Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica, PO Box 91, 601 91 Brno

• z hlediska využití primární energie je velmi neúčinné používat na topení elektřinu
• vytápění hnědým uhlím, což je fosilní palivo, významně přispívá ke skleníkovému efektu
• navíc vede k dalšímu znečištění ovzduší polétavým prachem, CO a SO_x.

Demonstrační projekt zahrnuje instalaci soustavy s kotlem o výkonu 732 kW_th spalujícím dřevní štěpku a vybudování teplovodní sítě v celé obci. Stavební práce byly zahájeny v létě 1999, a to položením 2,8 km předizolovaného potrubí. Po dokončení stavby budovy výtopny v zimě 1999 byl instalován kotel nizozemského výrobce KARA Energy Systems. Na jaře 2000 byly ve všech domech instalovány předávací stanice. Stavba byla dokončena v květnu 2000 a provoz výtopny byl zahájen na začátku topné sezóny v říjnu 2000.

Obrázek 1: Schematický nákres biomasové vytápěcí soustavy

Štěpky se shromažďují ve skladu s celkovým objemem 1 200 m³. K dávkování dřeva do sila s pohyblivou podlahou, která funguje jako denní silo a zajišťuje podávání do kotle, se bude používat traktor. Během normálního provozu je potřeba nahrnout dřevo jednou za jeden až dva dny. Štěpky se dávkují šnekovým podavačem do spalovací komory. V ní je soustava nakloněných pohyblivých litinových roštů, které se pohybují horizontálně mezi pevnými rošty. Pohyb v jednotlivých krocích zajišťuje optimální rozdělení paliva a rozděluje proces hoření do potřebných fází. Vháněním primárního a sekundárního vzduchu pod každou část roštu se dociluje optimálního vyhoření. Robustní technika dovoluje užití nehomogenních paliv: zvládne jak piliny, tak i štěpky do velikosti 30 až 50 mm, a vlhkost paliva smí dosáhnout až 50%.

Biomasovou soustavu doplňuje zatím devět solárních systémů instalovaných v Hostětíně v rámci programu “Slunce pro Bílé Karpaty”, který koordinuje Ekologický institut Veronica. Program bude dále pokračovat a předpokládá se, že zejména v letním půlroce bude potřeba teplé vody pokryta solárním ohřevem a výtopna bude moci být odstavena. Bez využití solárních systémů by domácnosti musely použít ohřev elektřinou nebo uhlím. Kombinace slunce a biomasy představuje koncept využití obnovitelných zdrojů, který je hospodárný a přinese významné redukce emisí CO₂ .

Celkové náklady projektu jsou přibližně 1 000 000 EUR, z čehož je 55 % nákladů hrazeno ze Státního fondu životního prostředí. Pro vybudování teplovodního potrubního rozvodu dostala obec finanční podporu z České energetické agentury, dále přispěla obec a samotní občané. Dalších 40% nákladů je financováno nizozemskou vládou prostřednictvím vládní organizace Senter. Nizozemský grant pokrývá instalaci kotle, konzultace, technologický projekt kotelny, odborné školení a vytvoření informačního centra. Finanční podpora je určena speciálně pro pilotní projekt programu AIJ - Activities Implemented Jointly.

Joint Implementation (JI) je mechanismus pro snižování emisí skleníkových plynů cestou spolupráce dvou zemí s cílem dosáhnout vzájemného užitku. V zásadě přispívá investující země na realizaci projektu v hostitelské zemi, kde jsou relativně nižší náklady na snížení emisí. Mechanismus JI je založen na “jednotce snížení emisí” - tzv. “Emission Reduction Unit (ERU)”, která představuje emisní kredit odpovídající jedné tuně ekvivalentu CO₂. Účinnost JI projektů se srovnává s referenční - výchozí - úrovní projektu (tj. s hodnotou emisí skleníkových plynů, která by existovala, kdyby projekt nebyl realizován) a dosažený rozdíl se vyjadřuje v jednotkách ERU. Cena ERU jeětě není stanovena, nicméně se počítá s tím, že v budoucna bude obchodovatelná.

Dle výpočtu výchozí úrovně dosáhne zařízení v Hostětíně roční úspory 3,350 tun CO₂ ekvivalentu. To odpovídá generování 16,750 ERU v “závazném období” 2008-2012, jak je to dáno Kjotským protokolem, v němž je stanoveno, že k tomuto období se mají vázat v současné době rozvíjené projekty

Projekt je zaměřený na využití obnovitelného zdroje - biomasy, a tím na (globální) redukci emisí skleníkových plynů - viz tab. 1 a 2.

Na lokální úrovni dojde ke snížení emisí SO_x a prachu.

Za teplo poskytované výtopnou zaplatí občané Hostětína cenu, která v současné době odpovídá ceně dálkového tepla z plynových výtopen, do budoucna bude ovšem stabilní. Očekává se, že energie z biomasy, která je v současné době srovnatelná, bude v budoucnu ještě výhodnější: zatímco cena dřevěných štěpek zůstane na podobné úrovni, ceny zemního plynu a elektřiny významně vzrostou. Použití hnědého uhlí bude zatíženo ekologickými daněmi. Důležitá je skutečnost, že platby za teplo zůstanou v regionu a podpoří místní ekonomiku. To je podstatný rozdíl od původního stavu, kdy veškeré poplatky za energie odcházely mimo region.

V posledních letech se Hostětín začal přeměňovat v modelovou vesnici využívající ekologicky šetrné technologie: v roce 1997 zahájila provoz kořenová čistírna odpadních vod, výsledky přináší projekt zaměřený na zpracování tradičních ovocných odrůd a tržní uplatnění produktů - jablečných moštů a sušeného ovoce. Zmiňované energetické projekty založené na využití biomasy a slunce významně přispívají k dalšímu rozvoji modelového konceptu. Přitom je třeba zdůraznit, že přínosem těchto projektů zaměřených na trvale udržitelný rozvoj není jen ochrana přírody a životního prostředí, ale rovněž regionální rozvoj využívající lidských a přírodních zdrojů území pro svou hospodářskou stabilitu. Proto na pozadí zmiňovaných projektů připravuje Veronica, TEI a Nadace Partnerství spolu s řadou dalších partnerů v Hostětína vznik Centra pro podporu modelových projektů pro venkov . Centrum, financované nyní zejména z programu nizozemské vlády MATRA ,si klade za cíl iniciovat ve spolupráci s místními samosprávami, nevládními organizacemi a malými podniky projekty pro trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Bílých Karpat . Pilotní projekty, které byly realizované v Hostětíně a které ukazují, že mohou přínést jak environmentální, tak sociální a ekonomický užitek, by měly sloužit jako zdroj inspirace, motivace i zkušeností pro další opakování a následování.