[Ekodum]odvlhcovani zdi zespodu mokrene

[Jan Hollan]

Dobrý den, omlouvám se za opožděnou odpověď,

věnoval jsem se teď pořád venkovnímu osvětlování, teď mám ale jednu
důležitou etapu za sebou. Tak mohu na skok zas k domům. 

Odpovědět s kvantitativní jistotou na Váš dotaz o vlhkosti spodku zdi,
oddělené parozábranou od vnějšího prostředí, neumím. Mohu jen odhadovat.

Zeď zajisté nebude vlhčí než zemina, které se dotýká. Vlhčí může být zeď
sklepa ve svahu, pokud jím v parném horkém létě protéká vzduch směrem
dolů. Vlhkost z něj může tehdy na zdech kondenzovat. Tím spíš, je-li
naopak v zimě chlazený opačným prouděním až k promrznutí, pak se chová
vlastně jako roura, přes kterou se v moderních domech nasává větrací
vzduch.

O nezavodněné zemině bych soudil, že její vlhkost je v hloubce přes půl
metru v rovnováze s půdním vzduchem vysoké relativní vlhkosti, obvykle asi
nad 95 %. Aby vlhkost zdi byla menší, musí ji obklopovat vzduch sušší při
teplotě, jakou má ona zeď.

V létě severní neizolovanou zeď venkovní vzduch nevysuší, ostatní
orientace případně ano, svítí-li slunce a zdi zteplají -- to určitě
udělají, když jsou dost tmavé. V zimě může sušit všechny zdi. 

Neprůsvitně izolované zdi, které slunce nezahřeje, se v létě ve spodních,
chladnějších částech nesuší vůbec. V zimě ano, je-li tepelná izolace
směrem ven prodyšná. Směrem dovnitř, to podle jejich teploty, bude-li
vzduch uvnitř mít vlhkost padesát procent při dvaceti stupních (tak nízkou
může v mraze mít i při nepřehnaném větrání) a zeď více než 12 stupňů, tak
ano. Ale ona ta zeď bude asi mít teplotu vyšší a bude i směrem dovnitř
spolehlivě vysychat, tj. mít vlhkost nižší než zemina. Rozhodně tam, kde
na tom záleží, totiž blízko svého povrchu. Mokrá by mohla zůstávat jen
tehdy, kdyby nasákavé cihly sahaly až pod hladinu spodní vody hned kousek
pod interiérem.

Anebo, kdyby byla hrozně studená, tj. zvenku neizolovaná. Pak by vnitřní
povrch mohl být mokrý od kondenzace zevnitř, a zeď by se odvlhčovala
vlastně ven, do suchého mrazivého vzduchu. Takový zdroj vlhkosti je asi
vydatnější než vzlínání zespoda, a řekl bych, že ten ve skutečnosti vede
zedníky k tomu, že intuitivně sázejí na vysychání směrem ven. S teplými
zdmi, chráněnými tlustými izolacemi, nemají zkušenosti. 

Pokud je relevantní část zdi více než čtyři své tloušťky nad zvodněnou
vrstvou, vlhkosti zespodu bych se nijak neobával a parozábranu proti
průniku vlhkosti z interiéru do izolace instaloval. V nejchladnější části
zimy může být dokonce vlhkost ze zdi vítaná, škoda ji pouštět ven. 

Jedině pokud by ve zdi byly zakotveny trámy stropního sklepa, mohl by to
být pro ně problém, pak bych asi doporučil skutečně zeď pod touto úrovní
zvenčí zaizolovat prodyšně, bude v zimě schnout díky tepelnému toku
z interiéru velmi účinně, v létě vlastně taky.

zdraví Jeník Hollan

> nízkoenergetických domech apod.). Já řeším dál svůj projekt a až
> doposud jsem plánoval řešení zábrany a izolace přesně tak, jak píšete
> ve vašich materiálech, tj. zeď-zábrana-tepelná izolace. Vše se mi zdá
> s fyzikálního hlediska v pořádku. Nyní mě zarazil svým názorem zedník,
> který řekl: "Dobře, ale ta zeď bude stále nasávat vlhkost, která v ní
> bude zůstávat. Budete tam mít jak ve sklepě, tam je za zdí v podstatě
> taky zábrana proti vlhkosti - jíl."

>  Teď je otázka jestli zeď skutečně nebude jak nasáklá houba. Pomocí by
> určitě bylo silné větrání, které by zeď vysušovalo. Ale s rekuperací
> budeme větrat jen co je nutné pro hygienu prostředí. Mám teď trochu
> obavu jestli řešení těchto dvou (minimálně) rovnic má akceptovatelné
> řešení. Nedokážu přesně definovat nutnou vlhkost prostředí +
> variabilitu + absorpci (+/-) cihelné zdi tak, abych mohl nasimulovat
> nějaký iterační výpočet.