Program státních podpor při snižování spotřeby paliv a energie v České republice pro rok 1998

Program VI. Optimalizace zásobování sídlištních celků

 

 

Energetický audit projektu

 

Zásobování obce Hostětín teplem

z výtopny spalující biomasu

 

 

 

 

 

 

MCP/98/E/EA/CEA/Hostětín01

Předkladatel projektu

Investor : Obec Hostětín

Hostětín 15

687 72 Pitín

IČO : 00542296

Statutární zástupce : Drahomír O r s á k, starosta

tel., fax 0633/ 641216

Pověřený jednáním : Drahomír O r s á k

tel., fax. 0633/641216

 

Předmět projektu

Cílem projektu je ověřit technickou realizovatelnost a provozní hospodárnost zásobování teplem obce s převahou rodinných domků z výtopny spalující dřevní štěpku. .

Navrhované řešení bude přínosem pro zlepšení čistoty ovzduší obce v chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat i z hlediska využití potenciálu dřevní hmoty - zbytků po těžbě dřeva v blízkých lesních porostech.

Vlastníkem a provozovatelem výtopenské soustavy bude obec, která bude garantovat sociálně přijatelnou cenovou úroveň dodávaného tepla, srovnatelnou s náklady na individuální vytápění rodinného domu v plynofikované obci.

 

1 Existující situace v zásobování teplem

1.1 Technický popis

Obec Hostětín se nachází 25 km východně od Uherského Hradiště v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Zhruba 200 trvale žijících obyvatel obývá 56 rodinných domů. V obci jsou 4 objekty občanské vybavenosti a služeb. Velikost jednotlivých objektů se pohybuje v rozmezí 100 - 600 m3 vytápěného prostoru a 40 - 220 m2 vytápěné plochy. Průměrná velikost objektu je 291 m3 vytápěného prostoru a 111 m2 vytápěné plochy, průměrné stáří domů je 54 let.

Tepelně technický stav jednotlivých objektů odpovídá době jejich výstavby mezi léty 1848 až 1976. Zhruba polovina domů byla zrekonstruována.

Většina objektů je zděná z pálených cihel, část z nepálených cihel nebo smíšeného zdiva. Novější objekty mají obvodové zdi ze škvárobetonových tvárnic. Tlouštka obvodového zdiva je v rozmezí 35 - 80 cm, v průměru kolem 45 cm.

Domy mají převážně sedlové střechy kryté pálenou krytinou na latích, jeden objekt je kryt šindelem. Stropy jsou převážně trámové tl. 25 cm, u novějších domů jsou řešeny z keramických tvarovek uložených ve stropních překladech.

Okna jsou dřevěná, s dvojitým nebo zdvojeným zasklením.

Soustavou ústředního vytápění je vybaveno 45 domů, převážně s kotli na hnědé uhlí. Ve dvaceti objektech je instalován rovněž elektrokotel. Deset domů je vytápěno kamny na tuhá paliva, pět domů má elektrické přímotopné vytápění.

Ve všech objektech se spotřebiči paliv je spalováno dřevo, ve dvou domech jako hlavní zdroj paliva pro zplyňovací kotle.

Většina kotlů na tuhá paliva je za hranicí technické životnosti a ve špatném technickém stavu. Vzhledem k nízké účinnosti spalování jsou tyto kotle hlavním zdrojem lokálního znečištění ovzduší. Vytápěcí soustavy jsou řešeny převážně s přirozenou cirkulací vody, bez regulačních prvků na kotlech a radiátorech.

Užitková voda je ohřívána v horizontálních zásobnících objemu 80 - 150 l. Ve 25 objektech je užitková voda připravována v elektrických boilerech.

Podle průzkumu zájmu o napojení na tepelnou síť 55 majitelů domů souhlasí s tímto způsobem zásobování svého objektu jako s hospodárnější alternativou nutné výměny kotle nebo očekávaného výrazného zvýšení ceny elektřiny pro vytápění bytových objektů.

Potřeba a naléhavost řešení je dána požadavkem na zlepšení čistoty ovzduší v obci při současném udržení nákladů na vytápění objektů pro bydlení na úrovni srovnatelné s náklady na individuální vytápění rodinného domu v plynofikované obci.

1.2 Energetické bilance

Jako součást přípravných prací projektu proveditelnosti výtopny na spalování biomasy pro obec Hostětín byl proveden podrobný soupis údajů o stavu budov a spotřebě energie v obci. Průzkum provedla odborná firma ve spolupráci s Obecním úřadem.

Získané údaje byly v rámci auditu využity k propočtům tepelného příkonu a roční spotřeby tepla pro každý objekt připojovaný na výtopnu.

Výpočty potřeby tepla na vytápění a větrání byly provedeny tzv. obálkovou metodou podle normy ČSN 730540/1994.

