[Ekodum]Re: Plastova a polystyrenova izolace ve stenach

[Jan Hollan]

> Ja bych je doma nechtel. SK
> 
> >From: "Vitek Novak" <enviroAmbox....cz>

> >V jednom typu domu byla soucast tepelne izolace plasticky film ktery dum 
> >tak dokonale zahermetizoval, ze se doporucovala pravidelna vymena vzduchu 
> >kazdy den (pripadne i dodatecne vetraky) a v koupelne se musel nainstalovat 
> >specialni vetrak vetsi kapacity aby se vsechno vlhko mohlo dostatecne 
> >odsat.
> >
> >V druhem typu byl soucasti tepelne izolace polystyren.

No, ony se domy opravdu musí větrat. Všechny. Ty nejhorší se spoustou
škvír sice za větru či mrazu větrají samy (při mrazu se přitom často velmi
účinně ničí kondenzací vlhkosti z odcházejícího vzduchu ve stěnách), ale
při bezvětří a venkovních teplotách blízkých vnitřním to tak už není. Tak,
aby to zhruba vyhovovalo (nehledě na poškození jejich konstrukce), větrají
,,samy`` řekněme dvacet procent času za rok.

Na tomto (nežádoucím) větrání mají ,,zásluhu`` jen škvíry a otvory
vůbec. Prodyšnost stěn nehraje roli žádnou. 

Všechny kvalitní domy ve vyspělých zemích kol nás musí být dobře
vzduchotěsné, ve Švédsku to už asi dvacet let vyžaduje stavební norma, je
to podmínka kolaudace. U zděných domů na to stačí i dokonale souvislá
vnitřní omítka, u lehkých je skutečně potřeba souvislá foliová vrstva
perfektně napojená např. na okna. Vyrovnávání vlhkosti pak zajišťuje vše,
co je směrem dovnitř od takové fólie, a to obvykle stačí. Kdo chce
,,nadstandard``, použije hliněné omítky či nepálené cihly pro vnitřní
zdi, to je čím dál tím obvyklejší, hlavně ty omítky jsou dnes hitem, viz
asi např. http://www.lehm.at .  

Větrat je i pak možné prostě okny, ale je to plýtvání a v mraze
diskomfort. Tak se na to používá dvojice ventilátorů, ty ale nesmějí být
téměř slyšet. Podmínkou je, že na dopravu metru krychlového vzduchu se
nespotřebuje víc než 0,4 Wh (tj. na průtok bytem 120 m3/h musí stačit
celkový elektrický příkon pod 50 W). Žádné malé větráčky--sirény. Firmy v
německy mluvících zemích se to už rychle učí, úspěšných realizací je už
stovky. 

Každý den se přesně vzato větrat nemusí, když v budově nikdo týden není,
větrat je zbytečné. Stačí vyvětrat před příchodem (pokud je větrání
automatické) nebo průvanem po příchodu. Na argument, že ne nutné trvale
odvětrávat jedovaté výpary, je jen jedna správná odpověď: vyloučit zdroje
takových emisí v konskrukci a zařízení domu, to je opravdu zásadní
požadavek na ekologické bydlení.

Polystyren není nic špatného, ale komu není milý, může klidně něj používat
např. korek ve stejné tloušťce, tj. třeba té kompromisní 1/3 metru (i dnes
ale se i u budov, považovaných za příkladné, vyskytnou izolace jen o
trochu tlustší než 1/5 metru), když ne celých 40 cm.  Podporuje tím
zachování porostů korkového dubu ve Španělsku a chová se tak velmi
ekologicky.

Kdyby netrval na pevném izolačním materiálu, má k dispozici ovčí vlnu nebo
levnější konopí či len, vše běžně na rakouském trhu (ovčí izolace se
dělají i u nás). Je to jen otázkou gusta a případného dobrého pocitu 
z podpory toho či onoho odvětví. V Rakousku nejsou ceny přírodních
izolačních materiálů zase tak o moc větší než ceny polystyrénu nebo
minerálních izolací, u nás zatím ano. Bylo by mrzuté, kdyby někdo kvůli
cenám šetřil na tloušťkách, to by si počínal věru neekologicky. Pokud
ovšem není obklopen horami dříví a na topení či ohřev vody nepotřebuje a
nikdy nebude ani ždibec fosilních paliv.

Ekologické, tj. pasívní domy, se staví velice různorodými technologiemi,
pestřejšími než domy doposud běžné.  Fantazii architektů či vlastníků
samotný požadavek na velmi nízkou potřebu dodávek energie do domu věru
nijak nesvazuje.

Více o tom třeba na mých stránkách
  http:\\astro.sci.muni.cz\pub\hollan\e_papers
 nebo URL v archivu tohoto mailinglistu nebo obdobného na
  http:\\amper.ped.muni.cz

Elementární úvod do současných zásad stavění poskytuje pěkná útlá knížka 
Gestaltungsgrundlagen Passivhäuser, viz
http://www.verlag-das-beispiel.de/buecher/html/buecher_home.asp?rubrik=Architektur 

zdraví Jeník Hollan