svitidla na velka prostranstvi

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Vážený pane Měchuro,

z Vašeho dopisu mám radost. Svítidlo, které nabízíte, patří jistě k těm
lepším. Hádal bych, že k dokonalosti mu chybí asi jen ještě trochu dále
jdoucí horní kryt. Je to ovšem jen odhad -- v přiložených dokumentech je
uvedeno, že do horního poloprostoru jde ze svítidla méně než jedno
procento světla, jde ovšem o to, o kolik méně. 

Jedno procento, to se zdá malinko. Problém je v tom, že u takovéhoto
svítidla to procento jde hodně naplacato, velmi dlouhou cestu vzduchem. To
znamená, že se téměř všechno rozptýlí, téměř s poloviny zpět na zem. I
daleko od osvětlených sídel se pak obloha stává o hodně světlejší, než ta
přírodní. Faustregel (rule of thumb, spisovně-český ekvivalent neznám) je,
že procento jdoucí naplacato přidává k jasu oblohy působenému
osvětleným otevřeným terénem dalších asi třicet procent, a to je věru
škoda (pokud terén není plochý, ale jsou např. kolem parkoviště keře či
stromy nižší než samotné lampy, je to ještě mnohem horší). 

Ve všech účinných zákonech omezujících světelné znečištění (u nás to zbývá
vyjádřit výslovně až v prováděcím předpisu) se proto požaduje pro silná
světla jednotně, aby do horního poloprostoru nesvítila vůbec. Tedy, aby
svítivost do 90° a výš měla jen 0 cd / 1000 lm (pro 400W výbojku to lze
volně přeložit jako max. 19 cd, kdyby výbojka měla okrouhle 40 klm).
Takové ustanovení v běžných případech umožňuje obejít se bez měření, neb
nemožnost svítit jinam než do dolního poloprostoru může vyplývat z
geometrie svítidla. Ukázkou pro silné lampy se stožárem uprostřed
pod sebou jsou ty obvyklé rakouské se čtveřic či šesticí výbojek (ležatých)
a plochým sklem pod nimi -- ukázky, které jsem nedávno vyfotil, viz
 http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/lighting/examples/wien/ .

Jak je to se svítidlem, které nabízíte, bych mohl říci, kdybych k němu měl
fotometrická data ve formátu ies, a to data kompletní, tj. jdoucí až k
nulám ve směrech šikmo vzhůru (jak v rychlosti koukám na stránku výrobce,
nabídku ies souborů nevidím, pravda, většinou jen američtí výrobci ji
mívají dost nápadně zmíněnou). Taková, z nichž počítám svým programem
ies2tab souhrnné údaje o svícení do různých směrů, viz sw a nějaké
výsledky v adresáři
 http://amper.ped.muni.cz/light/ies2

Větší horní kryt by jistě o trochu více stál, zvětšoval trochu průřez
vystavený větru a možná se i méně líbil architektům, pokud na noční funkci
svítidla nehledí (takže estetika jako podvědomě chápaná funkčnost se u
nich nemůže uplatnit). Zato by nejen spolehlivě eliminoval svícení do
horního poloprostoru, ale asi i omezil svícení nad 75°, tedy do oblasti
poskytující prakticky už jen oslnění. To u onoho svítidla asi není
zanedbatelné, jak naznačuje obrázek dole na druhé straně onoho pdf
souboru. Ze schématu v témže pdf mám dojem, že svícení do užitečných směrů
pod 75° by možná vůbec neomezil. Současně by umožňoval explicitní (a z
každého denního obrázku pořízeného zdálky zřejmé) vyjádření, že svítidlo
je plně cloněné (fully shielded, FS). Nejspíš by bylo i v kategorii FCO
(Full CutOff, tam se kromě nesvícení do horního poloprostoru požaduje i
méně než 100 cd / 1000 lm do 80° a výš) nebo i FS a současně CIE CutOff
(pod 30cd/klm do 80° a výš). Taková klasifikace je užitečná, aby zájemci
ihned věděli, na čem jsou.
 
Jinak, na návrh prováděcího předpisu k zákonu se lze doťukat ze stránky
http://svetlo.astro.cz .

Na hvězdárně jsem Vám téměř denně k dispozici, rád s Vámi cesty k co
nejméně znečišťujícímu osvětlování proberu. 

zdraví
Jeník Hollan

PS. 
 jedné věci technicky tak úplně nerozumím, totiž tomu, jak moc lze
polykarbonát stabilizovat proti UV, aby opravdu nebyl po deseti, dvaceti
letech méně průhledný, zvlášť při použití silných MH výbojek. Že nebude
méně průhledné sklo, za to dám ruku do ohně. Ale starý plastový kryt lze
koneckonců vyměnit, kdyby na to přišlo.

--------------------------------------------------------------------------
RNDr. Jan Hollan
              Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
Kraví hora 2, CZ - 616 00 Brno                             (5) 41 32 12 87

                                  domů:
Lipová 19, 602 00 Brno                                         43 23 90 96

                člen Společnosti pro trvale udržitelný život
              a spolupracovník Ekologického institutu Veronica
Panská 9, 602 00 Brno                                fax:  (5) 42 21 05 61

e-mail: hollan@ped....cz             http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan
--------------------------------------------------------------------------