Roslagen

Téma: Resilience v zemědělství prostřednictvím obnovy biodiverzity

Místo: Roslagen, Švédsko

Rok: Konec devadesátých let

Oblast činnosti: zemědělství - ochrana před škůdci

Reaguje na hrozby: zemědělství, biotopy

Cíle: Pomocí ekosystémového přístupu zamezit přemnožení škůdců a plísňovým zamořením úrody. Vytvořit resilienci na různé klimatické podmínky v budoucnosti se zřetelem na změnu klimatu, kte­rá zasáhne sektor zemědělství (Tengö & Belfrage, 2004; IUCN, 2009).

Popis: Během devadesátých let byly ve Švédsku mírné zimy. S tím se vytvořilo klima, v němž většina úrody byla častěji vystavena škůdcům a plísňovým zamořením. Kvůli tomu se drobní země­dělci v Roslagenu ve východním Švédsku rozhodli, že začnou experiment s rozličnými druhy plo­din, jak se starými, tak i novými, aby našli způsob, jak přirozeně zvýšit odolnost svých plodin vůči zamoření různými druhy škůdců a plísní (Tengö & Belfrage, 2004; IUCN, 2009, str. 12). Jedním z realizovaných opatření bylo, že znovu zavedli mnohadruhové lučiny, které dříve byly běžné, ale dnes jsou spíše výjimkou. Proto je také obtížné sehnat některá luční semena. Obnovení biodiverzity bylo realizováno, protože se věřilo, že zemědělci tak budou schopni v podmínkách klimatických změn spolehlivěji produkovat úrodu (Tengö & Belfrage, 2004; UNFCCC).

Na nejoblíbenější brambory (druh Král Edward) ve Švédku, které byly napadeny plísňovou snětí, zkusili i postřik z kopřivy dvoudomé, aby tento druh brambor byl odolnější vůči plísni. Dosáhli dobrých výsledků, kdy se podíl plísní nezasažených brambor díky tomuto extraktu z kopřivy zvýšil (Tengö & Belfrage, 2004).

Výsledky: Opatření přijatá farmáři v Roslagenu rozšířila biodiverzitu oblasti a zvýšila jejich resili­enci vůči budoucí klimatické změně. Přivedlo je to také k produkci bioplodin vysoké kvality, při­čemž mohli zároveň těžit z vyššího ekonomického zisku (UNFCCC; IUCN, 2009, str. 12).

Kopřiva dvoudomá byla použita, poněvadž je dlouho známa její schopnost zvýšit rezistenci zeleni­ny vůči nemocem. Proto použili tento starý poznatek na nový problém (Tengö & Belfrage, 2004).