biologicky pravděpodobné, jako skutečně příčinné prokázat nebo 
vyvrátit. Stejně jako dříve (viz  
   Cologne Symposium 2000, Low frequency electromagnetic fields
   (EMF), Visible Light, Melatonin and Cancer - International symposium
   May 4-5, 2000; University of Cologne, Germany. Tagungsband Zbl.
   Arbeitsmed 50: 298-314; http://www.uni-koeln.de/symposium2000/ )
jsme se rozhodli, sezvat čelné vědce z klinického, experimentálního a 
epidemiologického výzkumu, aby diskutovali souhlasy a rozpory již 
publikovaných a nových výsledků a aby vytipovali aspekty, které se 
mají dále zkoumat.

  --------------- 

Z abstraktů dostupných na adrese letošního symposia pár zajímavých 
údajů:

Pro řízení biorytmu organismů má podstatný vliv štítná žláza a hormon 
melatonin, který produkuje. Produkce tohoto ,,spánkového`` hormonu je
závislá na  absenci světla, velká je jen potmě. 

Aparát, který synchronizuje cirkadiánní rytmy s denním a ročním chodem 
osvětlení, se opírá o letos nově objevené buňky v sítnici, obsahující jiné 
barvivo než rhodopsin, to bylo nazváno melanopsin. Maximum jeho 
absorpce leží v intervalu plus mínus dvaceti  nanometrů kolem 465 nm, je
tedy proti tyčinkovému maximu posunut do  extrémní modré oblasti. 
Gangliové buňky s melanopsinem jsou v sítnici rozmístěny rovnoměrně.

Už méně než 1 lux monochromatického záření přivodil ve velmi pečlivých
pokusech výrazný pokles produkce  melatoninu. U krys bylo ale zjištěno,
že přítomnost silného světla (300 lx) i v době, kdy u kontrolní
skupiny byla tma, se projevuje stejně zhoubně  jako osvětlení 0.25 lx
místo tmy -- nádory se projeví rychleji a rychleji též rostou.

Melatonin totiž není neřídí jen produkci ostatních hormonů dle denního 
cyklu, ale je také nejúčinnějším antioxidantem, chránícím před nádory.
  
Studium vlivu nočního světla na lidi je komplikované, neb je těžké 
najít srovnatelné skupiny, které mají v noci tmu. Využívá se proto 
slepých osob (některé mají zachovaný aparát s melanopsinem, ač světlo 
nevidí, jiné ne, cirkadiánní rytmy jsou nesynchronizované s denním 
osvětlením). Tmu také nemají osoby, které pracují na noční směny, u nich 
žen byl nalezen výrazně hojnější výskyt rakoviny prsu. 

Během diskusí na symposiu se objevila např. informace, že už jedna 
minuta silného světla uprostřed noci (na chvilku rozsvícená zářivka) 
přeruší produkci melatoninu, a to nejen na zbytek oné noci, ale s 
vlivem ještě na noci příští!

Hypotéza o vlivu nočního světla na produkci melatoninu a tedy na 
hojnost nádorů je už z roku 1987, původně se vztahovala i na mikrovlnné 
záření. To ale žádný vliv nemá, zato vliv světla se zcela potvrdil. 

Jinak než vlivem nočního světla se dá stěží vysvětlit výrazně vyšší 
výskyt různých nádorů, hlavně prsu (až pětinásobný)  a prostaty, v
bohatých zemích, a to  i u přistěhovalců ze zemí, kde je tento výskyt
nízký. Všechny různé doposud uvažované biologické mechanismy dohromady 
vysvětlují tak třetinu zvýšeného výskytu. Nedostatek tmy, tím větší, 
čím je společnost bohatější, je jediným zatím navrhovaným dalším možným 
mechanismem, který by tento osudný nárůst výskytu nádorů mohl objasnit.

