[Ekodum]Re:

[Jan Hollan]

Správně děláte, že urgujete. Mám nezodpovězených dotazů spoustu, přednost
má prevence světelného znečištění a občas mezinárodní solární projekt, co
naplat. Otázek dáváte hodně, tak zkusím stručně aspoň pár vět ke každé.

> >      Jaké máte názory na skleníky? Podle mne není skleník moc účinný
> > z hlediska nákladů? Jaký názor na to máte? 

To asi myslíte tzv. zimní zahradu, tj. prosklenou přístavbu. Ne, kvůli
samotným úsporám na topení to není to správné řešení. Ale když se zimní
zahrada bere jako užitečný prostor, tak už rozumná může být. Jen nesmí mít
prosklenou i střechu a musí být nejvýš tak dvacet stupňů od jihu -- pak se
v létě nepřehřívá a s patřičným větráním může následující, co nejlépe
dvojitě zasklený prostor chránit proti vedru zvláště dokonale. V zimě se
pak nesmí vyhřívat, od částí domu, které mají zůstat vždy teplé, musí být
dobře oddělena. Pokud v ní tehdy nemají zmrznout květiny, musí být zimní
zahrada zasklena nejkvalitnějšími ne dvoj-, ale trojskly s celkovou měrnou
propustností včetně rámů pod 0,8 W/m2K. Pasivní dům Penka v
Rappottensteinu (je o něm článek v novém čísle časopisu ,,NOe gestalten``)
takovou zimní zahradu má -- ne kvůli lepší bilanci domu, ale proto, že ji
majitel chtěl.

> > Nebo jsou lepší solární
> > okna? Jsou vůbec vhodnější než např. Trojité zasklení s plynem?

Tady odhaduju, že solárním oknem myslíte takové, z jehož dutiny se bere
teplý vzduch pro ohřívání nějakých jiných částí domu. Já to v praxi nikde
neviděl, u pasívních domů se pokud vím nepoužívají. Byla to taková
berlička pro domy rychle chladnoucí, aby se někde nastřádalo na noc. 

> > Existují u nás výrobci těchto oken? Hlavně tedy pokud jde o rozměry?

Nevím o tom. Ani že by je někdo nabízel ve světě. Hi-tech trojité zasklení
s nekovovými distančními rámečky (lepších než limit uvedený výše, tj.
použitelných pro pasívní domy) se solární propustností přes padesát
procent dělá spousta německých a rakouských firem, dozvím se rád i o
českých, padnete-li na ně.

> > Od fy.Ekosolaris se dá sehnat teplovzdušný kolektor na principu
> > Trombeho stěny, mám dobré informace? Je to účinné, nebo se vyplatí
> > samostatná výroba, hlavně větších rozměrů? Je to podstatné?

Pokud už zasklené souvrství, pak jistě teplovodní kolektor s TiNOXem nebo
SunSelectem. Od Trombeho stěny (vhodné snad do středozemí, kde se netopí)
se liší tím, že se většina tepla odvede jinam, i tím, že je to pořád ještě
dobrá tepelná izolace (řekněme 6 cm minerální vaty a pak absorbér, který
se neochlazuje zářením). Samozřejmě sestavovat je potřeba na místě, nebo
koupit hotové moduly, takové dělá Solite, teď už pro různé další rakouské
firmy také GreenOneTec. 

Vzduch se ohřívá levněji jen průchodem děrovaným černým plechem,
nezaskleným.

Obé samozřejmě v plné jižní ploše fasády, která není použitá jinak. 

Kousky fasády, které se do toho nedají dobře připojit, se dají izolovat
některou z průsvitných izolací, ač to je velmi drahé. 

O takových technologiích se bude v Česku poprvé podrobněji mluvit na
konferenci
  http://www.veronica.cz/aktualni.htm
 nebo konkrétně
  http://www.veronica.cz/slunce2002/slunce2002.htm
 ve čtvrtek 19. v budově ombudsmana.

> > Dají se u nás koupit dlouhé hmoždinky pro upevnění zateplení
> > polystyrenem pro tloušťku 30 cm? Jaká je podle Vás nejlepší, nejmenší
> > tloušťka izolace?

Asi právě taková. Jura Svoboda to řešil myslím tak, že dával hmoždinky
kratší do vyvrtaných otvorů a ty pak špuntoval polystyrenovými válci, ty
prý ke koupi jsou. 

Já bych dnes už bez váhání doporučil, pro budovy jedno a dvoupodlažní,
balíky slámy místo jiných materiálů. Izolují stejně, ale jsou jednak
levnější a jednak skladují uhlík, který by jinak zoxidoval. 

> >      Co se týče topení, zajímá mě podlahové, ale nemám moc důvěru v
> > uchování tepla v zásobníku připojeného k solárním kolektorům. Myslím,
> > že se tyto zásobníky nevyplatí, hlavně izolace je myslím problém. Je
> > u nás už k mání něco lepšího?

Obrovské sezónní mnohakubíkové zásobníky jsou asi spíše slepou větví
vývoje, ale pokud jej máte zdarma, tak izolace už problém není, opět to
může být sláma, standardně se užívají celulózové vločky. Stačí ale běžně
tak sto litrů na metr čtvereční kolektorové plochy. K mání nejsou ale
běžně ani takové, pokud vím, pro soustavy s kolektorovou plochou nad šest
metrů čtverečních. My je děláme tepelné zásobníky netlakové, s tlakovou
menší nádobou vevnitř.  Jako komerční stavebnice ze dvou typů materiálu
jsou k vidění na veletrhu na začátku března v hornorakouském Welsu (dost
velké město hned za Lincem), asi se najdou obrázky někde na mých
stránkách. 

> >      Co suché záchody, údajně to funguje.

Funguje, dají se i postavit místo koupit hotové. Užívají se i ve více
patrových budovách. 

> >      Vyplatí se částečně zakopat dům do země, myslím do 1/3?

Jinde než od jihu klidně, ale je to energeticky vzato dost jedno. Pod zemí
se stěží dá použít ta nejlevnější tepelná izolace, na jejíž tloušťce
neradno šetřit. 

> > Dá se u nás sehnet slušná rekuperační jednotka za slušné peníze?

Asi ji už dělá Atrea. Jak velkou a za kolik nevím. Jestli ohřívá i vodu,
jako Maico-Aerex (ta má za nevalným přesuvníkem tepla tepelnou pumpu),
taky nevím.

> > Chtěl bych obvodové stěny domu odlít z betonu, musí to být odlito
> > celistvě, ohledně napojení, nebo po částech, nebo po stěnách...Jak?

No, asi po vrstvách, ne po stěnách. Vrstva nemusí být nutně celé patro.

> >      Co říkáte na kořenové čistírny, pokud se tomu takto říká?

Je to skvělý, jediný trvale udržitelný způsob čištění. Pro velká města se
ale zatím používá jen ojediněle, když to krajina dovolí. Je takový
příklad na Floridě.

zdraví Jeník Hollan