Pro každou budovu byl zjištěn možný potenciál úspor energie z porovnání hodnoty celkové tepelné charakteristiky budovy s přípustnou hodnotou této veličiny podle normy pro rekonstrukce obytných a občanských budov.

Hospodárnost provozního režimu vytápění objektu byla ověřena porovnáním skutečně dosažené spotřeby paliva a elektřiny v roce 1997 s výpočtovou hodnotou odpovídající klimatické oblasti obce.

Výsledky propočtů pro jednotlivé napojované objekty i souhrnná tabulka hlavních údajů za obec jsou uvedeny v příloze. Data objektů chybějící v dotazníku, která bylo nutno odhadnout, jsou označena *.

Z výsledků vyplývá :

Celkový výpočtový příkon všech 55 napojovaných objektů je 966 kW.

Většina objektů v obci svými tepelně technickými vlastnostmi splňuje požadavek normy ČSN 730540 na přípustnou hodnotu celkové tepelné charakteristiky budovy. Potenciál energetických úspor vzniklých zateplením objektů, které normu nesplňují, je cca 10 kW.

Provozní režim vytápěcích soustav objektů v obci je vysoce hospodárný. Pouze u čtyř objektů byla překročena úroveň výpočtové roční spotřeby tepla, a to nejvýše o 11 %. Průměrná hodnota užitné spotřeby tepla na vytápění, větrání a ohřev užitkové vody za všechny napojované objekty je na úrovni 73 % výpočtové hodnoty.

Spotřeba jednotlivých druhů paliv a elektřiny k vytápění objektů v obci byla zjištěna na úrovni hodnot

- 231 t/r hnědého uhlí a 23 t/r černého uhlí a koksu,

- 466 m3/r palivového dřeva,

- 507 MWh/r elektřiny v nízkém tarifu.

Celková spotřeba energie užitá v obci k vytápění a ohřevu užitkové vody je cca 6 000 GJ/r.

Průměrná spotřeba jednoho objektu je 109 GJ/r. Této hodnotě odpovídá velikost ukazatele měrné spotřeby vztažené na vytápěnou plochu 0,98 GJ/m2,r a na vytápěný prostor 0,38 GJ/m3,r.

Více než 50 % spotřeby tepla v obci je získáno spalováním uhlí, 22 % spotřeby je kryto elektřinou. Ve značné míře je využíváno palivové dříví, v objemu 27 % celkové spotřeby, převážně však ve spotřebičích nevhodných pro spalování tohoto paliva.

 

2 Navržené řešení

2.1 Technický popis

Cílový stav řešení bude zahrnovat následující technická opatření :

Výstavbu nové kotelny vybavené kotli na spalování biomasy, skladu paliva a zařízení na přípravu a dopravu dřevní štěpky.

Výstavbu primárního teplovodního rozvodu , domovních přípojek a předávacích stanic pro jednotlivé objekty.

Instalace nových domovních rozvodů ústředního vytápění a přípravy teplé užitkové vody, vyjímečně úpravy stávajícího zařízení umožňující regulaci spotřeby tepla a přípravu užitkové vody.

Instalace solárních kolektorů pro přípravu užitkové vody mimo topnou sezonu.

Základní technická data hlavních technologických celků :

Kotelna

Dvoupodlažní masivní stavba o ploše 200 m2 vybavená dvěma kotli a příslušenstvím.

Hlavní kotel tepelný výkon 1000 kW, teplota výst. vody 110 °C, účinnost 85 % .

Záložní kotel tepelný výkon 600 kW, teplota výst. vody 110 °C, účinnost 80 %.

Předřazený zásobník s hydraulicky posuvným dnem, alternativně šnekové podávací zařízení .

Vyšamotovaná spalovací komora s posuvným roštem a multicyklonem pro odloučení prachových částic.

Plně automatizovaný systém regulace kotle, vzduchové a spalinové ventilátory vybavené frekvenčními měniči otáček.

Třísložkový samonosný nerezový komín vyhovující výstupní teplotě spalin 180 °C.

Hodnoty emisí zaručené výrobcem v rozsahu 25 - 100 % výkonu :

prach 120 mg/Nm3

NOx 300 mg/Nm3

CO 250 mg/Nm3

CxHy 50 mg/Nm3

Sklad paliva

Skelet haly z ocelové konstrukce, základová plocha 500 m2, kapacita 2 000 sypných prostorových metrů. Jednotlivá pole mezi ocelovými podpěrami opláštěná dřevem. Manipulace s palivem a jeho dávkování na podávací zařízení kotle lehkým jeřábem.

