Místo:
Obec: Vídeň
Organizace: Magistrát města Vídně, Wiener Umweltschutzabteilung – Magistratsabteilung 22
Kontaktní osoba: Christiane Brandenburg, Institut für Landschaftsentwicklung, Erholungs- und Naturschutzplanung, BOKU Wien
Web: https://www.wien.gv.at/umweltschutz/raum/uhi-strategieplan.html a https://www.wien.gv.at/umweltschutz/raum/regenwassermanagement.html
Oblast činnosti: přehled opatření v oblasti stínění a evapotranspiračního chlazení
Reaguje na hrozby: vedro, sucho
Popis: Obec Vídeň se prostřednictvím svého magistrátu a spolupracujících institucí dlouhodobě věnuje snaze o snižování emisí skleníkových plynů, nověji pak i opatřením pro snazší zvládání vln horka. Vychází přitom ze své velmi dobré praxe v ohledu hojnosti vzrostlých stromů a velkého podílu ploch dobře fungující zeleně a vodních ploch na území města.
Na podzim roku 2015 vydala rozsáhlou publikaci Urban Heat Islands – Strategieplan Wien. Ta, kromě toho že uvádí vídeňské příklady aktivit, které mají učinit různé části města za letních veder příjemnější a zdravější, především podává velmi podrobný a propracovaný přehled všemožných opatření, jejich přínosů a komplikací.
Ta se týkají hlavně stromů coby poskytovatelů stínu i chlazení díky odpařované vodě, kterou transportují z kořenového systému do průduchů v listech. Probrány jsou i všechny další podoby na zemi rostoucí vegetace.
Stín ale je v mnoha případech nutno poskytnout i jinými způsoby – přístřešky nad místy, kde lidé sedávají, nad zastávkami, membránovým zastřešením prostranství větších, markýzami apod. nad chodníky a „zahrádkami“ před kavárnami aj. Mnohá zastřešení mohou využít fotovoltaické panely či jiné fotovoltaické plochy.
Rozebrána je i ochrana budov proti horku fasádní či střešní vegetací, vč. ev. potřeb jejího umělého zalévání.
K možným opatřením se řadí i případná obnova povrchového toků nyní zatrubněných potoků. Pro ochranu před horkem je ale mnohem významnější chránit dešťovou vodu proti odtoku do kanalizace (což je i protipovodňové opatření). V dokumentech nabízených magistrátem jsou důkladně popsány možnosti jímání srážek v povrchových zařízeních s otevřenou hladinou i možnosti zasakování – obé má význam i pro vegetaci, aby měla odkud získávat vodu za horkých suchých období. Méně se mluví o jímání dešťové vody v cisternách, neb Vídeň je specifická tím, že není ohrožená nedostatkem vody jak pitné, tak i říční či poříční pro další účely (pitná voda z Alp, Dunaj).
Aktéři: Oddělení životního prostředí Magistrátu (MA 22): https://www.wien.gv.at/umweltschutz/, Vídeňské vody (Wiener Gewässer. MA 45): https://www.wien.gv.at/umwelt/wasserbau/
Financování: nadace Hëllef fir d’Natur (Lucembursko), Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí, mezinárodní mechanismus AIJ, České energetická agentura, Program přeshraniční spolupráce SR-ČR ‐ 2007–2013,...
Partneři: Wiener Kanalisation: https://www.wien.gv.at/umwelt/kanal/, Magistratsdirektion - Geschäftsbereich Bauten und Technik (Stadtbaudirektion): https://www.wien.gv.at/kontakte/md-bd/
Výsledky: viz weby uvedené výše a zejména tam uvedená stostránková publikace (v němčině) https://www.wien.gv.at/umweltschutz/raum/pdf/uhi-strategieplan.pdf