[Gw] Uhlíková daň

[Jan Hollan]

(až na poslední odstavec a PS jde o kopii textu přidaného do diskuse pod
  článkem
    Obama má čtyři roky na záchranu Země, říká Hansen:
    http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2143151 )


Paní Černá,

K uhlíkové dani myslíte zřejmě ten komentář poskládaný v březnu 2008 
hlavně z dopisů pro J+J Svobodovy,
    http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00253.html
  se spoustou hypertextových odkazů. Já se negativně díval jen na tvrzení, 
že uhlíková daň snadno nahradí všechny ostatní nástroje, jen chtít -- 
zejména tvrzení publikované bez znalosti vědecké literatury daného oboru. 
Nejsem, stejně jako manželé Svobodovi, ekonom, ale jen fyzik.

V posledním týdnu jsem k tomu pár nových prací prostudoval. Ty od ekonomů 
vyšly v prvním letošním čísle Review of Environmental Economics and 
Policy, http://reep.oxfordjournals.org/content/vol3/issue1/ -- porovnání 
obou přístupů (cap and trade nebo carbon tax) nedává jasného vítěze. To je 
ale zřejmě i proto, že ony práce předpokládají, že stačí koncentrace CO2 
stabilizovat na úrovni výrazně vyšší, než je ta současná, a že tedy 
redukce emisí nemusí být zatím nijak ohromné. Porovnávají, jaké mechanismy 
a trajektorie vyjdou ekonomicky výhodněji.

Tak to ale porovnávat nelze, když už víme, že devastace přírody Země i 
podmínek pro život lidstva by byla tak ohromná, že je prostě nezbytné jí 
zabránit. Uvažovat, jestli se to vyplatí, je jako uvažovat, jestli by 
nebylo vhodné prodat své děti do otroctví -- ušetřily by se tak náklady na 
jejich jídlo atd., a ještě bychom si mohli z utržených peněz připlatit na 
penzijní připojištění. Přesto tak uvažují na světě opravdu málokteří lidé.

Pro naléhavý, životně důležitý úkol celosvětového ústupu od dosavadního 
způsobu užívání uhlí do r. 2030 a zabránění těžby nekonvenčních zdrojů 
ropy je asi skutečně velká uhlíková daň jediným nadějným hlavním 
nástrojem, který by k tomu mohl vytvořit podmínky. Hansen o tom má velmi 
dobrý nový text Feb. 26, 2009: Carbon Tax & 100% Dividend vs. Tax & Trade, 
Testimony to House Ways & Means Committee,
    http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2009/20090226_WaysAndMeans.pdf
  s řadou hypertextových odkazů. Text konečně zmiňuje i nějakou počáteční 
výši daně, ekvivalent 1 USD za galon benzínu aneb něco přes sto dolarů za 
tunu CO2. To by už skutečně cosi znamenalo, a co teprve další nárůst aspoň 
na čtyřnásobek. Samozřejmě, nebyl by to jediný nástroj, ale jen by to 
vytvořilo nezbytné tržní podmínky k uplatnění těch dalších.

Hansenova myšlenka je zásadní v tom, že _celý_ výnos takové daně se rozdá 
rovnoměrně obyvatelstvu. Jiný text, na který Hansen odkazuje, je 
http://www.carbonfees.org/home/Cap-and-TradeVsCarbonFees.pdf -- ten 
doporučuje označení fees a rebates, tedy poplatky (místo daně) a slevy 
(místo dividendy čili podílu na zisku). Má to logiku, poplatky se obvykle 
vybírají za věci škodlivé a nerozplynou se ve státním rozpočtu, nýbrž 
jejich výtěžek bývá určen ke specifickým účelům. Stejně tak pojem sleva 
lze chápat jako vrácenou část prostředků, které člověk předtím utratil (za 
služby zdražené zpoplatněním fosilních paliv).

Problém tak už zůstává jen v tom, aby myšlenku velkých poplatků za fosilní 
uhlík přijali za svou i význační ekonomové, ti, kteří se předtím ztotožní 
i s cílem nezbytnosti návratu někam pod 350 ppm už v tomto století (dost 
možná bude potřeba jít až na 300 ppm). Takových je ještě zřejmě málo, a 
tak vědecké ekonomické práce reflektující poznání Hansenova světového týmu 
(viz práci zmíněnou na http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen) se ještě 
neobjevily. Určitě se objeví. Při takto zcela změněném cíli bude výhodnost 
fee/rebate přístupu oproti cap+trade (Hansen to označuje za tax+trade, 
skutečně jde fakticky o zdanění zdražující různé služby, ale bez 
kompenzace postiženým občanům...) nejspíš nesporná. Případně se ukáže, že 
cap+trade k obratu v trendu vývoje _koncentrací_ CO2 v ovzduší vůbec 
nemůže v dohledné době (dvacet až třicet let...) vést. Už proto, že
v rámci EU má postihnout jen tak polovinu emisí...

Ano, nové práce mne přesvědčily, že fee+rebate má být tím hlavním 
nástrojem pro tak účinnou ochranu klimatu, jakou doopravdy potřebujeme
(s jakou jsme povinni začít). Zkusím o tom přesvědčovat i další. I když 
bohužel nejsem společenský vědec, ale jen přírodovědec, tedy v tomto oboru 
nemohu vystupovat jako expert.

Jaké jsou naděje, že na tuto cestu přistoupí Obamova vláda, nemluvě o 
vládách jiných významných zemí nebo i EU, nevím. Do prosincového setkání
v Kodani je na to velmi málo času...

s pozdravem J. Hollan

PS.

Ta velká práce Target Atmospheric CO2: Where Should Humanity Aim?, 
http://pubs.giss.nasa.gov/abstracts/2008/Hansen_etal.html dosud není 
citována v dalších pracích klimatologů. Nicméně Hansen dostal letos 
nejvyšší vědecké ocenění Americké meteorologické společnosti, 
http://www.nasa.gov/centers/goddard/news/topstory/2009/hansen_ams.html, 
mj. právě za to, jak účinně sděloval vloni vědecké poznatky široké 
veřejnosti. Čili na té přelomové práci zřejmě nikdo žádné vady nenalezl. 
Prof. Schellnhuber, ředitel Potsdam-Institut f. Klimaforschung, mluví 
spíše o cíli 300 ppm nebo i 270 ppm, tj. nižším, než byla úroveň před 
antropocénem. Tak by se snad daly zastavit i rozběhlé silné pozitivní zpětné 
vazby, časem...


(A ta má disertace už je, ba i trochu opravená, k dispozici, na
           http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace
  -- ukazuje bohužel i to, že o vlivu tloušťky dutiny mezi skly na tepelně 
izolační vlastnosti okna toho moc nevíme. Asi to bude potřeba změřit, na 
reálných, speciálně upravených dvojitých oknech vč. rámů atd., u nichž 
tloušťku bude možné měnit. Sám jsem tím překvapen.)