Výzkum rakovin a možnost jejich významné prevence jen radikálním 
omezením světelného znečištění je pochopitelně velmi významné téma. 
Dovolil bych si jej přirovnat k výzkumu vlivu kouření na nádory: 
mechanismus i vliv kouření hlavně na rakovinu plic byl zřejmý jistě už
před druhou světovou  válkou, ale tabákový průmysl tvrdil tvrdošíjně
téměř až do konce  minulého století, že kouření nevadí. Dnes víme, že 
má na svědomí valnou většinu rakovin plic, a tabákové firmy už si 
netroufnou tvrdit, že kouření je neškodné. Místo toho začínají po 
zásluze prohrávat soudní spory, protože zavinily nemoci a smrt stovek 
miliónů lidí. 

Prokázání škodlivosti nedostatku tmy nade vši pochybnost, pokud jde o 
nádory, také nebude snadné, jakkoliv je zde mechanismus zjevný. Příklad
s kouřením by ale měl vést ke snaze, počínat si skutečně opatrně. Tak, 
jako si věru opatrně počínáme v případě, kdy jde o ionizující záření -- 
jakkoliv lineární hypotéza nikdy nebyla prokázána, a stále ještě se 
někdy v praxi používá hypotéza hormese, totiž že malé zvýšení 
přirozeného ionizujícího pozadí je tělu prospěšné (viz radioaktivní 
lázně), přesto jsou hygienické limity velmi přísné. 

Je zajímavé, že se zatím asi nikdo vědecky nezabýval prostým rušením 
spánku nepatřičným světlem. Jen se všeobecně uvádí, že jako výrazně
rušivý  pociťuje značná část osob už svit Měsíce (to např. zmiňuje ve
sborníku  SVETLO 2002 Ladislav Monzer, jen pro něj chybně uvádí hodnoty
dvakrát  větší, ve skutečnosti samotný Měsíc nedává nikdy víc než čtvrt
luxu),  tj. osvětlení na úrovni přes desetinu luxu. Tma na spaní se
považuje za  natolik samozřejmou (vždyť byla vždy zdarma, na rozdíl od
drahého  světla), že se o jejím možném nedostatku ani nezmiňují příručky
pro ty,  co trpí nespavostí. Jenže dnes tma není vůbec samozřejmá, jistě
alespoň  přes deset procent populace u nás dnes spí při osvětlení často
mnohem větším, než dává úplněk (ten je ale dává přes okno na postel jen
desítky hodin do roka...). Jednotlivé zkušenosti lidí říkají, že se 
tam, kde nemají tmu, na níž jsou zvyklí, vyspí mizerně. Naopak, ti, 
kterým se dostalo té vymoženosti, že mohou spát potmě, tvrdí, že jim 
stačí o hodinu, o dvě kratší spánek než dříve! Trvalé nevyspání
statisíců lidí v České republice vinou nedbalého venkovního 
osvětlování, to není také žádná maličkost, nejde jen o nádory...

Nezbývá než opakovat:

Stačí skutečně jednoduchá, pro všechny výhodná opatření, kterými lze noční
prostředí účinně chránit. Vyloučit svícení do směrů, kam to není nutné, 
především vzhůru a do dáli. Stejně silná výbojka, jejíž lepší clonění 
přidá světla na zem, pošle do oken méně světla.   A samozřejmě by pozdě
v noci neměla být silná.  Rozhodně ne tehdy, když večerní provoz pod ní
utichne. Nejen kvůli  šetření elektřinou, ale hlavně kvůli ochraně
našeho zdraví -- zdraví  totiž není jen absence nemoci, ale stav duševní
i tělesné pohody.

Letošní objev receptorů s melanopsinem pak volá ještě po jedné změně: 
tam, kde se svítí v obývaných ulicích i po jedenácté večer, jsou
jedinými únosnými zdroji  světla nízkotlaké sodíkové výbojky. Ty totiž
cirkadiánní rytmus poškozují nejméně, mají zanedbatelnou emisi v modré
části spektra.