Rozvod tepla

Dvoutrubkové předizolované potrubí DN 100 v délce 2 100 m včetně domovních přípojek DN 25. Maximální provozní teplota 110 °C, max. provozní tlak 0,6 MPa. Vrstva izolace obsahuje vodiče systému signalizace poruchy potrubí nebo vniknutí vlhkosti.

Odběratelské zařízení

Tlakově nezávislé domovní předávací stanice řízené ventilem na primární straně, vybavené diferenčním tlakovým regulátorem a měřičem odebraného tepla. Osazení topných těles termoregulačními ventily, výměna horizontálních zásobníků teplé vody za vertikální.

 

Náklady na řešení

Investiční náklady projektu celkem 22,7 mil. Kč

Náklady na projektovou dokumentaci 0,3 mil. Kč

Investice na hlavní technologické celky

Kotelna se skladem štěpky 10,3 mil. Kč

Teplovod vč. domovních stanic 8,0 mil. Kč

Příprava a doprava štěpky 2,4 mil.Kč

Ostatní náklady a rezerva 2,0 mil.Kč

Předpokládané finanční zdroje projektu

Zahraniční grant a jiné zdroje 16,0 mil. Kč

Státní podpora ČEA 7,0 mil. Kč

Termíny realizace

Zahájení stavebních prací 10/1998

Zkušební provoz 09/1999

2.2 Bilance energetických úspor dosažených realizací projektu

Energetický přínos projektu je vyčíslen porovnáním ročních objemů spotřeby hlavních energetických komodit za současného stavu s objemy očekávanými po jeho realizaci. Údaje jsou uvedeny jak ve fyzických jednotkách, tak v přepočtu na energetický ekvivalent primárního paliva. Roční množství dřevní štěpky potřebné pro zajištění provozu kotelny v topné sezoně je cca 600 t/r. Vzhledem k tomu, že se jedná o zbytky po těžbě spalované bez užitku přímo v lesních porostech, bylo do energetického ekvivalentu započteno zvýšení o spotřebu motorové nafty na drcení větví a dopravu štěpky do skladové haly spolu se spotřebou elektrické energie na provoz zdroje tepla a tepelné sítě.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Fyzické jednotky před realizací po realizaci

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Dodávka tepla spotřebitelům GJ/r 0 5 300 Spotřeba hnědého uhlí t/r 231 0

Spotř. černého uhlí a koksu t/r 23 0

Spotř. palivového dřeva m3/r 466 100

Spotřeba elektrické energie MWh/r 507 85

Spotřeba motor. nafty t/r 0 5

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Energetické ekvivalenty

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Spotřeba hnědého uhlí GJ/r 3 970 0

Spotř. černého uhlí a koksu GJ/r 560 0

Spotř. palivového dřeva GJ/r 2 280 500

Spotřeba elektrické energie GJ/r 5 070 850

Spotřeba motor. nafty GJ/r 0 220

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Celková náročnost

na primární energii GJ/r 11 880 1 570

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Energetická úspora primárního paliva dosažená realizací projektu činí 10 240 GJ/r, tj. 86,2 % současné úrovně spotřeby na vytápění a ohřev užitkové vody v objektech.

 

3 Hodnocení řešení

3.1 Technická úroveň

Progresivnost a perspektivnost řešení

Řešení projektu na dobré technické úrovni využívá progresivní technologie ověřené realizovanými projekty v zahraničí. Řešení je perspektivní a umožňuje další rozšíření systému v případě nárůstu spotřeby.

Úspory energie

Energetická úspora primárního paliva dosažená realizací projektu činí 10 240 GJ/r, tj. 86,2 % současné úrovně spotřeby.

Dokumentace řešení

Je zpracován projekt proveditelnosti jako součást předprojektové přípravy zahrnující marketingový průzkum zájmu vlastníků objektů o připojení na tepelný zdroj. Je vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby. Budoucí odběratelé postupně realizují montáže solárních systémů přípravy užitkové vody a zateplování objektů při jejich rekonstrukcích.

Jiné

Připravuje se výběrové řízení na dodavatele primárního rozvodu tepla. Probíhají jednání o zajištění financování projektu.

3.2 Proveditelnost

Technická opatření navržená k realizaci využívají technologií a zařízení vysoké kvality prověřené zahraniční praxí. Po dořešení financování projektu jako pilotního demonstračního zařízení je z technického i časového hlediska projekt proveditelný v předpokládaných termínech.

3.3 Náklady na řešení

Náklady na řešení jsou dokladovány předběžnými cenovými kalkulacemi dodavatelských firem upřesněnými v rámci studijních a projektových prací.

Hlavní položky jsou ve srovnání s obdobnými realizovanými projekty hodnoceny jako odpovídající realizovaným opatřením, s dostatečnou rezervou.

