[Ekodum]o vymene oken

[Jan Hollan]

Máme vyměnit okna za nová?
   
Ne, nemáte. Aspoň ne letos. Ona totiž ještě nejsou na českém trhu
žádná tak dobrá, aby stálo za to koupit je místo starých. V německy
mluvících zemích už dost dobrá okna na trhu jsou, takže časem budou
snad i u nás. I tam jsou to ale teprve začátky a vývoj jde rychle
kupředu.
   
U nás ještě namnoze trvá doba, kdy lidé vyměňují poměrně dobrá okna za
horší. Na rozdíl od chudáka, který výměnami získal za krávu postupně
jehličku, kterou pak ztratil, za to ale navíc hodně platí.
   
Poměrně dobrými okny rozumím ta klasická, tzv. dvojitá či kastlová,
tedy vlastně dvě okna za sebou. Pravda, pomaleji se otvírají, napřed
vnitřní a pak vnější, ale za to dobře fungují, tj. jakž takž tepelně
izolují. Navíc se prostor mezi nimi dá využít. Je to leckdy levná
chladnička nebo prostor pro květiny, může tam být umístěna roleta nebo
žaluzie. Dnes se objevuje možnost, mít tam roletu nebo žaluzii
takovou, která velmi sníží tepelnou propustnost okna ven (za zimních
nocí) nebo dovnitř (za horkých dní), o tom více dále.
   
Velkou vadou všech ostatních typů oken je, že mají malou hloubku a že
tedy příliš mnoho tepla uniká ven skrze jejich rám a ještě více zdí
kolem tenkého rámu. Tak je tomu vždy při obvyklém způsobu jejich
usazení, kdy se nová okna dávají do zdi kdekoliv v místech původního
dvojitého okna. To původní bylo tlusté skoro jako zeď sama (nebo
u tlustých zdí alespoň dvacet centimetrů) a tepelný most způsobený
tokem tepla zdí kolem rámu nebyl příliš výrazný. Kolem tenkého rámu je
ale utíká tepla klidně čtyřikrát více a rámem samotným dvakrát více!
   
Ne, že by to tak být muselo. Nové okno nemusí únik tepla na okrajích
zvětšit, pokud se instaluje současně s vnější tepelnou izolací. Tehdy
ale musí rám okna navazovat hladce na fasádu a vnější tepelná izolace
musí neztenčená přecházet až na rám, alespoň na jeho pevnou část.
Tepelný most kolem rámu tak úplně odpadne a i únik tepla rámem se
velmi zmenší.
   
Takové pravidlo, kam umístit okno, platí u nepříliš tlustých tepelných
izolací, řekněme do patnácti centimetrů. U tlustších, takových, které
radikálně zvýší kvalitu domu, patří okno obvykle ještě dále ven, až do
izolační vrstvy. Ta by měla být tlustá třicet až čtyřicet centimetrů
a to by u oken, která nejsou opravdu velká, znamenalo jejich
nepříjemné ,, utopení``. Vhodné umístění jiného než dvojitého okna je
pak asi v polovině tloušťky izolační vrstvy. Tíha okna přitom může být
nesena šikmými závěsy z nosné části stěny.
   
Pokud kryje vnější tepelná izolace jen pevnou část rámu, velice záleží
na tepelné propustnosti jeho pohyblivé části a také na tepelném mostě,
který je tvořen distančním rámečkem na okraji dvojskla. Existují
tlusté rámy s částmi z pěnového polyuretanu (nebo rovnou z této
hmoty), které izolují skoro stejně dobře jako nejlepší zasklení,
takové ale asi u nás zatím nikdo nenabízí. Pokud bychom použili rám
izolující hůře, je jen jediné plně uspokojivé řešení: vnější tepelná
izolace musí pokračovat i přes pohyblivou část rámu, nejlépe až na
sklo samotné. Těsný kontakt mezi izolací a oknem zajistí pružné
silikonové těsnění. Znamená to ovšem změnu vzhledu domu: bude vidět
jen fasáda a skleněné plochy, rámy se dají leda vyznačit na fasádu
barvou. Osobně věřím, že taková řešení se stanou v budoucnu běžná,
ostatní jsou vždy jen kompromisem, který v mraze není uspokojivý.
   
