[Ekodum]Okna

[Jan Hollan]

On Mon, 19 Feb 2001, Vita Vydra wrote:

> >Já bych rozhodně nedoporučoval přidat další obyčejné sklo. 
> >To považuju za mrhání a anachronismus. 
> 
> Proc? V cem je vyhoda folie oproti sklu? Je lehci, to je pravda, ale
> zase hur vypada. Cena je asi stejna, tepelne vlastnosti take (
> respektive pridane sklo je ve drevenem ramecku takze se zlepsi i
> izolacni vlastnosti ramu okna.). Jakou folii pouzivas? Je to folie s
> pokovenim?

Ty, co doporučuju, stojí tak tři až patnáct korun za metr čtvereční, tedy
o řád až dva míň než sklo. Namontují se prostě čtyřmi kousky dvoustranné
lepicí pásky a obyčejnou izolepou. Když je člověk má, trvá montáž na jeden
rám pár minut, až na mytí povrchu skla v budoucí dutině, to dá nejvíc
práce. Jediný problém je, kde je takové fólie koupit -- jsou k dostání 
v šířce 70 cm občas někde v papírnictví.

Technoplast Chropyně vyrábí libovolné šířky z polyesteru, ale aby
se fólie dala rolovat a odrolovávat (tj. aby se na sebe Van der
Waalsovsky nelepila), dávají do ní plnivo, které ji poněkud zmatní. Navíc
ji asi dosud v žádném maloobchodě neprodávají. 

Skutečnost, že je fólie na rámu nalepena, prozradí většinou leda ta
izolepa, a ani ta moc ne. Lehounce matná fólie působí dojmem, jako by okno
nebylo dokonale čisté, což je jistě někdy estetická vada, ale mnohem menší
než orosení. Máme takovou v kuchyni, od té doby vidíme ven i v největších
mrazech pořád dobře, dřív bývalo okno dole běžně orosené, když jsme něco
vařili.

V každém případě je lehounká matnost fólie neškodná, je-li tak jako tak za
záclonou, pak si fólie nikdo nikdy nevšimne. 

Fólie, která by měla nízkou emisivitu, ale sluneční záření výborně
propouštěla a přitom vydržela i v interiérovém vzduchu, snad prý existuje
(tj. Southwall ji vyvinul), ale jestli se už prodává, nevím. Fólii, která
má zvýšenou odrazivost i pro sluneční záření (nad těch osm procent jako na
každé dielektrické dvojvrstvě), velmi důrazně nedoporučuji pro použití 
v zimě. Tehdy je velmi škoda každé trochy záření, která se nedostane
dovnitř. Škoda je ho ostatně i za zamračených letních dní. Ochranu proti
slunci je nutné řešit odraznými plochami mobilními nebo (na jihu) přesahem
střechy apod. 

Já jsem se o takové levné fólie hodně zajímal hlavně do okamžiku, než jsem
si na vzorcích z Chropyně ověřil, že mají stále ještě dost značnou
propustnost pro dlouhovlnné IR záření. Sklu se tedy v tomto ohledu
nevyrovnají, dvojí fólie na obou rámech kastlových oken přinese stěží více
než jedno obyčejné přidané sklo. Přesto je to za málo peněz dost muziky a
rosení dost možná zabrání už fólie jediná. 

(Nějak jsem doufal, že polyester je nad 4 mikrometry pro záření 
i v tenkých vrstvách nepropustný, neb nepropustné jsou povrstvené
polyesterové fólie HeatMirror. Ono to ale je zřejmě jen tím
povrstvením.)

> > Aby okno s obyčejnými skly izolovalo ne úplně špatně, musí být skla
> > aspoň 5 cm od sebe (lépe 20 cm) a oddělená dřevem, ne kovem. 
> To myslim je povera. 
> Pravda sam jsem to nikdy nemeril, ale vsechny mne
> dostupne moderni udaje se shoduji, ze optimalni mezera je asi 15 - 20
> mm v zavislosti na teplote, pokoveni a druhu vyplne (argon, vzduch
> atp.). Program Thermo-k.exe, ktery je ke stazeni na adrese
> www.rivallglass.cz vcelku odpovida me dostupne literature. Jediny
> argument pro vyse uvedene tvrzeni je prave odstraneni studeneho okraje
> pri vetsi mezere ( a preruseni spary v pripade spaletovych oken).

On ten program z LBL je asi napsaný právě jen pro tenká souvrství, verze
Window 4 se dokonce při tlustší dutině (snad už 5 cm) zhroutí. Jakési
stavební tabulky (asi ty hnědé od Vaverky a spol., nemám je u sebe)
udávají monotónně rostoucí funkce, co se závislosti tepelného odporu na
tloušťce vzduchové dutiny týče, dokonce nejen pro svislé dutiny, ale i pro
vodorovné, kde je teplejší strana dole. Podobné závislosti jsem viděl i
jinde. Pro Ar to ale už je možná jinak, tím spíš pro Kr, kde skutečně
možná nejlíp izoluje dutina tenká. Ale kdoví. 

Rád bych někdy zjistil, jak je to doopravdy. Psal jsem o tom jednou už do
LBL Dariushovi Arastehovi, tehdy se vymluvil, že spěchá, napíšu mu znova,
třeba už odpoví. Ve Zlíně je nějaká laboratoř, která okna měří, ale nevím
ani emajl ani její www. Vzhledem k tomu, že tam zítra jedu, asi by stačil
i telefon, rád bych se tam stavil.

> 
> >Ještě je potřeba zabránit kondenzaci v dutině pod fólií. Na to je potřeba
> >vyvrtat díru do vzduchu venkovního, lépe díry dvě (nahoře a dole), a dát
> >do nich vatu, aby se do dutiny nedostal prach. 
> Neni z tohoto duvodu lepsi pridat folii nebo sklo z vnejsi strany?

To jo, ale žádná fólie by zvenku nevydržela přes léto. Přes zimu ale možná
ano, je to zajímavý nápad. Jen u nás máme rámy takové, že tlustou dutinu
poskytují jen na straně vnitřní. Povrstvené sklo ale má jako vnitřní
výhodu, neb vrstva se zahřívá sluncem a jen tak se to využije. Kdyby bylo
venku, zase nebude problém s chladnou čárou za tlustým rámečekem 
s převahou pěnového polystyrénu.

> >O kus levnější je doplnit přece jen další sklo, ale to musí být s
> >povrchovou vrstvou, která funguje pro neviditelné záření skoro stejně jako
> >alobal či napařený povlak v dutině termosky.
> 
> puvodni dvojsklo ma 'k' kolem 2.86 W/Km2
> s pridanim  folie nebo  skla je to cca 1.87 W/Km2
> sklo nebo folie s pokovenim to vylepsi na 1.37 W/Km2

Tak nějak to bude (akorát pro ty setiny by se musely velmi přesně
specifikovat podmínky na vnější straně oken), příklady a hodnoty pro různé
takové případy uvádím v souboru pozn_o (vlastně svém pracovním konceptu) v
adresáři
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/okna/
 (v tom druhém souboru o fóliích a úpravách oken píšu podrobně).

Škoda, že ty fólie s odolnou vrstvou nízké emisivity a vysoké reflektivity
(tedy nepropustnou nad 4 mikrometry), asi ještě nejsou na trhu. Zbývá tedy
to sklo s pyrolitickou tvrdou vrstvou s nepříjemně vysokou emisivitou
0,2. Pokud přidat sklo, tak výhradně takové. Na metr čtvereční ušetří
další padesátikorunu ročně (nebo tak nějak), takže se zvýčená cena oproti
obyčejnému sklu zaplaží za pár let, komfort se zvýší ale
okamžitě. Izolační vlastnosti rámečku mohou být velmi prospěšné, to se ví,
je proto vhodné, když obsahuje co nejvíc pěny. 

za užitečnou interakci děkuje a zdraví
Jeník 

PS. 
 pro nové adresáty: starší diskusi k oknům najdete na 
  http://amper.ped.muni.cz/ekodum a URL tam uvedených 
 -- budu rád, když k tomu tam něco napíšete (hlavně pan inženýr Bejček 
k té odolné fólii s vysokou lwIR reflektivitou). 
 
PPS.
 Paní inženýrce Kovaříkové děkuju za vzorky a omlouvám se, že jsem se už
dávno neozval. V prodejně na Minské jsem se taky už dlouho nestavil,
jestli tam už fólii mají v šířce přes 70 cm, tím lépe. Ty pokovené fólie
na rolety jsou myslím ohromně perspektivní, i při omezené šířce rolí, viz 
soubor (už ne jen koncept) okna_tes.

PPPS. 
 Rivallglass (či pana Jabůrka) prosím o detailní údaje k oknům, které mám
teď na hvězdárně, raději i jako jeden list A4 nebo A5, ať je mohu dát
zájemcům do ruky.