[Astro]Re: bolid ze 6. kvetna 2001 - prosim o info

[Jan Hollan]

> patřil jsem k těm, kteří kdysi byli svědky pádu bolidu ze 6.5.2001 a
> potřeboval bych vědět, kde se tehdy nalezené úlomky bolidu nacházejí
> dnes. Jestli to víte, mohl byste mi napsat? Předem děkuju.

Dobrý den pane Lébře,

já to samozřejmě nevěděl, tak jsem se po tom pídil. Je to teď tak, že jsou
v Národním muzeu ve sbírce meteoritů vystaveny dokonce tři exempláře
z pádu meteoritů Morávka. Kusů bylo nalezeno víc, celkem šest, je jich tam
jistě ještě spousta (větší jsou víc v horách).

Jinak jsem našel pěknou sérii čtyř abstraktů na
   Jméno odkazu: Coffee-Tea Time Seminar
        URL: http://www.asu.cas.cz/~avell/seminar.html

(stačí na té stránce hledat Moravka, v abstraktech je to pak jako
Morávka).

> Dne 6. května roku 2000 zhruba ve dvě hodiny odpoledne byl na jasném
> nebi nad Rigem k zahlédnutí padající meteorit - bolid.  Dva jeho úlomky
> byly po dopadu nalezeny u vodní nádrže Morávka v Moravskoslezských

napsal bych spíš:

"... po mnoho sekund k zahlédnutí neobyčejně jasný meteor - bolid. Úlomky
z tělesa, který tento úchvatný jev (viditelný ze značné části Česka,
Slovenska i Polska, ze severní Moravy dokonce i nápadně slyšitelný)
vyvolalo, byly..."

> Beskydech. Bylo to podruhé v české novodobé historii, co byly nalezeny
> úlomky meteoritu hned po jeho pádu - poprvé to bylo v roce 1960, což byl
> dokonce světový primát.

úlomky z pádů meteoritů Příbram byly asi nalezeny už v roce pádu, jak se
teď dívám, ten byl 7. dubna 1959. To datum je zajímavé k zapamatování, jen
o den dříve, ale o 43 let později napadaly do Bavorska meteority zvané
nyní Neuschwanstein, v roce 2002, a ty přilétly k Zemi po stejné
trajektorii, jsou to úlomky stejné původní planetky. Světová unikátnost
příbramského pádu není v tom, že by se meteority našly rychle (to tak
bylo vždycky, když spadly někomu na dům, na auto, málem nebo doopravdy na
hlavu...), ale v tom, že k nim existovaly záběry bolidu z různých míst a
takové, že byla zřejmá i jeho úhlová rychlost. Z nich pak byla spočtena
trajektorie původního tělesa ve Sluneční soustavě.

> Meteorit byl podle vědců starý 4,5 miliardy let,
> tedy téměř tolik jako Sluneční soustava. Úlomky jsou dnes vystaveny v
> Národním muzeu v Praze.


> bílý trpaslík - hvězda malého rozměru, ale s hmotností jako Slunce. V
> nitru bílého trpaslíka je vysoká hustota a vysoký tlak. Vzhledem k malé
> absolutní hvězdné velikosti lze pozorovat pouze blízké bílé trpaslíky.

S tou hvězdnou velikostí je jako vždycky problém, když je to hvězda
s malým výkonem, tak její hvězdná velikost je velká, ne malá... A to
,,absolutní``, to bych už vůbec v populárním textu nepoužil... Co to říct
třeba takhle:

"... hvězda rozměru zhruba jako Země, ale s hmotností.... Vzhledem k
jejich malé velikosti lze pozorovat..."

Tak je to přesné: jsou to sice často pěkně horká tělesa, ale jsou prostě
malá. Při teplotě Slunce jsou desettisíckrát méně výkonné než ono --
protože mají stokrát menší průměr.

> rozpínání vesmíru - je charakteristickou vlastností vesmíru z počáteční
> singularity, kdy měl vesmír v podstatě nulové rozměry (podle nejznámější
> teorie vzniku vesmíru, takzvané teorie Velkého třesku).

Tu singularitu tam není nutno plést, rozpínání pozorujeme, singularitu
nikdy nebudeme. O rozměrech ani singularitě, dokonce ani to, jestli nějaká
byla, nemůžeme zatím nic říct. S jistotou můžeme psát leda:

"... z počátečního velmi hustého a horkého stavu (podle ..."

srdečně zdraví
 Jeník Hollan