[Ekodum]Re: FW: (Fwd) p. Hollan

[Jan Hollan]

Vážený pane Skýbo,

tak se konečně dostávám k odpovědi, ještě to ani nejsou dva měsíce...
(už jsem se omluvil, ale opozdil jsem se ještě dál, tak znovu...)

On Thu, 8 Feb 2001, Skyba Pavel wrote:

> Dobrý den pane Hollan,
> takže nedalo mi to a musel jsem se s tím prokousat ještě včera večer... Mám
> tady své postřehy - jsou leckdy kontroverzní, ale jen z toho může něco
> vzniknout...:
>
> 1. z tepelně technického výpočtu mé zdi, dle ČSN730540 plyne:
> a) stávající stav - vnitř.om, zeď hliněná (450mm), vnějš. om; R=0,69m2KW-1;
> kondenzační oblast cca od poloviny zdi do rozhraní pod vnější omítkou;
> bilance kondenzované vodní páry je kladná (více se vypaří) a je
> +2,9kg/m2/rok (zkondenzuje 1,6)
>
> b) nový stav - vnitř.om, zeď hliněná (450mm), tepelná iz. min. vlna (100mm),
> vnějš. om; R=3,05m2KW-1; kondenzační oblast = místo v rozhraní pod vnější
> omítkou; bilance kondenzované vodní páry je kladná (více se vypaří) a je
> +2,54kg/m2/rok avšak méně zkondenzuje (1,4)
>
> Z toho a z potenciální finanční a realizační náročnosti plyne to, že si
> nebudu moci dovolit zateplení větší než těmi 100mm (a myslím, že bude dost
> dost dobré).

Já jsem ty bilance vody v konstrukcích nikdy nepočítal, nicméně je mi
jasné, že případy, kdy by se během let hromadila, nejsou u běžných skladeb
zdí obvyklé. Jen mi připadá, že je asi dobře, když se voda nehromadí ani 
v tuhé zimě. Jednak trošku zhoršuje izolační vlastnosti a jednak když
zamrzá, asi u některých konstrukcí může vést po desetiletích k poškození.
Vážné to ale u prodyšných izolací asi není. U málo prodyšných to může být
ve spárách jinak, viz poznámku o provedení vakuové izolace
v ,,kolejnicích`` na
     Linkname: 4. Schienensystem
        URL: http://www.zae-bayern.de/ZAE/baumesse.html#pos4
 (ty vakuové izolace jsem viděl ve Welsu, o kterém píšu článek), tam
parozábranu mají (dokonce z hliníku místo polyetylénu). Jinak adresa 
             http://www.zae-bayern.de 
 je asi vůbec zajímavá. 

 
> 2. Okna hodlám osazovat kastlová (nová, avšak starodávné koncepce), malá
> (vychází z původních rozměrů 1200x800mm), zasklená dvojsklem a jednosklem na
> plně zateplené ostění pomocí 50mm vaty v celé tloušťce zdi; při vysoké tl.
> zdi bych z okna měl "šachtu"....

Já bych velmi doporučoval ostění vynechat. Alespoň pevná část rámu oken by
určitě měla být překrytá vnější tepelnou izolací zdi (jsem moc rád, že mi
takovou věc jako samozřejmost nedávno zmínil už i praktik nad jiné,
architekt Georg. W. Reinberg, viz o něm na http://www.reinberg.net).  

U tenké izolace jednoduše v plné její tloušťce. 

Až u izolací tlustších než 15 cm začíná být na místě okno vystrčit poněkud
před vodivou zeď, hlavně, když jsou malá, nejen kvůli výhledu, ale i kvůli
geometrickému tepelnému mostu na kraji. Ostění by mělo být vždy jen
povrchově upraveným čelem vnější izolační vrstvy budovy.

Alternativou tepelně méně příznivou, nicméně umožňující ponechat okno ve
tvrdé části zdi, je samozřejmě sešikmení čel izolační vrstvy kolem
oken. Našel jsem o tom nedávno článek na skvělé adrese
             http://www.eb-online-magazin.de
 na kterou odkazuje renomovaná
             http://passiv.de
 -- konkrétně je to článek
   Linkname: Mehr Licht für Fenster
        URL: http://www.eb-online-magazin.de/archiv/heft0003/thiess.htm
 který tvrdí, že takové řešení má dlouhou tradici.


> 3. Jakákoliv izolace hliněné zdi (zvenku) zruší vliv vnějšího prostředí na
> zeď a ta pak ztrácí možnost akumulace zvenčí a tím i její výhodné tepelné
> působení v protifázi s venkovní teplotou (viz čl. Dům pro celý život,
> ARCHITEKT 5/99, Ing. Jan Kříž, Brno) - to je hlavní důvod mých pochyb o
> zateplení, i když jej potřebuju....

No, to je problém zdí v jižním kvadrantu. Zaizolovat je tak, že se slunce
v chladném období nevyužije, je skutečně škoda. Avšak taková neizolovaná,
ba i jednoduše zasklená zeď vždy v úhrnu zvyšuje potřebu topení (i když
při zasklení v části roku potřebu topení omezí).

