[Gw]Re: [IAN]Stridani dob ledovych (fwd)

Jan Hollan jhollan at amper....muni.cz
Thu Jun 3 14:35:24 CEST 2004


---------- Forwarded message ----------
Date: Thu, 3 Jun 2004 14:33:23 +0200 (CEST)
From: Jan Hollan <jhollan at amper....muni.cz>
Reply-To: ian at amper....muni.cz
To: ian at amper....muni.cz
Subject: Re: [IAN]Stridani dob ledovych

> > A neni to treba jeste jednodussi?
> >
> > Aktivita Slunce. Ta klesa asi od roku 2001 do minima, rikal jsem si
> > porad, ze musim pockat az do pense, nez se ionosfera zase poradne
> > nabudi a budeme na 11 metrech zase delat dalkova spojeni.
> >
> > Myslim, ze podminky v nasi planetarni soustave ovlivnuje predevsim
> > Slunce.
> >
> > MJD 53157.826389, Breta, astronom amater.

> Kratkodobe -- ano. Ovsem z hlediska dlouhodobeho hraji roli prave zmeny
> drahovych a rotacnich elementu, ktere prave zpusobuji stridani dob
> ledovych atd. Slunecni aktivita v tomto pripade rozhodne neni
> rozhodujicim vlivem.

Michal ma zcela pravdu.

Pripojim jeste nejake kvantitativni poznamky.  Ty zarive uhrny jsou totiz
tim, o co jde. V jejich zmenach pusobenych ruznymi pricinami jsou radove
rozdily, a je dobre si je uvedomit. O Slunci jako hybateli zmen se casto
mluvi, toz si to proberme.

Vykon Slunce kolisa od stredni hodnoty tak o promile. Jestli muze deledobe
klesnout treba az o dve promile, to nevime. Vic to ale asi nebude. Na metr
ctverecni Zeme (prurez delime obsahem, vyjde 1/4, a vezmeme v uvahu, ze
Zeme neni cerna) pripada asi 236 W pohlceneho slunecniho zareni. Promile z
toho je jen ctvrt wattu. I tahle zdanlive nepatrna zmena skutecne stav
klimatickeho systemu Zeme ovlivnuje. Druhym vlivem je zmena propustnosti
ovzdusi vlivem vybuchu velkych sopek, kdyz se jich vyskytne behem casti
stoleti hodne, absorbce slunecniho zareni poklesne. Modely teplot v
uplynulem tisicileti sedi velmi pekne s modely, ktere Slunce a sopky berou
v uvahu.

Letni zarive uhrny na tu 65. rovnobezku se ale pomalu meni v
Milankovicovych cyklech az o deset procent od stredni hodnoty, tedy
stokrat vice! Jen tak velke vykyvy jsou schopny startovat rust ci ubytek
trvale snehove pokryvky. (Viz ev. rovnou napr. obrazek
 http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/html.format/insolr.png ). Pristich
vice nez sto tisic let proto snehova pokryvka kolem severniho polarniho
kruhu narustat nemuze, cykly budou mit mnohem mensi amplitudu.


Pak je zde jeste nesmirna zmena slozeni ovzdusi za posledni stoleti. Pro
ni je spocitano, ze nyni znamena naruseni bilance mezi absorbovanym a
emitovanym zarenim o tri watty na metr ctverecni, tedy emise jen 232 W/m2
oproti absorbovanym 236 W/m2. Zeme je dnes mnohem lepe tepelne izolovana
nez kdykoliv ve ctvrtohorach, prinejmensim. Je to obdobne, jako kdyby
vykon Slunce vzrostl vice nez o jedno procento. A to mame jistotu, ze se
izolacni schopnosti atmosfery budou dale zvysovat. Takovy pridavny prikon
(v klimaticke hantyrce forcing) je zcela mimo ramec prirozene variability
slunecniho vykonu. (Obrazek zmeny zarive bilance je napr.
 http://amper.ped.muni.cz/gw/obrazky/warmin_cz.png ).

Spekulovani, ze v poslednich desetiletich pozorovana zmena klimatu je dana
zmenou vykonu Slunce, je smesne. Radove vetsi vliv ma zvysena koncentrace
sklenikovych plynu. Je trochu trapne, kdyz si to nekteri astronomove
neuvedomuji, nadseni tim, jak je ta astronomie (ktera uz skutecne
promenlivy vykon Slunce registruje) uzitecna. Pritom je to vlastne ,,bezna
astronomicka uloha``, opacita atmosfery... samozrejme atmosfery zcela mimo
LTE (lokalni termodynamickou rovnovahu). (Samozrejme, trapne je i to, kdyz
me prchlivost primeje k tomu, abych je z plena poucoval, jako J.G. pri
letosni Zni objevu tady v Brne, nejak jsem nemohl prenest pres srdce, aby
blud zustal viset ve vzduchu.)

Vsechny soucasne variace prirodnich vlivu na klima se jiz staly o jeden
rad mensi nez vliv antropogenni (jde o ten ,,forcing``). A pozorovany
narust teplot za uplynule stoleti se da namodelovat prave jen kdyz se
slozeni atmosfery (obsah sklenikovych plynu) meni. I tady modely vyborne
sedi. Velky narust globalnich teplot za posledni stoleti prirodni
variabilitu behem uplynuleho tisicileti vyrazne prevysuje.


Rekapitulace:

Slunecni prikon se meni o promile,

my jsme zarivou bilanci Zeme zmenili uz aspon o procento,

letni insolace severniho polarniho kruhu se meni sice o vic, ale jsou to
zmeny v desetitisicich letech a nejsou globalni (temi se stavaji az
pozitivni zpetnou vazbou pres rozsah snehove pokryvky a predevsim pres
zatim tajemne uvolnovani metanu a CO2; jejich koncentrace se ale
pohybovala v poslednich milionech let hluboko pod temi soucasnymi).

toz tak, pekne zdravi
 jenik


PS.

Jeste k tem Milankovicovym variacim, vzpomnel jsem si na obrazky, ktere
jsem kdysi nakreslil; nalezl jsem je ted na
  http://amper.ped.muni.cz/gw/articles/graphs/
 -- ted jsem pridal i png,
  http://amper.ped.muni.cz/gw/articles/graphs/700-250.png
 (vzpomnel jsem si proto, ze se vcera jeden pan prisel ptat na posun
severniho polarniho kruhu. Jak lze z obrazku odvodit, leze ted k rovniku
tak o patnact metru rocne.)



_______________________________________________
Ian mailing list
Ian at amper....muni.cz
http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian




More information about the Gw mailing list