[Ekodum]Re: Topeni

[Jan Hollan]

On Mon, 14 May 2001, Aleš Brotánek wrote:

> Malo platne, nejefektivnejsi je teplovzdusne vytapeni spolu s rekuperaci.
> Jeho zivotnost je oproti teplovodnimu temer neomezena a hlavne resi za jedny
> penize setreni energii, vetrani i vytapeni.
> Kvalitní zateplení a utěsnění  nemůže existovat bez řízené výměny vzduchu s
> rekuperací tepla. protoze jinak investice do izolací devalvují, nebot
> energie, která se  zadrží izolacemi, se ztratí při větrání. Při nedostatku
> větráni zase dum plesniví a je celkove zdravotne zavadny.  

Topení formou dohřívání větracího vzduchu samozřejmě velmi podporuji,
vždyť je to ten základní skok (snížení) v ceně stavby domu, když se přejde
na pasívní standard. Proto mohou být pasívní domy (tj. bez aktivního
topného systému, k případnému topení musí stačit přihřívání vzduchu 
v extrémním případě na 50 stupňů, odtud plynou limity pro izolace) stejně
drahé jako domy s bídou splňující nízkoenergetický standard. Je to jediné
rozumné použití tepelného čerpadla pro topení -- odpadní vzduch se za
rekuperátorem ochladí i v mrazech nejníže tak na šest stupňů (protože
příchozí vzduch se nejprve ohřeje z -10 aspoň na +5 stupňů průchodem
podzemním potrubím) a lze jej dále ochlazovat až k téměř bodu mrazu 
a využít skupenského tepla vodní páry v něm.

Ale z tím plesnivěním, to bych upřesnil: domů z pasívním standardem, tj. 
s pláštěm izolujícím všude alespoň s U (k) < 0,15 W/m2K (doporučené
hodnoty jsou jen 0,1 W/m2K) kromě oken (ty mají U <= 0,8 W/m2K) a výborně
těsným, plíseň v mrazech nehrozí. Neexistují tam takové studené plochy,
kam má přístup interérový vzduch. Plošná plíseň v zimním období se může
vyskytnout jen u utěsněného domu bez nepřerušených tepelných izolací
zvenčí nebo ve škvírách domu utěsněného málo, kudy jde vzduch v mraze ven.

Že dům, který je těsný (to má být každý), obývaný a přitom nevětraný, je
nezdravý, je samozřejmě pravda. Už tím, že vzbuzuje odpor při příchodu do
něj. To se ostatně týká i spousty (netěsných) čekáren a poslucháren, všech
prostor, kde je plno lidí a chybí větrací systém nebo průvan otevřenými
okny.

> Zde je jen dvojí řešení. Buď neosazovat rekuperaci a zajistit
> přirozené větrání netěsnostmi oken a konstrukci a smirit se z nizkou
> urovni uspor a smirit se s neoptimálním větráním, které je závislé na
> vnějším povětří (jednou se větrá příliš, kdyz je vítr, jindy zase
> málo) Touto cestou je mozno nizkoenergeticnosti dosahnout jedine
> snizenim vytapeci teploty a na 20°C vytapet treba jen v obytnem
> prostoru a vsadit na tluste svetry s teplym spodnim pradlem !?!?

Já velmi doporučuji, větrání netěsnostmi neoznačovat za přirozené.
Přirozené je větrání okny, když tak (může jít někdy jen o přívod, odtah
může být v zimě či při topení komínem). Ostatně více v rozvleklém konceptu
,,Opravníku``, v html verzi viz
   Linkname: Existuje přirozené větrání?
        URL:
http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/koncepty/ooao_htm/node11.html

> Proc budi to prvni reseni odpor?
> Nekdo se vyjadril, ze mu to pripada prilis kosmicke reseni. Rekuperace se od
> ustredniho topeni lisi jen tim, ze rozvadi vzduch misto vody, na regulaci je
> treba stejne techniky. Nefunguje samotizne, to je pravda, ale  setrny
> system regulaci a mereni potrebuje.
> Problem bude asi predevsim v rovine psychologicke- nejde o doposud bezne
> reseni.

Ono asi budí odpor už samotné utěsnění domu, první krok ke zdravému
vnitřnímu prostředí i v zimě. Proto asi třeba Hnutí Duha pořád píše a
mluví o ,,zateplování``, když utěsňují (často bohužel nedokonale, v mylném
domnění, že je to tak lepší). Je to kontraproduktivní, věci se mají
nazývat pravými jmény. Utěsněná škola zdaleka není ,,zateplená``, tj.
zabalená do pořádné peřiny a s okny, která jsou zevnitř teplá.

Ale popravdě řečeno, i u pasívních domů se někdy topí jinak než dohříváním
vzduchu z rekuperátoru. To hlavně tehdy, když lidé chtějí doma mít 
v interiéru kamna. Ta na topení stačí, dům je uvnitř při pořádné vnější
izolaci a oknech skoro izotermický, i když se topí jen v jednom místě a
jen občas, třeba o víkendu, když má někdo chuť topit. Mohou to být ale i
kamna samočinná, peletová, která topí podle programu a čidel. Mít takových
teplých těles po bytě víc je v pořádně izolovaných domech zbytečné. 

Ono totiž v pořádně izolovaném domě je těžké docílit toho, aby někde bylo
20 °C a někde o dost míň. To míň nebude pod 19 °C ani ve velkých
mrazech. A pokud jsou všechny plochy v domě teplejší než 17 °C, včetně
oken, zima tam nikde nebude. Pasívní dům je útulný. 

Touha mít doma kamna, ať již ke koukání do plamene přes průhledná dvířka, 
kvůli plotně na vaření nebo kvůli sálání, by mohla být jediným rozumným
argumentem, proč v dvoubytovém domku topit v každém bytě zvlášť. Jinak je
společné topení pro oba byty levnější na pořízení i trochu na
provoz. Jeden peletový kotel se v Rakousku užívá pro skupinu rodinných
nebo i malých bytových domů -- je zkrátka ve sklepě jednoho z nich. Přesné
účtování dodaného tepla je levnější než řada kotlíků či kamen a také je to
tak pohodlnější pro uživatele (např. to nezabírá tolik místa).

(Že i kamna mohou být výborně účinná, o tom není sporu, ta dobrá by měla
mít i kyslíkovou sondu ve spalinách. Větší kamna/kotle ale bývají
účinnější. Jeden peletový Hargassner má už 95 %.)

zdraví Jeník

> ----- Original Message -----
> 
> > Vazeni, radi bychom znali vas nazor na to, co je ekologictejsi (resp. mene
> > energeticky narocne pri zapocteni energie potrebne na cely zivotni cyklus):
> > relativne neucinne topeni v kamnech drevem, nebo zavedeni ustredniho (se
> > vsemi souvisejicimi rozvody) s velmi ucinnym kotlem na drevo.
> > A jeste jeden problem: Dve rodiny budou obyvat jeden dum, v patrech. Jedna
> > chce ustredni topeni, druha ne. Bylo by vhodnejsi, aby jedna rodina mela
> > etazove ustredni topeni a druha kamna, nebo by bylo lepsi jedno ustredni
> > topeni pro cely dum?
> >
> > Tesime se na vase rady, Standa&Petra