Izolací, nad kterou člověk nemusí plakat, je fasádní kolektor. To je tedy
zeď izolovaná a zasklená, přičemž izolace je krytá absorbérem. Ježto je to
hlavně na zimu, je velmi šikovné mít absorbér vysoce selektivní, čili
TiNOx, pokud bude ohřívat vodu. Fasádní kolektory se v Rakousku
stávají hitem a budou časem asi nejrozšířenější, je to skvělá věc. 

V Rakousku se vyvíjí i levná izolace voštinová či jaká, jak plastová tak
papírová, ale přesnější informace nemám. To je jistě zajímavá budoucí
alternativa (známé polykarbonátové voštiny STO jsou příšerně drahé a
izolují mizerně). Momentálně je nejlevnější transparentní izolací prostě
některé výborně tepelně izolující zasklení... 

(jiné hi-tech futuristické řešení viz
   Linkname: Bayerisches Zentrum für Angewandte Energieforschung e.V.
          (ZAE Bayern)
        URL: http://www.zae-bayern.de/projekteabt2/SWD.html
) 

Radil bych asi jižní stěny nalíčit tmavě a zaizolovat tlustě zatím jen ty
ostatní, ušetřené peníze z jižní zdi se mohou použít pro vyšší tloušťku
ostatní izolace...

> 4. Máte nějaké (osobní) zkušenosti se Stramitem?

vůbec žádné, přesto jej doporučuji např. místo sádrokartonů

> 5. Já vidím PS jako nevhodný pro vysoký dif. odpor (koef. dif. odporu) -
> nedokáže zprostředkovat výpar vody, tzn. že je nevhodný do místa, kde voda
> je v běhu (kondenzace + výpar); navíc je nasákavý a to nevratně...

Ona ale zeď pod ním směrem ven schnout nepotřebuje, stává se prostě zdí
vnitřní. Četl jsem i o vzorových příkladech tuším z Rakous, kde se
obyčejný polystyrén používá i pod zemí. I vlhký izoluje celkem dobře, za
stejnou cenu jistě mnohem víc než XPS (jak dobře, to ale přesně nevím,
zajímalo by mě to).

> 6. Parozábranu pod tep. izolaci zdi nechci - nechci zamezit zdi vlhkostně
> komunikovat s okolím, aby se ne zrušily příznivé vlhkostní vlastnosti
> hlíny...

Ty příznivé vlastnosti se týkají jen komunikace s interiérem. Tok vody
přes zeď je zanedbatelný oproti větrání. Zimní schnutí vnější části zdi je
vlastně nežádoucí -- pokud vlhkost ven utéci nemůže, skvěle na celou zimu
udržuje milou vlhkost doma i při vydatném větrání. Leda, že by šlo naopak
o letní odvlhčování interiéru, ale o tom bych v našem klimatu pochyboval,
potřeba moc není.

> 7. Omítka s vysokým koef dif. odporu - relativně - je i obyčejná
> vápnocementová vnějš. om. - viz. 1. - (faktor 19) a v konstrukci kondenzace
> je; vzhledem k hlíně (fak. 2) a vatě (fak. 3) je vysoká; lepší už je jen
> vápenná om. (fak. 6), ale ta nic moc nevydrží venku...

Starost o množství zimní zmrzlé vody pod omítkou odpadne, pokud se tam z
interiéru pára nedostane. Lze se ale také o vlhkost při volbě omítky 
prostě nestarat, dopadne to jistě dobře. 

> 8. Na přednášku asi nedojedu - díky za informaci o ní - ale text si určitě
> přečtu.
> 9. Tep. izolace od základů pěnovým sklem je výborný nápad - pokusím se jej
> realizovat na zbytku obvodových zdí. Nemáte s tím nějakou osobní zkušenost?

Osobní nemám, jen dva vzorky od Foamglass, je to ale mnohem dražší, než
jsem doufal (kubík asi 13 tisíc při té nejmenší pevnosti). Asi je potřeba
hledat jiné cesty. Firma nicméně izolaci přímo pro náklady nabízí -- 
v tenké vrstvě (nic pro pasívní domy) zase tak úplně nesmyslně drahá není. 

> Takže to je vše - je to takové nekompaktní, ale tak to cítím. Pokud mi k
> tomu ještě něco napíšete, budu velmi rád!
 
> Hezký den
> Ing. Pavel Skýba
> Uh. Hradiště

Ještě k dalšímu dopisu, k úryvku:

> Trošku mi tam nesedí ty teze o tom, že zeď musí dýchat jen v
> bezprostřední vnitřní povrchové vrstvě (cca 10mm). Co Vás k tomu vede?  
> Myslíte, že zbytek zdi, byť by byla i velmi difůzně otevřená, se
> nepodílí na vhkostním režimu v místnosti?

Podílí, ale ne v denním chodu. Až na případ nezanedbatelné sezónní zásoby
vlhkosti v hliněné zdi (jestli něco takového existuje, jsem ale nikde
nečetl ani nepočítal, jen hádám, že ano) je proto podstatná jen taková
tenká vrstva (u ovčí vlny ovšem tlustší). Proto prudce roste popularita
hliněných omítek v německy mluvícím světě.