Častým argumentem pro výměnu starých dvojitých oken za jednoduchá
s dvojsklem bývá, že stará okna jsou netěsná. Ve skutečnosti se dá
každé staré okno dost levně utěsnit, přičemž je obvykle také potřeba
opravit jeho západky. Těsní se přitom vnitřní okno, a to co
nejdokonaleji. Jinak totiž může proniknout v zimě vlhkost z místnosti
do prostoru mezi okny a vnější okno se pak orosí. K těsnění se užívají
buď silikonové profily s pery, pro které je nutné vyfrézovat v křídle
okna drážky, nebo rychleji proužky samolepicí pěnové polyetylénové
pásky. Utěsněné okno vydrží pak už navěky, protože odpadne hlavní
činitel, který je ničí: kondenzace vlhkosti v chladném období.
   
Doposud jsme se věnovali rámům, jak je to se zasklením? Dvojitá okna
se dají proměnit ve velmi dobrá tím, že se jejich vnější křídlo osadí
nejdokonaleji izolujícím dvojsklem (plněným kryptonem, s únikem tepla
nejvýše 1,2 W na čtvereční metr a stupeň teplotního rozdílu). To je
technologie, která je plně dostupná, jen výrobci zatím používají místo
kryptonu levný argon, čímž vyjde dvojsklo poněkud tlustší.
   
U oken jednoduchých je nutné použít zasklení izolující ještě o kus
lépe, doporučit mohu jen dvě alternativy. Nejjednodušší je trojvrstva,
kde uprostřed není sklo, ale tenoučká fólie s oboustrannou úpravou,
která vylučuje přenos energie v dutinách zářením. Obchodní název fólie
je ,,Heat Mirror 88 twin coat``. Souvrství je plněno kryptonem.
Alternativou je (při dostatečně tlustém rámu) soustava, kterou jsem
doposud na trhu neviděl: nejlepší dostupné dvojsklo (jako v minulém
odstavci, ale stačí s argonem), vzduchová dutina a venku pak obyčejné
sklo.
   
Do vzduchové dutiny se na zimní noc přidá další vrstva, která tam
vyloučí přenos energie zářením, stejně, jako je vyloučen průhledným
povrstvením jedné strany dutiny uvnitř dvojskla, které je na straně do
interiéru. Zářivý přenos vyloučí vrstva aluminia, pokud není pokažena
nátěrem. Pokažena bohužel u téměř všech žaluzií bývá, ač ty samy
bývají z materiálu pro tento účel dokonalého, totiž právě z hliníku.
To je příklad, kde trh naprosto selhává, vinou úplné nevědomosti
všech, kteří na něm působí... Alternativou čisté aluminiové žaluzie je
roleta z pokovené fólie. Ta se dá koupit, ale jen vzácně a draze.
Levné foliové rolety s vrstvou aluminia nikdo neprodává, ač by byly
levnější než obyčejné textilní. V obou případech, u žaluzie i rolety,
je důležité, aby při uzavření byly co nejtěsnější, aby proudění
vzduchu z jedné dutiny do druhé bylo minimální.
   
Rozumí se, že taková hliníková vrstva v dutině mezi dvojsklem
a vnějším sklem je také spolehlivou obranou proti slunci v letních
vedrech.
   
Ať již ale zvolíte tuto alternativu nebo komerčně dostupné souvrství
s fólií hm88tc, podstatné je jedno: únik tepla oknem ven, včetně jeho
okrajů, nesmí být větší než 0,8 W na čtvereční metr a stupeň
teplotního rozdílu. Pak totiž není okno ani v mrazech tak chladné, aby
pod ním muselo být topení.
   
Podobné opatření, tj. instalace aluminiové vrstvy, je nesmírně účinné
i u klasických dvojitých oken. Dutina mezi nimi bývá navíc tak široká,
že není problém tam takových dokonale odrazivých (jak pro světlo, tak
pro dlouhovlnné infračervené záření) vrstev umístit více
v rovnoměrných rozestupech. Ve skutečnosti je to nejlepší opatření,
jak izolační schopnosti okna velmi mnoho a přitom levně zlepšit. Jen
kdyby se dalo vše potřebné snadno koupit...
   
Více o oknech, jejich úpravách a různých alternativách se lze dočíst
na www stránkách autora. Pro dotazy a odpovědi lze použít adresu
ekodumAamper....muni.cz nebo se podívat do archivu tohoto mladého
,,mailinglistu``, http://amper.ped.muni.cz/ekodum -- vše je dostupné
i ze stránek Veroniky (http://www.veronica.cz).
   
Jeník Hollan, leden 2001, pro časopis Veronica