[Ekodum] Re:Řezbáři ho rozpouští v terpentýmu. (fwd)

[Jan Hollan]

Já už sem skoro nic nepíšu, vše se odehrává na mailinglistu stavební
fakulty v Praze. Tohle ale stojí za přeposlání (ostatní příspěvky na dané
téma najdete tam).
 jh

---------- Forwarded message ----------
Date: Thu, 22 Feb 2007 13:57:22 +0100
From: Zdenek Meisner <meisner , cmail.cz>
Reply-To: Ekologické stavebnictví <ekodum , fsv.cvut.cz>
To: Ekologické stavebnictví <ekodum , fsv.cvut.cz>
Subject: [Ekodum] Re:Řezbáři ho rozpouští v terpentýmu.

Zkuste sami. Terpentýn příjemně (mně ano) voní, ale v terpentýnu se nemusí
vosk rozpustit docela, zůstávají drobky. Bude- li se vosk zažehlovat, je
dokonale napuštěný povrch dřeva, ale do hloubky vosk tolik nepronikl, na
druhé straně řídký roztok penetruje, aniž se výrazněji projeví na povrchu.
Obojí má své klady a limity, ale ty závisí od individuální situace. Proto je
občas otázka, zda si vzájemně odpovídat na obecně položené otázky, neb
ostatní neznáme konkretní reálie a universální rady obvykle neexistují, viz
aktuální dotaz paní, co se zde ptá, zda si má postavit, pak sundat a opět
nandat střechu.

Je otázka, kdy a proč vůbec dřevo napouštět - záměrně  jsem uvedl příklad
krovu který vydržel 650 let bez impregnace, v 2.pol 20 století přišel
študovaný odborník, nechal odborně provést moderní impregnaci a - krov
zmrvil.

 Organický materiál (olej i vosk) může být ve vhodných podmínkách
potravou -třeba i těm plísním. Od toho je zde  stavební návrh, aby se pro
ně (pokud ta zelená není rafinovaným cílem dekadenta) netvořily podmínky. V
případě venkovního povrchu
třeba  přestřešit srub natolik, aby jeho průměrná vlhkost stěny nepřerostla
mez, kdy
tam plísně vyrazí. Nebo průběžné římsy odvádějící vodu od povrchu stěny
apod. Na jižní fasádě asi  takového třeba není, pokud  smočený povrch
vystavený slunci pravidelně vysýchá, spory periodicky hynou, houba či plíseň
nekoná.

Tím lze částečně reagovat na nedavnou otázku - jaké dřevo na fasádu.
Odpověď-sibiřský modřín- zarazila, pokud se to zde jmenuje "ekologické
stavitelství", sibiřský modřín má ekologickou stopu nesrovnatelnou s
modřínem tuzemským. Má odpověď: sibiřský smrk ponechat sibiřanům a na fasádu
cokoliv, třeba i  "zcela nevhodný" topol či vrbu, pokud se to  navrhne
úměrně (!) materiálu.
Nedavno zde byla zveřejněna tabulka životnosti dřev. Je otázka, jak by
tabulku komentovali třeba Belgičané, kteří před 400 lety stavěli (dodnes
stojící) hrázděné domy právě z těch listnatých dřev, jejichž životnost je
podle té odborné tabulky 60 let. Stavitelé tu dnešní tabulku neznali ale
znali konkrétní vlastnosti dřeva pro konkrétní podmínky, domy směrem dolů
zužovali, použitá hlína nedovolila dřevu zvlhnout a středem domu vedli
průduch, kterým odvětrávali přízemky rovnou do krovu, odkud vzduch odchází
ozdobnými okénky.
Velmi hrubě řečeno (omlouvám se za generalizaci) hodně z té chemie o níž se
bavíme slouží na to, aby
dřevo bylo jedovaté či aspoň nepoživatelné pro plísně a houby a tak bylo
použitelné i v případě nedomyšleného návrhu, kdy se v konstrukci sráží jisté
množství vody, přesto to jaksi nějak vydrží. Tak, tak to je s hromadou
současných "user friendly" materiálů, které mají návod napsaný přímo na
obalu.  Z hlíny a z místního proutí postaví fungující obydlí  málokdo. Z
artiklu ze "Stavebnin" to si to  slátá kde kdo.
Je otázka, kdy a proč dřevo napouštět. Plotové plaňky (loupaná smrková
kulatina) mi vydržely 60 let, než bylo třeba plot zrušit a spálit. Část
plotu, jsem  poč. 70. let na radu článku v "Chataři" namazal tehdy módním
vyjetým olejem. O pět let později jsem rozpadlý plot vyhazoval, mastné dřevo
vodu přijímalo (možná malinko méně), ale nevysýchalo, plaňky vyhnily
zevnitř. Když jsem vyhnilý plot vyhazoval, dočetl jsem se v "Chataři" od
odborníka, že vyjetý olej neprospívá.
   .
Zelená- li  srub na severní straně, nejspíš proto, že tam nejde slunce,
smáčená  severní stěna
nevysychá dostatečně na to, aby tam nevzniklo zavlhlé prostředí, ve kterém
něco bují. Vhodnější, než komentovat kvalitu lněného oleje by asi bylo
zvážit zdali tam neudělat větší přesah střechy, popř,dát tam břečťan či
vybavit stěnu několika etážemi okapních říms, díky kterým by se zmenšilo
skrápění deštěm, popř. tam dát kožich, šindel apod atd, či dát tam prkna
vodorovně na rybinu a ta spodní periodicky měnit. Příklad - v jižním  Finsku
jsem zažil celodřevěné městečko z 20. let 19.století,  jehož klasicistním
(podle všeho celkem zdravým) domům údajně cca jednou za 40 let vyměňovali
"manžety u kalhot"- pár prken u země, za prkny dýchající mezera.
Zdraví ZdMeis.

cccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccc

  From: "Pavel Hrabák" <hrabakp , aquatest.cz>
To: <ekodum , fsv.cvut.cz>
Sent: Thursday, February 22, 2007 9:20 AM
Subject: [Spam] RE: [Ekodum] důležitá kniha nejenprodřevostavitele
 > P. Hrabák
>
>>>> Viktor Rozvoda<vikiro , seznam.cz> 21/02/07 08:21odp. >>>
> Zdravím,
>
> >
> V. Rozvoda
>
> Jaroslav Bernkopf píše v St 21. 02. 2007 v 10:54 +0100:
>> Dobrý den,
>>
>> chtěl bych se zeptat, čím rozpouštíte ten vosk? Včely mám, vosk taky,
>> ale ještě jsem ho nepoužil na ochranu dřeva.
>>
>> Děkuji.
>> J. Bernkopf
>>
>>
>>         ______________________________________________________________
>>         From: ekodum-bounces , fsv.cvut.cz
>>         [mailto:ekodum-bounces , fsv.cvut.cz] On Behalf Of Zdenek
>>         Meisner
>>         Sent: Wednesday, February 21, 2007 7:06 AM
>>         To: Ekologické stavebnictví
>>         Subject: Re: [Ekodum] důležitá kniha nejen prodřevostavitele
>>
>>
>>
>>          a) obyčejný jedlý olej, co  (na rozdíl od minerálních)
>>         uzavírá buňky dřeva, oblíbený to nátěr JirkyVorla.. Aktuální:
>>         dubové průčelí  (www.letohradekvendula.cz) z podzima 06.
>>         Na dílo stačily dvě flašky, na jaře se přitře ještě jedna tam,
>>         kde víc prší.  Olej se vcucne a nežlukne, podle druhu
>>         dřeva barví nepatrně nebo vůbec. V Kauflandu je sojový či
>>         slunečnicový za 17,50 - 19,50. Znám člověka, co jej kupuje
>>         do pežota ("je starej, až zdechne vyhodím ho"). Já ho dávám do
>>         jídla. Boronit do jídla nedávám.
>>
>>         b) rozpuštěnéný včelí vosk - ředidlo vytěká, vosk vydrží. Ti
>>         tvorečkové jej vyvíjejí a vylepšují od druhohor. Kilo u
>>         včelařů stojí okolo stovky. Srovnejte s dvoudecovými
>>         pixličkami olejíčků v IKEA za ceny nastavené pro salonní
>>         ekology. Vosk, co nedáte kýblu s  ředidlem, můžete žvýkat, je
>>         jedlý (!!!), žvýkání zpevňuje dásně co chtít  víc. Lze užít
>>         venku i doma. Doma voní po medu.
>>
>>         Zdravím Zd.Meis.
>>         PS..................... vysoký jednolodní kostel sv. Anny  na
>>         Starém Městě ... zal... v roce 1313....krov přežil díky tomu,
>>         že unikl požárům .........v první fázi rekonstrukce kláštera a
>>         kostela se přikročilo v 70. a 80. letech 20.
>>         století..............úpravy se dotkly především krovu.
>>         Unikátní konstrukce byla dosti nešetrně ošetřena tím, že
>>         povrch dřevěných trámů byl mechanicky očištěn a pak napuštěn
>>         konzervačními látkami.....................
>>
>> _______________________________________________
>> Ekodum mailing list
>> Ekodum , fsv.cvut.cz
>> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
>
>
>
> _______________________________________________
> Ekodum mailing list
> Ekodum , fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
>
> __________ Informace od NOD32 2074 (20070221) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

_______________________________________________
Ekodum mailing list
Ekodum , fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum