[Ekodum]Okna

[Jan Hollan]

>  s dvojskly,
> s mezerou 11 mm (u většiny oken)a 16 mm (u jednoho okna).
> Při chladném počasí se nám okna neustále rosí, musíme je proto
>  stále utírat. Nejprve se orosí okraje dvojskel a při velké venkovní
>  zimě rosení pokračuje v celé ploše oken od spodu nahoru. Rosení
>  nesouvisí s tím, zda máme v oknech těsnění, nebo zda jsme ho
>  vyndali. Dále upozorňuji, že poměrně často větráme, takže
>  nedostatečné větrání by nemělo být příčinou rosení.
> Prosíme, pokud byste mohli odhadnout příčinu rosení, které také
>  vede k plesnivění tmelu mezi okrajem dvojskel a dřevěnou lištou,
>  uvítáme, když nám ji sdělíte.

On už pěkně odpověděl Víťa Vydra, já bych dal ale ještě jednu mírně jinou
radu.

Je jasné, že problém je v tom, že celá plocha okna bývá moc studená.
Nejstudenější jsou okraje skleněné plochy, to proto, že rámeček
oddělující obě skla je ten nejhorší možný, totiž z dokonale tepelně
vodivého hliníku. Teplota vnitřního skla u tohoto okraje je tak jenom 
o málo vyšší, než je průměr teploty venku a teploty v interiéru. Je-li
venku mráz, voda tam kondenzuje, i když doma máte krásný vzduch. Aby
nekondenzovala, museli byste mít vzduch špatný, totiž příliš suchý -- ten
se dá přehnaným větráním snadno docílit, ale výhoda to věru není. Větráme,
abychom doma měli pěkně, ne aby se dobře žilo špatným oknům.

Já bych rozhodně nedoporučoval přidat další obyčejné sklo. 
To považuju za mrhání a anachronismus. 

Okna s obyčejnými dvojskly plněnými vzduchem jsou bohužel ta nejhorší,
která se ve dvacátém století používala. Izolují sice až dvakrát lépe, než
jednoduché zasklení na hradech, ale to je tak všechno. Na těch okrajích se
od jednoduchého zasklení liší pramálo. Aby okno s obyčejnými skly
izolovalo ne úplně špatně, musí být skla aspoň 5 cm od sebe (lépe 20 cm) a
oddělená dřevem, ne kovem.

Co teda v nouzi udělat? Jediné levné řešení je přidat průhlednou plastovou
fólii. Prostě se nalepí na rám. Pomůže to tehdy, když mezi ní a sklem
vznikne dutina tloušťky aspoň jednoho centimetru, lépe oněch aspoň 4 cm. 

I na ní sice bude v mraze kondenzovat vlhkost (určitě v koupelně a
kuchyni), ale už ne tak moc a dlouhá období. Rosa ale nebude zatékat na
tmel, nýbrž na parapet, tam si s ní člověk už nějak poradí. 

Kdyby byla ale fólie moc blízko skla, pomůže zanedbatelně (až ochranu toho
tmelu). Bylo by potřeba přidat na křídlo okna rámeček ze čtyř latí, aby
dutina byla dost tlustá. Takový rámeček by mohl být i jen na zimu. 

Ještě je potřeba zabránit kondenzaci v dutině pod fólií. Na to je potřeba
vyvrtat díru do vzduchu venkovního, lépe díry dvě (nahoře a dole), a dát
do nich vatu, aby se do dutiny nedostal prach. 

Mnohem dokonalejším řešením je nahradit taková špatná dvojskla co
nejlepšími souvrstvími trojitými. Bohužel, taková, která by neměla výrazný
tepelný most na okrajích, u nás k dostání asi nejsou.

O kus levnější je doplnit přece jen další sklo, ale to musí být s
povrchovou vrstvou, která funguje pro neviditelné záření skoro stejně jako
alobal či napařený povlak v dutině termosky. Takové stojí od 250 Kč za
metr čtvereční výše, nařezané spíš až kolem čtyř set. Aby pomohlo, musí
být vzniklá vzduchová dutina (s velmi potlačeným zářivým přenosem) pořádně
tlustá, ne jeden nebo dva centimetry. Není to moc levné, začal bych
proto tou fólií a pak asi někdy vyměnil celé skleněné souvrství.

Více o oknech viz adresář
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/okna/
 a soubor okna_tes.pdf (či podadresář okna_tes_html)

s pozdravem Jeník Hollan