[Astro]Re: Hranice?

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

> Laicky dotaz. Jak daleké jsou dnešní hranice zkoumaného vesmíru?
> Staré údaje hovoří o vzdálenosti 12 miliard ly.

To nejvzdálenější, co pozorujeme, je jistě záření z dob, kdy vesmír začal
být průhledný, tedy záření reliktní. Jakou dálku toto světlo (dnes
infračervené či mikrovlnné záření) ulétlo, těžko říct, to záleží na tom,
jak se vesmír rozpínal, čili jak je starý (reliktní záření je jen o pár
set tisíc let mladší, nejistota stáří vesmíru je ale několik miliard let). 

Jenom jedno můžeme říct jistě:  kolikrát byl tehdy vesmír hustší než dnes
(miliardkrát) aneb ve třetí odmocnině, kolikrát byly průměrné vzdálenosti
mezi jednotlivými objemy plynu menší (tisíckrát). To plyne z toho, že
dnešní teplota záření je 2.7 K, tehdejší byla asi tisíckrát větší, červený
posuv z je tedy asi tisíc. Zvětšení vzdáleností vesmíru za dobu, po kterou
k nám letělo dané záření, je vždy z definice přesně z+1. 

Námitka, že reliktní záření není vlastně nic k pozorování, tedy nevidíme
žádnou strukturu, neplatí. Už družice COBE zjistila neizotropnost onoho
záření, tedy jakési světlejší a tmavší oblasti na onom reliktním, dnes
mikrovlnném nebi (s kontrastem neuvěřitelně malinkým a s úhlovým
rozlišením jen asi jako v noci má krátkozraký člověk, který si sundá své
patnáctidioptriové brýle, tj. asi sedmi stupňů, pokud si to pamatuju
dobře).

Pokud jde o jednotlivé mnohem menší entity, tedy galaxie, jsou to ty na
,,hlubokých snímcích`` Hubblovy kosmické kamery, s červenými posuvy přes
pět. Jejich vzdálenosti mohou být zhruba takové, jako uvádíte. Přesně je
nikdo nezná, vinou neznámého průběhu expanze vesmíru. Do budoucna se to
moc rychle měnit nebude, to, co je ještě o kus dál, je už hrozně slabé,
nejen vinou vzdálenosti, ale také vinou červeného posuvu.

zdraví Jeník Hollan