3.4 Ekonomická efektivnost projektu

Zhodnocení ekonomické efektivnosti vynaložených investičních nákladů bylo provedeno metodou vyčíslení provozních a celkových ročních nákladů soustavy zásobování teplem a z nich odvozené nákladové, tj. minimální ceny dodávaného tepla pro odběratele.

V propočtech byly užity vstupní hodnoty:

nákupní cena el. energie 3,65 Kč/kWh

životnost zařízení 22 let ( průměrná za technologické celky )

náklady na palivo 189 tis. Kč/r

náklady na el. energii 164 tis. Kč/r

mzdové náklady 201 tis Kč/r

opravy a údržba 136 tis. Kč/r

ost. režijní náklady 93 tis. Kč/r

provozní náklady soustavy 783 tis. Kč/r

roční odpisy zařízení 1 032 tis. Kč/r

celkové roční náklady 1 815 tis.Kč/r

Nákladová cena pro spotřebitele 148 Kč/GJ (bez odpisů), 343 Kč/GJ (s odpisy)

Celkové náklady na realizaci projektu 23,0 mil Kč

 

 

4 Závěrečné hodnocení

Auditovaný projekt je orientován na ověření technické realizovatelnosti a konkurenceschopnosti výtopenského zdroje s kotli na spalování dřevní štěpky, který zásobuje teplem obec s převahou rodinných domků, oproti individuálnímu vytápění těchto objektů v případě plynofikace obce. Projektem navrhovaná zařízení představují progresivní řešení na vysoké technické úrovni, využívající dostupné možnosti regulačních a řídících systémů, které umožňují prakticky bezobslužný automatizovaný hospodárný provoz zdroje a rozvodu tepla a současně dosažení úspor ve spotřebě u jednotlivých odběratelů.

Použití dřevní štěpky připravené ze zbytků po těžbě dřevní hmoty v okolních lesích nahradí prakticky celou spotřebu hnědého i černého uhlí, s pozitivním vlivem na zlepšení životního prostředí obce. Výrazné omezení užití elektrické energie pro vytápění objektů přispěje ke snížení energetické náročnosti ekonomiky i ekologické zátěže exponovaných oblastí s výrobou elektřiny.

Alokace realizace projektu do obce Hostětín spojila výhody využití dostatečného potenciálu obnovitelného zdroje energie s výrazným přínosem ke zlepšení ekologie chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Dosažená úroveň energetických úspor přepočtená na ekvivalent primárního paliva přesahující úroveň 85 % je hlavním přínosem a argumentem pro realizaci navrhovaného řešení jako pilotního demonstračního projektu ve vybraném regionu.

Nelze však zcela pominout vážné riziko pro provozovatele zařízení spočívající v relativně vysoké pořizovací ceně zařízení, která může nepříznivým způsobem ovlivnit provozní ekonomiku soustavy a v důsledku toho i budoucí akceptovatelnost tohoto systému pro nezanedbatelnou část potenciálních odběratelů tepla.

Údaje uvedené v žádosti a přiložených podkladech odpovídají skutečnosti, stanovené cíle jsou reálné z hlediska technické proveditelnosti, časové a finanční náročnosti.

Projekt splňuje požadavky Programu státních podpor při snižování spotřeby paliv a energie v České republice pro rok 1998.

Doporučujeme proto uzavřít s realizátorem projektu smlouvu o poskytnutí státní podpory v navrhované výši s tím, že v rámci jednání o finančním zabezpečení projektu bude na vhodné úrovni dořešena otázka sanace nákladů na provoz soustavy nad úrovní sociální přijatelnosti pro obyvatele obce Hostětín.

 

5 Přílohy

Souhrnná tabulka hlavních údajů objektů připojovaných na centrální zdroj tepla

Výpočet tepelného příkonu a roční spotřeby tepla pro 55 hodnocených objektů

 

 

6 Podklady

6.1 Žádost o státní podporu při realizaci demonstračních projektů ke snížení spotřeby paliv a energie pro program VI - Optimalizace zásobování sídlištních celků energií - akce Hostětín okres Uherské Hradiště

6.2 Podklady pro audit od žadatele a Okresního úřadu Uherské Hradiště

6.3 ČSN 38 3350 Zásobování teplem. Všeobecné zásady

6.4. ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody. Navrhování a projektování

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7 Zpracovatel

Zpracovatelská organizace:

March Consulting spol s r.o.

Na rovnosti 1

130 00 Praha 3

Ředitel :

Ing. Jaroslav Vích ...............................................................

Zpracovatelé :

Ing. Martin Zálešák, CSc ..............................................................

Ing. Václav Vazač ..............................................................

 

 

Srpen 1998

Přílohy

Souhrn hlavních údajů objektů připojovaných na centrální zdroj tepla

Výpočet tepelného příkonu a roční spotřeby tepla pro 55 hodnocených objektů